Vědec strana 2 z 5

Vědci znovuobjevili kančila stříbrohřbetého, drobného jelenovitého savce velkého jako králík. Zvíře vybavené nápadnými zuby připomínajícími upíra podle přírodovědců mělo vyhynout už v 90. letech dvacátého století. Jeho nové pozorování je tedy velkým překvapením.

Vědci z centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně sestrojili prototyp spektrometru, který by mohl výrazně urychlit vyšetření na magnetické rezonanci. Zatímco dnes trvá vyšetření zhruba půl hodiny, v budoucnu by pacient prošel dveřmi, které by ho proskenovaly, a výsledek by měl lékař v řádu sekund. Kromě nemocnic by nový přístroj mohl najít uplatnění také v materiálových vědách.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského vymysleli přístroj, který umožňuje objektivně změřit kvalitu piva přímo v terénu. Novinka má pivovarům pomoci ověřit, zda je pivo ve skladu, restauraci nebo v obchodě čerstvé.

Když malé dítě krátce po narození škytne, rodiče to většinou dojme. Podle nového výzkumu ale škytání výrazně pomáhá zlepšovat vývoj dětského mozku. Spouští totiž vlnu nervových signálů, které dítě učí, jak regulovat dýchání, zjistili vědci.

Kouření tabáku vede nejen k rakovině, ale také zvyšuje pravděpodobnost vzniku depresí a schizofrenie. Dokládá to výzkum vědců z univerzity v Bristolu.

Děti bez sourozenců mají horší stravovací návyky, a tím pádem jsou ohroženější nadváhou či obezitou. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval Journal of Nutrition Education and Behavior. Problémy s hmotností se také podle studie častěji týkají matek jedináčků než žen s více potomky.

Čínský biotechnický start-up zaskočil neurovědce i výrobce léků tím, že vyvinul nový přípravek založený na přírodních látkách, který je schopný výrazně zlepšovat stav pacientů s Alzheimerovou chorobou. Upravuje střevní mikroflóru, což pak snižuje výskyt zánětů v mozku, které jsou s touto nemocí spojené.

Výzkumníci z mechatronické laboratoře VUT v Brně vyvinuli prototyp unikátního zařízení, které reaguje na pohyb hlavy a dává pianu pokyn chovat se stejně, jako kdyby hráč stiskl pedál. Projekt iniciovala mladá handicapovaná pianistka ze Slovenska, která po úspěšném testování získala zařízení od vědců zdarma.

Paleontologové v Mexiku objevili přes osm set kostí nejméně čtrnácti mamutů, kteří v oblasti žili před více než 14 tisíci lety. Vědci je nalezli ve velkých jámách, které k lovení těchto mohutných býložravců vykopali pravěcí lidé. O nevídaném objevu u města Tultepec na okraji hlavního města informoval mexický Národní ústav pro antropologii a historii (INAH).

Ve středu večer se ve dvoraně Národního muzea předávají prestižní vědecké Ceny Neuron. Ocenění včetně finanční prémie uděluje už po desáté Nadační fond Neuron na podporu vědy sedmi vědcům a jedné vědkyni s mezinárodním renomé. Mezi letošními laureáty jsou například matematik Jan Nekovář, biolog Jiří Friml i šestice mladých talentovaných vědců.

Pokud státy v nejbližší době nesníží radikálně emise skleníkových plynů, může to vést ke zhroucení ekosystémů a k tomu, že se Země stane částečně neobyvatelnou. Více než 11 tisíc akademiků ze 153 zemí světa včetně desítek odborníků z Česka vydalo prohlášení před prosincovou Konferencí OSN o změnách klimatu (COP25) s cílem oslovit zejména politiky.

Vědci z Akademie věd ČR monitorují šíření tepla ve skalách v několika městech v Česku. Poznatky z výzkumu pomohou zmapovat stav skal a zabránit jejich zřícení a ohrožení obyvatel.

