Severoatlantická aliance strana 3 z 5

Nová vláda vedená Donaldem Tuskem v úterý získala důvěru poslanců polského Sejmu, dolní komory tamního parlamentu. Podpořilo ji 248 ze 449 hlasujících poslanců. Tusk v Sejmu řekl, že Polsko se pod vedením nové vládní koalice vrátí na místo, které mu v Evropě náleží. Slíbil také, že jeho kabinet bude usilovat o mobilizaci Západu na pomoc Ukrajině čelící ruské agresi. Ve středu přísahu nových členů vlády přijme prezident Andrzej Duda.

Česko a Itálie nacházejí stále více společných pozic, zejména v pomoci Ukrajině, energetické bezpečnosti či v tom, jak čelit důsledkům migrace, řekl prezident Petr Pavel novinářům v Římě po úterním jednání se svým protějškem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Zmínil také, že vzájemná spolupráce může dále růst i v ostatních oblastech, tedy kosmickém výzkumu, letectví, dopravní infrastruktuře, vzdělávání, vědě a výzkumu.

Při vojenském cvičení nad Středozemním mořem v pátek večer zahynulo pět amerických vojáků. S letounem neupřesněného typu tankovali ve vzduchu a jejich stroj se při incidentu zřítil do vody. Na svém webu to oznámilo velení evropského okruhu americké armády.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předložil tureckému parlamentu k ratifikaci protokol o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Informují o tom světové tiskové agentury. Krok Ankary přivítal švédský premiér Ulf Kristersson, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg i Spojené státy. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí NATO, která vstup Stockholmu do Aliance dosud neratifikovala.

Podpora Ukrajiny je důležitá pro celou Severoatlantickou alianci, sdělil před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO šéf Aliance Jens Stoltenberg. Podobně hovořil i americký ministr obrany Lloyd Austin. Belgie hodlá od roku 2025 dodávat Kyjevu stíhačky F-16 a starat se o jejich údržbu. Do Bruselu přicestoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v centrále NATO jedná poprvé od začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu.

Tomáš Čermák, na kterého je vydaný mezinárodní zatykač, podal k Nejvyššímu soudu dovolání kvůli trestu, který mu byl vyměřen za výzvy k útoku na politiky. ČT to potvrdila mluvčí plzeňského krajského soudu Jana Rubášová. Čermák si má podle pravomocného verdiktu soudu odpykat 5,5 roku vězení za to, že v době koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí vůči politikům.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

S členstvím České republiky v Severoatlantické alianci (NATO) jsou spokojeny dvě třetiny Čechů. V porovnání s loňským jarem to představuje mírný pokles, podíl spokojených ale i tak zůstává vyšší než v předchozích letech. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Ve srovnání s minulým průzkumem klesl rovněž podíl respondentů přesvědčených o potřebnosti NATO, i tak jich ovšem jsou téměř tři čtvrtiny.

Česko podporuje a bude podporovat jednoznačné vyjádření summitu Severoatlantické aliance, které bude pozváním Ukrajiny do NATO, uvedl v pořadu Interview ČT24 předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v souvislosti s nadcházejícím summitem Aliance ve Vilniusu. Vystrčil zmínil, že vstup do NATO nebude okamžitě, protože to není možné, dokud zuří válka. „Ukrajina by ale měla mít jistotu, že se s ní počítá,“ podotkl.

„Nemáme důvod bát se ruských hrozeb. Jako společenství demokratických zemí jsme hodnotově, občansky, ale také hospodářsky a vojensky silnější,“ prohlásil prezident Petr Pavel na úterní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Obavu má prezident jen z únavy západních zemí z dlouhé války, která může přinést nejednotnost, na což dle něj spoléhá ruský vládce Vladimir Putin. Na konferenci vystoupil také premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého je Moskva ochotná na Ukrajině překročit všechny meze.

V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů obrany členských zemí NATO. Kromě další vojenské podpory Ukrajiny se státy zavazují k tréninku ukrajinských pilotů na západních strojích, mimo jiné na amerických stíhačkách F-16. I když tento výcvik postupně začíná, tak zatím není jasné, kdo a kdy je na Ukrajinu dodá.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.

Všechny členské státy NATO souhlasí s tím, že se Ukrajina stane členem Aliance, prohlásil ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Alianční země také Ukrajinu podporují v její obraně proti ruské ozbrojené agresi a vytrvají v tom tak dlouho, jak to bude potřeba, dodal před zahájením neformálního jednání ministrů zahraničí NATO, které se koná v Norsku. Generální tajemník také oznámil, že brzy pojede do Turecka, aby tam diskutoval o členství Švédska v NATO.

Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala v úterý v Pentagonu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA). Vláda ji schválila koncem dubna. Dokument upravuje podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na českém území. Stejnou smlouvu už uzavřela většina evropských států.

Smlouva o obranné spolupráci mezi Spojenými státy a Českou republikou, kterou kabinet schválil na konci dubna, budí v části společnosti velké emoce. Vládní politici ale ubezpečují, že smlouva, kterou Česko schválilo jako poslední země NATO ve střední a východní Evropě, automaticky neumožňuje přítomnost amerických vojenských sil na českém území. Naopak by podle nich měla přinést důležité právní záruky pro armádu. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24, který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček. Věnovali se také nejnovějšímu vývoji ohledně války na Ukrajině nebo migrační krizi na mexicko-americké hranici.

Vláda schválila česko-americkou dohodu o obranné spolupráci (DCA). Na tiskovém brífinku to oznámil premiér Petr Fiala (ODS), podle jehož názoru tento fakt zvýší bezpečnost České republiky. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dohoda umožní mimo jiné intenzivní praktickou spolupráci mezi armádami ve vojenském vzdělávání i výcviku. Bude se jednat například o společné zajišťování obrany východního křídla NATO nebo o logistickou podporu spojeneckých aktivit.

Na červencovém summitu NATO ve Vilniusu budeme usilovat o přijetí naší žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Chceme také získat informaci o tom, v jakém období a za jakého sledu událostí můžeme do NATO vstoupit, řekl pro Českou televizi předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk.

Česko a spojenci v Severoatlantické alianci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Po jednání s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem to prohlásil český prezident Petr Pavel. Západ podle něj nemá k podpoře Ukrajiny alternativu.

Polsko dál posiluje obranu východní hranice. Reaguje na záměr Moskvy rozmístit jaderné zbraně v Bělorusku. Po nedávném odhalení ruské špionážní sítě je obrana strategických cílů v nejvyšší pohotovosti. Mluvil o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos.

Česko poprvé ve svých strategických dokumentech jmenuje Rusko a Čínu jako bezpečnostní hrozby, píše server iROZHLAS. Dosud se ve dvou hlavních dokumentech české bezpečnostní a obranné politiky objevovaly obecné formulace jako „některé státy“ či „nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru“. Serveru to sdělil vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který má za svůj resort tvorbu dokumentů na starosti.

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Poslanci tureckého parlamentu souhlasili se vstupem Finska do Severoatlantické aliance. Padla tak poslední překážka jeho vstupu. O Švédsku, které podalo přihlášku ve stejnou chvíli, se v Ankaře nehlasovalo. Tamní vláda má mimo jiné výhrady k přístupu Stockholmu ke kurdským organizacím.

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. V pondělí po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Později během pondělí se ministr sešel i s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem a hovořili o potrestání ruských válečných zločinů.

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.