Radim Fiala strana 2 z 5

Korespondenční volbou pro Čechy v zahraničí se začaly zabývat sněmovní výbory a už jsou na stole její první úpravy. Koalice chce záměr prosadit, aby krajanům ulehčila hlasování. Opozice je proti a mluví o porušení ústavních principů.

Sněmovna ve středu hodinu po půlnoci přerušila debatu o korespondenční volbě, o níž jednala zatím zhruba 43,5 hodiny čistého času. V jednání bude pokračovat ve středu v devět ráno. Opozice se stále snaží zabránit projednání novely, která by umožnila českým občanům žijícím v zahraničí volit korespondenčně. Část úterního jednání poznamenal spor, který vznikl, když koalice prosadila kromě stanovení časového limitu i omezení počtu vystoupení, do čehož chtěla počítat i faktické poznámky. Když se nakonec takového úmyslu vzdala, vystoupili s dlouhými projevy opoziční politici, kteří využili přednostního práva. Dlouho mluvil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala, ale také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten odmítl, že by případné zavedení volby poštou dalo lidem žijícím v zahraničí větší práva než voličům v tuzemsku.

Poslanci po méně než hodině ukončili debatu o příspěvcích na péči, opoziční klub hnutí ANO neprosadil tento jediný bod mimořádné schůze, kterou sám inicioval. Ministerstvo práce a sociálních věcí je totiž i tak hodlá nejpozději v polovině roku zvyšovat, což šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) zopakoval i na plénu.

Zákonodárci ve středu na mimořádném jednání otevřou korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí. Zatímco koalice avizuje odhodlání návrh prosadit, opozice otevřeně mluví o obstrukcích. Obě strany přesto ujišťují, že chtějí hledat dohodu. Dolní komora by ale opět mohla jednat o jednom návrhu řadu dní a také v noci.

Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala ve čtvrtečních Událostech, komentářích prohlásil, že vládě současná inflace vyhovuje, protože díky ní přitéká více peněz do státního rozpočtu. Zároveň řekl, že nedávný konsolidační balíček kabinetu není „nic jiného než zvyšování daní“. Tyto teze odmítl místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), inflace podle něj nevyhovuje vůbec nikomu. Oba politici se nicméně shodli na tom, že zásadní roli v boji s růstem cen sehrála Česká národní banka (ČNB).

Stát od ledna znovu zvýší důchody – tentokrát všem stejně. Penzisté budou dostávat 360 korun měsíčně navíc, průměrný důchod tak přesáhne 20 600 korun. Obě opoziční hnutí ve sněmovně předložila návrhy na další růst, protože valorizaci považují za nedostatečnou. Vláda argumentuje tím, že víc si zadlužená země nemůže dovolit.

Dolní komora už letos zřejmě nestihne projednat vznik nové vyšetřovací komise. Ta se má zabývat děním na Pražském hradě během mandátu bývalého prezidenta Miloše Zemana. Poslanci se sice v příštím týdnu sejdou na poslední předvánoční schůzi, přednost k projednání však mají jiné body.

Už dva roky česká ekonomika bojuje s vysokou inflací. Firmy i domácnosti také trápí vysoké ceny elektřiny. Ve speciálu Událostí, komentářů o tématu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních stran a hnutí. Právě ceny energií podle zástupců opozice stojí za vysokou inflací. Zástupci stran vládní koalice jsou ale přesvědčeni, že kabinet dělá v otázkách cen energií vše, co je v jeho silách. A někteří také upozornili na problém s příliš štědrou podporou.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

S přelomem roku se upraví řada daní. Výrazněji odvody porostou u takzvaných neřestí, tedy alkoholu nebo cigaret. Výrobci a dovozci tohoto zboží úpravu kritizují, daňové zatížení je podle nich už tak vysoké. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) úsporný balík hájí, nastavuje podle něj předvídatelné daňové prostředí. Třeba ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zase míní, že vyšší daně z neřestí mohou hrát i preventivní roli.

Už jen čtyři dny má prezident Petr Pavel na to, aby rozhodl o vládním úsporném balíčku. Lhůta končí v pátek a hlava státu dosud normu nepodepsala ani nevetovala. Koalice věří, že hlava státu zákon potvrdí. Opozice naopak apeluje, aby to Pavel nedělal. Zástupci ANO mají v úterý s prezidentem ještě jednat.

Stávku ve školství naplánovanou na 27. listopadu už bude velmi složité odvrátit, a to i v případě, že vláda slíbí přidat na vzdělávání dalších několik miliard korun, řekl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Odborům se totiž nelíbí mimo jiné fakt, že vláda v rozpočtu na příští rok počítá se snížením platů nepedagogických pracovníků o dvě procenta. O konání stávky chtějí školské odbory definitivně rozhodnout ve středu.

Hnutí ANO sbírá ve sněmovně podpisy pro svolání další mimořádné parlamentní schůze, která by byla opět věnována cenám energií v roce 2024. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek ve stejném pořadu uvedl, že jeho strana jedná o využití peněz z Modernizačního fondu na budoucí opravy přenosové soustavy. To by snížilo dopady růstu cen regulované části elektřiny na občany a firmy.

