Čína

Indický premiér Naréndra Módí je hluboce zarmoucen a šokován tragickým úmrtím íránského prezidenta Ebráhíma Raísího. Do Teheránu míří po havárii vrtulníku s hlavou státu kondolence i od dalších aktérů, například Ruska, Pákistánu, Iráku, od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Soustrast vyjádřila i Evropská unie.

Nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, který byl zvolen v lednu, složil v pondělí přísahu a ujal se na příští čtyři roky úřadu. Podle agentury AP se od prezidenta, který užívá i anglické jméno William Lai, očekává, že bude udržovat silné vazby se Spojenými státy. Ve svém prvním proslovu vyzval Čínu, aby přestala Tchaj-wan vojensky zastrašovat. Ostrovní stát nemůže slevit ze své demokracie a svobody, řekl.

Před prezidentskou inaugurací se napětí v Tchajwanské úžině stupňuje. Vítěz lednových voleb na ostrově, William Laj z Demokratické pokrokové strany, se ujme funkce v pondělí. Kvůli výrokům z minulosti ho Peking označuje za nebezpečného separatistu a zintenzivňuje vojenská cvičení v blízkosti ostrova. Neklid je ale i mezi tchajwanskými poslanci.

Prodej nových elektromobilů v Česku v dubnu meziročně vzrostl o čtvrtinu. Bylo to poprvé, co se projevila podpora na pořízení takových aut. O tu mohou podnikatelé žádat od poloviny března letošního roku. Zájem o pořízení více elektromobilů živnostníci spíš nemají, podporu žádají většinou na jedno auto.

Jednání o volném obchodu mezi Evropskou unií a čtyřmi jihoamerickými státy Argentinou, Uruguayí, Paraguayí a Brazílií, sdruženými v organizaci Mercosur, trvají s přestávkami už více než dvacet let. Po uzavření dohody by vznikla největší zóna volného obchodu na světě. V současnosti jí ale brání obavy evropských politiků z levného dovozu potravin či dalších protestů zemědělců. Podle uruguayského náměstka ministra zahraničí Nicoláse Albertoniho smlouva ale přesahuje obchodní a ekonomické zájmy.

Ekonomické i bezpečnostní vazby Moskvy a Pekingu rostou od ruské invaze na Krym v roce 2014. Dva dny před počátkem okupace zbytku Ukrajiny v únoru 2022 uzavřely obě země „neomezené“ partnerství. Západ na rozdíl od izolovaného Ruska však považuje Čínu i přes všechny kontroverze stále za důležitého hráče a potenciálního partnera. Pekingu proto už roky rostou geopolitické ambice.

Rusko a Čína posilují strategické partnerství. Jejich představitelé Vladimir Putin a Si Ťin-pching odsoudili chování Spojených států amerických a slíbili si nadále prohlubovat obranné a vojenské vztahy. Peking se pro Moskvu, která čelí sankcím kvůli agresi na Ukrajině, stal klíčovým spojencem. Moskva pro Peking zase zdrojem levných surovin.

Ambice prezidenta Emmanuela Macrona na posílení vlivu Francie v Tichomoří by při příliš tvrdé reakci na nepokoje v Nové Kaledonii mohly vzít za své. S odkazem na představitele a analytiky ze států v regionu to uvedla agentura Reuters. Ostrovní státy v Tichém oceánu jsou kvůli své strategické poloze dlouhodobě v centru zájmu světových mocností, v posledních letech především Číny. Ta se pomocí příslibů investic a rozšíření bezpečnostní spolupráce snaží rozšířit svůj vliv a tím z oblasti vytlačit Západ.

Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl ve čtvrtek podle agentury AFP na úvod jednání čínský vůdce Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země. Podle Putina byly na programu jednání „všechny oblasti“, konkrétně je v plánu rozvoj spolupráce v oblasti jaderné energetiky a dopravy. V Pekingu po úvodním setkání začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, napsala ruská státní agentura TASS.

Spojené státy zvýší cla na dovoz elektromobilů z Číny z 25 na 100 procent, oznámila v úterý administrativa prezidenta Joea Bidena. Zvýší se také cla na dovoz počítačových mikročipů, zdravotnických produktů, některých výrobků z oceli a hliníku a na mnoho dalších položek. Cla na elektromobily a některé další zboží začnou platit už letos, u jiného zboží postupně v příštích dvou letech. Čínu rozhodnutí silně znepokojuje, proto přijme rozhodná opatření na ochranu svých práv a zájmů, reagovalo čínské ministerstvo obchodu.

Chystá se největší soukromá česká investice ve Spojených státech. Zbrojařská skupina Czechoslovak Group (CSG) tam kupuje několik výrobců střeliva a munice. Připravovaný obchod ale v USA vyvolal protesty. Tamní šerifové se v souvislosti s ním obávají ohrožení národní bezpečnosti. O možných bezpečnostních rizicích mluví i někteří američtí senátoři. Obchod se tak řeší v nejvyšších politických kruzích, včetně Bílého domu. Pro Reportéry ČT natáčeli Jevhenia Vachničenko a Michael Fiala.

