Viktor Orbán strana 3 z 5

Po volebním víkendu na Slovensku je jasno. Vládu se pokusí sestavit expremiér a lídr Smeru Robert Fico. Světová média v souvislosti s výsledky hlasování tvrdí, že země se vydává směrem ke Kremlu, což odmítá Moskva i Fico sám. Podle agentury Reuters vítězství Smeru ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Experti ale výrazné změny v zahraniční politice neočekávají. Média si všímají také toho, že Fico má stále blíže k maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi. Ani jeden z nich se nebojí kritizovat Evropskou unii.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová poblahopřála Robertu Ficovi k vítězství jeho strany Smer–SD ve slovenských parlamentních volbách. K výsledku pogratulovala také druhému Progresívnému Slovensku Michala Šimečky. Je přesvědčena, že volby byly významně ovlivněny nepravdivými informacemi. Podle Jourové se v kampani ještě neprojevil akt EU o digitálních službách, který má omezit šíření lží na nejoblíbenějších internetových platformách. Věra Jourová hovořila o slovenských volbách a aktu o digitálních službách v Otázkách Václava Moravce.

Maďarský premiér Viktor Orbán poblahopřál jako jeden z prvních zahraničních politiků Robertu Ficovi, jehož strana Smer – sociálna demokracia zvítězila v parlamentních volbách na Slovensku. Označil Fica za vlastence a uvedl, že se těší na spolupráci s ním.

Střední Evropa od vstupu do Evropské unie zažila nárůst nacionalismu, který se projevil ve všech jejích státech, ale Slovensko je specifické, míní historik a publicista Pavel Kosatík. Tamní sympatie k Putinovu Rusku podle něj nepramení z důvěrné znalosti ruských poměrů, ale spíš z obav, co může přinést západní společnost. V pořadu Interview ČT24 hovořil o blížících se slovenských volbách i společné české a slovenské historii.

Maďarská menšina na Slovensku chce po neúspěchu v předchozích volbách dostat do parlamentu opět své zástupce, hájit svá práva a bojovat proti uplatňování Benešových dekretů. Nová formace Aliancia se ale rozštěpila poté, co ve straně sílily nacionalistické a proorbánovské tendence, které odmítal jeden z členů – liberální Most-Híd. Ten Aliancii definitivně opustil poté, co umístila na kandidátku kontroverzního politika Györgyho Gyimesiho. O hlasy se tak bude ucházet Most-Híd spolu s Modrými a zcela zvlášť i liberální Maďarské fórum. Všechny zmíněné strany se brání koalici se Smerem, jejich šance dostat se do parlamentu jsou však mizivé.

Maďarsko trápí pokračující zdražování, inflace v zemi je nejhorší v celé Evropské unii. Svou daň si vybrala i na dovolených, jelikož pobyty v tradičních destinacích si mohlo dovolit výrazně méně turistů než loni. Maďaři častěji jedí doma a vyhýbají se hotelům. Samotní provozovatelé ubytovacích zařízení se také museli nové situaci přizpůsobit. Vláda opakovaně tvrdila, že růst cen dostane pod kontrolu, nakonec ale přiznala, že i podzim bude obtížný.

Maďarsko mělo využít invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa k tomu, aby připojilo zpět oblasti jižního Slovenska, které Československu připadly po první světové válce. Maďaři na Slovensku prý vítali maďarské vojáky jako osvoboditele. V článku věnovaném blížícímu se výročí 21. srpna 1968, kdy invaze začala, to uvedl maďarský provládní deník Magyar Nemzet.

Od založení Matice slovenské, prvního spolku Slováků v habsburské monarchii, uplynulo v těchto dnech 160 let. Sdružení stálo u zrodu moderního Slovenska, ale i napjatých vztahů s Budapeští. Spor oživily nedávné výroky maďarského premiéra, když označil Slovensko za odtržené území. V Martině, místě založení spolku, natáčel zpravodaj ČT Jan Šilhan.

Spojené státy od úterý razantně zpřísnily podmínky bezvízového styku pro držitele maďarských pasů. Krok americká ambasáda v Maďarsku zdůvodnila tím, že Budapešť nedostatečně prověřovala velké množství lidí, jimž udělila občanství. Omezení přišlo den po odsunutí hlasování maďarského parlamentu o švédské žádosti o vstup do NATO. Budapešť obvinila Washington, že se mstí na Maďarech.

Už za tři dny čekají Španělsko předčasné volby. Rozhodl o nich v květnu socialistický premiér Pedro Sánchez. Průzkumy přitom dlouhodobě favorizují opoziční lidovce. Jejich kritici se obávají, že konzervativní strana by mohla vytvořit koalici s krajní pravicí. Ta by se dostala k moci poprvé od smrti fašistického diktátora Francisca Franca.

Maďarská síť knihkupectví, která prodávala nezabalenou knihu s homosexuálním obsahem, dostala rekordní pokutu. Prodejce knih podle maďarských úřadů porušil zákon z roku 2021, který zakazuje prezentaci homosexuality dětem a mládeži. Proti pokutě se knihkupectví odvolá, takže případ nejspíš skončí u soudu. Představitelé maďarské LGBTQ+ komunity, kteří se účastnili tradičního pochodu za svá práva, si stěžují na restriktivní zákony vlády Viktora Orbána.

