Příroda

Jižní Korea uspěla v omezování obchodu s výrobky z tygrů a dalších velkých kočkovitých šelem, uvedli vědci v nové studii. Některé problémy sice stále přetrvávají, změna k lepšímu je ale podle studie zveřejněné v odborném časopise PLOS ONE zásadní.

V Evropském parlamentu a na ministerstvu životního prostředí momentálně vznikají nové normy pro české řeky. Díky nim mohou zmizet některé jezy, což může pomoct rybám v migraci. S rušením jezů už dopředu počítá novela vodního zákona, se kterou ale nesouhlasí mnozí provozovatelé malých vodních elektráren. Právě na ně budou mít změny totiž velký dopad.

Přibývá Čechů, kteří se nakazili lymskou boreliózou a klíšťovou encefalitidou. Ukazují to data Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ten za první čtyři měsíce roku hlásí 506 případů boreliózy, počet nakažených encefalitidou se oproti stejnému období vloni téměř zdvojnásobil. Hydrometeorologové hlásí mimořádnou aktivitu klíšťat téměř na celém území země.

Probíhá šesté vymírání druhů a člověk v tom hraje zásadní roli. Je snadné propadnout v takovém světě bezmoci, a mnoha lidem se to děje, říká v rozhovoru pro ČT bioložka zabývající se výzkumem primátů Jane Goodallová. Svět ale podle ní lze změnit k lepšímu. Přestaňte přemýšlet o tom, jak změnit svět. Změňte sebe, abyste změnili svět, vzkazuje.

Příroda v Českém Švýcarsku nad Hřenskem se už dva roky vzpamatovává z ničivého požáru. Na zdevastovaných plochách už vzniká nejmladší velkoplošný přirozený les na českém území. Zelenají se tak místa, kde ještě před několika měsíci bylo jen spáleniště. Novými stromky jsou hlavně břízy, které nahrazují lidmi kdysi vysázenou smrkovou monokulturu.

Malajsie plánuje darovat orangutany zemím, které od ní ve velkém nakupují palmový olej. Gesto dobré vůle je vnímáno jako snaha přesvědčit ostatní státy, že je Malajsie připravena rozvíjet svou ekonomiku a současně udržet naživu ohrožené druhy. Ekologickým organizacím se ale plán malajsijské vlády nelíbí, píše server BBC News.

Odborníci potvrdili, že se u Zlína pohybuje medvěd. A zřejmě není jediný. Během uplynulých čtyřiadvaceti hodin na ně narazili turisté nebo sportovci hned na třech různých místech. Důkazem jsou i stopy a snímky z fotopastí. Protože ale šelmy nebyly nijak nebezpečné, zatím není důvod k vyhlášení mimořádných opatření.

V české části Krkonoš se po desítkách let objevil los evropský. Zřejmě jde o jedince, kterého v minulých dnech zaregistrovali polští kolegové na pomezí Sovích a Krzeszowských hor v Polsku, oznámil mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Podle něj je zatím předčasné spekulovat o tom, zda se losi v Krkonoších usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují.

Změna klimatu pravděpodobně povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů a zemí, které na to nejsou připravené, což jejich obyvatele učiní zranitelnějšími vůči uštknutí. Podle nové studie se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy.

Ornitologové v Česku vědí letos na začátku května už o patnácti hnízdech s čápaty. Obvykle se přitom mláďata čápa bílého líhnou později, upozornil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Podle odborníků se ptáci dříve vracejí a hnízdí a mění také své migrační chování.

Brno bude mít svůj první městský holubník. Ten momentálně vzniká na střeše jedné z magistrátních budov v Kounicově ulici. Na samotné výstavbě se podílejí střední školy stavebních řemesel. Město se pro výstavbu rozhodlo proto, aby ustálilo populaci holubů a snížilo nepořádek v ulicích Brna. Ptákům bude vybírat hnízda a vejce měnit za falešná. Jenže aby holubů ubylo výrazněji, muselo by být holubníků víc.

Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila.

Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami.

Když proběhne nějaký program na ochranu přírody, většinou se to vyplatí. A to dokonce i v případě, kdy jsou výsledky zklamáním. Mnohdy to má smysl i tak, ukázala obsáhlá metastudie, která se pokusila analyzovat všechna dostupná data o úspěších a neúspěších ochranářských opatření.

Sázení stromů se často považuje za jeden z nejlepších způsobů boje proti změně klimatu. To souvisí zejména s potenciálem stromů pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry, díky čemuž koncentrace tohoto skleníkového plynu může klesnout. Důležitý je ale i adaptační mechanismus spojený s lepším zadržováním vody v krajině nebo stabilizací půdy. Jenže nejnovější studie ukazují, že situace s ohledem na dopady na klima nemusí být tak jednoduchá.

Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.

V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.

Na vrcholcích hor bývá chladněji než v údolích pod nimi. To je věc, kterou ví asi každý. Vědci z Vermontské univerzity teď ale popsali proces, který to narušuje a obrací – a současně přináší naději pro lesy zasažené klimatickými změnami.

Ochránci přírody museli kvůli hnízdění sokola stěhovavého změnit turistickou trasu v Moravském krasu. Pár sokolů se totiž nově uhnízdil na jeskyni Jáchymka, zatímco v minulosti se zdržoval na Býčí skále. Samice teď potřebuje klid, aby hnízdo předčasně neopustila, a mláďata se tak mohla na konci dubna vylíhnout a v polovině června vylétnout z hnízda.

Výstavba obnovitelných zdrojů energie by se měla v Česku do poloviny roku výrazně zjednodušit. Nařizuje to nová evropská směrnice. Jenže to by nemuselo platit pro malé vodní elektrárny, a to v případě, že projde pozměňovací návrh vodního zákona. Ten totiž malé vodní elektrárny, na rozdíl od ostatních zdrojů, vyřazuje z automatického uznání, že jsou ve veřejném zájmu.

V pražské zoologické zahradě se v noci na pátek narodilo mládě gorily nížinné, jeho matkou je samice Kijivu. Na síti X o tom informoval ředitel zahrady Miroslav Bobek. Jde o druhé gorilí mládě narozené v Praze tomto roce. Na začátku ledna se narodila samička, která dostala jméno Mobi.

Někteří lidé v Severní Americe při pondělním úplném zatmění Slunce reagovali různými překvapivými způsoby, nebyli ale jedinými živočichy, kteří se během vzácné události chovali neobvykle. Kojoti vyli, sovy houkaly a gorily se odebraly ke spánku. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) proto shání pomoc veřejnosti při zkoumání podivného chování zvířat, uvedl server Sky News.

Vrcholí přípravy chystaného Národního parku Křivoklátsko, pátého v Česku. Vzniknout má v nejcennější části tamní chráněné krajinné oblasti. Většina tamních radnic si to ale nepřeje. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) proto navrhuje, že společně s vyhlášením parku by posílil pozici obcí v radách rezervací. Ty projednávají stěžejní dokumenty, jako jsou zóny nebo plány péče. Právě k nim starostové mívali výhrady.

Šíření poměrně velkého množství pesticidů v zemědělsky využívané krajině na jižní Moravě a ve středních Čechách prokázal výzkum odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Z velké části podle nich přitom látky neaplikovali samotní farmáři. Na pole se dostaly z okolní krajiny, míní výzkumníci Radek Michalko a Ondřej Košulič. Na dvouletém projektu spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.