Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES) v pondělí zveřejnil rozsáhlou vědeckou zprávu o stavu globální populace rostlin a živočichů. Naposledy vyšla studie takového významu v roce 2005. Vyhynutí hrozí milionu druhů, mnoho jich může vymizet už v příštích desetiletích. Na zprávě se podíleli i čeští experti; problémy se podle nich projevují i v Česku.
Planeta je na prahu šestého hromadného vymírání. Ohrožen je milion druhů, varuje zpráva OSN
8 minut
Až milionu druhů na Zemi hrozí vyhynutí, varují vědci
Zpráva mimo jiné uvádí, že od roku 1970 se globální populace více než zdvojnásobila – z 3,7 miliardy na 7,6 miliardy, přičemž v jednotlivých zemích a regionech se množství lidí zvyšovalo nerovnoměrně. Hrubý domácí produkt na obyvatele je čtyřikrát vyšší. S tím, jak jsou spotřebitelé stále vzdálení, se přesouvá environmentální zátěž spojená s výrobou a spotřebou napříč regiony.
V tropech zmizelo 100 milionů hektarů lesa
Experti varují, že zemědělská produkce či rybolov v reakci na růst populace a sílící poptávku rychle bobtnají. Ztráty v oblasti neporušených ekosystémů narůstají hlavně v tropech, kde mezi lety 1980 až 2000 zmizelo 100 milionů hektarů lesa, což bylo způsobeno zejména chovem dobytka v Latinské Americe a plantážemi v jihovýchodní Asii, z nichž se získává palmový olej využívaný v potravinářství či kosmetice.
Odborníci dále zjistili, že průměrný výskyt původních druhů v jejich tradičních lokalitách klesl, většinou od roku 1900, nejméně o pětinu. Výskyt invazivních nepůvodních druhů v jednotlivých zemích naopak od roku 1970 vzrostl ve 21 zemích přibližně o 70 procent. Téměř polovina nelétavých savců na pevnině a čtvrtina ohrožených ptáků může být negativně ovlivněna změnou klimatu, uvádí studie.
Vědci připomínají, že nejméně čtvrtinu půdy na světě tradičně vlastní a využívají původní obyvatelé. Tyto oblasti zahrnují asi 35 procent plochy, která je oficiálně chráněna, a přibližně 35 procent zbývající pevniny s malým zásahem člověka. Toto přírodní prostředí se dostává pod tlak, obecně se ale plocha zmenšuje méně než jinde. Experti však varují, že právě na tyto oblasti pod kontrolou často chudých komunit bude mít klimatická změna značný dopad.
Záchranu může přinést jen výrazná změna
Ve svém globálním hodnocení odborníci uvedli, že pomoci k obnově poškozených ekosystémů může jen zásadní reforma zemědělsko-potravinářského průmyslu a hluboké změny ve způsobu výroby a konzumace.
„Dopouštíme se ničení samotných základů našich ekonomik, prostředků výživy, potravinové bezpečnosti, zdraví a kvality života v celém světě,“ uvedl předseda mezivládního panelu Robert Watson. Na zprávě podle AFP pracovalo po tři roky 450 expertů; mezi 132 členských zemí IPBES patří i Česká republika.
Odborníci podle agentury AFP stanovili pět hlavních příčin poškozování ekosystémů:
- využívání půdy (zemědělství, odlesňování)
- přímé využívání zdrojů (rybolov, lov)
- změna klimatu
- znečištění
- invazivní druhy
Výsledkem je ohrožení milionu druhů živočichů a rostlin z odhadovaných osmi milionů na Zemi. Celosvětové vymírání druhů je už nyní podle zprávy až stokrát vyšší, než činí průměr za posledních deset milionů let. Přímému ohrožení čelí více než 40 procent obojživelníků, téměř 33 procent korálových útesů a více než třetina mořských savců.
Odhady předpovídají, že vyhynutí hrozí zhruba deseti procentům druhů hmyzu. Sedmdesát pět všech plodin pěstovaných člověkem přitom závisí na přítomnosti živočišných opylovačů. „Hmyz a obecně bezobratlí velmi přispívají k recyklaci živin. Ale to hlavní je, že hmyz představuje vlastně potravní základnu pro velkou část obratlovců,“ konstatoval David Storch z katedry ekologie při Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Konflikty na spadnutí
Více než 800 milionů lidí v Asii a v Africe čelí nedostatku potravin a 40 procent populace nemá přístup k pitné vodě. Nerovnosti přitom mohou mít katastrofální následky. Podle zprávy více než 2500 současných konfliktů souvisí s fosilními palivy, vodou, potravinami a půdou. „Ztráta přírodních zdrojů v některých částech světa může ze své podstaty vést ke konfliktu mezi lidmi. Zvláště to zasáhne chudé lidi, kteří jsou na nich závislí ze všech nejvíc,“ upozornil předseda mezivládního panelu Robert Watson.
Globální hodnocení stavu biodiverzity minulý týden na šestidenním zasedání v Paříži projednávali zástupci členských zemí IPBES. Výsledkem tohoto setkání je vědecká zpráva určená pro klíčové osoby, které mají moc rozhodovat. Ekologové doufají, že závěry otevřou cestu k přijetí ambiciózních cílů na konferenci účastníků Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti příští rok v Číně.
