Protesty strana 3 z 5

Izrael si připomíná 75. výročí vzniku židovského státu. Letošní oslavy však doprovází jedna z nejhlubších krizí v dějinách země. Demonstranti protestují kvůli sporné justiční reformě z pera vlády Benjamina Netanjahua pravidelně od začátku roku. Neodradilo je ani to, že kabinet její schvalování před měsícem odložil. Nezávislost Izraele byla oficiálně vyhlášena 14. května 1948, v zemi se ale slaví dle židovského kalendáře.

Francouzský prezident Emmanuel Macron podepsal reformu důchodového systému. Následně byla zveřejněna ve sbírce zákonů, a vstoupila tak v platnost. Nepopulární norma, proti které lidé ve Francii měsíce masově protestovali a kterou většina obyvatel odmítá, především zvyšuje důchodový věk ze 62 na 64 let. Proti reformě se znovu protestovalo i v pátek večer, už ale výrazně méně.

Francií zmítají další protesty – vedle hlasitých nepokojů kvůli důchodové reformě se na západě země vzbouřily tisíce lidí proti plánované výstavbě vodní nádrže. Aktivisté proti ní protestují už několik měsíců, o víkendu se tvrdě střetli s bezpečnostními složkami. Minimálně devětadvacet policistů a sedm demonstrantů utrpělo zranění. Vláda mluví o neomluvitelném násilí a radikalizaci.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil odložení kontroverzní justiční reformy o několik týdnů, do dalšího zasedání parlamentu. Před sídlem izraelského parlamentu v Jeruzalémě v pondělí mezitím proti reformě protestovaly desítky tisíc lidí. Zablokované byly všechny silnice, které ke Knesetu vedou, píše zpravodajský list Haarec. Izraelský odborový svaz Histadrut v reakci na Netanjahuova slova odvolal celostátní generální stávku. Organizátoři protivládních protestů ale chtějí dál demonstrovat.

Při protestech proti francouzské důchodové reformě zadržela policie ve čtvrtek a v noci na pátek 457 lidí, zranění utrpělo 441 policistů, informoval v pátek francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Počty zadržených a zejména zraněných jsou vyšší než při posledních protestech. V západofrancouzském Bordeaux podle deníku Le Monde hořela část radnice, kde měl být v úterý uvítán britský král Karel III. – jeho návštěva se ale nakonec odkládá. Francouzská premiérka Élisabeth Borneová označila násilnosti za nepřijatelné. Násilí odsoudil i prezident Emmanuel Macron.

Protesty jsou projevem zdravé demokratické společnosti, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích sociolog z Oxfordské univerzity Michael Biggs. Za jejich krajní formu považuje sebeobětování, k němuž se uchýlil v roce 1969 po okupaci Československa Jan Palach.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil změnu ve sporné reformě justičního systému, proti které již několik týdnů demonstrují desítky tisíc Izraelců. Změna se týká výběru soudců nejvyššího soudu, píše agentura Reuters. Opozice však reformu nadále odmítá a po schválení ji chce napadnout u soudu.

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s tvrzením, že v úterý by mohl být zatčen. Nasvědčují tomu podle něj informace unikající z prokuratury na Manhattanu, která exprezidenta vyšetřuje pro podezření z finanční trestné činnosti. Trump ve vyjádření na své sociální síti Truth Social vyzval své stoupence, aby vyšli do ulic. Státní zastupitelství se k věci odmítlo vyjádřit.

Ve městech po celém Mexiku protestovali lidé proti volební reformě, kterou minulý týden schválil parlament a která má mimo jiné omezit výdaje na fungování Národního volebního institutu (INE). Podle agentury AP demonstranti zaplnili v metropoli hlavní náměstí Zócalo, které pojme až sto tisíc lidí.

V izraelských městech lidé opět demonstrovali proti vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, kterou protestující považují ze ohrožení demokracie. Místní média informují o tom, že jde zřejmě o dosud největší účast na demonstracích, které se konají už osmou sobotu. Policie večer oznámila, že zatkla dvě desítky demonstrantů.

Poměrem 63 ku 47 hlasům izraelský parlament v noci na úterý schválil v prvním čtení první část kontroverzní soudní reformy, která vyvolává v zemi masové demonstrace. Informovala o tom agentura Reuters. Podle kritiků změny omezí pravomoci soudnictví.

