Školy strana 3 z 5

Evropská komise bude blokovat veškerých 22 miliard eur (v přepočtu zhruba 833 miliard korun) z kohezních fondů Evropské unie určených pro Maďarsko. Hodlá v tom pokračovat, dokud maďarská vláda nesplní podmínky související s nezávislostí justice, akademickými svobodami, právy LGBTQ+ komunity a azylovým systémem. Komise to podle agentury Reuters oznámila ve čtvrtek večer.

Rostoucí náklady na energie řeší také školy. Platí meziročně i několikanásobně vyšší částky za vytápění, a proto zvažují možnosti, jak ušetřit. Posouvají začátky a konce semestrů nebo zavádějí takzvané úsporné týdny. O energetické situaci škol mluvil v pořadu Drahé Česko radní Středočeského kraje pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN).

Rostoucí náklady na energie řeší základní, střední i vysoké školy. Podle vlády by měla být v prostorách škol minimální teplota 20 stupňů. Hostem dalšího dílu pořadu Drahé Česko byl mluvčí Technické univerzity v Liberci Radek Pirkl.

Mezi ženami a muži ve školství se zvyšují platové rozdíly. Ještě výraznější nepoměr vykazují výdělky řídících pedagogů. Podle ministerských statistik za první letošní pololetí berou učitelé v průměru až o dva a půl tisíce korun hrubého víc než učitelky.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Města, kraje, ale i nemocnice, školy nebo sportovní kluby budou mít zajištěné energie i v příštím roce, slibují lídři vládní koalice. Pokud tyto instituce neuzavřou smlouvy samy, zajistí je dodavatelé poslední instance (DPI). A to za státem garantované ceny. Slova vicepremiéra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše potvrdil ČT i šéf poslanců ODS Marek Benda. Doteď kabinet počítal s tím, že pro veřejné instituce bude nakupovat státní obchodník, firma Prisko.

Někteří lidé se obávají aktuální topné sezony a hledají způsoby, jak ušetřit. Kabinet už vyzval domácnosti k úsporám například snížením teploty v domech. Odráží se to už na zvýšeném prodeji teplého oblečení nebo pletacích pomůcek. Kvůli vysokým cenám energií se zároveň některé sportovní kluby obávají o svou existenci.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo půl roku, začala 24. února. Česká republika přijala od té doby nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel ze všech států, které jim poskytly azyl. Stát a samosprávy vydaly ke konci července na uprchlickou krizi asi 12,6 miliardy korun. České školy se připravují na obtíže při začleňování ukrajinských žáků do výuky, zatím se jich zapsalo asi 57 tisíc, ale kolik jich reálně nastoupí, ředitelé škol netuší.

Válečné podmínky postihují na Ukrajině i děti. Za necelé dva týdny by se měly vrátit do škol, mnoha z nich se to ale nepodaří. Prezenční výuka bude v části země obnovena jen ve školách, které mají bezpečný kryt. Ostatní zařízení budou pokračovat v on-line výuce, na kterou přešla už během covidu. Na Ukrajině natáčel štáb ČT s redaktorem Andreasem Papadopulosem.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

Už přibližně za měsíc znovu začne výuka ve školách. Do tuzemských lavic přitom kvůli válce na Ukrajině nastoupí i řada dětí, které musely spolu s rodiči ze země uprchnout. Hosté pátečních Událostí, komentářů mimo jiné řekli, že zatím nikdo přesně neví, na kolik malých Ukrajinců se mají školy v Česku připravit. Zástupce ministerstva školství ovšem ujistil, že volných míst pro prchající je dostatek a že ukrajinské děti nebudou na školy přijímány na úkor těch českých.

Trýznění a násilnou asimilaci dětí kanadského původního obyvatelstva v katolických internátních školách označil papež František za kulturní genocidu. Řekl to při návratu z cesty do Severní Ameriky. Při rozhovoru s novináři na palubě letadla, které v sobotu ráno přistálo v Římě, papež také přiznal, že mu ubývají síly, a zopakoval, že by jednou mohl z čela církve odstoupit.

Skončily zápisy ukrajinských dětí do škol v České republice. Nejvíce se jich chce podle ministerstva školství vzdělávat v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Některé školy ale musely část zájemců odmítnout – a to přesto, že se v celorepublikovém součtu zapsalo asi o 32 tisíc ukrajinských dětí méně, než úřady předpokládaly. Rozdíl oproti očekávání je zřejmě způsoben tím, že se část uprchlíků již vrátila na Ukrajinu. Některé děti se pak zřejmě vzdělávají v Česku, ale formou on-line výuky zajišťované ukrajinskou školou.

