Příroda strana 2 z 5

Lesy v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovují neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu Akademie věd tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa.

Úplně nová a doposud neznámá populace kosatek s vlastním unikátním vzhledem a specializovaným chováním je něco, co se nepodaří objevit každý den. Ani každý rok. Ale teď přesně tohle našla skupina mořských biologů, když pozorovala smečku kosatek na lovu na volném moři, desítky kilometrů od pobřeží Kalifornie a Oregonu.

Na rakovinu žaludku zemřel 14. března jeden z nejslavnějších vědců světa, primatolog Frans de Waal. Expert na život šimpanzů a bonobů byl roku 2007 vyhlášený časopisem Times za jednoho ze sta nejvlivnějších lidí na světě. Kromě vědecké kariéry se stal také respektovaným a úspěšným spisovatelem – jeho knihy se staly světovými bestsellery. De Waalovi bylo 75 let.

V Británii se velmi daří nejmohutnějším stromům na světě. Sekvojovců obrovských je v zemi nyní mnohem více než v americké Kalifornii, odkud pocházejí. Mohutné stromy tam ohrožují změny klimatu. S odkazem na studii londýnské University College London (UCL) to uvedl server BBC News.

Na Lipensko se vrátili zubři. Jde o geneticky různorodé stádo z několika českých chovů. Dokud je lidé nevyhubili, žila tato největší evropská zvířata v české přírodě volně. Teď je lidé z organizace Česká krajina vypouští alespoň do oplocených rezervací. Jejich přítomnost bude mít pozitivní vliv na život rostlin i dalších živočichů.

Do Brd se vrátí ostrá střelba z děl a houfnic. Armáda chce na cvičišti v Jincích testovat nové zbraňové komplety a intenzivněji připravovat vojáky. Výcvik to má zefektivnit a zlevnit. Od zrušení bývalého vojenského újezdu uplynulo už skoro deset let. Poslední čtyři roky ale v jeho části vojáci trénují střelbu z minometů.

Vědci potvrdili nález ptačí chřipky u deseti tučňáků na ostrově Jižní Georgie, který je jedním z největších světových útočišť pro divoce žijící zvířata, informoval server BBC News. Onemocněním se v tomto britském zámořském území už dříve nakazili další mořští ptáci a savci, například tuleni. Nyní jsou mezi infikovanými i tučňáci oslí a tučňáci patagonští.

Vědci zveřejnili obrovskou virtuální galerii 3D skenů zvířat ze světových muzejí. Výsledkem je volně přístupný on-line katalog openVertebrate, v němž si každý může prohlédnout kosterní skeny více než 13 tisíc zvířat.

Vzácná populace kalousů ušatých na severu Srbska čelí ohrožení. V okolí města Kikinda se totiž našly stovky mrtvých ptáků. Experti mají podezření, že je někdo otrávil.

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

České lesy zažily během dvacátého století změny, jsou nyní méně pestré a více jednotvárné. V lesích je teď větší počet stinných porostů s nadbytkem živin než v době před druhou světovou válkou. Výzkum vědců z Botanického ústavu Akademie věd (AV ČR) ukázal, že se nejvíc zmenšila různorodost u světlých lesů na chudých půdách, jako jsou doubravy a bory. Tmavší lesy na bohatších půdách, jako jsou třeba bučiny, naopak přibyly.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Výletní místo u rozhledny Bramberk hyzdí černá skládka. Na nepořádek v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory upozornili turisté. Hromadu suti nechal na soukromý pozemek navézt jeho majitel, za to mu ale teď hrozí několikamilionová pokuta. Suť se na místo dostala z Horního Maxova, kde se demoluje objekt, který patří stejnému majiteli jako pozemek u rozhledny.

Jihoafrická republika je v současné době zemí, kde žije nejvíc nosorožců. Přes řadu opatření a velké náklady se ale ani tam nedaří zastavit pytláky, kteří bohatnou na zabíjení těchto ohrožených tlustokožců. Dokazují to nově zveřejněná data za rok 2023.

Mezinárodní skupina vědců pod vedením profesora Javiera Sellanese možná objevila více než sto nových druhů žijících na podmořských horách u pobřeží Chile. Expedice Schmidtova oceánského institutu tam našla korály, chobotnice, mořské ježky, různonožce a další druhy, které jsou pro vědu pravděpodobně nové.

Nový výzkum popsal, jak to vypadá, když se z jednoho druhu organismu začnou vytvářet jiné. Podařilo se to u mikroskopické řasy – vědci u ní ukázali, jak získávala nové vlastnosti.

Japonští vědci si všimli, že lidé na internetu sdílejí fotografie podivných tvorečků, kteří vzhledem připomínají pandy. Mořští biologové zjistili, že jde o zatím nepopsaný druh bezobratlého živočicha.

Řeky patří k nejohroženějším ekosystémům na Zemi hlavně kvůli tomu, jak moc je zasáhla doba industrializace. Málo se zatím ví o tom, jak je postihnou klimatické změny. Vědci se teď proto detailně zaměřili na Dunaj.

Velká analýza chování lidoopů prokázala, že základy humoru ovládají všechny druhy těchto primátů. Vědci ukázali, že hravé škádlení dělají nečekaně často.

Fotopast zachytila v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko kočku divokou, během tří měsíců dvakrát. Bylo to na stejném místě, což může znamenat, že zde má stálé teritorium, informoval Karel Lankaš z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která monitoring šelem spolu s dalšími experty zajišťuje.

Stále více stěhovavých zvířat, která hrají zásadní roli pro udržení života na celé planetě, je ve vážném ohrožení. Z nové vědecké zprávy OSN vyplývá, že celá pětina z dvanácti set pozorovaných druhů se blíží vyhynutí. Z chráněných ryb se to týká dokonce 97 procent. Může za to hlavně ztráta jejich přirozeného prostředí a člověk, který je nadměrně loví.

Obecní úřad ve Zderazi na Chrudimsku uzavřel cesty do Pivnické rokle, přírodní památky u Toulovcových Maštalí. Uvolnily se tam kusy skal a hrozí další sesuv půdy. Lokalita, která patří k oblíbeným turistickým cílům, zůstane zřejmě nepřístupná až do jara.

Na Českobudějovicku se rozpoutal spor o malou vodní elektrárnu na Vltavě poblíž Dívčího Kamene. Novou stavbu totiž soukromý investor plánuje v první a druhé zóně chráněné krajinné oblasti Blanský les. Projekt kritizuje Asociace vodní turistiky a sportu. Podnikatel se však brání a tvrdí, že postupuje podle předpisů.

Významné projekty, které se mají zasadit o proměnu Moravskoslezského kraje, tlačí čas. Zkolaudované mají být do roku 2027, zatím však čekají na schválení na ministerstvu životního prostředí. Z třinácti staveb, které mají v regionu vyrůst za peníze z Operačního fondu spravedlivé transformace, stíhá kraj s jistotou postavit v termínu jenom jeden – Moravskoslezskou vědeckou knihovnu v Ostravě.