Zákoník práce strana 2 z 3

Zdravotníci v nemocnicích by od příštího roku mohli mít čtyřiadvacetihodinové služby. Zrušit se má nedávno přijaté ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které vyvolalo protesty lékařů. Změny upravuje novela zákoníku práce, kterou předložili ministři práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zhruba šest tisíc lékařů pohrozilo, že od prosince přestanou sloužit přesčasy, pokud se nynější podoba zákoníku nezmění a nenavýší se jejich základní mzdy a platy. Válek se pokoušel v pondělí se zástupci nespokojených lékařů neúspěšně domluvit, rozpory podle něj zůstávají především v oblasti platů.

Úhradová vyhláška tak, jak ji navrhuje pro lékaře ministerstvo zdravotnictví, je „veliká chiméra“, prohlásil v pořadu Události, komentáře prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) se již podařilo najít shodu ve velké řadě jiných sporných míst, například v otázce náplně práce. Další jednání budou pokračovat 13. listopadu.

Ministerstvo zdravotnictví podle vrchního ředitele sekce legislativy a práva Radka Policara nabídlo lékařům ve státních nemocnicích zvýšení platů od ledna 2024 formou garance nepodkročitelné výše platu místo zvýšení platových tabulek. Zástupci protestujících lékařů a odbory návrhy odmítli, podle viceprezidenta České lékařské komory Jana Přády se týkaly jen některých lékařů. Znovu se sejdou 13. listopadu. Lékaři žádají úpravy zákoníku práce a zvýšení základní mzdy. Aby své požadavky podpořili, vypovídají od prosince přesčasovou práci.

Lékaři hrozí vládě tím, že v prosinci do zaměstnání nad rámec pracovní doby nepřijdou. Třeba v nemocnici v Boskovicích plánuje vypovědět tyto dohody většina lékařů. Podle vedení zařízení by to omezilo péči o pacienty. Podobně je na tom řada dalších zařízení. Ministerstvo práce se má tento týden s připomínkami vypořádat.

Výpověď přesčasové práce podalo dosud šest tisíc zhruba ze třinácti tisíc lékařů, kteří chodí do služeb. Přidat se k nim chystají případně i sestry a další zdravotníci, uvedli zástupci mladých lékařů a zdravotnických a lékařských odborů. Podle nich hrozí omezení péče. Dál požadují snížení množství přesčasů a zvýšení základních výdělků bez příjmu z přesčasové práce. Podle odborů chybí v nemocnicích až čtyři tisíce lékařů a až pět tisíc sester.

Ani po pátečním jednání se zástupci vlády nebudou lékaři stahovat výpovědi z přesčasů. Přes šest tisíc z nich je chce přestat sloužit od prosince, pokud kabinet nezlepší jejich pracovní podmínky. Ministři práce a zdravotnictví odpoledne oznámili, že vyhoví požadavku lékařů na snížení zákonného limitu přesčasových hodin, které mohou vykonávat, a umožní jim legálně odpracovat čtyřiadvacetihodinové směny. Na způsobu odměňování se ale strany neshodly. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) slíbil 6,8 miliardy navíc na platy lékařů, ti však chtějí přidat v základu.

Lékaři z pražské Fakultní nemocnic Bulovka na odpolední schůzce se zástupci ministerstva zdravotnictví představili konkrétní podmínky, za kterých jsou ochotni pracovat. Minulý týden část z nich přestala sloužit přesčasy. Protestují tak proti odvolání dosavadního primáře. Konflikt s vedením nemocnice se pokouší urovnat právě resort zdravotnictví, pod který nemocnice spadá.

Doktorům, kteří odmítají sloužit dobrovolné přesčasy, podle Sekce mladých lékařů České lékařské komory některé nemocnice ruší praxe nutné k atestaci, zamítají jim dovolené nebo rovnou dávají výpověď. Ve středu o tom jednali s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Ten slíbil, že věc prošetří.

