Záchranáři, kteří pomáhali v tureckém Adiyamanu, jsou zpět. Jejich zásluhy vyzdvihl ministr i turecký velvyslanec

UDÁLOSTI: Hasiči a kynologové se vrátili z Turecka (zdroj: ČT24)

Do Česka se vrátili záchranáři, kteří krátce po ničivém zemětřesení odletěli do Turecka a pomáhali při záchranných pracích ve městě Adiyaman. Generální ředitel hasičů Vladimír Vlček uvedl, že práci českých záchranářů vysoce ocenili místní lidé. To dal najevo i turecký velvyslanec v Praze Egemen Bagis, který rovněž čekal na přílet týmu na letišti.

Tým hasičů a kynologů se psy odcestoval do Turecka bezprostředně po zemětřesení – večer 6. února, katastrofa se stala brzy ráno téhož dne. Druhý den začal pracovat. Zprvu odletělo do Turecka 68 lidí, o víkendu se k nim připojili další dva hasiči.

Záchranáři se podíleli na záchraně tří přeživších žen, vyprostili také těla 78 obětí zemětřesení. Podle velitele čety českých hasičů Stanislava Kostky původně počítali s tím, že budou hlavně pátrat po přeživších. „Ale když jsme zjistili, že místní obyvatelé si cení toho, že jim vyprostíme mrtvé, tak je to pro nás určitá satisfakce – že jsme tady nebyli zbytečně,“ řekl.

V Adiyamanu pracovali deset dní, nyní jsou zpět. Na letišti na hasiče a psovody čekali ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček i turecký ambasador Egemen Bagis.

Přivítání záchranářů po návratu z Turecka
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Rakušan po příletu záchranného týmu uvedl, že jeho členové udělali Česku velmi dobré jméno, a to ve velmi obtížných podmínkách. „Předvedli, co čeští záchranáři dovedou,“ podotkl ministr. Ocenil jejich práci i to, jak rychle se do Turecka po zemětřesení dostali – Češi byli jedni z prvních, kdo na místo neštěstí dorazili. Podle Rakušana se ukázala jako prospěšná cvičení, díky kterým se bezchybně zvládla logistika.

Podle Vladimíra Vlčka práci českého USAR týmu ocenili zejména lidé na místě, kde záchranáři působili. „Když si vezmeme celkový výkon všech osmnácti (USAR) týmů v Adiyamanu, tak český tým odvedl 26 procent výkonů,“ upozornil.

Vděčnost Turecka vyjádřil také velvyslanec Bagis, který po příletu záchranářů poděkoval Česku a českým občanům za skutečné přátelství a solidaritu. Vedoucí českého záchranného týmu Jiří Němčík naopak ocenil podporu, která se k záchranářům dostávala. „Všichni si byli vědomi v té obrovsky těžké situaci, co je naším cílem, nikdo neměl tendenci ani na chvíli polevit,“ řekl.

Hasiči, kteří byli ve městě poničeném zemětřesením, hovoří o jedné z nejnáročnějších misí kariéry. K psychické a fyzické zátěži přibyl i chaos, kdy se sice podařilo odjet v rekordním čase, na místě se ale tým musel potýkat s logistickými a organizačními potížemi, kdy chyběla koordinace ze strany místních složek. Na druhé straně neměli – na rozdíl od některých jiných zahraničních záchranných týmů – problémy s bezpečnostní situací.

Vedoucí kynologické skupiny USAR týmu Petr Klega sdělil, že místní lidé byli velmi zoufalí. „Opravdu byli v situaci, kdy si sami neuměli poradit. Na místech, kde jsme byli, ať už se psy nebo s týmem, tak šlo jednoznačně vidět, že je vytahujeme z toho zoufalství a že jim pomáháme. To nás neskutečně drželo v té těžké práci, kterou jsme tam odváděli,“ uvedl v pořadu 90′ ČT24.

Spolupráce mezi zahraničními týmy je prý perfektní, protože se již znají z mezinárodních cvičení. Mimořádné výkony odváděli i psi, kterých z Česka přijelo osm. Ti jsou cvičení na to, aby na místě mimořádné události označili výskyt živých osob. „Není to práce jednoho psa, je to vždycky práce týmu psů,“ doplnil Klega.

90’ ČT24 – Práce českých záchranářů po zemětřesení v Turecku (zdroj: ČT24)

S odletem USAR týmu česká pomoc Turecku neskončila. Tři letadla dopravila v pátek do Turecka deky ze skladů Správy státních hmotných rezerv, spotřební zdravotnický materiál nakoupený z programu Medevac či 500 traumasetů od Českého červeného kříže. Podle ministerstva vnitra zásilka obsahovala například obvazy, šití, rukavice, škrtidla, kanyly a chirurgické nástroje.

Zemětřesení z 6. února zasáhlo především jihovýchodní část Turecka a severozápad Sýrie. Zůstaly po něm tisíce zničených domů, ve kterých zahynuly desetitisíce lidí. Podle posledních údajů je obětí téměř 44 tisíc, z toho více než 38 tisíc v Turecku. Podle Světové zdravotnické organizace jde o nejhorší přírodní katastrofu v oblasti za poslední století.