Tajná služba strana 3 z 5

Česko vyhostí dalšího pracovníka ruské ambasády v Praze. Podle Deníku N a Respektu jím je zástupce velvyslance Feodosij Vladyševskij. Seniorní analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty David Stulík si myslí, že šlo o příslušníka ruských tajných služeb. Právě ti podle něj často počítají s diplomatickým krytím v dané zemi, kde se snaží sbírat cenné kontakty. Tématu se věnoval pořad Události, komentáře.

Europoslanec a právník Stanislav Polčák (STAN) se nakonec zřekne odměny za pomoc obcím při získání odškodnění za Vrbětice. Se starosty se dohodl, že zaplacená bude jen práce jeho kolegů. Podle zjištění Seznam Zpráv chtěl původně sedm a tři čtvrtě milionu korun z odškodného, které získaly obce v okolí vybuchlých muničních skladů. Po kritice se odměny vzdal, proti článku se chce ale bránit, protože vyjádření podle něj neodpovídají skutečnosti.

V době války na Ukrajině vypukla na Slovensku špionážní aféra. Podle publicisty Martina Milana Šimečky i bývalého ředitele české civilní rozvědky Karla Randáka lze však odhalené informátory ruských tajných služeb považovat jen za špičku ledovce. Podle Šimečky ovšem okolnosti aféry, v níž je obviněn mimo jiné přispěvatel dezinformačního webu Bohuš Garbár, ukazují i to, že jsou konspirační weby napojené na Rusko. Randák a Šimečka hovořili o slovenské špionážní aféře v Událostech, komentářích.

Slovenská policie podle Denníku N zadržela nejméně tři osoby pro podezření ze špionáže pro Rusko. Mezi zadrženými mají být zaměstnanec ministerstva obrany s hodností plukovníka a příslušník slovenské civilní tajné služby SIS. Podplácel je prý pracovník ruského velvyslanectví na Slovensku, napsal list. Slovenské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bratislava rozhodla o vyhoštění tří pracovníků ruského velvyslanectví, v prohlášení se ale neuvádí, zda krok souvisí se zmíněným případem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotním projevu uvedl, že nemůžou snížit intenzitu bojů kvůli tomu, že Moskva do země posílá další jednotky. Ztráty ruské armády jsou podle něj největší za poslední desetiletí. Vyzval také mezinárodní společenství, aby pomohlo dosáhnout propuštění starosty obsazeného Melitopolu, kterého podle Kyjeva unesli ruští vojáci. V hodinu a čtvrt dlouhém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyzvali německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžitému příměří. Podle amerických analytiků začal Putin s čistkami v armádě a tajných službách.

V blízké době by měl ve Štrasburku padnout důležitý verdikt. Evropský soud pro lidská práva definitivně rozhodne o kompenzaci pro Marinu Litviněnkovou, vdovu po Alexandru Litviněnkovi, otrávenému před patnácti lety radioaktivním poloniem. Už v září soud konstatoval, že Litviněnka zavraždili agenti ve službách ruského státu, a nařídil Moskvě zaplatit odškodné ve výši v přepočtu asi tří milionů korun. Rusko se proti verdiktu odvolalo. Marina Litviněnková poskytla Reportérům ČT exkluzivně rozhovor. V Londýně, kde žije, s ní natáčel Tomáš Vlach.

Za rychlou radikalizací protestů v Kazachstánu stojí především velké množství mladých mužů, kteří jezdí z venkova do měst za prací a jimž pandemie vzala výdělek. Nemají co ztratit, a tak se tváří v tvář zkorumpovanému režimu chopili zbraní. Jejich tvrdá likvidace posílí prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, který se konečně mohl zbavit vlivu svého předchůdce Nursultana Nazarbajeva. Spíše symbolické zapojení Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) posílí i reputaci Ruska v zemi i širším regionu. K tomu ve své analýze dospěli politologové Alexandr Gabujev a Temur Umarov z Moskevského centra Carnegie.

Slovenská justice může vydat evropský zatykač na jednoho z obžalovaných v případě únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče z roku 1995. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Ve svém verdiktu soud konstatoval, že nové stíhání osob, které před lety zastavila amnestie, je možné, protože soud nikdy nerozhodl o jejich trestní odpovědnosti. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová i premiér Eduard Heger rozhodnutí soudu uvítali a označili za krok k vyšetření zmíněné kauzy.

Polské úřady získaly podle listu The New York Times (NYT) důležité svědectví ohledně vynuceného přistání letadla Ryanairu v Minsku letos v květnu. Poskytl ho běloruský dispečer, který stroj s opozičním novinářem Ramanem Pratasevičem na palubě k přistání přiměl. Dispečer později utekl do Polska a tamním vyšetřovatelům vypověděl, že celou operaci řídil důstojník běloruské tajné služby KGB, uvedl list NYT na svém webu. Běloruské úřady odmítly tvrzení amerického deníku jako dezinformaci.

Slovensko loni na svém území zaznamenalo aktivity ruských zpravodajských služeb a také výraznější působení čínských zpravodajců. Epidemické restrikce po propuknutí koronavirové nákazy vedly k omezení schůzek zahraničních zpravodajců s jejich kontakty. Ve zprávě o své činnosti to uvedla slovenská civilní tajná služba SIS.

Čínské tajné služby se v Česku loni nejvíce soustředily na činnost v oblastech politické a vědeckotechnické rozvědky. Nejrizikovější jsou jejich aktivity v akademické sféře. Ve své výroční zprávě za rok 2020 to v úterý uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). V souvislosti s rozšířením Dukovan zaznamenala snahu získávat interní informace ze státní správy. V řadě případů kontrarozvědka zmiňuje vliv pandemie covidu-19, která propojila odpůrce vládních opatření s dezinformační scénou, ale také znesnadnila činnost tajných služeb či globální logistiku teroristických organizací.

