Literatura strana 4 z 5

V češtině vyšel román Cormaca McCarthyho Pasažér. Spisovatel a scenárista, který zemřel letos v červnu, patřil mezi nejvýznamnější americké literáty druhé poloviny 20. století. Na aktuálně vydanou knihu naváže druhý text. Pod názvem Stella Maris by měl vyjít ještě letos.

K českým čtenářům se poprvé dostává v překladu tvorba Abdulrazaka Gurnaha, který v roce 2021 obdržel Nobelovu cenu za literaturu jako první autor tmavé pleti z Afriky po téměř třech desetiletích. Gurnah je rodákem ze Zanzibaru, nicméně žije ve Velké Británii a píše anglicky. Jeho tématem je koloniální minulost. Do ní je zasazen i příběh otroka Júsufa, hrdiny románu Ráj, jímž si Gurnah získal na literární scéně pozornost. Odehrává se na počátku dvacátého století v Tanzanii, kterou ničí kolonialismus a násilí.

Japanoložka Anna Cima přibližuje svými romány Japonsko, kde také sama žije. České čtenáře – a také kritiky – si získala už prvotinou Probudím se na Šibuji, loni pak vydala rozsáhlé Vzpomínky na úhoře. Její románový debut vyšel také v japonštině.

Skoro tunu knih přivezli o víkendu pracovníci Moravské zemské knihovny (MZK) z pařížského bytu spisovatele Milana Kundery. V Brně, kde se Kundera narodil, už z dřívějška mají část spisovatelova archivu a překlady jeho knih do mnoha světových jazyků. Nyní převáželi osobní knihovnu, kterou si Kundera nechával až do posledních chvil. Zemřel 11. července.

Eliška Balzerová se stala hlasem loňské laureátky Nobelovy ceny za literaturu Annie Ernauxové. Herečka načetla román Roky, který je považován za zásadní dílo této francouzské spisovatelky. Audiokniha by měla vyjít v září.

O svobodě a diktaturách, exilu a vlasti píše nositelka Nobelovy ceny za literaturu Herta Müllerová. Tato témata jsou součástí osobního příběhu spisovatelky, která se před sedmdesáti lety narodila v německy hovořící menšině v rumunském Banátu. Před totalitním vývojem v Německu varuje i nyní. „Lidé zavírají oči před problémy světa, jako je Putinova válka nebo změna klimatu či ekonomická závislost, a díky zamlžování a provokacím věří politickým pohádkám,“ obává se. Vadí jí v té souvislosti neznalost opakující se historie.

Současný ruský režim neútočí jen na ukrajinskou kulturu, ale také na tu vlastní. Mezi autory, kteří jsou vytlačováni z veřejného prostoru, patří i Oksana Vasjakinová. Její autofikční román Rána se v ruských knihkupectvích nesmí prodávat. Čeští čtenáři si ale vyprávění díky překladu Aleny Machoninové přečíst mohou. Hrdinka prózy se vydává s popelem své matky napříč Ruskem.

Česky vyšel Svět bez konce, komiks, který přístupnou formou vysvětluje klimatickou změnu. Částečné východisko vidí v jaderné energii. Ve Francii se stal nejprodávanější knihou loňského roku. Spolu s kreslířem Christophem Blainem ho vytvořil energetický expert Jean-Marc Jancovici.

Zemřel prozaik Václav Kahuda. Vyučený štukatér byl u začátku kapely Tři sestry, z jeho spisovatelské tvorby jsou ceněny především romány Houština a Vítr, tma, přítomnost.

Česky vyšla Legenda o Lutheru Arkwrightovi, třetí a závěrečný díl komiksu, který je považován za vůbec první britský grafický román. Kreslíř a scenárista Bryan Talbot začal příběh vydávat už před pětačtyřiceti lety. I tentokrát nabízí apokalyptické sci-fi dobrodružství s politickými a filozofickými přesahy.

Spisovatel Pavel Kohout nepřestává s literární tvorbou ani v pětadevadesáti letech, narozeniny oslavuje 20. července. Jedna z nejvýraznějších osobností české poválečné literatury připravuje povídkovou sbírku Taková láska.

Přestože se proslavil hlavně literárním zachycením divoké šumavské přírody, býval spisovatel Karel Klostermann už během svého života označován za „apoštola smíření mezi Čechy a Němci“. Díky zobrazení každodennosti přelomu 19. a 20. století na jihu a západě Čech se k němu proto i nyní vrací nadšenci z obou stran státních hranic, kteří ho oceňují nejen jako venkovského kronikáře, ale hlavně jako autora, pro něhož je důležitější soužití s krajem než národnost. Od smrti jednoho z nejvýraznějších regionálních literátů uplyne v neděli 16. července 2023 sto let.

Světová média v rozsáhlých textech vzpomínají na českého spisovatele Milana Kunderu, který žil od roku 1975 ve Francii, kde v úterý ve věku 94 let zemřel. Le Monde ho označuje za „romanopisce existence“ s důrazem na odpor ke slovu spisovatel. Deník Libération píše o Kunderově „nekonečné svobodě psaní“ a připomíná jeho vztah k pražskému rodákovi Franzi Kafkovi. Deník Le Figaro o Kunderově tvorbě píše, že překonala ideologické i filozofické rozpory. O úmrtí literáta informují všechny velké světové agentury.