Počet doktorů, kteří od prosince přestanou sloužit dobrovolné přesčasy, narostl na 5600, oznámila Sekce mladých lékařů České lékařské komory. Lékaři výpověďmi přesčasů protestují proti novele zákoníku práce, která umožňuje nařídit dvojnásobek přesčasů. Nemocnice tvrdí, že výpovědi neohrožují provoz nemocnic, a ministr zdravotnictví slibuje, že zákon vrátí do původní podoby. To ale lékařům nestačí.

Novelu zákoníku práce, která má vyřešit situaci kolem přesčasů lékařů, předloží skupina poslanců vládě podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zřejmě za dva týdny. Je přesvědčený, že odvrátí hrozbu výpovědí prosincové přesčasové práce. Předseda Sekce mladých lékařů Jan Přáda v Událostech, komentářích uvedl, že jde nyní celkem o téměř pět tisíc lékařů, a může tak od prosince hrozit, že plánovaná péče bude ohrožena.

Se začátkem října začíná platit novelizovaný zákoník práce. Mění hlavně pravidla pro lidi, kteří pracují na dohody. Změny je mají přiblížit ke klasickému pracovnímu poměru. Nově budou mít takzvaní dohodáři například právo na příplatky za práci o víkendech. Jasnější má být i to, na co přesně a kdy si je firmy najímají. Podle zaměstnavatelů ale novela přinese spíše další administrativní zátěž.

Zhruba 4,9 tisíce lékařů během prosince vypovědělo přesčasovou práci. Na Facebooku o tom informovala Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK). Podle posledních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z roku 2021 je asi 22,6 tisíce lékařských úvazků v akutní péči, jedná se zejména o práci v nemocnicích.

Česku se v Evropské komisi podařilo vyjednat výjimku ze zákazu čtyřiadvacetihodinové pracovní doby, řekl ČT lidovecký poslanec Vít Kaňkovský. Zákoník práce od října umožňuje plánovat v nemocnicích směny maximálně na dvanáct hodin. Návrat celodenních služeb chce koalice schválit v novele, která zruší i kritizované zvýšení přesčasů. Změny by mohly platit od ledna příštího roku.

Kroky vlády Petra Fialy (ODS) nejsou podle prezidenta Petra Pavla tak razantní, jak by bylo s ohledem na konsolidaci veřejných peněz potřeba. Konsolidační balíček by měl být tvrdší, než vláda plánuje. Prezident Petr Pavel to v úterý řekl na debatě v blanenském kině. Vláda ale podle něj podniká nutné kroky, které by měla zodpovědná vláda podnikat. Úsporný balík nyní posuzuje sněmovna. Prezident dosud neuvedl, zda ho podepíše.

Rozkolísané dodávky penicilinu trvají nejen v Česku už rok. I letošní podzim a nástup respiračních chorob se tak odehraje v kulisách nedostatku některých léků. K řešení problému s nedostatkem léčiv má přispět i zavedení výroby penicilinu v Česku, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Výroba by se podle něj měla spustit do roku a půl. Dalšími hosty byli členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a viceprezident České lékařské komory Zdeněk Mrozek.

Pokud se zdravotníci nedohodnou s ministerstvy práce a zdravotnictví na novele zákoníku práce, která navyšuje počet dobrovolných přesčasů, mohou podle České lékařské komory v prosinci chybět lidé až na víc než čtyřiadvacet tisíc nemocničních služeb. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chystá řešení, které chce předložit na jednání s mladými lékaři v říjnu, nejdříve s ním seznámí ministra práce Mariana Jurečku (KDU-ČSL). V čem by mělo Válkovo řešení spočívat, šéf České lékařské komory Milan Kubek neví, řekl v Interview ČT24.

Prezident Petr Pavel podepsal novelu zákoníku práce, která zavede spornou možnost další přesčasové práce ve zdravotnictví. Přesnější vymezení, a tím předvídatelnost, získají práce na dohody. Zaměstnavatelé navíc budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Některé úpravy by měly být účinné od října, další od ledna.

