Radek Vondráček strana 4 z 5

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček v pořadu Interview ČT24 ocenil smířlivý, konstruktivní projev Petra Pavla po skončení prezidentských voleb. Do protikladu k tomu dal projev premiéra Petra Fialy (ODS), protože prý opět otevřel rány a neodpustil si poznámky o populismu a extremismu. Zároveň Vondráčka mrzí, že je narušena rovnováha ve společnosti, protože Senát, sněmovna, vláda a nyní i nový prezident jsou „jedna fronta“.

Ve finále prezidentské volby získal předseda hnutí ANO Andrej Babiš téměř o jeden milion hlasů méně než budoucí hlava státu Petr Pavel a uspěl pouze ve třech ze čtrnácti krajů. I přes výraznou porážku ale i na základě většinového názoru vedení hnutí plánuje v politice zůstat. Uvnitř strany však také sílí kritika, a nejčastěji zaznívá od výrazných členů ze severu Moravy. O volbě bude začátkem února jednat předsednictvo hnutí, které by také mohlo být o poznání dramatičtější než obvykle.

Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš přijal porážku v prezidentských volbách. Zároveň poblahopřál protikandidátovi Petru Pavlovi k tomu, že se stane příštím prezidentem republiky, a vyzval ho, aby byl prezidentem všech občanů, aby vnímal jejich problémy a bojoval za zájmy Česka.

Vláda Petra Fialy (ODS) může dál vládnout s důvěrou Poslanecké sněmovny. Opozice neuspěla s pokusem o vyslovení nedůvěry. Mimořádná schůze svolaná na žádost ANO trvala dva dny. Začala v úterý dopoledne, a zatímco v noci na středu měla přestávku, v noci na čtvrtek si již poslanci odhlasovali, že mohou jednat i po půlnoci.

Vláda by mohla dostat právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení, aniž by takovou misi musel schvalovat parlament. Předpokládá to vládní ústavní novela, kterou v pátečním úvodním kole podpořila sněmovna. Vládní politici se kvůli tématu střetli s opozičním hnutím ANO, které obvinili, že si bere bezpečnost a obranu Česka jako rukojmí. Toto hnutí také požádalo o svolání sněmovní schůze k vyslovení nedůvěry současné vládě, která se bude konat v úterý.

Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zaměstnavatelů. Návrh příslušné normy v úvodním kole schvalování podpořila sněmovna. Zákonodárci také podpořili zákon o zákazu prodeje nikotinových sáčků dětem a kývli také na novelu o místních poplatcích či smlouvu s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění, kterou obě země uzavřely už před zhruba deseti lety.

Pro mě je to dobrý signál fungování justičního systému, řekl ke zproštění obžaloby bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) místopředseda hnutí ANO a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček. Uvedl to v pořadu Události, komentáře. Zdůraznil, že jde o důležité rozhodnutí, které však není pravomocné. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) je potřeba ctít presumpci neviny. Místopředseda STAN Jan Lacina uvedl, že názor na Babiše nezměnil. Podle místopředsedy SPD Radima Fialy délka soudního řízení vzbuzuje otázky. Politici hovořili i o nominaci Petra Hladíka (KDU-ČSL) náměstkem na ministerstvu životního prostředí poté, co jej prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat ministrem.

Poslanecká sněmovna má za sebou první rok v novém složení, ve kterém schválila skoro stovku zákonů. V roce 2022 se potýkala rovněž s vysokým počtem obstrukcí a mimořádných schůzí. Jejich svolání iniciovala jak opozice, tak zástupci z koaličních řad. Poslanci nejčastěji řešili nejen dopady ruské agrese na Ukrajině, ale také energetickou krizi. Kvůli dlouhým a často i nočním schůzím se vedení komory rozhodlo upravit harmonogram jednání. V novém systému má být pro debatu nad zákony víc času.

Změna ústavy v podobě zavedení přímé volby prezidenta se podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) příliš nepovedla. Ústavu jako takovou nicméně považuje za základní kámen svobodné, demokratické a samostatné republiky. Řekl to na slavnostím setkání v Panteonu Národního muzea v předvečer 30. výročí přijetí Ústavy ČR. Šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) označila dokument za záruku liberálně-demokratického právního státu. V úvodu čtvrteční parlamentní konference u příležitosti výročí také uvedla, že česká ústava by do budoucna mohla mít slavnostní výtisk, který by sloužil mimo jiné pro prezentaci veřejnosti.

Do prezidentských voleb zbývá sedm týdnů. Kdyby se konaly nyní, získali by podle průzkumu v prvním kole největší podporu Andrej Babiš a Petr Pavel. Šetření pro Českou televizi zpracovaly firmy Data Collect a Kantar CZ.

Poslanci na pátečním jednání schválili vládní návrh, který stanovuje cenové stropy pro výrobce energií a s nimi související odvody státu. Vláda chce z takto získaných peněz financovat kompenzace za drahé energie. Na žádost vlády sněmovna novelu projednala ve stavu legislativní nouze. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Dolní komora mimo jiné schválila změny v lékařské posudkové službě a novelu k ochraně Antarktidy.

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Opoziční hnutí ANO oznámí kandidáta na prezidenta až v pondělí 31. října. Původně tak mělo učinit příští týden ve středu 26. října. Důvodem odkladu tiskové konference je izolace předsedy hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše kvůli koronaviru. Sdělil to Babišův mluvčí Vladimír Vořechovský.

