Tomio Okamura strana 4 z 5

Poslanci v pátek navzdory opozičnímu odporu schválili konsolidační balíček, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků. Opozice tvrdí, že balíček pouze zvyšuje daně a může způsobit růst inflace. Balíček například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina jich má vstoupit v účinnost příští rok. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje schválení balíčku za jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Naopak šéfka poslanců ANO Alena Schillerová krok označila za černý pátek pro českou ekonomiku.

O podobě sporného konsolidačního balíčku budou poslanci hlasovat v pátek od 11:00. O stanovení termínu rozhodla sněmovna na návrh vládního tábora. Opoziční politici mluvili o omezování práv a stěžovali si, že se na mnoho opozičních řečníků nedostane řada. Sněmovna debatu nedokončila a jednání skončilo v souladu s jednacím řádem. Vystoupit ale chtějí ještě desítky poslanců.

Minutou ticha za oběti útoku teroristické organizace Hamás na Izrael začala 78. schůze Poslanecké sněmovny. Později poslanci jednomyslně přijali usnesení, v němž vyjádřili podporu Izraeli, odsoudili agresi Hamásu a také vyzvali k přesunu českého velvyslanectví do Jeruzaléma. Předtím tři hodiny mluvili opoziční lídři a několik dalších opozičních poslanců, kteří navrhovali změny v navrženém programu schůze. Nejdelší bylo vystoupení předsedy ANO Andreje Babiše. Trvalo přes hodinu a půl, kritizoval politiku vlády. Na pořadu schůze byla dále hlavně druhá čtení některých zákonů.

Vůli občanů je třeba respektovat, uvedl po vítězství strany Smer–SD prezident Petr Pavel. Podle hlavy státu až povolební jednání ukážou, jakou cestou se Slovensko vydá. Premiér Petr Fiala (ODS) po oznámení výsledků voleb popřál Slovákům, aby koaliční vyjednávání vedla k sestavení dobré vlády. Další čeští vládní politici vyjádřili naději na pokračování proevropského kurzu slovenské zahraniční politiky. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš pogratuloval Robertu Ficovi k vítězství, Slovensku přeje vládu, která bude pracovat pro lepší životy lidí a v Evropě bude hájit zájmy slovenských občanů. Gratulace připojil i šéf hnutí SPD Tomio Okamura.

Týdeník Reflex se nemusí předsedovi SPD Tomiu Okamurovi omluvit za to, že ho v časopise i na webu nazýval Pitomiem. Okamura podle Nejvyššího soudu (NS) musí projevit vyšší stupeň tolerance. NS ve zveřejněném rozhodnutí změnil verdikt odvolacího soudu a potvrdil rozhodnutí prvoinstančního. Okamura sdělil, že verdikt NS považuje za protiústavní s ohledem na dřívější vyjádření Ústavního soudu (ÚS) v této kauze.

Poslanci se ve středu vrátili ke třetímu čtení sporného konsolidačního balíčku, který má podle vlády přispět ke snižování rozpočtových schodků, a ani tentokrát se nedostalo na jeho schvalování. Předloha obdobně jako minulý pátek čelila kritice opozičních poslanců, kteří také hájili své úpravy. Závěrečná sněmovní debata k balíčku bude pokračovat ve středu 11. října. Je možné, že se poslanci k hlasování o podobě předlohy opět nedostanou. Do debaty bylo ještě pár minut před koncem jednacího dne přihlášeno přes pět desítek opozičních poslanců.

Pětihodinovým jednáním o programu začala 76. schůze Poslanecké sněmovny. Na úvod hovořil dvě hodiny předseda opozičního ANO Andrej Babiš, který ve své řeči vinil ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) z údajného napojení na skupinu stíhanou v kauze Dozimetr. ANO dalo najevo, že pokud Rakušan neskončí ve vládě, pokusí se kabinetu vyslovit nedůvěru. I přes opoziční snahu zařadit debatu o Rakušanovi byl program docela jiný, elektronické vedení zdravotní dokumentace nebo návrh regulace prodeje kratomu a obdobných látek.

