TÉMA

Výzkum strana 3 z 5

Doba bobrová. Vědci popsali, jak moc pomohl mladému lidstvu jeden druh zvířete

Bobři byli jedním ze základů, na nichž vyrostla civilizace ve střední a severní Evropě, ukazuje nový výzkum nizozemských vědců. Popsali, jak zásadní byl vliv těchto savců na život lidí v minulosti.
18. 10. 2023|

Kočičí předení má vlastnosti zvuků mnohem větších zvířat. Popsal to výzkum s českým podílem

Předení u koček pomáhá vytvářet speciální polštářek uvnitř hlasivek. Vyplývá to z bádání mezinárodního týmu odborníků, na němž se podílela Laboratoř výzkumu hlasu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého (PřF UP) v Olomouci. Dosavadní teorie tyto nízkofrekvenční zvuky přisuzovala opakovaným nervovým vzruchům a následnému stahování a uvolňování hlasivek. Podle nového výzkumu je kočičí hrtan při průchodu vzduchu schopen sám vytvářet nízkofrekvenční zvuk bez nutnosti nervových impulzů právě za pomoci tohoto polštářku.
17. 10. 2023|

Po covidu přibylo rakovin. Lidé využívají i léčby na míru

Po covidu přibylo onkologicky nemocných pacientů, kteří se aktivně zajímají o možnosti léčby. Podle Nadace pro výzkum rakoviny ale informace častěji hledají na internetu a někteří mají tendenci podléhat dezinformacím. Reálné novinky v léčbě i výzkumu karcinomů představila konference pacientů s experty.
13. 10. 2023|

Vědci při výzkumu zjistili, z jakých materiálů je barokní meč moravského hejtmana

Rukojeť historicky cenného barokního meče Jana z Rottalu ze sbírek holešovského muzea je ze stříbra, pochva z bukového dřeva pokrytého hedvábným sametem. Ukázal to výzkum, který od jara vedou odborníci z Metodického centra konzervace Technického muzea v Brně. Meč pochází ze 17. století. Ve své době představoval symbol moci moravského zemského hejtmana.
12. 10. 2023|

Genová terapie může uzdravit miliony lidí a některé nemoci úplně vymýtit, věří vědkyně Alžběta Ressnerová

Česká vědkyně, která studuje genetické nůžky, popisuje naděje i rizika spojená s genovou terapíí. Jde podle ní o technologii, která má potenciál zásadně změnit svět a zbavit lidstvo spousty nemocí, s nimiž dosud muselo žít. Připouští ale také, že technologie genové editace mohou znamenat hrozbu.
10. 10. 2023|

Homosexualita má u savců smysl, ukázala studie. Přináší jim stabilitu

Stejnopohlavní sexuální aktivity nejsou ve zvířecí říši ničím ojedinělým. Pozorovány byly u nejméně 1500 druhů od cvrčků přes racky po tučňáky, stále však nejsou objasněným jevem. Nová studie nabízí vysvětlení, že sexuální styky mezi dvěma samci či dvěma samicemi mohou pomáhat savcům navazovat a udržovat sociální vazby nebo potlačovat konflikty, píše deník The Washington Post (WP).
9. 10. 2023|

Mozek se s těhotenstvím trvale mění. Vědci to popsali u myší, využijí to u žen

Březost vede k trvalým změnám propojení neuronů v mozku, vyplývá z nového výzkumu, který přináší nové poznatky o vlivu hormonů na chování. Výzkum sice proběhl na myších, vědci se ale domnívají, že velmi podobné to bude u těhotných žen –⁠ mechanismus je totiž stejný.
9. 10. 2023|

Vědecké Nobelovy ceny už nedostávají geniální jedinci. Výběr z týmů je ale kontroverzní

Udělování Nobelových cen za fyziku, chemii či fyziologii a lékařství vyvolává v posledních letech stále častěji kontroverzní reakce a rozhořčení nad tím, kdo byl vyznamenán a komu bylo ocenění upřeno. Jedním z problémů je, že většina vědeckého výzkumu v současnosti probíhá ve velkých týmech odborníků, podle pravidel ale mohou být ve vědeckých oborech vyznamenány zároveň pouze tři osobnosti. Doba, kdy osamocený génius zvolá „heuréka“ a změní tím svět, je ovšem dávno pryč – pokud někdy vůbec existovala, říká podle CNN astrofyzik a bývalý prezident britské Královské společnosti Martin Rees.
3. 10. 2023|

Podivné kamenné včelí plástve se nacházejí v Čechách i na Marsu. Vědci popsali jejich vznik

Geologové nacházejí v přírodě spoustu kamenných vzorů, které připomínají včelí plástve – ale tak velké, jako by je stvořil obří hmyz. Nacházejí se na horninách v pobřežních či vlhkých oblastech, pouštích, ale dokonce i na Marsu. Přestože je věda zná už více než sto let, mechanismus jejich vzniku stále nebyl přesně popsaný.
29. 9. 2023|

Americké orly zabíjí sinice. Čeští vědci v nich našli toxin, který by se dal využít v medicíně

Mezinárodní tým, v němž byli i jihočeští vědci, potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové neurotoxiny, které způsobovaly záhadné úhyny orlů bělohlavých. Výsledky vydané v časopise PNAS přinášejí důležité poznatky pro ochranu přírody i pro medicínu. Nově odhalené toxiny se totiž díky svému silnému účinku na dělení buněk mohou stát vhodnými adepty pro tvorbu léků proti rakovinnému bujení.
28. 9. 2023|

