Si Ťin-pching strana 4 z 5

Čínský vůdce Si Ťin-pching ve středu ráno odletěl z Moskvy. Si tak ukončil třídenní státní návštěvu země, která vede ozbrojenou agresi vůči sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu sankcím ze strany západních zemí. Peking uvádí, že je ohledně konfliktu nestranný a zasazuje se o „mír a dialog“. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) uvedli, že Siho „vágní diplomactiká prohlášení“ nejsou zřejmě to, v co Putin doufal – tedy potvrzení neomezeného dvoustranného partnerství obou zemí.

Stále rostoucí spolupráce Ruska a Číny je znepokojivá, je to něco, co musíme velmi bedlivě sledovat, zmínil v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) v tom vidí i neúspěch západní diplomacie. „Západu se ‚podařilo‘ tyto dvě velké mocnosti ještě sblížit,“ řekl.

Japonský premiér Fumio Kišida v úterý přicestoval do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Nejprve navštívil Buču, která se stala symbolem ukrajinského utrpení, a vyjádřil soustrast obětem a zraněným. Poté se v ukrajinské metropoli setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Japonsko dle Kišidy Kyjevu poskytne balík pomoci v hodnotě půl miliardy dolarů. Jeho součástí bude vojenské vybavení za třicet milionů dolarů, civilní část pomoci za 470 milionů dolarů půjde na obnovu energetiky a dalších odvětví.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina do své země. Informovaly o tom v úterý ruské agentury. Putin na oplátku slíbil, že Rusko dodá Číně do roku 2030 nejméně 98 miliard metrů krychlových zemního plynu a také sto milionů tun zkapalněného plynu. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si neformálně jednal se svým ruským protějškem, v úterý pokračuje formální část rozhovorů.

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

Silný odpor Západu vůči Rusku vyvolala loňská invaze na Ukrajinu, s agresorem přerušil značnou část obchodních styků a uvalil na něj ekonomické sankce. Negativní dopad však konflikt neměl na vztah mezi Ruskem a Čínou. Autoritáře stojící v čele obou zemí, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, totiž pojí přátelství. Ačkoliv se Peking snaží svou pozici prezentovat jako neutrální, podle odborníků nadále straní Kremlu. Čína tak sleduje své zájmy, pád Putina a jeho režimu by totiž pro Peking byl nejméně příznivým výsledkem války na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin podle informací Kremlu navštívil okupované ukrajinské město Mariupol. Přístav se stal symbolem ukrajinského odporu, než jej Rusko po tuhých bojích loni v květnu ovládlo. Putin měl do města přiletět vrtulníkem nedlouho poté, co v sobotu navštívil poloostrov Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Kyjev na Putinovu cestu reagoval poznámkou, že se „zločinec vrací na místo svých zločinů“ s poukazem na masové hroby nalezené v okolí města. Některá média ale vyjádřila ohledně návštěvy Putina v Mariupolu pochyby.

Hlavním geopolitickým cílem Číny je konkurovat Spojeným státům. Projevuje se to mimo jiné na Blízkém východě, kde se Peking nesnaží prosadit už jen ekonomicky, ale také politicky, upozorňuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Čína podle ní dál straní Rusku a pozorně sleduje západní reakci na agresi Moskvy vůči Ukrajině, neboť sama zvažuje útok na Tchaj-wan. Západ byl měl zájem o spolupráci s Pekingem v otázce Severní Koreje, ale vzhledem k čínským zájmům není takový vývoj pravděpodobný.

Pro Čínu bude složité dosáhnout plánovaného růstu ekonomiky kolem pěti procent HDP, varoval čínský premiér Li Čchiang. Informovala o tom agentura AFP, která zároveň připomněla, že tento cíl je již tak jedním z nejnižších za poslední desítky let. Li také bez bližšího upřesnění slíbil lepší podmínky pro soukromé firmy.

Po znovuzvolení prezidenta Si Ťin-pchinga prezidentem a instalaci šanghajského komunistického vůdce Li Čchinga do role premiéra zvolil čínský parlament další členy jeho vlády. Ministrem obrany bude Li Šang-fu, který je na sankčním seznamu Spojených států. Nečekané bylo rozhodnutí ponechat ve funkcích dosavadního ministra financí Liou Kchuna a guvernéra centrální banky I Kanga, i když již měli jít do důchodu. Poslanci to učinili na přání hlavy státu, která si nechala do klíčových pozic dosadit své politické spojence.

Po jednomyslném znovuzvolení Si Ťin-pchinga čínským prezidentem zvolil čínský parlament premiérem jeho politického spojence Li Čchianga. Tato volba nebyla sice jednomyslná, ale i tak velmi jednoznačná. Li Čchiang byl dříve vůdcem komunistů v Šanghaji a zodpovídal za tvrdá opatření proti covidu-19 v tomto městě. Nyní bude mít za úkol nastartovat znovu čínskou ekonomiku.