Prověřování zakázky ministerstva vnitra na nákup antigenních testů do škol končí. Národní centrála proti organizovanému zločinu rozhodla o jeho odložení. Proti rozhodnutí se nebude bránit ani státní zastupitelství, které případ dozorovalo. České televizi informace potvrdil státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Ondřej Trčka. Tendr na dodávku 3,6 milionu testů vyhrála loni v únoru společnost Tardigrad International Consulting. Podle zjištění Seznam Zpráv se ale nejednalo o nejvýhodnější nabídku.

Praha k 15. červnu uzavře Krajské asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech. Po jednání krizového štábu hlavního města to řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Vzhledem k nedostatku ubytovacích kapacit podle něj nemá smysl, aby se v metropoli registrovali další běženci. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) varoval, že pokud Praha k ohlášenému kroku skutečně přistoupí, své centrum zavře i Pardubický kraj. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu večer řekl, že je ochotný s Hřibem o situaci uprchlíků v hlavním městě jednat za přítomnosti ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).

Ruskem dosazená okupační správa Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny uzavřela severní hranice a nebude do regionů pod kontrolou Kyjeva nikoho pouštět. Ukrajinské síly bojují na předměstích Severodoněcka. Je možné, že obránci se budou muset stáhnout, aby předešli obklíčení, nechal se slyšet oblastní šéf Serhij Hajdaj.

Více než dvacet procent učitelů základních škol v okresech Chomutov, Tachov, Česká Lípa i Rakovník si České školní inspekci (ČŠI) stěžovalo na špatnou komunikaci a vztahy s rodiči. Naopak v okolí Prachatic nebo Vyškova neměl problém s rodiči žádný z kantorů. Vyplývá to z dotazníků, které inspekce rozdala pedagogům při kontrolách ve školách. Podle učitelů je horší spolupráce s rodiči jednou z překážek, které je nejvíce omezují při práci. Potíže při komunikaci s rodinami mají podle analýzy ČŠI častěji pedagogové v regionech s horším socioekonomickým rozvojem.

Počet Ukrajinců zapsaných do škol je ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle České školní inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Hlavní nápor na školy začne podle ministra v září, už teď ale mají problémy s kapacitou a zajištěním personálu, často se pro ukrajinské děti nedaří zajistit psychologickou podporu.

Největší tuzemské obchody s elektronikou hlásí v meziročním srovnání zvyšující se zájem o chytré hodinky pro děti. U některých se prodeje zvedly až o dvě stě procent. S končícím školním rokem pak prodejci očekávají další nárůst. Rodiče hodinky nekupují svým dětem jen pro radost, ale také kvůli sledování jejich pohybu. Někteří s nimi chtějí i nahrávat případnou šikanu ve školách. Tam používání chytrých hodinek zatím podle ředitelů problémy nezpůsobuje a ani ministerstvo školství pode informací ČT jejich omezení neplánuje.

Minimálně polovina ředitelů v každém okrese si České školní inspekci (ČŠI) stěžovala na administrativní zátěž, v některých okresech vadilo papírování dokonce všem dotázaným. Vyplývá to z analýzy ČŠI, která se při kontrolách ve školách ptala ředitelů, jestli pro ně administrativa představuje problém při výkonu profese. Vyplňování povinných dokumentů často zabere ředitelům velkou část pracovního času. Ten jim pak chybí při plánování pedagogického směřování školy. V posledních letech jim navíc zátěž přibyla, třeba i kvůli covidu-19 a uprchlíkům.

„Systém začleňování a přerozdělování uprchlíků měl být nastaven už dřív a my na to jako hejtmani upozorňovali od začátku,“ prohlásil v Interview ČT24 hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO). Zmínil rovněž, že stát by měl běžence motivovat k tomu, aby se přestěhovali do oblasti, kde jsou volné kapacity. Dodal, že pro uprchlíky vznikne informační systém, který však bude aktivní až v červnu.

Školy zvládly začleňování ukrajinských dětí na jedničku, řekl v Událostech, komentářích ministr školství Petr Gazdík (STAN). Zmínil, že nynější situace, obzvláště po období covidu není pro učitele jednoduchá. Problémy vidí v kapacitách v některých oblastech, proto už se připravují různé modely pro budoucí fungování.

Žákům z Ukrajiny, kteří začali chodit do školy v Česku, uznají úřady po návratu do vlasti plnění povinné školní docházky. Dohodla se na tom ministerstva školství obou zemí. České ministerstvo zveřejnilo také podobu potvrzení, které budou školy ukrajinským žákům vydávat. Kolik je v Česku ukrajinských dětí, není zcela jasné, protože uprchlíci ve věku pod 15 let se nemusí hlásit. Od začátku války se na cizinecké policii nahlásilo 225 302 lidí nad touto věkovou hranicí. Česko také vydalo Ukrajincům od 24. února 330 226 víz dočasné ochrany.