Vakcína strana 5 z 5

Drakonická opatření zaváděná v minulosti v Česku kvůli šíření epidemie koronaviru byla podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) neúčinná. V pondělních Událostech, komentářích se o tom přel s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem. Ten se naopak domnívá, že resort zdravotnictví by měl v případě zhoršení situace upustit od pouhých doporučení a zavést například povinnou ochranu dýchacích cest.

Od pondělí si lidé mohou rezervovat termín na další posilující dávku vakcíny proti covidu-19. Zdravotníci ji aplikují už od poloviny července, ale dosud to bylo bez předchozí registrace. Zatím si pro tuto dávku přišlo necelých sto tisíc lidí. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) upozornil na kampaň, která se zaměří na virus covidu a jeho mutace. Zdůraznil, že prevencí proti covidu je právě očkování. Ministerstvo bude na očkování proti covidu lákat heslem o „životě beze strachu“.

Británie se v pondělí stala první zemí, která schválila vakcínu proti nemoci covid-19 zaměřenou jak na původní variantu viru, tak na variantu omikron. Očkovací látku americké společnosti Moderna schválil britský lékový úřad MHRA jako posilující dávku pro dospělé, uvedla agentura Reuters. Regulátor své rozhodnutí zdůvodnil údaji z klinických studií, podle kterých posilovací dávka vyvolala silnou imunitní odpověď proti variantě omikronu BA.1 i proti původní verzi viru.

Již dva týdny si mohou lidé chodit pro čtvrtou dávku očkování proti koronaviru. Dorazilo jich zatím padesát tisíc, zájem však klesá. Oproti období před dvěma týdny si nyní pro druhou posilující injekci chodí zhruba třetina lidí.

První část kampaně na podporu očkování proti covidu-19 začne 15. srpna. Původně ministerstvo zdravotnictví plánovalo kampaň odstartovat se začátkem srpna, rozhodlo se ale začátek spojit se spuštěním centrálního rezervačního systému pro očkování v polovině měsíce, řekl mluvčí resortu Ondřej Jakob. Podle něj se kampaň zaměří nejen na podporu vakcinace proti covidu, ale i očkování obecně.

Letní vlna covidu-19 nabírá na síle. V těchto dnech dosahujeme vrcholu, na podzim čekáme další vlnu, řekla v Interview ČT24 hlavní hygienička Pavla Svrčinová. V současné situaci podle ní nejsou namístě žádné restrikce, ale pouze doporučení. Na případná opatření pak bude mít vliv primárně stav v nemocnicích.

Jedním z nejdůležitějších úkolů vědy je vedle samotného bádání také vzdělávání veřejnosti, aby přijala vědecké poznatky. Nový výzkum Portlandské státní univerzity (PSU) ale vysvětluje, proč snaha předat odborný konsensus široké veřejnosti mnohdy selhává.

Od pondělí se lze nechat naočkovat čtvrtou dávkou vakcíny proti covidu-19. K dispozici bude v ordinacích praktických lékařů a v nemocnicích, a to bez předchozí registrace. Zájemci by si ale měli dostupnost látky v jimi vybraném místě předem raději ověřit, hlavně v případě praktiků. Očkovat se bude vakcínami od firem Pfizer/BioNTech nebo Moderna.

Přeočkování proti covidu-19 další posilující dávkou začne oficiálně už v pondělí. Oznámil to ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Dodal, že čtvrtá dávka bude určena pro všechny, kteří dovršili věku 18 let, musí být ale minimálně čtyři měsíce po třetí dávce. Ministr připomněl, že očkovat by se měli nechat zejména senioři či nemocní lidé.

Očkování čtvrtou dávkou vakcíny snížilo počet úmrtí izraelských seniorů na covid-19 o 72 procent, píše zpravodajský web The Times of Israel s odvoláním na rozsáhlou izraelskou studii. Ta porovnávala data o klientech domovů pro seniory, kteří byli očkováni čtyřmi dávkami vakcíny proti covidu-19, s těmi, kteří obdrželi pouze tři dávky. Data výzkumu pochází z Izraele a z doby během zimní vlny šíření koronaviru, kdy už dominovala varianta omikron – nikoliv ale dosud převládající BA.5.

Před několika týdny americký kontrolní orgán FDA doporučil výrobcům vakcín proti covidu, aby upravili své posilovací dávky tak, aby cílily hlavně proti subvariantám omikronu BA.4 a BA.5, které v současné době ve světě převážily. A tento týden představila společnost Moderna výsledek.