Opoziční poslanci z ANO a SPD zvažují, že požádají o svolání mimořádné schůze sněmovny. A to kvůli tomu, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) používal v minulosti šifrovací telefonní aplikaci. Podle serveru iDnes šlo o stejný program jako u skupiny obviněných v kauze Dozimetr. Ministr souvislost s Dozimetrem odmítá a říká, že žádné problematické hovory nevedl. Ministra vnitra se zastal také premiér Petr Fiala (ODS).

Konsolidační balíček vstoupil do třetího čtení, zatím se ale jednání o něm téměř neposunula. Důvodem jsou obstrukce opozice, které jsou podle šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka už sněmovním evergreenem. Kdyby opozice přišla s konstruktivními návrhy na oddlužení veřejných financí, tak by je koalice vzala na vědomí, řekl Michálek v Interview ČT24. Myslí si, že by se dolní komora neměla omezit jen na rétorická cvičení u pultíku.

Poslanci se v pátek sešli, aby začali poslední fázi schvalování vládního konsolidačního balíčku, kterým chce kabinet zlepšit stav veřejných financí. Sněmovní řečniště s přednostním právem obsadili na několik hodin opoziční politici, kteří úsporná opatření kritizovali. Dolní komora se tak dle očekávání k hlasování o podobě balíčku nedostala, pokračovat bude ve středu. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) již dříve připustila, že schvalování se může protáhnout až o týdny.

Statisícům lidí neporostou příští rok platy. Vláda plánuje zmrazit výdělky většině státních zaměstnanců – policistům, hasičům, vojákům i úředníkům. Dostat přidáno mají od ledna jen učitelé, zhruba o tři tisíce. Platí totiž záměr dorovnat jejich platy na 130 procent průměrné mzdy. Ministr financí naplánoval v návrhu státního rozpočtu na příští rok výdaje na platy nižší o osm a půl miliardy korun, tedy o více než tři procenta. Zároveň navrhl snížit počet státních zaměstnanců o jedenadvacet tisíc.

Poradce exprezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý ve čtvrtek ráno vypovídal u inspekce Bezpečnostní informační služby (BIS). Obdobím Zemanova mandátu obecně se chce zabývat i část poslanců, navrhují zřídit vyšetřovací sněmovní komisi. Upozorňují třeba na podezření kolem zadávání veřejných zakázek nebo nakládání s utajovanými dokumenty. Podle kritiků ale takové prověřování přísluší policii, nikoliv poslancům.

Úpravy programu schůze zabraly sněmovně více než šest a půl hodiny úterního jednání. Zasloužili se o to především poslanci opozice, zejména předseda SPD Tomio Okamura s třičtvrtěhodinovou řečí a předseda ANO Andrej Babiš, jehož projev trval dvě a půl hodiny. První řadoví poslanci se dostali k přednesení svých návrhů po více než pěti hodinách od začátku úterního jednání, koalice jejich snahy o dodatečné zařazení debatních bodů odmítla. Sněmovna pak ve večerních hodinách znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví, která budí spory. Jednání sněmovny pak bylo v jedenáct hodin večer přerušeno, pokračovat bude ve středu.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Interview ČT24 ostře zkritizoval šéfa ANO Andreje Babiše kvůli jeho slovům o nové totalitě. Podle něj Babiš představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Slova předsedy SPD Tomia Okamury pak označil za „komerční fašismus“ a upozornil, že právě podobné zasévání nenávisti do společnosti vedlo ke zrodu nacismu, který má na svědomí životy milionů lidí.