Necelé tři měsíce před volbou prezidenta nemá mezi už ohlášenými nebo zatím jen zvažovanými kandidáty 44 procent voličů svého favorita. Z průzkumu agentury STEM/MARK z přelomu září a října vyplývá, že tento podíl se průběžně snižuje. Na otázku, koho by volili, lidé nejčastěji zmiňují Petra Pavla, za ním následují Andrej Babiš, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Josef Středula. Aktuálně nejlepší pozici v hypotetických duelech ve druhém kole má podle průzkumu Pavel následovaný Nerudovou.

Lidé v izolaci nemohou hlasovat v nadcházejících komunálních a senátních volbách. Vládu za to ve čtvrtek kritizovala opozice. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) resort zdravotnictví ve spolupráci s vnitrem chystá změnu zákona, platit by mohla od prezidentských voleb.

Poslanecká sněmovna zapůjčila ruské lidskoprávní organizaci Memorial vilu na pražském Břevnově, kterou tradičně využívá předseda dolní komory parlamentu. Současná předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) předala klíče od vily předsedovi sdružení Memorial Česká republika Štěpánovi Černouškovi. Organizace, která se zabývá zejména odhalováním sovětských represí, prostory využije k setkávání svých členů, z nichž někteří ze strachu z postihů odešli z Ruska do Evropy.

Ústavní soud v úterý zamítl návrh sedmapadesáti poslanců opozičních hnutí ANO a SPD na zrušení několika částí pandemického zákona. Novela rozšířila a upřesnila některé nástroje v boji proti šíření koronaviru. Opozice kritizovala v prvé řadě proceduru přijetí zákona, ale také některé konkrétní body novely. Soud se problematikou zabýval zhruba půl roku, nakonec nenašel důvod k zásahu. Rozhodl jednomyslně, bez odlišných stanovisek. Nález je dostupný na jeho webu.

V komunálních volbách tentokrát nebudou moci hlasovat lidé, které covid-19 poslal do izolace. Právě omezení pohybu z důvodu ochrany veřejného zdraví je podle zákona překážkou ve volebním právu. Podle opozice to může hlavně v menších obcích ovlivnit hlasování.

Bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) je nyní spokojen s postavením v čele jejího ústavně-právního výboru. Nepovažuje se proto za kandidáta na místopředsedu dolní komory po své stranické kolegyni Janě Mračkové Vildumetzové, která z vedení sněmovny odchází. Nevyloučil ale, že by se to mohlo ještě změnit. V Interview ČT24 řekl, že obsazení místopředsednického postu ve sněmovně nepovažuje nyní ANO za to nejdůležitější.

Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) odolala ve sněmovně prvnímu pokusu opozičních ANO a SPD o svržení. Povede dál zemi s důvěrou dolní komory. Debata trvala přes 22 hodin. Hlasování o nedůvěře vyvolala opozice kvůli aféře kolem již bývalého ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka a vládnímu postupu v řešení zejména energetické krize. Hlasování se uskutečnilo zhruba osm měsíců po jmenování kabinetu ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů.

Po rezignaci Petra Mlejnka na místo šéfa civilní rozvědky požaduje ANO také rezignaci ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). V pořadu Události, komentáře to uvedl místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. Rakušan se hájil tím, že se jako ministr vnitra žádného pochybení nedopustil, ANO podle něj chce jeho rezignaci, protože je tomuto hnutí jeho působení na ministerstvu vnitra nepohodlné. Podle Olgy Richterové (Piráti) se jednoznačně neprokázalo, že měl Petr Mlejnek pozitivní vliv v kauze Dozimetr, rezignaci Mlejnka ocenila.

Koalice přehlasovala první veto, které v tomto volebním období využil prezident republiky. Od září se tedy sníží platby za státní pojištěnce a od roku 2024 se začnou automaticky valorizovat. Poslanecká sněmovna také odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO. Vše se podařilo až v sobotu brzy ráno po devatenácti hodinách opozičních obstrukcí. Mimořádně dlouho zabrala již debata o programu schůze. Poslanci ANO a SPD přišli s desítkami nových bodů, o nichž se chtěli bavit, žádný z nich se ale na program nakonec nedostal.

Redaktorka a autorka článku o zákroku policie na mítincích šéfa hnutí ANO Andreje Babiše Ivana Svobodová v pořadu 90' ČT24 podrobně popsala oba incidenty. Experti se shodli na tom, že zásahy policistů zřejmě nebyly v pořádku, podle nich je za každých okolností nutné, aby se policisté legitimovali. Situaci za alarmující označila v Událostech, komentářích také šéfka sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Naopak místopředseda ANO Radek Vondráček zkritizoval policejního prezidenta Martina Vondráška za to, že událost komentoval, aniž by byla řádně vyšetřena.

Voliče v Česku čekají nová pravidla hlasování – snadnější by mělo být získat voličský průkaz, volby by navíc měly probíhat jenom jeden den. Ministerstvo vnitra teď připomínkuje novelu zákona o správě voleb, během léta by ji měli projednat i lídři volební koalice. K projednávání do sněmovny by se pak měla dostat na podzim. Očekává se ale, že bude dlouhé, i proto by měla novela začít platit až pro příští sněmovní volby.