Čínský parlament v pátek jednomyslně prezidentem zvolil dosavadní hlavu státu Si Ťin-pchinga, a to na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Podle agentury AP je možné, že devětašedesátiletý politik u moci zůstane doživotně. Agentura Reuters ho označuje za nejmocnějšího vůdce asijské velmoci od zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga.

Miloš Zeman se během deseti let a dvou funkčních období v čele státu vydal na zhruba devadesát zahraničních cest, při kterých navštívil 34 zemí. Nejčastěji zamířil na Slovensko, do Polska a Číny. Při svých návštěvách často hovořil o zahraničních investicích. V posledních letech ale v souvislosti s pandemií covidu-19 a zdravotním stavem jeho zahraničních cest ubylo.

Čínský prezident Si Ťin-pching nezvykle přímými slovy obvinil Spojené státy a další západní země, že se snaží zpomalit vzestup Číny ve světě. Informoval o tom zpravodajský server CNN, podle něhož se tak Si vyjádřil v projevu k delegátům poradního shromáždění, které se v těchto dnech koná souběžně s plenárním zasedáním parlamentu. Ministr zahraničí Čchin Kang v souvislosti se zasedáním prohlásil, že Tchaj-wan je červenou linií, kterou Washington nesmí překročit.

Odcházející čínský premiér Li Kche-čchiang prohlásil, že by Peking měl podporovat mírový rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, pokročit v procesu „mírového sjednocení Číny“ a zároveň podniknout rozhodné kroky proti tchajwanské nezávislosti. Řekl to na zahájení každoročního výročního zasedání čínského parlamentu. Poslanci se během něj chystají schválit více peněz pro armádu a zvolí nové vedení země. Podle odborníků potvrdí na dalších pět let v čele státu prezidenta Si Ťin-pchinga. Změny v dalších vysokých funkcích, včetně premiérské, jen upevní jeho moc.

Německý kancléř Olaf Scholz v projevu ve Spolkovém sněmu odmítl v ruské válce proti Ukrajině mír nadiktovaný Moskvou. Zdůraznil, že pokud by se Ukrajina přestala bránit, znamenalo by to její konec. Pomoc Kyjevu tak podle kancléře není jen morální povinností, ale také součástí bezpečnostního uspořádání Evropy. Šéf německé vlády rovněž vyzval Čínu, aby nevyzbrojovala Rusko a aby využila svého vlivu v Moskvě k nátlaku na odchod ruských vojáků z Ukrajiny.

Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží využít čínský mírový plán ke zpomalení západních dodávek zbraní na Ukrajinu. Rétoriku mírových rozhovorů údajně Moskva použila i ke zpoždění dodávek moderních tanků Leopard 2. Nyní pro tuto strategii Rusko využívá i běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je na návštěvě Číny. Peking ovšem svým mírovým plánem podle experta sleduje výhradně vlastní zájmy.

Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí masivního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev plán odmítl, protože by podle něj válku pouze „zmrazil“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podotkl, že některé body plánu dávají smysl, s jinými nesouhlasí. Moskva plán podporuje, ale zdůrazňuje, že Kyjev má přijmout „novou územní realitu“.

Nejméně dva lidé zahynuli a více než padesát dalších se pohřešuje po neštěstí, které se stalo v uhelném dole v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na místní média, podle nichž se zatím podařilo vyprostit šest zraněných.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Čínská společnost RiseSun vlastní pozemek na okraji jihomoravské vesnice Pasohlávky od roku 2018, plánovaný areál s obytnými domy a lázněmi ale stále stavět nezačala. Projekt měl být ukázkou přílivu čínských investic do České republiky, místo toho se ale stal symbolem neúspěchů Číny v budování ekonomických vazeb nejen v Česku, píše v dnešním článku deník The New York Times. K vývoji podle něj přispívá i postoj Pekingu k ruské válce proti Ukrajině.

Filipíny umožní americké armádě přístup do nových oblastí, díky čemuž v zemi Spojené státy po třiceti letech výrazně posílí vojenskou přítomnost. Země tak konají v rámci příprav na hrozící čínskou invazi na Tchaj-wan. K ní může podle vojenských expertů dojít v roce 2027, nebo dokonce dřív.

Čínské ministerstvo zahraničí je silně nespokojeno tím, že si zvolený český prezident Petr Pavel telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, napsala agentura Reuters. Mluvčí čínské diplomacie Mao Ning prohlásila, že Čína proti telefonátu rezolutně protestuje. Zpochybnila také Pavlovu důvěryhodnost. Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci uvedl, že jako suverénní stát si sami rozhodujeme, s kým si zavoláme a s kým se budeme potkávat.

Potenciální invaze na Tchaj-wan v roce 2026 by znamenala obrovské ztráty pro armády Číny, Tchaj-wanu, Japonska a USA. Vojenské ambice by se ale Pekingu nezdařilo naplnit. Píše o tom americká stanice CNN s odkazem na válečnou simulaci, kterou provedl vlivný washingtonský think tank.