Spojené státy strana 2 z 5

Spojené státy dnes obvinily Rusko z porušování úmluvy o chemických zbraních. Podle Washingtonu Rusové proti ukrajinským vojákům nasadili dusivou látku chlorpikrin i chemické prostředky k potlačování nepokojů. Američané také uvalili nové sankce na stovky osob a právnických subjektů, včetně jednoho slovenského. Podle agentury Reuters souvisejí hlavně s ruskou válkou proti Ukrajině a jsou namířeny proti obcházení předchozích západních sankcí, například prostřednictvím čínských subjektů.

Delegace palestinského teroristického hnutí Hamás jednala v Káhiře o návrhu na příměří v Pásmu Gazy, který předložili egyptští a katarští zprostředkovatelé. S lídry obou zemí se telefonicky spojil také prezident Spojených států Joe Biden. Zástupci Hamásu se prý vrátí s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele. Z teroristy ovládaného Pásma mezitím přicházejí informace o další zhruba dvacítce obětí izraelských náletů. Armáda židovského státu informace prověřuje.

Spojené státy ohlásily další vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjevu hodlají nakoupit rakety do protivzdušných baterií a další vybavení v hodnotě šesti miliard dolarů (přes 140 miliard korun), oznámil v pátek americký ministr obrany Lloyd Austin. Některá americká média mluví o dosud největším balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu. Web Politico ovšem podotýká, že doručování materiálu potrvá pravděpodobně delší dobu.

Ve Spojených státech se vrací takzvaná síťová neutralita, která má podle demokratů zaručit otevřený internet bez vnějších zásahů. V roce 2015 ji prosadila administrativa prezidenta Baracka Obamy, o tři roky později ale byla za vlády republikánského prezidenta Donalda Trumpa zrušena. Informují o tom americká média.

Klíčový americký vojenský a finanční balík pro Ukrajinu, který se podařilo po měsících sporů schválit v Kongresu a který svým podpisem definitivně stvrdil prezident Joe Biden, obsahuje hlavně dodávky dělostřeleckých granátů, protiletadlových střel a prostředků protivzdušné obrany. Spojené státy Ukrajině také již dříve v utajení poskytly požadované rakety dlouhého doletu ATACMS, potvrdil ve středu Washington. Díky těmto střelám může ukrajinská armáda zasáhnout ruské síly hluboko za frontovou linií včetně okupovaného Krymu.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Exprezident Spojených států Donald Trump by měl podle prokuratury dostat pokutu deset tisíc dolarů (zhruba 236 tisíc korun) za porušování soudního příkazu, který omezuje jeho veřejná vyjádření o aktérech procesu kolem údajného falšování exprezidentových finančních záznamů. Soudce zakázal Trumpovi mluvit o potenciálních svědcích nebo členech poroty, obžalovaný se navzdory tomu v posledních dnech před novináři nebo na internetu v této souvislosti opakovaně vyjadřoval.

Pro schválení balíku pomoci pro Ukrajinu v americké sněmovně byla důležitá změna postoje republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, míní experti na americkou politiku. Pozici republikánského předsedy sněmovny Mikea Johnsona, který kvůli připuštění návrhu k hlasování čelí kritice části zákonodárců své strany, podle nich v ohrožení není.

Ve středoíránské provincii Isfahán se v pátek ráno ozvaly exploze, informovala íránská média. Země podle nich aktivovala protivzdušnou obranu a pozastavila v některých místech letištní provoz. Podle deníku The New York Times (NYT) měl útok cílit na leteckou základu, Írán navíc hlásí drony také ze severní oblasti u města Tabríz. Stanice ABC News s odvoláním na amerického představitele uvedla, že izraelské rakety zasáhly blíže nespecifikovaný cíl v Íránu. Jeruzalém se k útoku nevyjádřil. Podle zdrojů z Teheránu nebyl původ útoku zahraniční.

Představitelé řady států v pátek opět vyzvali ke snížení napětí na Blízkém východě po zprávách o nočních, patrně izraelských úderech na íránském území a o ranním útoku na pozice protivzdušné obrany v Sýrii. Izrael se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil a íránská strana oficiálně nepřiznala škody.

„Myslím si, že opravdu není přehnané říct, že dnes máme ve světě prestiž. A je to i díky tomu, jaké zastáváme hodnotové postoje a co děláme, o co se snažíme,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem premiér Petr Fiala (ODS). Upozornil také na nutnost pomoci Ukrajině, která je prý i v českém zájmu. V rozhovoru s Martinem Řezníčkem řešil také téma spolupráce českých a amerických zpravodajských služeb.

„Trochu nám trvalo, když jsme o tom slyšeli poprvé, zjistit, zda je to pravda, nebo ne. A byla to pravda,“ vzpomíná na prvotní informace o české muniční iniciativě pro Ukrajinu zpravodaj serveru Politico Paul McLeary. Byl prvním, který ve Washingtonu o českém podnětu informoval. V rozhovoru pro ČT také zdůraznil, že tuzemská vláda vláda a další menší země musí doplnit zásoby za to, co poslaly Ukrajině.