11 minut
Záchrana biodiverzity
„Důkazy jsou nezpochybnitelné: naše ničení biodiverzity a ekosystémů dosáhlo takové míry, která ohrožuje náš blahobyt přinejmenším stejně jako člověkem způsobené změny klimatu,“ řekl minulý týden Watson.
Život je v ohrožení
Nová zjištění podle AFP odpovídají varováním mnohých vědců, podle nichž je planeta na prahu šestého hromadného vymírání.
- K vymírání na přelomu ordoviku a siluru vedly dosud nejasné události, které způsobily před 440–450 miliony let vymření 27 % čeledí a 57 % všech tehdejších rodů.
- K vymírání v pozdním devonu došlo zhruba před 360–375 miliony lety. Příčinou byl pokles hladiny moří a pokles obsahu kyslíku v oceánech, kvůli čemuž vyhynulo 19 % čeledí, 50 % rodů a 70 % všech tehdejších druhů.
- Vymírání na rozhraní permu a triasu je vůbec největší vymírání v historii Země. Došlo k němu před 251 miliony lety a jako jeho nejpravděpodobnější příčina se jeví masivní vulkanická činnost. Vymřelo 57 % čeledí a 83 % všech tehdejších rodů rostlin i zvířat.
- Vymírání na přelomu triasu a jury proběhlo před 205 miliony lety a vyhynulo při něm na 23 % čeledí a 48 % všech tehdejších rodů. Jeho příčiny jsou nejasné a nejčastěji se hovoří o gradujících změnách klimatu, fluktuaci hladiny moří, vulkanismu nebo asteroidu.
- Vymírání na přelomu křídy a paleogénu se odehrálo před 65,5 milionu lety. 17 % čeledí, 50 % rodů a 75 % všech tehdejších druhů vyhynulo. Toto vymírání ukončilo vládu dinosaurů na Zemi. Jako příčina se nejčastěji uvádí pád asteroidu, krom toho je zvažován vulkanismus či pokles mořské hladiny.
- Zdroj: Wikipedia
Autoři právě zveřejněné práce uvádí, že stále není pozdě zabránit těm nejhorším důsledkům výše uvedených změn – ale pouze v případě, že se začne jednat okamžitě a na globální úrovni. „Přírodu můžeme zachovat transformující změnou – zachovat, napravit a udržet,“ uvedl Watson. „Transformující změnou máme na mysli fundamentální, systémovou reorganizaci technologických, ekonomických a sociálních faktorů, včetně paradigmat, cílů a hodnot,“ dodal.
Přežijí myši, potkani či komáři
Také Česko podle expertů přispívá k vymírání živočišných druhů. Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd poukázal na zastavování bezzásahových ploch v přírodě a ničení divočiny, ze které má užitek. Kindlmann patří mezi hlavní autory zprávy o stavu světových ekosystémů.
„Dochází k drastickému vymírání druhů, které nemá za milion let obdoby. Pokud se něco neprovede, je ohroženo milion druhů živočichů ze zhruba osmi milionů,“ řekl Kindlmann. Podle něj vymřou druhy, které jsou už dnes vzácné a zůstanou hlavně živočichové, které pro člověka nemají velký význam. Na zemi zůstanou hlavně myši, potkani, komáři a podobně.
Vymření druhů ovlivní podle vědců také kvalitu lidského života. „Asi čtvrtina léčiv pochází nějakým způsobem z přírody. Sedmdesát procent léků, které slouží na rakovinu, jsou buď v přírodě nebo tam mají základ,“ řekl Kindlmann. Dalším důsledkem by, jak tvrdí Kindlmann, mohla být ztráta úrody. „Potřebujeme například jablka. Ale aby plodila, potřebujeme opylovače. Jestliže nebudou ti, nebude úroda,“ dodal.
Hlavním z pěti důvodů, které jsou odpovědny za úbytek biodiverzity, je podle zprávy ztráta přirozených stanovišť živočichů. Lidé podle zprávy drasticky redukují místa, která nebyla ovlivněna člověkem a přírodní procesy tam probíhaly přirozeně. Podle Kindlmanna tato stanoviště lidem zdánlivě nepřináší peníze, tudíž existuje snaha přeměnit je například na pozemky pro rodinné domy. „Třeba obce na Šumavě neustále křičí po větším rozvoji a chtějí se více roztáhnout po divočině. A neuvědomují si, že díky ní mají své bohatství. Když se tam budou stále víc tlačit, tak divočinu zničí a přestanou být atraktivní,“ řekl.
Jednou z důležitých věcí, jak situaci zlepšit, je podle Kindlmanna environmentální výchova, aby lidé neničili divočinu, ze které mají užitek. Aby zachovali bezzásahová území a vzdali se vstupu do nich ve prospěch přírody.
Dalším způsobem jsou podle vědců lepší daňové systémy a dotace. Fungovat by podle Kindlmanna mohl například společný fond obcí na opravu přírody. „Jako máte v paneláku fond oprav, do kterého člověk povinně přispívá každý měsíc na opravu domu, jinak se rozpadne, tak by obce povinně dávaly určité procento z příjmů na opravu divočiny,“ vysvětlil Kindlmann.
Zpráva bude podle AV ČR vodítkem pro inovaci environmentální politiky ve více než 130 zemích. „Musí se rozšířit povědomí o zprávě, aby si lidé uvědomili, že to není legrace. Budeme muset honbu za penězi nahradit honbou za přežitím přírody, pro který ona nepotřebuje nás, ale my ji k přežití ano,“ dodal Kindlmann.