Norská policie pochybuje o tom, že muž, kterého podezřívá ze středeční vraždy pěti lidí v norském městě Kongsberg, bral vážně svůj obrat na islámskou víru. Podle policie dosavadní vyšetřování posiluje hypotézu, že útok lukem a šípy souvisel se špatným duševním stavem muže. Norská tajná služba PST dříve uvedla, že útok nese znaky teroristického činu.

V Itálii byl zatčen Němec Reinhard Doring Falkenberg (75), jehož 16 let hledaly chilské úřady kvůli obvinění z únosu. Toho se měl dopustit v 70. letech minulého století, kdy žil s dalšími německými emigranty v osadě zvané Colonia Dignidad, využívané i chilským diktátorem Augustem Pinochetem k věznění a mučení odpůrců jeho režimu.

Situace ve světě se v loňském roce stala ještě více nestabilní a nepředvídatelnou než dosud. Dopady koronavirové pandemie odhalily vysokou míru zranitelnosti moderní globalizované civilizace a ukázaly také rozdílnou úroveň připravenosti jednotlivých států na velké krize. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla armádní tajná služba Vojenské zpravodajství (VZ). Upozorňuje v ní také na nebezpečí spojené s dezinformacemi a takzvanými fake news.

Americká zpravodajská komunita stále nedospěla k jednotnému závěru ohledně přesného původu viru, který způsobuje onemocnění covid-19. Vyplývá to z odtajněné souhrnné zprávy, uvedla agentura Reuters. Ze souhrnu k dosavadním zjištěním amerických tajných služeb vyplývá, že ani ony nedokázaly uzavřít ostrou debatu uvnitř administrativy prezidenta Joea Bidena o tom, zda za rozšířením koronaviru mohl být únik z čínské laboratoře.

Uprchlý afghánský prezident Ašraf Ghaní je s rodinou ve Spojených arabských emirátech, sdělilo podle agentur tamní ministerstvo zahraničí. Nejméně tři lidé byli zabiti a více než desítka dalších utrpěla zranění při středeční demonstraci proti Talibanu ve východoafghánském městě Dželálábád. List The New York Times se pozastavil nad tím, proč se Washington zdál být nepřipravený na pád afghánské vlády, když tajné služby před tímto vývojem už dříve varovaly. Vůdci Talibanu se chtějí postupně představit světu. Z kábulského letiště pokračuje evakuace lidí, do níž je zapojen i třetí evakuační speciál české armády.

Ruská tajná služba FSB zadržela generálního ředitele a hlavního konstruktéra Podniku pro výzkum a vývoj hypersonických systémů Alexandra Kuranova. S odvoláním na svůj zdroj z bezpečnostních složek to oznámila státní agentura TASS. Mezitím soud vyhověl žádosti vyšetřovatelů FSB a na Kuranova, podezřelého z vlastizrady, uvalil dvouměsíční vazbu, uvedla agentura Interfax.

Premiér se jmenování šéfa Bezpečnostní informační služby vyhybá a vykrucuje, řekl v pořadu Interview ČT24 Karel Randák. Kauzu Vrbětice podle něj politici zpackali, nejvíce ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Bývalý šéf rozvědky je přesvědčen, že měli více jednat se spojenci tak, aby byla odezva vůči Rusku výraznější.

Až v srpnu se bude vláda zabývat vedením Bezpečnostní informační služby. České televizi to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). V polovině příštího měsíce končí mandát dosavadnímu šéfovi tajné služby Michalu Koudelkovi. Některé opoziční strany kritizují, že kabinet řeší pozdě, co dál.

Šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek v rozhovoru pro Radiožurnál připustil, že původní vyšetřovatelé výbuchů ve Vrběticích pochybili. Podle něj si v roce 2018 nevšimli podobnosti dvou lidí s agenty ruské vojenské rozvědky GRU, kteří byli podezřelí z pokusu o otravu Sergeje Skripala v Británii. Všiml si toho při prověrce spisu nový vyšetřovatel, který kauzu dostal v roce 2019. V lednu 2020 policisté stanovili spojení agentů s výbuchem jako jedinou vyšetřovací verzi.

Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek předal ruskému velvyslanci v Česku Alexandru Zmejevskému diplomatickou nótu uplatňující mezinárodněprávní odpovědnost Ruska za jeho zapojení do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích a požadující plnou náhradu škod způsobených explozí. Nótou Česko vyzývá Rusko k jednání v této záležitosti. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová žádost přirovnala k vyděračství.

Rusko očekává, že české úřady odpovědí na otázky ohledně činnosti českých zvláštních služeb na ruském území. Uvedla to podle agentury TASS mluvčí tamního ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Už tři a půl roku má fungovat nezávislá kontrola tajných služeb s právem nahlížet i do živých kauz. Vládě se ale nedařilo najít potřebných deset kandidátů. Po změně zákona jich bude ovšem od července stačit pět a premiér hodlá ještě tenhle měsíc poslat jména ke schválení do sněmovny.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) měl pro svou dubnovou cestu do Moskvy zajištěnou přepravu armádním letadlem. Informoval o tom server Seznam Zprávy, kterému to potvrdilo ministerstvo obrany. Podle vyjádření mluvčího resortu byl let stornován několik hodin před zveřejněním informace o zapojení ruských tajných služeb do exploze muničních skladů ve Vrbětících v roce 2014. Hamáček tvrdí, že příprava cesty do Ruska byla od počátku zastíracím manévrem a ve skutečnosti se neměla vůbec uskutečnit.