„Česká republika jednala nad rámec očekávání, jako první země, která pomohla Ukrajině po té nevyprovokované agresi,“ konstatoval v rozhovoru pro ČT americký demokratický kongresman Lloyd Doggett. Ten spolu s dalšími zákonodárci usiloval o návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě, prezidentu Joeu Bidenovi kvůli tomu psal dopisy. Tvrdí také, že na něj udělalo dojem přijetí ukrajinských uprchlíků po ruském vpádu na Ukrajinu.

„Jen velmi málo evropských zemí se chopí vůdčí iniciativy, jako to udělala Česká republika,“ prohlásila v rozhovoru pro ČT jedna z nejvlivnějších republikánských kongresmanek Lisa McClainová. Ta se za přijetí českého premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě přimlouvala s dalšími zákonodárci dopisem prezidentovi Joeu Bidenovi. Je považovaná za druhou nejvýše postavenou republikánku v americké Sněmovně reprezentantů. Zasedá ve výboru pro ozbrojené složky.

Česko by mělo využít návštěvy premiéra Pera Fialy (ODS) k tomu, aby tuzemská diplomacie vytvořila pro americkou stranu argument, který by ji přesvědčil k setrvání v Evropě. V rozhovoru pro ČT to uvedl Dalibor Roháč, který publikuje v prestižních světových médiích a působí jako seniorní expert v think-tanku American Enterprise Institute. Roháč zmínil také polarizaci uvnitř skupiny V4, kdy se Maďarsko a Slovensko odklánějí od bezpečnostních záruk Západu. „Je to prakticky sebevražedné,“ usoudil.

Příjezd premiéra Petra Fialy (ODS) do Bílého domu bude sledovat i početná česká komunita ve Spojených státech. ČT poskytla rozhovor kurátorka Milena Kalinovská, která emigrovala z Československa po sovětské okupaci v roce 1968. Do USA se přestěhovala na konci 80. let. Oválnou pracovnu i osobně navštívila. Uvedla, že současná hlava státu Joe Biden si přizpůsobil dekorace ve své kanceláři symbolicky – odkazy na prezidenty, k jejichž hodnotám se hlásí.

Poslední vývoj na Blízkém východě i podpora Ukrajiny proti ruské vojenské agresi budou tématy pondělních a úterních jednání premiéra Petra Fialy (ODS) ve Spojených státech. Řada amerických politiků i novinářů považuje cestu za důležitou díky české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu.

Jednání o příměří v Pásmu Gazy pokročila. Všechny strany našly shodu na základních bodech, informovala egyptská státní televize AlQahera News s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj na egyptské straně. Žádná z delegací však na jednání v Káhiře zprávu ihned nepotvrdila a později ji popřela teroristická organizace Hamás. Podle Izraele se v neděli do Gazy dostalo nejvíce kamionů s humanitární pomocí od 7. října.

Ve věku 82 let zemřel Joe Lieberman, dlouholetý americký senátor, kandidát na viceprezidenta v kampani Ala Gorea z roku 2000 a vlivná, byť kontroverzní osoba v rámci Demokratické strany. Agentury o tom informují s odvoláním na prohlášení rodiny, podle něhož Lieberman zemřel ve středu v New Yorku následkem komplikací po pádu.

Zakladatel společnosti WikiLeaks Julian Assange nemůže být okamžitě vydán do Spojených států. Rozhodl o tom Vrchní soud v Londýně, podle nějž musí USA poskytnout více záruk. Australský aktivista Assange je ve Spojených státech stíhán v souvislosti s obviněním z několika trestných činů, včetně špionáže. Agentura AP poznamenala, že takové rozhodnutí soudu je pro Assange částečným vítězstvím.

Čtyři muže, které označily ruské úřady za podezřelé z podílu na útoku v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy, obvinil moskevský soud z teroristického činu spáchaného skupinou a poslal je do vazby. Úřady informovaly o zatčení jedenácti lidí, které s terorismem v Krasnogorsku spojují, včetně čtyř útočníků. Rusové v neděli drží celostátní smutek na památku obětí pátečního teroristického útoku v krasnogorské koncertní síni, který si vyžádal podle aktualizovaných informací ruských úřadů nejméně 137 mrtvých. Jsou mezi nimi i tři děti. Počet raněných se zvýšil na 152 včetně pěti dětí, upřesnilo ruské ministerstvo pro mimořádné situace. V nemocnicích zůstává 107 pacientů, z nichž je podle ruských médií šestnáct v kritickém stavu. Tamní bezpečnostní složky mezitím pokračují ve vyšetřování útoku.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Společnost Apple čelí další žalobě. Americké ministerstvo spravedlnosti a dalších patnáct států viní technologického giganta ze zneužití monopolního postavení na trhu s mobilními telefony. Apple se už proti žalobě ohradil. Podle agentury Bloomberg ale může firma čelit rozsáhlému vyšetřování i v Evropské unii (EU), které prověří, jak dodržuje nový zákon omezující moc velkých technologických firem. Proti praktikám společnosti protestují i další nadnárodní firmy – Meta, Microsoft, sociální síť X či Spotify.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.