Poslanecká sněmovna začala jednat o konsolidačním balíčku, který má vládě pomoci vylepšit stav veřejných rozpočtů přinejmenším o desítky miliard korun. Úsporný balík je v dolní komoře ve druhém čtení. Pořad schůze poslanci schválili téměř po 27 hodinách od úterního začátku schůze, debaty o změnách a hlasování zabraly asi 18 a půl hodiny. Dle očekávání všechny opoziční snahy o změny programu koaliční většinou sněmovna odmítla. O půlnoci poslanci schůzi ke konsolidačnímu balíčku přerušili.

Sněmovna se ani po dvanácti hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Koalice chce jako první bod projednat konsolidační balíček. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve středu krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se vrátí ve středu ráno. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Prezident Petr Pavel podepsal penzijní novelu, a to navzdory některým výhradám, jak uvedl v prohlášení. Za problematickou považuje náhlost zkrácení doby možného odchodu do předčasného důchodu z pěti na tři roky před standardním důchodovým věkem. Obává se také, že by nahrazení mimořádných valorizací inflačním příplatkem mohlo být pro stát nakonec nákladnější. První část novely začne platit v říjnu, vláda původně doufala, že to bude již od září.

Rodičovský příspěvek se patrně zvýší od ledna o 50 tisíc korun na 350 tisíc korun, novelu v úvodním kole podpořila sněmovna. Růst se bude týkat dětí narozených od začátku příštího roku. Opoziční ANO a SPD prosazují vzhledem k míře inflace razantnější růst dávky až na 400 tisíc korun. Prvním čtením prošla i novela, která zkracuje dobu pro oddlužení.

Sněmovní jednání u některých bodů začínají v tomto volebním období dlouhými projevy opozičních politiků s přednostním právem, což v jiných demokraciích možné není, říká k obstrukcím místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti). O situaci ve sněmovně či stavu vládní koalice hovořila v pořadu Interview ČT24.

Daň z mimořádných zisků zřejmě nebude už stát v příštích letech vybírat. Nakonec je tedy budou energetické firmy, banky nebo rafinerie odvádět jen rok místo tří let, na která je původně schválila vláda. Zároveň totiž má s koncem roku skončit zastropování cen energií. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tak nebudou peníze z mimořádné daně již potřeba. V koalici na tom ale není zatím jasná shoda, Piráti chtějí zachovat původní platnost daně, v úvahu podle nich připadá snížení sazby.

Stát už příští rok nebude proplácet všechny náklady spojené s obnovitelnými zdroji energie. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) začnou na ty solární, vodní a větrné ve fakturách za elektřinu znovu přispívat lidé a firmy. Do loňského podzimu to bylo pro domácnosti 600 korun za každou megawatthodinu. Pak poplatek kvůli prudkému zdražení vláda hradila sama. Teď ceny energií klesají, a proto kabinet od úlev ustupuje.

Setkání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) s bývalým poradcem Miloše Zemana Martinem Nejedlým bylo nevhodné, řekl v neděli v diskusním pořadu Partie televize CNN Prima News ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj je to odpovědnost ODS. Rakušan bude chtít slyšet jak vysvětlení Blažka, tak i názor premiéra Petra Fialy (ODS). Fungování hradní kanceláře z doby působení Nejedlého prověřují tajné služby, Nejedlý měl vazby na ruský režim.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přijal rezignaci ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michala Stiborka, který mu ji nabídl v pátek ráno. Ministr to oznámil na dopolední tiskové konferenci. Řízením IKEMu v plném rozsahu pověří dosavadního statutárního zástupce ředitele institutu Jiřího Malého. Postup Válka je reakcí na nedávné informace Seznam Zpráv, které napsaly, že Stiborek v posledních letech vydělal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami.

Schodek státního rozpočtu k 10. srpnu vzrostl na 252 miliard korun, zjistila z dat ministerstva financí Česká televize. To je o 38 miliard víc než na konci července. Během prvních deseti dní srpna rostly hlavně výdaje v sociální oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však trvají na tom, že vláda plánovaný schodek 295 miliard nepřekročí. Tomu nevěří sněmovní opozice.