Protestu proti plánu izraelské vlády prosadit soudní reformu kritizovanou jako nedemokratickou se v pondělí v Jeruzalémě podle organizátorů účastnilo asi 100 tisíc lidí, podle nezávislých odhadů činil počet účastníků demonstrace u sídla parlamentu 70 tisíc až 80 tisíc lidí. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel. Menší protesty od rána pokračovaly také v dalších izraelských městech; v Tel Avivu demonstranti krátce zablokovali hlavní vjezd na letiště. Ve výboru izraelského parlamentu, který příslušné reformy projednával, se mezitím podle agentury Reuters strhla hádka mezi poslanci.

Za dva roky od svržení vlády vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v Myanmaru vojenskou juntou odešly ze země miliony lidí. Představitelé legitimního kabinetu byli zatčeni. Následné protesty, kterých se účastnily desetitisíce obyvatel, junta tvrdě potlačovala. Její zákroky mají tisíce obětí. Zástupci OSN v úterý uvedli, že zločiny proti lidskosti jsou v zemi stále páchány.

Izraelská armáda oznámila, že v pátek krátce po půlnoci provedla letecké údery na podzemní výrobny raket v Pásmu Gazy. Radikální Palestinci odtud nedlouho předtím vyslali na Izrael pět střel, z nichž ani jedna nezasáhla cíl. Ani na jedné straně nebyly hlášeny oběti, informovala agentura AP. Napětí v regionu vzrostlo po čtvrteční izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu, která si vyžádala devět mrtvých.

Soudce brazilského nejvyššího soudu zahrnul bývalého pravicového prezidenta Jaira Bolsonara do vyšetřování násilností, které se odehrály v hlavním městě Brasílii minulou neděli 8. ledna, uvedly tiskové agentury. Bolsonaro, ani jeho tři synové, kteří jsou zákonodárci, se dosud nevyjádřili, poznamenala agentura AP.

Protivládní protesty v Peru, které si od svého vypuknutí před měsícem vyžádaly již 47 obětí, se rozšířily zejména na jihu země. Nepokoje se ve středu odehrály i v turisty oblíbeném městě Cuzco, nejméně jeden člověk tam zemřel a dalších více než třicet utrpělo zranění, napsala agentura AFP.

Íránský soud v pondělí odsoudil k trestu smrti další tři protivládní demonstranty za údajné zabití členů provládních milic Basídž. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránskou agenturu Mizán, která je napojena na tamní justici. V sobotu už v Íránu popravili jiné dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v září.

V Tel Avivu se v sobotu večer sešli lidé na protest proti nové vládě premiéra Benjamina Netanjahua, v níž jsou i krajně pravicové strany. Demonstranti se obávají, že zákony, které koaliční vláda chystá, ohrozí demokracii a práva menšin. Informoval o tom deník Haarec. Premiér Benjamin Netanjahu v neděli odmítl kritiku návrhu soudní reformy a obavy, že ohrozí demokracii, označil za bezdůvodné.

V Íránu v sobotu popravili další dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v polovině září. Muži byli odsouzeni v prosinci za zabití člena provládních milic Basídž. Tento týden jim trest potvrdil nejvyšší soud. EU uvedla, že je nejnovějšími popravami zděšena, odsoudily je také Spojené státy.

V Peru po dvoutýdenní pauze pokračují nepokoje kvůli sesazení bývalého prezidenta Pedra Castilla. V prosinci při nich zemřelo nejméně dvaadvacet lidí. Nová prezidentka Dina Boluarteová potvrdila, že okolnosti úmrtí začne vyšetřovat státní zastupitelství. Odchod z funkce, který požadují demonstranti, ale dál odmítá.

Čína kritizuje, že některé země vyžadují při příletu jejích občanů negativní test na covid-19, a hrozí protiopatřeními. Epidemie se v Číně výrazně zhoršila poté, co vláda 7. prosince uvolnila proticovidová omezení. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto žádá Peking, ať začne posílat přesná data o úmrtích a nakažených i o variantách viru.

V íránské provincii Sístán a Balúčestán se v pátek konaly další protivládní protesty. Obyvatelé této části východního Íránu, kteří patří k sunnitské menšině, provolávali hesla odsuzující íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Čína přestane od 8. ledna vyžadovat, aby se lidé přijíždějící do země podrobili karanténě. Bude jim stačit negativní PCR test na covid-19. S odvoláním na čínské zdravotní úřady o tom v pondělí informovala agentura Reuters, která to označuje za velký krok ke zmírnění omezení na hranicích, které byly od roku 2020 pro cizince z velké části uzavřeny.

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.