Změny klimatu strana 5 z 5

Vědci poprvé v modelu ukázali, jak vypadá proměna klimatického systému planety, který může vést k rychlému vzniku podmínek, jež nejsou slučitelné s existencí života.

Na Adama a Evu čekejte oblevu. Tak zní jedna z velmi známých pranostik, která si všímá výskytu teplejšího počasí během vánočních svátků. Ostatně sousloví „vánoční obleva“ se v médiích vyskytuje velmi často a samozřejmě o ní mluví občas i meteorologové. Jak to s ní ale je? A opravdu o Vánocích teplejší perioda přichází tak často?

Stromy nejsou ostrovy – nemohou fungovat izolovaně, jsou závislé na síti hub, které kolem kořenů tkají složité sítě, jež jim pomáhají přežívat. Umí pro ně zprostředkovat vodu a živiny z půdy, jsou mezičlánkem, bez něhož se stromy jen těžko obejdou. Toto partnerství je staré miliony let – a podle nové studie je ohrožené změnou klimatu.

Astmatické záchvaty jsou způsobené zúžením dýchacích cest, které tak reagují často na infekci, námahu nebo alergeny. Ale nečekaně často přicházejí i při bouřkách. Australští vědci popsali znepokojivé případy a současně pracují na systému, který by měl takové situace předvídat.

Země Evropské unie a europoslanci se shodli na nové emisní normě, oznámil Evropský parlament. Poprvé zavádí limity pro emise z pneumatik a brzd. Celkově už však emisní limity nejsou tak přísné jako v původním návrhu. Rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy, automobilky tedy budou mít více času připravit se na nová pravidla. Limity se zavádějí kvůli tomu, že zplodiny z aut způsobují velké množství úmrtí a nemocí a také výrazně přispívají ke změně klimatu.

Obyvatelé Velké Británie ročně vydechnou přibližně tolik skleníkových plynů metanu a oxidu dusného, že to odpovídá 1100 tunám oxidu uhličitého. To je hlavní výsledek studie, která vyšla v odborném žurnálu PLOS ONE. Pokud by stejná pravidla platila i u nás, a není důvod předpokládat, že ne, pak by Češi ročně vydechli do atmosféry 164 tun skleníkových plynů.

Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd našli soubor genů, které umožňují zvířatům přežít teplotní extrémy nebo sucho. Tyto geny jsou spojené s ochranou buněk před takzvaným oxidačním stresem a vytvářejí univerzální genetickou výbavu, která může následně ovlivnit osud druhů během globálního oteplování.

Probíhající a prohlubující se změna klimatu má jasnou příčinu – vliv člověka a produkci skleníkových plynů, především vlivem spalování fosilních paliv. Míra nárůstu oxidu uhličitého, jakožto hlavního skleníkového plynu antropogenního původu, je mimořádně rychlá. To vynikne zejména při srovnání s vývojem koncentrace oxidu uhličitého v geologické minulosti.

Je to dobrá zpráva pro celý svět, komentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová středeční dohodu o odklonu od fosilních paliv na závěr klimatické konference COP28 v Dubaji. Jedná se o konec fosilní éry, řekl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Výsledek komentovali i český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a další čeští i světoví politici. Na společném cíli se shodli zástupci téměř 200 zemí světa, připomněl předseda konference Sultán Džábir.

Zástupci téměř dvou stovek zemí se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji podle agentur Reuters a AP shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv, oznámil předseda konference Sultán Džábir. Dohodu označil za „historickou“, poprvé totiž hovoří o společném odklonu od ropy, plynu a uhlí. S jejím závěrečným zněním státy souhlasily po týdnech vyjednávání.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) ve výroční zprávě popsal klimatické změny v Arktidě. Studie zdůraznila zejména rozsah rekordních požárů v Kanadě a tání grónských ledovců. Jde o další z řady letošních zpráv o rekordních teplotních měřeních včetně té od unijní agentury Copernicus, která předpověděla, že letošek bude globálně nejteplejším rokem.

Desítky let let fungoval glyfosát jako spolehlivá zbraň proti rostlinným škůdcům, která zemědělcům umožňovala zvyšovat výnosy při pěstování kukuřice nebo sóji. To se ale změnilo. Nová studie upozorňuje na již dříve evidovaný trend, kdy známý herbicid na plevel přestává působit.