Američtí biologové objevili v opuštěných domech uvnitř uzavřené oblasti černobylské elektrárny nečekaná zvířata – stádo koní Převalského. Podle vědců to vypadá, že se zvířatům v zakázané zóně dobře daří.

Virus spalniček umí ničit imunitní paměť organismu, který pak zapomene, jak bojovat s nemocemi, se kterými se už v minulosti setkal. To je zjednodušeně závěr výzkumu mezinárodního týmu vědců. Podle dřívějších odhadů zabijí spalničky každý rok asi 110 tisíc lidí, nový výzkum ale naznačuje, že je s touto nemocí spojeno až pětkrát víc úmrtí. Výsledky publikovali vědci v časopise Science.

První výsledky výzkumu na téma plýtvání potravin představili odborníci z Mendelovy univerzity v Brně. Kolik jídla lidé vyhodí, zjišťovali přímo z popelnic a kontejnerů. Vědci chtějí získat reálné údaje a hledat strategie, jak plýtvání omezit.

Svět je „žalostně málo připraven“ čelit důsledkům změn klimatu ve vysokohorských regionech světa. Tvrdí to vědci ze Světové meteorologické organizace. Rekordně stoupající teploty a tající ledovce podle nich zásadně mění charakter hor i okolního světa a v budoucnu mohou mít výrazné negativní dopady. Problém už musí řešit i v alpských zemích. Vědci proto vyzývají k větší spolupráci.

Nová studie odhalila, proč někteří ptáci snáší světlá vajíčka, zatímco jiní je mají zbarvená do tmava. S největší pravděpodobností je to kvůli teplotě. Tmavší pigmentace totiž dokáže lépe pohlcovat teplo. Z toho důvodu mají v chladnějších oblastech ptačí vejce sytější barvu než například v tropech. Výsledky výzkumu zveřejnil časopis  Nature Ecology and Evolution.

Rostoucí hladina oceánů způsobená změnami klimatu do roku 2050 ohrozí po celém světě více než trojnásobek lidí, než se dosud myslelo. Tvrdí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature Communications. Na místech, kterým do 30 let hrozí každoroční záplavy, podle výzkumu žije přes 300 milionů lidí, původní odhady přitom mluvily o 80 milionech.

Čeští a polští vědci zkoumají vliv silně znečištěných důlních vod na kvalitu povrchové vody v oblastech zatížených intenzivní těžbou černého uhlí. Odborníci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Hlavního institutu hornictví (GIG) Katovice zahájili výzkum na obou stranách hranice. Projekt potrvá dva roky.

Vědcům se podařilo určit oblast v Africe, kde před 200 tisíci lety pravděpodobně žili předkové moderního člověka, než začali migrovat do dalších míst na zeměkouli. Podle studie publikované v časopise Nature pobývali první lidé na území dnešní severní Botswany v místech, kde jsou nyní solné pláně. Podle serveru BBC však závěry studie někteří vědci zpochybňují.

Chorvatští archeologové s úspěchem využívají dokonalého psího čichu k hledání hrobů z doby železné. Speciálně vycvičeným zvířatům se podařilo vyhledat několik pohřebních nádob ukrývajících lidské kosti a artefakty staré tři tisíce let.

Česká republika musí do dubna příštího roku rozhodnout, jestli trvale zavede letní, nebo zimní čas. Debata vědců se zákonodárci na ministerstvu dopravy skončila jasným závěrem: nejlepší je přirozený, tedy středoevropský čas označovaný jako zimní.

Mezinárodní tým archeologů objevil v kambodžské džungli starověké město Mahendraparvata, jednu z metropolí historické Khmerské říše. K objevu města utopeného v divoké lesní vegetaci pomohl laserový paprsek technologie známé pod názvem LIDAR.

Rašeliniště, která přirozeně pohlcují uhlík, by jej vlivem sucha mohla začít naopak do atmosféry uvolňovat. Poukázal na to nový výzkum, který publikoval časopis Nature Geoscience. Podle vědců je proto více než kdy dříve nezbytné, aby lidé bažinaté plochy chránili a usilovali o jejich obnovu.