Ve značném horku se v Budapešti lidé vydali na každoroční pochod za práva sexuálních menšin (LGBT+). Účastníci dávali najevo nesouhlas s vládní politikou vůči komunitě LGBT+ v Maďarsku.

Rakouský kancléř Karl Nehammer zkritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána po společném jednání o migraci. Zatímco Orbán se podle agentury APA chlubil tím, že Maďarsko je jediným místem Evropy bez migrantů, Nehammer poukázal na to, že většina lidí, kteří do Maďarska vstoupili ilegálně, zemí jen procházejí a přicházejí do Rakouska. Trojstranného „migračního summitu“ ve Vídni se zúčastnil také srbský prezident Aleksandar Vučič.

Sněmovnu v pátek ovládly spory o český postoj k reformě migračních pravidel Evropské unie. Zástupci vládní koalice odmítli opětovnou kritiku předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Opoziční frakce si nejprve vyžádaly dohromady čtyřhodinovou přestávku. Předseda poslanců ODS Marek Benda tento přístup odmítl. Poté grémium hodinu jednalo a dohodlo se, že schůzi do 12. července přeruší.

Lídři zemí Evropské unie zakončili dvoudenní summit bez shody na závěrech o migraci. Nepřesvědčili premiéry Polska a Maďarska, aby přestali dohodu blokovat požadavkem na zmínku o jednomyslném rozhodování v otázkách migrace. Český premiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil z výsledku zklamání, přesto hovořil o posunu v debatě o migraci: „Zaznamenáváme velkou změnu přístupu mezi státy, které odmítaly tuto situaci dlouho řešit.“ Ještě před samotnou diskusí o migraci lídři schválili společné závěry k budoucím vztahům s Čínou.

Několikahodinové jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zatím nedokázalo vyřešit jejich neshody na téma migrace. Zatímco lídři Maďarska a Polska se podle diplomatických zdrojů snaží prosadit do závěrů summitu požadavek na jednomyslné rozhodování o migračních pravidlech EU, většina ostatních zemí je proti. Varšava zároveň slibuje představit plán na důslednou ochranu vnějších hranic sedmadvacítky. Nejvíc migrantů teď na kontinent přichází po moři.

Maďarský premiér Viktor Orbán znovu připomněl, jak moc se jeho pohled na ruskou agresi proti Ukrajině liší od západních lídrů. V rozhovoru pro německý Bild řekl, že Vladimir Putin není válečný zločinec, Ukrajina už není suverénní stát a vojáci jí dojdou dřív než Rusku. Zopakoval, že chce hlavně mír. Vláda v Budapešti s Moskvou i přes invazi dál udržuje hospodářské a politické vztahy. Všechny sankce i pomoc napadené zemi ale nakonec vždy schválila.

Maďarská vláda začátkem srpna zruší cenové stropy u základních potravin. Zároveň však nařídí maloobchodníkům poskytovat výraznější slevy u vybraného potravinářského zboží. Oznámil to podle agentury Reuters šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás.

Maďarský zákon nutící migranty žádat o azyl na ambasádě ve třetí zemi je v rozporu s předpisy Evropské unie. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, který vyhověl žalobě Evropské komise z roku 2020. Pravidla zavedená Budapeští v době covidové pandemie podle nejvyššího orgánu unijní justice omezila azylová práva dotčených běženců, což nelze zdůvodnit ochranou zdraví. Soud již v minulosti nařídil Budapešti zrušit některá pravidla, která podle něj nepřiměřeně zasahovala do práv migrantů.

Tři z jedenácti ukrajinských válečných zajatců, které nedávno do Maďarska předalo Rusko, převezli ukrajinští diplomaté zpět do vlasti. Informoval o tom na Facebooku náměstek ukrajinského ministra zahraničí Oleh Nikolenko. Kvůli této skupině zajatců se mezi Kyjevem a Budapeští rozhořel diplomatický spor.

V milánské katedrále Narození Panny Marie se uskutečnil státní pohřeb bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Zemřel v pondělí ve věku 86 let. Obřadu se zúčastnili prezident Sergio Mattarella, premiérka Giorgia Meloniová i zahraniční představitelé. V centru Milána se ke sledování ceremonie na velkoplošných obrazovkách sešly davy lidí.

Část poslanců Evropského parlamentu začala volat po tom, aby Maďarsko příští rok nepředsedalo Unii. Na Budapešť, která má s unijními institucemi spory o vládu práva nebo o vztahy s Ruskem, přichází řada v červenci 2024. Vláda premiéra Viktora Orbána trvá na tom, že úloze férového vyjednavače dostojí.

George Soros patří mezi nejbohatší, nejmocnější a nejvíc kritizované osobnosti planety. Ve svých 92 letech americký miliardář maďarského původu oznámil odchod do penze. Finanční a především filantropické impérium v odhadované hodnotě 550 miliard korun převezme jeho syn Alexander.

Maďarsko se nově připojí k zajištění ochrany slovenského vzdušného prostoru. Ministři obrany zemí Visegrádské skupiny (V4) podepsali deklaraci na pondělní schůzce ve Vysokých Tatrách. Bratislava po loňské invazi Ruska na Ukrajině předčasně ukončila provoz svých stíhaček sovětské konstrukce MiG-29. S Českem a Polskem se dříve dohodla na zajištění ochrany nebe do doby, než Slovensko převezme objednané americké stíhačky F-16.