Mezinárodní tým dvou stovek vědců zveřejnil novou zprávu o klimatu, ve které varuje, že lidstvu hrozí překročení pěti důležitých přírodních limitů a u dalších tří limitů bude dosaženo hranice. To všechno se stane do roku 2030, pokud se Země oteplí o více než 1,5 stupně.

Letošní listopad byl šestým měsícem v řadě, který překonal teplotní rekord, a historicky nejteplejší bude i celý letošní rok. Uvedla to ve středu meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Změny v odpadovém hospodářství by mohly podle mezinárodního vědeckého týmu dočasně zpomalit oteplování planety, a tím lidstvu „koupit“ čas na řešení klimatické krize. Vědci na to upozornili v časopisu Science; na výzkumu se podílela i vědkyně Yee Van Fanová z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Extrémní projevy počasí způsobily v letech 2011 až 2020 menší počet obětí než v předchozích dekádách, vzniklé ekonomické škody však vzrostly. Uvádí to ve své nové zprávě o klimatu v minulé dekádě Světová meteorologická organizace (WMO). Minulé desetiletí bylo podle WMO v průměru teplejší než ta předchozí. Zrychlil během něj růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Snižování emisí je jedním z trendů současnosti. Lidé šetří energiemi při vytápění, recyklují sklo i plasty, místo auta volí veřejnou dopravu nebo kolo. Ale mezitím vznikají nové zdroje emisí oxidu uhličitého, které se podceňují, anebo se o nich dokonce ani vůbec neví. Například umělé inteligence.

Na výstavišti v Dubaji probíhá konference OSN o změně klimatu COP28. Na dvoutýdenním jednání téměř dvou stovek zemí o dalším společném postupu proti změnám klimatu vystoupí řada světových lídrů, mezi prvními promluvil britský král Karel III. či generální tajemník OSN António Guterres, kteří varovali před dopady klimatické změny. Očekávají se také projevy německého kancléře Olafa Scholze, vůdce Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Za Česko se účastní mimo jiné premiér Petr Fiala (ODS), který promluví v sobotu.

V Antarktidě bylo letos průměrně o čtyři stupně Celsia tepleji než loni. Průměrná teplota na nejjižnějším kontinentu letos stoupla na minus tři stupně Celsia, řekl na konferenci k pátečnímu Mezinárodnímu dni Antarktidy vedoucí Českého antarktického výzkumného programu z Masarykovy univerzity Daniel Nývlt. Kvůli zvyšujícím se teplotám hrozí odledňování Antarktidy. Klimatická změna také podle něj způsobila, že se mezi významně ohrožené druhy přidal tučňák císařský.

Písečné a prachové bouře způsobují v některých částech Asie a Afriky v současné době velké škody. Jsou totiž stále častější; podle nové zprávy OSN jich přibývá dokonce dramaticky.

Nebývale vysoké teploty během letošního listopadu brání medvědům na Sibiři, aby se uložili k zimnímu spánku. Některá zvířata se tak v polospánku motají kolem svých doupat. Podle zpravodajského portálu The Moscow Times to uvedl úřad pro ochranu zvířat v Amurské oblasti.

Stávající podoba klimatických opatření přijatých světovým společenstvím by udržela oteplení Země pod hranicí tří stupňů Celsia (nejpravděpodobněji na 2,9 stupně) oproti době před průmyslovou revolucí, uvádí nově zveřejněná zpráva OSN. Bezmála dvě stě zemí se přitom v roce 2015 v Pařížské klimatické dohodě shodlo, že globální oteplení omezí na 1,5 stupně a udrží jej výrazně pod dvěma stupni Celsia.

Letošní rekordně teplé počasí se zřejmě minulý týden postaralo o další bezprecedentní zápis. Podle předběžných údajů unijní klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětový teplotní průměr o více než dva stupně Celsia překročil normál z let 1850 až 1900. Zabránit oteplení klimatu o dva stupně je jedním z cílů bezmála osm let staré Pařížské klimatické dohody.

Vzduch, voda, půda, potraviny, a dokonce i krev – mikroplasty se dostaly prakticky všude na Zemi a nyní se na tento seznam dostaly i mraky, napsal zpravodajský server The Guardian. Kousky plastových částic byly nedávno objeveny nad východní Čínou a nový výzkum ukázal, že mohou ovlivňovat tvorbu mraků a počasí.