Výbuch strana 5 z 5

Pád vraku sestřeleného ukrajinského dronu na leteckou základnu Engels v ruské Saratovské oblasti si vyžádal životy tří vojáků, podle ruských tiskových agentur to v pondělí oznámilo ruské ministerstvo obrany. Letecká technika dle něj poškozena nebyla. Základna je od frontové linie na Ukrajině vzdálená stovky kilometrů. Ukrajinská a ruská média předtím informovala o výbuších na této letecké základně. Kyjev se k incidentu nijak nevyjádřil, mluvčí ukrajinského letectva nicméně uvedl, že jde o důsledek ruské agrese vůči Ukrajině.

V případu výbuchu muničního skladu v Bílině se objevil nový důkaz, přednesl jej jeden z obviněných. Státní zástupce proto vrátil Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) věc k doplnění. Nová lhůta pro vyšetřování poběží do února. Informaci ČT potvrdilo Státní zastupitelství v Ústí nad Labem. Letos v listopadu obvinili kriminalisté dva bývalé policejní pyrotechniky. Podle deníku Právo jde o ředitele policejních pyrotechniků Michala Dlouhého a jeho podřízeného. Sklad vybuchl v září 2020, nedošlo při něm k žádnému zranění.

Ukrajina hlásí další rozsáhlý vzdušný útok ruských sil na svou infrastrukturu. Kyjevem otřásly výbuchy, exploze byly hlášeny i z jiných míst. Některá města se podle úřadů ocitla bez elektřiny. Úder poškodil devět energetických zařízení, řekl podle agentury Reuters ministr energetiky Herman Haluščenko. Nejméně dva lidé zahynuli při zásahu obytné budovy v Krivém Rihu, třetí v Chersonu, většinou ale ruské údery cílily na kritickou civilní infrastrukturu. Bez proudu je Charkov a další velká města přerušila provoz hromadné dopravy – včetně kyjevského metra.

Trest za explozi varny pervitinu v panelovém domě v Ostravě snížil odvolací soud ze čtrnácti na deset let. Vrchní soud tedy vyhověl odvolání a změnil kvalifikaci z úmyslného obecného ohrožení na nedbalostní trestný čin. Svůj verdikt zdůvodnil tím, že Karel Janáč nezpůsobil výbuch úmyslně. Exploze zranila šest lidí a narušila statiku pětipatrového domu. Škoda přesáhla 12 milionů korun.

Pondělní výbuchy na dvou ruských leteckých základnách přilákaly pozornost k ukrajinským snahám o vývoj bojových dronů s delším doletem. Ruské ministerstvo obrany v této souvislosti tvrdí, že za nimi stojí úlomky dronů, které předtím jejich protivzdušná obrana sestřelila. Že za útoky stojí ukrajinské drony, potvrdil podle deníku The New York Times (NYT) i nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Kyjev se k nim ale oficiálně nepřihlásil.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu novou vlnou vzdušných útoků. Úřady hlásí nejméně dva mrtvé a na řadě míst také výpadky proudu. Letecký poplach byl vyhlášen na téměř celém území země. Ukrajinská protivzdušná obrana ale podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského většinu raket sestřelila. Útoky přišly v reakci na exploze na dvou ruských leteckých základnách u Rjazaně a Saratova. Podle ruského ministerstva obrany na ně udeřily ukrajinské drony.

Před osmi lety vybuchl druhý muniční sklad ve Vrběticích. Při první explozi v říjnu 2014 zahynuli dva lidé. Obyvatelé okolních obcí se několikrát evakuovali. Následovala nejnáročnější a nejnákladnější bezpečnostní akce v dějinách Česka. A nakonec se z incidentu stal zlomový okamžik pro česko-ruské vztahy.

Policisté navrhli obžalovat dva bývalé policejní pyrotechniky kvůli předloňskému výbuchu muničního skladu v Bílině na Teplicku. Státní zástupce by měl o návrhu rozhodnout do konce roku. ČT to řekl náměstek ústeckého krajského státního zástupce Dan Anděl. Podle deníku Právo čelí obvinění bývalý ředitel policejních pyrotechniků Michal Dlouhý a jeden z jeho podřízených. Muniční sklad vybuchl v září 2020, nikdo při tom nebyl zraněn.

Na dvou autobusových zastávkách v Jeruzalémě zabily výbuchy ve středu ráno jednoho člověka a více než dvacet dalších zranily. Informovaly o tom list The Times of Israel, který odkazuje na nemocniční zdroje, a agentura AFP. Policie uvedla, že na okraji Jeruzaléma zřejmě explodovaly nálože, z útoků podezírá Palestince. Útok odsoudil velvyslanec EU v Izraeli i americká ambasáda v Jeruzalémě.

Spojené státy se staví proti jakýmkoliv vojenským krokům, které by destabilitovaly situaci v Sýrii, upozornilo americké ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na možné zahájení pozemní ofenzivy Turecka proti kurdským milicím v Sýrii. Obdobně vyzvala Ankaru také Moskva, podle níž by mělo Turecko projevit zdrženlivost k použití nadměrné vojenské síly. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý i přes tyto výzvy prohlásil, že operace turecké armády v Sýrii začne „brzy, dá-li Bůh“.

Ve vsi Przewodów na východě Polska se konal státní pohřeb druhého z dvojice mužů, kteří přišli v úterý o život při explozi po dopadu zřejmě ukrajinské rakety. Podle agentury PAP z místa neštěstí už odjeli vyšetřovatelé. Úřady tuto informaci nekomentovaly. Německo v reakci na úterní událost nabídlo Polsku systémy protivzdušné obrany Patriot.