Premiér Petr Fiala (ODS) by měl v příštím roce navštívit Čínu, podle Otázek Václava Moravce to bude ještě před evropskými volbami. V Pekingu byl už na začátku listopadu jeho poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka by cílem diplomatického úsilí mělo být to, aby se v kontextu války na Ukrajině a konfliktu mezi Izraelem a Hamásem nezhoršila také situace na Tchaj-wanu. Cestu předsedy vlády do Pekingu nepotvrdil, opozice by takovou návštěvu podpořila.

Špičky koaličních stran se v předvečer druhého čtení státního rozpočtu sešly, aby si ujasnily, jak se postaví k požadavkům ministra školství Mikuláše Beka (STAN), aby jeho resort dostal ještě kolem pěti miliard. Věří, že by tak dokázal odvrátit celodenní stávku, kterou chystají školské odbory na 27. listopadu. Další rozpočtové posílení školství se části koaličních stran zamlouvá, zejména ODS a TOP 09 jsou však zdrženlivější.

Agentury práce se zřejmě budou řídit přísnějšími pravidly a nelegální práce získá nové vymezení. Změny přinese vládní novela o zaměstnanosti, kterou v pátek schválila sněmovna. Na programu měli poslanci i další zákony – mimo jiné schválili novelu, která zavádí pravidelnou valorizaci odměn obecních a krajských zastupitelů, nebo novelu liniového zákona, z nějž nově bude zákon o strategické infrastruktuře.

Novou továrnu na baterie Volkswagen v Česku zatím nepostaví. Předseda představenstva Oliver Blume uvedl, že vzhledem k situaci na trhu, včetně pomalejšího náběhu trhu s elektromobily v Evropě, prozatím neexistují obchodní důvody, proč rozhodnout o dalších lokalitách. Vláda jedná s dalšími investory, opozice mluví o debaklu.

Vláda si bude muset v příštím roce půjčit na výplatu důchodů téměř 50 miliard korun. Z návrhu státního rozpočtu to zjistila Česká televize. Letos to podle dřívějších propočtů, které zohledňovaly mimořádnou červnovou valorizaci, vypadalo až na 80 miliard. Nakonec bude deficit asi o deset miliard nižší, hlavně díky lepšímu vývoji ekonomiky. Lídři vládní koalice považují penzijní systém za neudržitelný. A kromě nedávného zpomalení růstu penzí chtějí prosadit i další části reformy.

Kabinet Petra Fialy (ODS) přečkal hlasování o nedůvěře. Po více než 31 hodinách poslanci vládní koalice odmítli návrh, který iniciovalo opoziční hnutí ANO. Zdůvodnilo ho tím, že spojuje ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s kauzou Dozimetr. Hlasování ve sněmovně skončilo ve čtvrtek nad ránem, pár minut před jednou hodinou. Po vyhlášení výsledků a jejich zpřesňování pak byla tato schůze ukončena.

Způsob, kterým vláda Petra Fialy (ODS) přistoupila k podpoře občanů v rámci ekonomického, energetického či sociálního prostředí, byl nedostatečný, řekl místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích. To podle něj vygradovalo ve značnou nespokojenost veřejnosti a její část se tak obrátila proti uprchlíkům z Ruskem napadené Ukrajiny. „To je ryzí pokrytectví,“ reagoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda se podle něj dokázala vypořádat s vážnými energetickými hrozbami a pomohla tak i domácnostem.

Resort financí zveřejnil seznam škrtů v dotacích, díky kterým chce v příštím roce ušetřit ve státním rozpočtu přes 84 miliard. Nejvíce peněz má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu na podpoře nižších cen elektřiny. Vláda už nebude platit 38 miliard za přenos a distribuci elektřiny, ani třináct a půl miliardy za podporu obnovitelných zdrojů energie.

Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent, připustil v Otázkách Václava Moravce ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Důvodem je zejména převedení části poplatku za zelenou energii zpět na odběratele. To kritizuje místopředseda hospodářského výboru sněmovny Radim Fiala (SPD). Podle něj je nesmyslné, že vláda chce zároveň ponechat windfall tax. „Logika celé té věci byla, že vybíráte windfall tax na kompenzaci rodinám, firmám,“ poznamenal.

Pětihodinovým jednáním o programu začala 76. schůze Poslanecké sněmovny. Na úvod hovořil dvě hodiny předseda opozičního ANO Andrej Babiš, který ve své řeči vinil ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) z údajného napojení na skupinu stíhanou v kauze Dozimetr. ANO dalo najevo, že pokud Rakušan neskončí ve vládě, pokusí se kabinetu vyslovit nedůvěru. I přes opoziční snahu zařadit debatu o Rakušanovi byl program docela jiný, elektronické vedení zdravotní dokumentace nebo návrh regulace prodeje kratomu a obdobných látek.

Státy Visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí vyzvat Evropskou komisi, aby zavedla vratnou kauci na export ukrajinského obilí. Kauce má přimět obchodníky, aby nenechávali ukrajinskou zemědělskou produkci na evropském trhu. V úterý to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po jednání s resortními kolegy ve Znojmě.