Zemědělský svaz strana 2 z 2

Podíl nosnic v klecích v Česku klesl za poslední zhruba rok o 15 procentních bodů na 70 procent, uvedla předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Poslanci sněmovního zemědělského výboru v tomto týdnu nepodpořili zákaz klecového chovu, o zákazu v rámci zákona na ochranu zvířat proti týrání se bude jednat ve třetím sněmovním čtení. Podle Dlouhé by přechod na chov bez klecí stál zhruba pět miliard korun. Část z chovatelů by podle ní skončila, podle dřívějších vyjádření o tom uvažuje i Agrofert, který má zhruba milion z 5,4 milionu nosnic v komerčních chovech.

Za zvýšení cen potravin nemohou podle předsedy Zemědělského svazu a místopředsedy Agrární komory Martina Pýchy jen dopady koronavirové krize. Ceny v obchodech podle něj do velké míry formuje konkurence zahraničních obchodních řetězců. „To, co si v mnoha případech dovolí obchodníci u nás, si doma nedovolí,“ řekl v pořadu Interview ČT24. Zákon, který by stanovil poměr českých potravin v obchodech, by tak podle něj mohl pomoci malým českým zemědělcům prosadit se na trhu.

Nedostatek pracovních sil v zemědělství ani potravinářství výrobu neohrožuje, uvedli prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Přesto vyzvali studenty, aby přišli pomoci, dostanou normální mzdu. K práci v oboru teď není nutný potravinářský průkaz, stačí čestné prohlášení o bezinfekčnosti, dodala Večeřová. Pro pracovníky v oboru ale stále není dostatek ochranných pomůcek, upozornila.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) bude individuálně povolovat aplikaci jedu proti hrabošům na půdní povrch. Zemědělci se proti hlodavcům budou moci takto bránit, jakmile ústav zveřejní podrobnosti povolení. Zemědělský svaz krok uvítal, hraboši už prý způsobili škody za 1,7 miliardy korun.

Přemnožení hraboši polní už napáchali českým zemědělcům škody za půl miliardy korun, z obilovin se v poslední době přeorientovali na kukuřici i řepu a ohrožují taky ozimy. Oznámil to Zemědělský svaz, který dosud neúspěšně tlačí na státní úřady, aby mu usnadnily hubení polních škůdců. Právě záměr plošně aplikovat proti hrabošům jed Stutox II vyvolal v létě značné kontroverze.

Českému trhu chybí patriotický spotřebitel, který by řekl, že chce český jogurt, máslo nebo třeba maso. Přitom jeho tlak by přivedl na pulty mnohem více výrobků českých farmářů, tedy to, co české zemědělství nutně potřebuje. Myslí si to předseda Zemědělského svazu a viceprezident Agrární komory ČR Martin Pýcha.

Osevní plocha řepky se letos poprvé od roku 2015 meziročně snížila. Byla vyseta na 391 tisících hektarů, což je ve srovnání s minulým rokem úbytek o 4,9 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Mezi zemědělci a ekology přitom dlouhodobě probíhá spor o užitečnosti či škodlivosti pěstování řepky olejky.

Masné a mléčné výrobky, zelenina, ovoce nebo brambory. Potraviny, které produkují i tuzemští farmáři, přesto jich je v obchodech čím dál víc od zahraničních výrobců. Důvodem jsou nízké výkupní ceny surovin. Zemědělci je tak prodávají do zahraničí, odkud se k nám dováží hotové výrobky. Schodek agrárního zahraničního obchodu se tak loni meziročně prohloubil o zhruba 7,88 miliardy korun a dosáhl 40,3 miliardy korun, informovali zástupci Zemědělského svazu. To je dosud nejhorší výsledek.