Podle předběžných zjištění zřejmě vypálily raketu, která v úterý zasáhla Polsko, ukrajinské ozbrojené síly, které mířily na přilétající ruskou střelu. Napsala to ve středu agentura AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele. Informaci podle agentury Reuters zopakoval i americký prezident Joe Biden na jednání představitelů G7 a NATO. Podobné vyjádření poskytli i polský prezident Andrzej Duda a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Nešlo o úmyslný útok, řekl Duda. Uvedl také, že nejsou signály, že by Polsku hrozilo bezprostřední nebezpečí dalšího podobného incidentu. Ukrajinská armáda následně podle amerických médií sdělila spojencům, že se v oblasti pokoušela sestřelit ruskou raketu.

Při výbuchu na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou přišli o život dva lidé. Podle polského ministerstva zahraničí tam dopadla „v Rusku vyrobená raketa“. Varšava je ohledně informací zdrženlivá a spolu se spojenci z NATO celou situaci prověřuje. Polská vláda zvažuje konzultace podle článku 4 smlouvy NATO, posílí také monitoring vzdušného prostoru.

Turecká policie zatkla skupinu lidí, kteří údajně nesou odpovědnost za nedělní explozi v Istanbulu. Má mezi nimi být i osoba, která nastražila výbušninu na třídě Istiklal, uvedl turecký ministr vnitra Süleyman Soylu. Výbuch na rušné ulici pro pěší v centru Istanbulu v neděli zabil šest lidí a 81 dalších zranil. Turecké úřady podezírají z účasti na atentátu kurdské milice v Sýrii YPG a Stranu kurdských pracujících (PKK). Obě organizace podíl na útoku popřely.

Exploze na rušné ulici pro pěší v centru Istanbulu zabila šest lidí a 81 dalších zranila. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se jednalo o bombový útok, který „zavání terorismem“. Generální konzulát Česka v Istanbulu v tuto chvíli nemá informace, že by mezi oběťmi a zraněnými byli čeští občané, sdělilo české ministerstvo zahraničí. Turecká státní tisková agentura Anadolu informovala, že vyšetřováním výbuchu bylo pověřeno pět prokurátorů.

Kišiněv vyhostí pracovníka ruského velvyslanectví, oznámilo moldavské ministerstvo zahraničí. Moskva vzápětí pohrozila odvetou. Na moldavské území totiž v pondělí ráno dopadla ruská raketa, kterou sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana.

Sobotní výbuchy dvou bomb v automobilech poblíž ministerstva školství v somálském Mogadišu zabily nejméně sto lidí. Uvedl to podle agentury Reuters somálský prezident Hassan Sheikh Mohamoud. Dodal, že zhruba tři sta lidí utrpělo zranění. Varoval, že počet obětí výbuchu by se mohl ještě zvýšit.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popřel účast Kyjeva na výbuchu, který vážně poškodil Krymský most (označovaný také Kerčský), spojující Rusko s anektovaným ukrajinským Krymským poloostrovem. V televizním rozhovoru naznačil, že v pozadí výbuchu mohla být rivalita mezi ruskou armádou a tajnými službami. Moskva připsala explozi ukrajinské rozvědce.

Dánské úřady potvrdily rozsáhlé poškození plynovodů Nord Stream u dánských břehů v Baltském moři a uvedly, že příčinou byly „silné výbuchy“. Švédský deník Expressen zveřejnil první údajné záběry poškozených produktovodů vedoucích z Ruska do Německa. Dohromady čtyři mohutné úniky plynu se na konci září vyskytly v mezinárodních vodách.

Ukrajinské úřady hlásí exploze v několika regionech země. Ruské invazní síly podle nich podnikly útoky na Kyjev, Charkov, Dnipro i další města. V metropoli mířily na objekty kritické infrastruktury na severovýchodě města, píše agentura Unian. Útok na kyjevské energetické zařízení si vyžádal životy dvou lidí, uvedla městská prokuratura. Další člověk je podle předběžných informací zraněný. Ruské útoky zničily podle Kyjeva už třicet procent ukrajinských elektráren.

Páteční exploze v uhelném dole na severu Turecka si vyžádala jednačtyřicet obětí, dalších jedenáct osob je zraněných v nemocnici, oznámil v sobotu z místa neštěstí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Uvedl také, že záchranné práce už skončily, poslední horník, po němž se ještě pátralo, byl nalezen rovněž mrtvý. Informovala o tom agentura Anadolu.

Po pátečním výbuchu v uhelném dole na severu Turecka zemřelo nejméně 22 lidí, několik dalších osob utrpělo zranění, z toho osm horníků je v nemocnici na jednotce intenzivní péče, uvedl večer podle agentury Anadolu ministr zdravotnictví Fahrettin Koca.

Až pět dní čekají řidiči kamionů na nalodění na trajekt, který je převeze z okupovaného Krymu do Ruska. Na odbavení jich čeká na letišti u Kerčské úžiny víc než tisícovka. Náhradní dopravu musí použít poté, co most poničily výbuchy, a výrazně tak ztížily spojení s anektovaným poloostrovem. Oprava mostu má být podle nařízení ruské vlády dokončena nejpozději do července příštího roku.

Detaily o výbuchu na Krymském mostě provází řada hypotéz. Zprávy o tom, jak přesně byla strategická spojnice na Ruskem okupovaný poloostrov poškozena, se liší. Verzí je zatím několik, žádnou z nich ale v tuto chvíli nemůžou odborníci zcela potvrdit.