Ve věku 94 let zemřel prozaik a esejista Milan Kundera. Proslavil se zejména romány Žert a Nesnesitelná lehkost bytí či souborem povídek Směšné lásky. Za hranicemi patřil spolu s Kafkou a Havlem k nejslavnějším českým rodákům. Býval opakovaně zmiňován jako kandidát na Nobelovu cenu za literaturu. Z obavy před špatným výkladem byl rezervovaný k překladům svých knih a rozhovory neposkytoval. Od roku 1975 žil a tvořil v Paříži, kde i zemřel. Informaci potvrdila Moravská zemská knihovna v Brně (MZK).

Česká literární i politická scéna reaguje na smrt spisovatele Milana Kundery. Ředitel Moravské zemské knihovny v Brně Tomáš Kubíček, jehož s Kunderou pojilo přátelství, ČT sdělil, že světová literatura ztrácí muže, který vždy kladl důraz na individuum a jeho svobodu. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že Kundera oslovil generace čtenářů a dosáhl světové proslulosti, podle prezidenta Petra Pavla byl Kundera spisovatelem světového formátu, jehož osud symbolizuje historii Česka ve dvacátém století. Sněmovna uctila spisovatelovu památku minutou ticha.

Z komunistického lyrika se přerodil ve skeptického mistra románu, ze sjezdů spisovatelů zamířil do ústraní, z Brna se přesunul do Paříže, z češtiny do francouzštiny. Spisovatel, který chtěl „zmizet za svým dílem“, se však nikdy zcela neschoval. Naopak, čím hlubší bylo jeho mlčení, tím větší přitahoval pozornost. Někteří kritizují, že nevysvětlil problematická místa svého života. Jiní tvrdí, že bohatě stačí jeho knihy. Milan Kundera zemřel ve věku 94 let.

Jak nápaditě říct „nejsem na příjmu“? Lidem, kteří si do e-mailu před svou dovolenou nechtějí nastavovat jen neosobně strohý text, poslouží jako inspirace třicet automatických odpovědí, které připravili čeští literáti a ilustrátoři. Zájemcům jsou volně k dispozici nápady od Petry Hůlové, Petry Soukupové, Davida Zábranského, Jaromíra 99 či autora komiksů Opráski sčeskí historje.

Česky vyšlo nové kompletní vydání Dcer ohně od Gérarda de Nervala. Poprvé se tak k tuzemským čtenářům v úplnosti dostává dílo, které autor vydal v roce 1854. Překladatel Jiří Pelán navíc text provází poznámkami o různých zajímavých a běžnému čtenáři skrytých významech či souvislostech. Stěžejní dílo nejen francouzské literatury doplňují novela Aurelie a povídka Pandora.

Literární festival Měsíc autorského čtení, jehož základnou je Brno, letos na dva dny zavítal také do Lvova na Ukrajině. Pořadatelé tak chtěli vyjádřit podporu zemi, která čelí ruské agresi. Čeští, slovenští a ukrajinští spisovatelé tam vystoupili 27. a 28. června. Čtení českých, slovenských a ukrajinských autorů doplnil kulatý stůl se zástupci literárních organizací na Ukrajině, jehož smyslem bylo hledat možnosti podpory ukrajinské kultuře.

V češtině vycházejí paměti čínského umělce a aktivisty Aj Wej-weje, kritika nehumánních projevů nejen v Číně. V knize Tisíc let radostí a smutků líčí svůj dosavadní život i vzpomínky na svého otce.

Otevřený konec příběhu nabízí možnost dovyprávět si ho sám nebo čekat s nadějí, že přijde pokračování. Ale zase to čtenáře připravuje o radost z dobrého nebo smutek ze špatného konce. Pohled na cliffhangery je velmi různorodý a vědci se na fenomén podívali v rozsáhlém výzkumu.

Ve věku 89 let v úterý zemřel jeden z nejvýznamnějších amerických spisovatelů současnosti Cormac McCarthy. Podle agentury AP to oznámilo jeho nakladatelství. Prozaik, dramatik a scenárista získal v roce 2007 Pulitzerovu cenu za postapokalyptický román Cesta. Popularitu mu přinášely také filmové přepisy jeho děl.

Byl obhájcem svobody v umělecké tvorbě, ale současně i dogmatickým zastáncem socialistické revoluce. Vůdčí osobnost meziválečné avantgardy, Karla Teigeho, představuje výstava v pražském Muzeu literatury. Ta stojí na jeho osobních denících, které v knižní podobě vyšly loni.

Známy jsou Nejkrásnější české knihy, které loni vyšly. O oceněních knižního designu rozhodla porota složená z grafických designérů, ilustrátorů a třeba i teoretiků umění. Pořadatelé ocenili stále se zvyšující kvalitu studentských prací, zatímco grafická úprava i knižní zpracování učebnic mají podle porotců co dohánět. Na nedostatečnou kvalitu učebnic upozorňují Nejkrásnější české knihy opakovaně.