Malajsie plánuje darovat orangutany zemím, které od ní ve velkém nakupují palmový olej. Gesto dobré vůle je vnímáno jako snaha přesvědčit ostatní státy, že je Malajsie připravena rozvíjet svou ekonomiku a současně udržet naživu ohrožené druhy. Ekologickým organizacím se ale plán malajsijské vlády nelíbí, píše server BBC News.

Na začátku pátého funkčního období buduje ruský prezident Vladimir Putin spojenectví, která potřebuje k vítězství na Ukrajině. Posiluje vazby na Severní Koreu, Írán a Čínu. Na první zahraniční cestu zamíří pár dnů po inauguraci do Pekingu. Ten je hlavním dodavatelem zakázaných technologií a materiálů pro výrobu zbraní do Ruska.

Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil tento týden Srbsko. A to přesně 25 let poté, co tři americké bomby, svržené z neviditelných bombardérů B-2 Spirit, zasáhly čínskou ambasádu v Bělehradě. Incident vyvolal rozsáhlé protesty. Washington se omluvil s tím, že střely letectvo navádělo podle chybných map. Ambasáda stála jen 180 metrů od zamýšleného cíle.

Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil další investice v Maďarsku, kde zakončil první evropskou cestu po pěti letech. Budapešť láká čínské firmy v době, kdy právě obchod zhoršuje čínsko-evropské vztahy. Podle Pekingu sílí role Maďarska jako blízkého spojence v Evropské unii, a to i kvůli podobným postojům k válce na Ukrajině.

Mezinárodní vědecký tým přišel s nečekaným vysvětlením vln veder, které v posledním desetiletí zasáhly severní oblasti Tichého oceánu. Nový počítačový model totiž ukázal, že za horko asi může velké snížení emisí aerosolů z továren v Číně. Klimatologové to popsali v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena připravuje zavedení cel na dovoz elektromobilů z Číny. Informovala o tom v pátek agentura Bloomberg, podle níž krok oznámí vláda příští týden. Ochranná opatření se mají týkat i baterií či solární techniky.

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Evropě po zastávkách ve Francii a Srbsku ve čtvrtek pokračovala programem v Maďarsku, kde slíbil další investice. Si v komentáři publikovaném těsně před příletem označil Maďarsko za důležitého obchodního partnera, kterého s Čínou pojí dlouhé přátelství. Čína je jedním z pilířů nového světového řádu a Maďarsko podporuje její mírový plán pro Ukrajinu, řekl pak po vzájemném jednání maďarský premiér Viktor Orbán. Podle Pekingu sílí role Budapešti jako blízkého spojence v EU.

Německé Spolkové státní zastupitelství nechalo v úterý ráno prohledat bruselské kanceláře německého europoslance za Alternativu pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha. Krok souvisí s podezřením dlouholetého Krahova spolupracovníka ze špionáže pro Čínu. Zastupitelství uvedlo, že Evropský parlament s akcí souhlasil. Podle Kraha se krok dal očekávat.

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Evropě je mimo jiné opět spojená s obavami ohledně vlivu asijské velmoci v demokratických zemích. Znepokojení nevyvolávají jen obchodní praktiky Pekingu, ale také špionáž či zásahy proti disentu. Takových případů je například ve Spojených státech amerických ze strany Číny rekordní počet – FBI zahajuje nové vyšetřování v souvislosti s touto zemí každých deset hodin. Podle odborníků vysílá Peking svými aktivitami jednoznačnou zprávu, že nikdo není mimo jeho dosah.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v pondělí přistoupilo na návrh dohody o příměří s Izraelem. Návrh předložily Egypt a Katar. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však o něm uvedl, že neplní izraelské požadavky, ale že Izrael bude pokračovat v jednání.

Čína považuje Evropu za prioritu své zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy, řekl na úvod jednání v Paříži čínský vůdce Si Ťin-pching. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron slíbil jednání o ruské válce proti Ukrajině a dění na Blízkém východě, zdůraznil ale i nezbytnost spravedlivých obchodních pravidel mezi Evropou a Čínou. Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je EU odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny.

Do Evropy v neděli přiletěl čínský vůdce Si Ťin-pching. Na starý kontinent ho vedou mimo jiné hospodářské problémy doma. Zadlužení čínských domácností v posledních pěti letech stouplo o polovinu, a zároveň klesá domácí spotřeba, která je jedním z pilířů druhé nejsilnější ekonomiky světa. Peking by si přál, aby lidé více utráceli, jenže úřady dávají dlužníky na černou listinu, ze které vyplývá řada trestů, jako je zákaz cestování vlakem či letadlem. Číňané se tak bojí.

Čína patří k zemím, které se rozhodly pro dekarbonizaci, tedy opouštění fosilních zdrojů a jejich nahrazení obnovitelnými. Do roku 2060 chce dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality, což znamená, že by měla být schopná vázat stejné množství uhlíku, jako ho vypouští. Právě přístup Číny je klíčový pro to, jestli mají mít celosvětové snahy o ochranu klimatu smysl – tato velmoc totiž vypouští asi čtvrtinu všech emisí oxidu uhličitého. Podle nové studie ale bude tato snaha složitá a přinese spoustu negativních dopadů.