Na Georgijské státní univerzitě v USA vznikla nová očkovací látka proti chřipce. Má jít o univerzální vakcínu proti chřikovým virům typu B, která podle analýzy velmi dobře chrání proti mnoha kmenům této nemoci. Od možného schválení pro praxi je ale ještě daleko.

Evropská unie doporučila druhou posilující dávku očkování proti koronaviru lidem nad šedesát let a dalším rizikovým skupinám. Reaguje tak na aktuální rychlý nárůst počtu nových případů nemoci i hospitalizovaných. Dalším důvodem je vysoká nakažlivost nových subvariant omikronu. Dosud doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky platilo pouze pro lidi nad osmdesát let.

Epidemiolog z pražského IKEMu Petr Smejkal v Interview ČT24 řekl, že současný nárůst počtu nakažených covidem v Česku je na letní období neobvyklý. Podle něj je to však dáno vysokou nakažlivostí subvarianty BA.5, která však naštěstí není nebezpečnější než ta předchozí. Smejkal uvedl, že se zatím nejedná o návrat do časů, kdy na tom bylo Česko nejhůře.

Rozsáhlá vědecká studie popsala, jak se ve 23 zemích celého světa měnila ochota nechat se očkovat proti covidu. Výzkum také ukázal, jaké faktory měly nejsilnější vliv na to, že lidé vakcínu odmítali nebo nad ní váhali.

Podle nové studie se u lidí, kteří byli alespoň jednou očkováni proti chřipce, v průběhu čtyř let snížila pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby o 40 procent ve srovnání s jejich neočkovanými vrstevníky.

V Česku se opět objevilo víc než tisíc nakažených covidem za jeden den. Počty infekcí ale přibývají ve většině světa, za což může především varianta BA.5. Ví se toho o ní už dost na to, aby vědci varovali, že opět může zhoršit epidemickou situaci.

Díky očkování proti covidu-19 se během prvního roku od začátku vakcinace podařilo zabránit téměř dvaceti milionům úmrtí na tuto nemoc. Konstatovali to vědci v nové studii, která vyšla v odborném časopise Lancet Infectious Diseases. Podle nich se tak díky vakcínám podařilo množství obětí covidu snížit na méně než polovinu počtu, kterého by podle matematických modelů dosáhl bez dostupného očkování.

Světová zdravotnická organizace a britští zdravotníci ve středu oznámili, že ve vzorcích odpadních vod v Londýně byl zjištěn typ dětské obrny pocházející z vakcín. Další analýzy vzorků probíhají a úřady situaci pečlivě monitorují.

Pravděpodobnou souvislost s očkováním proti covidu-19 má podle ředitele sekce registrací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáše Boráně jedno úmrtí v Česku. Šlo podle něj o trombózu a snížení počtu krevních destiček po podání vektorové vakcíny, kterými se letos už téměř neočkuje. Ústav prověřoval více než 170 úmrtí v časové souvislosti po očkování, trombózy se vyskytly i v zahraničí.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) označil jako priority svého resortu v rámci českého předsednictví v EU péči o onkologické pacienty a zajištění dostupnosti nejmodernějších léků ve všech zemích - i těch pro léčbu vzácných onemocnění. Jako jedno ze stěžejních témat označil také zdravotnickou pomoc Ukrajině. Hodlá se zaměřit také na očkování a to nejen proti covidu-19.

Lymskou boreliózou už trpí nebo trpělo víc než 14 procent světové populace. Ukázala to rozsáhlá studie protilátek, která probíhala v celém světě. Vůbec nejohroženější jsou lidé ve střední a západní Evropě, zejména některé věkové a sociální skupiny.

Přeočkování proti covidu-19 bude nejméně letos na podzim hrazeno ze zdravotního pojištění. Ideální doba pro posilující dávku vakcíny je konec srpna až polovina října, řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Resort podle něj jedná o způsobu nákupu dalších vakcín, který by mohl být opět společný pro celou EU, chce ho mít dojednaný do července. Nepočítá ale s žádnými výhodami pro očkované jako při dřívějších vlnách epidemie. Řekl také, že jednání o nákupu léku paxlovid zatím nejsou úspěšná.

Úplné odstřižení se od ruských fosilních paliv je podle eurokomisařky Věry Jourové (ANO) hlavní prioritou pro Brusel, řekla to v Interview ČT24. V souvislosti s opatřeními, která si jednotlivé státy samy zavádějí, řekla, že v současné době jsou evropská pravidla v tomto ohledu mírnější a k zemím vstřícnější. Státům ale zároveň doporučila přistoupit na společné nákupy energií. Jako příklad dobrého fungování uvedla nákupy vakcín během pandemie covidu-19.