USA

Země Severoatlantické aliance se shodly na tom, že NATO převezme od Spojených států koordinaci dodávek zbraní pro Ukrajinu, sdělila v sídle Aliance česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Shodu podle ní jasně deklarovaly všechny země, přičemž Maďarsko získalo výjimku, podle které na tuto podporu nebudou použity žádné maďarské finanční prostředky ani personál. Plán bude definitivně schválen na červencovém summitu NATO ve Washingtonu.

Bývalý americký prezident Donald Trump ve čtvrtek poprvé od vpádu svých stoupenců do sídla Kongresu 6. ledna 2021 navštívil washingtonskou parlamentní čtvrť Capitol Hill. Setkal se tam s republikánskými zákonodárci, informovala agentura AP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na pracovní návštěvě Washingtonu oznámil, že Česko by mohlo získat peníze z navrženého amerického fondu na podporu spojenců Tchaj-wanu. S kongresmany i zástupci administrativy prezidenta Joea Bidena jednal mimo jiné také o podpoře pro schválení víz E1, která by zjednodušila přístup českým podnikatelům.

Libanonské šíitské hnutí Hizballáh tvrdí, že uskutečnilo největší dronový útok na izraelské cíle od začátku války v Pásmu Gazy, tedy od 7. října loňského roku. S odvoláním na představitele hnutí o tom informovala agentura Reuters. Hizballáh podle svého prohlášení vypustil rakety a drony celkem na devět vojenských objektů Izraele. Útok proběhl den poté, co židovský stát oznámil, že se mu podařilo zneškodnit vysoce postaveného velitele šíitského hnutí. V Pásmu Gazy postupuje Izrael dál do Rafahu, zatímco pokračují jednání o příměří.

Spojené státy rozšířily sankce proti Rusku, dopadly i na tamní významné finanční instituce, včetně moskevské burzy. Ta spolu s ruskou centrální bankou následně oznámila, že kvůli „restriktivním opatřením ze strany Spojených států“ pozastavuje obchodování a používání některých finančních nástrojů v dolarech a eurech. Rusko uvedlo, že na nové sankce, které označilo za agresivní, odpoví.

Evropská unie je připravena zavést předběžné clo až 38,1 procenta na dovoz čínských elektromobilů, oznámila ve středu Evropská komise (EK). Vybírat by je začala patrně v červenci, a to pouze tehdy, že v jednáních s čínskými úřady v této záležitosti do té doby nenastane žádný průlom. Ty automobilky, které jsou ochotny s unijní exekutivou spolupracovat, by platily clo jednadvacet procent. Čína chystané opatření kritizuje.

Soudní porota ve státě Delaware shledala syna amerického prezidenta Huntera Bidena vinným ve všech třech bodech obžaloby v kauze držení zbraně, napsala agentura AP. Porotci došli k závěru, že Biden lhal prodejci zbraní s federální licencí, když ve formuláři nepravdivě uvedl, že není uživatelem drog, a že následně nelegálně vlastnil zbraň jedenáct dní. Jednalo se o Colt Cobra. Při přečtení verdiktu syn prezidenta podle AP nedával najevo emoce.

Americké úřady v noci na úterý plně otevřely přístupový kanál do přístavu v Baltimoru. V tomto městě na východním pobřeží Spojených států se před necelými třemi měsíci zřítil most, když do jednoho z jeho pilířů narazila nákladní loď. Neštěstí si tehdy vyžádalo šest životů.

Rada bezpečnosti OSN schválila svou první rezoluci podporující dohodu o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, kde konflikt zuří už přes osm měsíců. Pro návrh, který koncem května představil americký prezident Joe Biden, hlasovalo 14 z 15 členů rady. Rusko se hlasování zdrželo. Teroristé z Hamásu krok rady uvítali.

Modrá, zelená, blankytná i azurová – všechny tyto barvy mizí z aljašských řek. A nahrazuje je monotónní hnědo-oranžová. Ekosystém severní Ameriky se vyvíjí pod vlivem klimatických změn způsobených člověkem.

Americký prezident Joe Biden přednesl v pátek projev o svobodě a demokracii na Pointe du Hoc. Jde o útesy ve Francii, kde měli Němci silně opevněnou pozici, kterou pak v rámci bitvy o Normandii obsadili v červnu 1944 američtí Rangers. Šlo o významný moment druhé světové války. Biden v projevu ocenil úlohu rangerů a odvahu, kdy neváhali položit své životy za Ameriku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron udělil v rámci osmdesátého výročí Dne D Řád čestné legie jedenácti americkým a jednomu britskému veteránovi z druhé světové války. Přímých účastníků spojeneckého vylodění každým rokem ubývá. Do Normandie jich letos dorazily desítky, mnohým je už ale přes sto let a akce se nejspíš účastní naposledy. Jeden z veteránů zemřel ve svých 102 letech přímo cestou na ceremonii oslavy ve Francii.

Odvolací soud v americkém státě Georgia pozastavil přípravu procesu s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem obžalovaným z ovlivňování výsledků voleb z roku 2020. Soud chce nejprve projednat údajný střet zájmů vrchní prokurátorky Fani Willisové, což může trvat až do března příštího roku, uvedla agentura AP.