Antihmota reaguje na gravitaci stejně jako hmota, uvedli vědci

Vědcům v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě se podařilo udělat další důležitý krok k pochopení antihmoty. Poprvé demonstrovali, že reaguje na gravitaci stejně jako hmota, tedy padá. Informovala o tom agentura Reuters.
27. 9. 2023|

Tripartita projednala návrh rozpočtu, na růstu minimální mzdy se neshodla

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.
25. 9. 2023Aktualizováno25. 9. 2023, 23:11|

Vědci rozluštili netopýří odolnost vůči rakovině, je to první krok k využití v léčbě

Pátrání po lécích vede vědce stále častěji ke studiu toho, jak se proti nemocem brání zvířata. Když se před několika lety prokázalo, že netopýři prakticky neonemocní rakovinou, upřela řada výzkumníků své síly k pochopení, jak je to možné a zda by se toho nedalo nějak využít.
21. 9. 2023|

Bizarní obdoba Nobelových cen zná vítěze. Uspěli mrtví pavouci jako kleště či uktápzop ínevulm

Měsíc před vyhlášením Nobelových cen se uskutečnil ceremoniál oceňující nejbizarnější, nejkomičtější a nejpodivnější výzkumy roku. Ig Nobelovu cenu každoročně uděluje redakce vědeckého humoristického časopisu Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu. Letos uspěli autoři studií o využití mrtvých pavouků k uchopení předmětů, výzkumu podivného pocitu, který vzniká, když se stejné slovo píše stále dokola, nebo analýzy toho, proč geologové olizují kameny.
15. 9. 2023|

Nad Antarktidou vlaje ukrajinská vlajka. Polárníků je ale málo, museli vyměnit přístroje za zbraně

Ukrajina sice leží tisíce kilometrů od Antarktidy, ale dopady ruské invaze se projevují i na nejjižnějším světadílu. A to přesto, že je kontinent oficiálně demilitarizovanou oblastí.
15. 9. 2023|

NASA vytváří tým, který bude zkoumat neidentifikované jevy na obloze

Americký národní úřad pro letectví (NASA) by měl hrát větší roli ve zkoumání neidentifikovaných anomálních jevů (UAP), existující záznamy o nich jsou z většiny příliš nekvalitní, než aby mohly být použity pro vědecké zkoumání. Ve zprávě vydané ve čtvrtek 14. září se na tom shodl panel 16 nezávislých odborníků.
14. 9. 2023|

„Hřiště se srovnává. Musíme brát čínské automobilky velmi vážně,“ řekl Jahn

Evropská komise vytáhla do boje s čínskými automobily. Podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové Peking možná zvýhodňuje vlastní výrobce masivními dotacemi. Podle prezidenta Sdružení automobilového průmyslu a člena představenstva Škody Auto Martina Jahna by však obchodní válka nikomu neprospěla. Čína se navíc v některých oblastech stává technologickým lídrem. „Evropské automobilky bych ale neodepisoval,“ řekl v pořadu Interview ČT24.
14. 9. 2023|

Zemřel „otec klonování“ Wilmut, vědec, který stvořil ovci Dolly

V věku 79 let v neděli zemřel britský vědec Ian Wilmut, který v roce 1996 naklonoval ovci Dolly. První živočich naklonovaný z dospělé buňky savce byl velkým průlomem ve výzkumu kmenových buněk. Wilmut vedl výzkumný tým ve skotském Roslinově ústavu, který o jeho smrti informoval.
12. 9. 2023|

Vědci zjistili, proč jsou viry netopýrů u lidí tak smrtelné. Souvisí to s létáním

Netopýři žijí ve velkých koloniích, kde se snadno přenášejí viry mezi jednotlivými zvířaty. To je jedna z příčin, proč v jejich populacích koluje tolik nemocí. Ale proč jsou tyto patogeny tak smrtící pro lidi, to zatím nebylo jasné.
11. 9. 2023|

Čínští vědci vypěstovali v prasatech lidské ledviny

Vědci vypěstovali v prasatech lidské ledviny. Věří, že by to mohlo otevřít dveře novému věku transplantační medicíny, popsali v odborném žurnálu Cell Stem Cell.
8. 9. 2023|

Britská věda míří po brexitu zpět do náruče Evropské unie

Evropská komise a Velká Británie se ve čtvrtek dohodly, že se Spojené království vrací do programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa a také do programu EU pro pozorování Země Copernicus.
7. 9. 2023|

Čeští vědci dostali prestižní evropské granty za desítky milionů

Dva vědci z Masarykovy univerzity získali od Evropské výzkumné rady prestižní granty 1,5 milionu eur (36 milionů korun). Zaměří se na výzkum ve vývojové a strukturní biologii. ERC Starting Grant ve stejné výši míří také na Univerzitu Karlovu na výzkum dětského čtení. Brněnská a pražská univerzita o úspěchu informovaly v tiskových zprávách.
5. 9. 2023|

Pokud operuje žena, má pacient méně komplikací, ukázaly dvě rozsáhlé studie

Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu JAMA Surgery, naznačuje, že pacienti léčení ženami mají nižší míru nepříznivých dlouhodobých pooperačních následků ve srovnání s podobnými pacienty léčenými muži. Týká se to také pravděpodobnosti úmrtí.
31. 8. 2023|

Křížení pšenice s planými druhy bude jednodušší. Pomohl objev českých vědců

Křížení pšenice s jejími planými druhy bude jednodušší díky objevu olomouckých a estonských vědců. Expertům z ústavu experimentální botaniky Akademie věd (ÚEB AV ČR) a Tallinské technické univerzity se podařilo v genomu pšenice objevit takzvaný rekombinační hotspot. Objev má pomoci s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Studie vyšla v časopise Journal of Advanced Research.
28. 8. 2023|