Jedním z důvodů, proč lékaři v Česku pracují tak dlouho, je dle předsedy spolku Mladí lékaři množství práce, kterou dělají, ačkoliv by ji mohl vykonávat někdo jiný. Lékař Tomáš Hauer považuje za nutnou i změnu v přístupu k čerpání zdravotní péče, aby se dostala především k těm, kdo ji opravdu potřebuji. O problémech zdravotnictví v Česku a o přesčasové práci diskutovali lékaři v Událostech, komentářích.

Úpravy programu schůze zabraly sněmovně více než šest a půl hodiny úterního jednání. Zasloužili se o to především poslanci opozice, zejména předseda SPD Tomio Okamura s třičtvrtěhodinovou řečí a předseda ANO Andrej Babiš, jehož projev trval dvě a půl hodiny. První řadoví poslanci se dostali k přednesení svých návrhů po více než pěti hodinách od začátku úterního jednání, koalice jejich snahy o dodatečné zařazení debatních bodů odmítla. Sněmovna pak ve večerních hodinách znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví, která budí spory. Jednání sněmovny pak bylo v jedenáct hodin večer přerušeno, pokračovat bude ve středu.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nepředpokládá, že by se ještě měnila novela zákoníku práce týkající se mimo jiné přesčasové práce lékařů. V pondělí před jednáním se zástupci lékařů, kteří změnu odmítají, a ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) řekl, že zákon obsahuje i další změny, které je potřeba schválit. Sněmovna se k tomu má znovu vrátit v úterý. Problematiku přesčasů může znovu otevřít další novela zákoníku práce, sdělil Jurečka.

Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nedovede si představit, že by v současné situaci napjatého trhu práce lékaře za odmítnutí přesčasů nad limit někde propustili. Reagoval tak na výzvy části lékařů k neschválení novely zákoníku práce, která ve zdravotnictví víc přesčasů umožňuje. Někteří doktoři to kritizují a odmítají víc hodin sloužit. Umožnění přesčasové práce navíc po dohodě má pokrýt zajištění péče v zařízeních, kde personál chybí. Opoziční ANO je proti novele.

Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) vyzývá politiky, aby sněmovna neschválila novelu zákoníku práce v navrhované podobě. Předloha umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně, pro záchranáře by šlo o tisíc hodin přesčasů za rok. Pokud novela projde, lékaři pohrozili, že přestanou od 1. prosince sloužit dobrovolné přesčasy. Předseda sekce Jan Přáda v pondělí řekl, že do výzvy se zapojily čtyři tisíce z 20 tisíc lékařů sloužících v nemocnicích. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že je připravený se s nespokojenými lékaři sejít.

Spotřební daň z nafty se zřejmě od srpna vrátí na úroveň před loňským červnem, schválil Senát. Prezident Petr Pavel je připraven podepsat novelu tak, aby začala platit od srpna, sdělila ČT mluvčí Hradu Markéta Řeháková. Podle analytiků tak může litr nafty u čerpacích stanic zdražit o 1,80 koruny. Horní komora také navrhla pružnější pravidla pro dohody o provedení práce. Zavést je chce nikoli od letošního září, ale až od příštího roku navzdory sankcím Evropské unie. Senátní úpravy, které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl, nyní dostane k posouzení sněmovna.

Evropská komise zahájila s Českem řízení kvůli tomu, že nezavedlo unijní pracovní pravidla ze směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny. Za každou směrnici v dubnu stanovila sankce 45 milionů korun, k tomu se pak za každý den připočítává penále. Uvedla to náměstkyně ministra práce Šárka Jelínková (KDU-ČSL). Požadavky ze směrnic upravuje vládní novela zákoníku práce, kterou má ve čtvrtek projednávat Senát. Jeho hospodářský a také ústavně-právní výbor doporučily vrátit předlohu sněmovně se změnami. V polovině července se naopak pro schválení bez úprav vyslovil senátní zdravotnický výbor.