Den D, operace Overlord, vylodění v Normandii. Tři pojmy, které změnily podobu Evropy. Kdyby se nepodařilo 6. června 1944 otevřít druhou frontu, mohl Adolf Hitler pokračovat v budování „pevnosti Německo“ a prodlužovat tak utrpení stovek milionů lidí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil ve středu třídenní oslavy 80. výročí vylodění spojenců v Normandii z 6. června 1944. Šéf Elysejského paláce předsedal prvnímu ceremoniálu v Plumelecu na západě země, aby uctil památku bretaňských odbojářů a francouzských výsadkářů v britských speciálních jednotkách SAS, kteří v noci na 6. června 1944 zahájili operaci Overlord s cílem ukončit druhou světovou válku. Britský král Karel III. na ceremonii v Portsmouthu vyzdvihl odvahu a houževnatost účastníků vylodění v Normandii. Akcí se mají účastnit i americký prezident Joe Biden či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Vylodění v Normandii znamenalo obrat v zatím největším konfliktu, jaký lidstvo poznalo – druhé světové válce. Pro maximalizaci úspěšnosti vylodění se Spojenci rozhodli pro uspořádání vojenského cvičení. Zvolena byla přímořská oblast jižní Anglie kolem městečka Slapton. Jenže přípravy nedopadly podle plánů. Kvůli sérii chyb a omylů cvičení skončilo smrtí stovek amerických vojáků.

Na přelomu milénia se v Helsinkách koná svatba. Utajovanou skvrnou ženichovy rodiny je jeden ze synů odsouzený za masovou střelbu na střední škole. Jenže Češka Tereza, která dělá na hostině číšnici, pravdu zná. Jednou z obětí totiž byla její dcera. Setkání vyvolá traumatické vzpomínky a také ukáže, že hledání viníka není tak jednoznačné. Operu Nevinnost napsala finská skladatelka Kaija Saariahová, v červnu se poprvé hrála v Americe, v zemi, kde je násilí páchané střelnými zbraněmi obzvláště citlivým tématem.

Soud ve Florencii ve středu potvrdil tříletý trest pro Američanku Amandu Knoxovou v souvislosti s vraždou britské studentky Meredith Kercherové z roku 2007. Soud podle tiskových agentur dospěl k závěru, že Knoxová se dopustila křivého obvinění, když během výslechu tvrdila, že za vraždu mohl její tehdejší zaměstnavatel. Knoxová tvrdí, že vypovídala pod tlakem policie a vinu odmítla. V případu studentčiny vraždy, mediálně sledovaném v Evropě i v USA, byla Knoxová dlouho hlavní podezřelou, než ji italské soudy v roce 2015 definitivně osvobodily.

Vláda chce rozšířit okruh osob, které jsou oprávněné podávat žádost o osvědčení příslušníka odboje proti komunismu. Tímto krokem by kabinet Petra Fialy (ODS) měl zajistit více peněz pro disidenty. Na programu středečního jednání byla také novela zákona o zaměstnanosti, která se soustřeďuje především na pravidla zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Ministři dále řešili úpravu usnadňující přístup na český trh práce pro občany některých neunijních zemí. Podmínky uvolnili pro pracovníky z devíti států.

Izrael zorganizoval a zaplatil marketingové firmě kampaň, jejímž cílem bylo ovlivnit veřejné mínění Američanů a některých tamních zákonodárců ve prospěch izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, napsal ve středu list The New York Times (NYT). Na tajnou kampaň podle něj izraelská vláda vyhradila asi dva miliony dolarů (45,4 milionu korun). Na sociálních sítích byly následně dle deníku vytvořeny stovky falešných proizraelských profilů a vznikly i tři falešné zpravodajské portály. Mnohé z příspěvků přitom měly být vytvořeny pomocí chatbota ChatGPT společnosti OpenAI, který využívá prvky umělé inteligence.

Americký prezident Joe Biden ve středu zahájil státní návštěvu Francie, kde se zúčastní oslav 80. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. Kromě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se setká mimo jiné i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Návštěva má trvat do 9. června.

Americký prezident Joe Biden oznámil opatření, které by zakázalo udílet azyl žadatelům přicházejícím z Mexika, když vláda považuje jižní hranici USA za „přetíženou“. Podle zdrojů agentury AP by mělo omezení začít platit okamžitě, neboť hranice pro jeho spuštění je nižší, než aktuální počty migrantů zachytávaných na hranici. Americký tisk hovoří o významném až „drastickém“ zpřísnění imigrační politiky, které bude téměř jistě soudně napadeno.

Je to nejnebezpečnější místo v Evropě, tvrdí experti. Pokud Rusko zaútočí na západní Evropu, může se to stát právě tam – v Suwalském koridoru, strategicky významné oblasti spojující pobaltské republiky s centrální Evropou. Jenže koridor je důležitý i pro Rusko. Významnou evropskou spojnici totiž z jedné strany svírá ruská Kaliningradská oblast a z druhé Bělorusko. Proto se tu vojáci i civilisté na možný útok připravují. A pomáhá s tím také česká armáda. Přímo v Suwalském koridoru natáčeli pro pořad Reportéři ČT Tomáš Vlach a Andreas Papadopulos.