Právo a spravedlnost strana 5 z 5

Sněmovna odmítla hlasy koalice program schůze, na níž chtělo ANO řešit smlouvu o polském Dole Turów. Opoziční politici z ANO a SPD obviňovali vládu, že česko–polská mezivládní smlouva je pro Česko nevýhodná a byla uzavřena ukvapeně. Koaliční politici kritiku odmítají. Podle nich smlouva obsahuje dostatečné záruky, které povedou ke zlepšení životního prostředí v Libereckém kraji. V úvodu schůze zároveň vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) s projevem k vývoji situace na Ukrajině.

Evropští poslanci v úterý kritizovali Maďarsko a Polsko za používání sledovacího programu Pegasus proti novinářům, opozičním politikům či občanským aktivistům. Během debaty poukázali na to, že díky těmto programům se úřady mohou dostat k velkému počtu osobních dat. Eurokomisař Didier Reynders uvedl, že Evropská komise nemá přímé kompetence v regulaci používání sledovacích technologií, členské státy ale musí chránit základní práva a svobodu tisku. Europoslanec za polskou vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) Joachim Stanislaw Brudziński kritiku své země odmítl.

Dolní komora polského parlamentu, Sejm, hlasy vládní většiny znovu schválila zákon, který zvětšuje vládní kontrolu nad školami. Podle vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která vystupuje jako ochránce tradičních konzervativních hodnot, jsou změny nutné k ochraně dětí. Podle kritiků ale novinka zřejmě omezí sexuální osvětu a výuku o sexuálních menšinách a o reprodukčních právech a přispěje k politizaci škol.

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost navrhuje, aby tamní rádia musela hrát nejméně polovinu hudby polské, zároveň chce, aby osmdesát procent z této poloviny bylo odehráno přes den. Kvóty existují už nyní, jsou ale výrazně nižší, a PiS jejich růst hájí potřebou podpořit domácí umělce v době omezované produkce kvůli pandemii koronaviru. Podle opozice má ovšem návrh čistě politický motiv.

Polsko požádalo Evropskou komisi, aby na něm nevymáhala pokuty, které má zaplatit kvůli porušování nezávislosti justice. Informovala o tom agentura Reuters. V dopise z 10. ledna polská vláda tvrdí, že pracuje na rozpuštění kontroverzní disciplinární komory, která se zabývá prohřešky soudců a prokurátorů. Varšava dluží také Bruselu sankce kvůli sporu o hnědouhelný Důl Turów. Odmítá však nadále pokuty platit. Brusel se proto připravuje na to, že mu částky začne strhávat z unijních dotací.

Polští poslanci ve čtvrtek schválili kontroverzní zákon, který posílí vládní kontrolu nad školami. Podle kritiků by mohlo dojít k omezení výuky o sexuálních menšinách a reprodukčních právech. Nový předpis od začátku odsuzují také nevládní organizace, učitelské odbory i samosprávy.

Dosavadní polský velvyslanec v Praze Miroslaw Jasiński nelituje svého vyjádření o česko-polském sporu o těžbu uhlí pro elektrárnu Turów, přestože se jej kvůli těmto výrokům polský premiér rozhodl odvolat. Jasiński to řekl serveru Onet, který jej označil za odvolaného ambasadora. Česká strana podle webu doufá, že nebude muset na nového velvyslance zase dlouho čekat. Černínský palác konstatoval, že odvolávání diplomatů je čistě v gesci jednotlivých států.

Předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a vicepremiér Jaroslaw Kaczyński přiznal nákup vyspělého izraelského špehovacího programu Pegasus. Zároveň popřel, že by ho použil proti svým politickým odpůrcům. Informovala o tom agentura AP, která dříve zveřejnila poznatky, že Pegasus špehoval mobilní telefony právníka vůdce polské opozice, opozičního politika a nepohodlné prokurátorky. Opozice se domáhá vyšetřovací komise, podle Kaczyńského není zapotřebí.

Stal se lídrem polské opozice, dostal zákaz řízení auta, nacionalisti spálili jeho portrét. Donald Tusk má za sebou turbulentní rok. Vzkřísil k novému životu Občanskou platformu, ale ta i přesto v průzkumech ztrácí na vládnoucí Právo a spravedlnost.

Polský prezident Andrzej Duda vetoval zákon, který by v zemi omezil většinové vlastnictví televizních či rozhlasových stanic na firmy registrované v EU. Normu, která podle kritiků míří hlavně proti k vládě kritické televizi TVN vlastněné americkou společností, hlava státu vrátila parlamentu k úpravám. Poslanci Sejmu ještě mohou veto hlavy státu přehlasovat třípětinovou většinou, uvedla agentura DPA. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) však potřebné hlasy nemá, upozorňuje agentura Reuters.

Polští poslanci přijali novelu zákona, jejímž cílem je podle kritiků umlčet nezávislou televizi TVN. Zákon ještě může vetoval prezident Andrzej Duda. TVN, kterou vlastní americký investor, přijetí zákona o rozhlasovém a televizním vysílání označila za útok vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) na svobodná média. Vláda tvrdí, že zákon ochrání polský mediální prostor před nepřátelskými hráči z Ruska nebo Číny.

Lídři evropské konzervativní pravice a některých populistických stran dnes ve Varšavě jednali o spolupráci. Během projevů se vymezili proti Evropské unii, podle nich se chová jako superstát, který ignoruje tradice i pravomoci členských zemí. Během setkání deklarovali užší spolupráci, o vytvoření jednotné frakce v Evropském parlamentu ale nerozhodli.

Část Evropské úmluvy o lidských právech je v rozporu s polskou ústavou, rozhodl polský ústavní soud. Konkrétně je podle něj s ústavou neslučitelné ustanovení úmluvy o právu na spravedlivý proces, napsal list Gazeta Wyborcza. Podle polského deníku tak tribunál zpochybnil jednu z nejdůležitějších mezinárodních dohod, která obyvatelům 47 evropských zemí zaručuje řadu práv a svobod. Šéfka Rady Evropy verdikt označila za bezprecedentní a vyvolávající vážné obavy.

Bělorusko a Polsko nesou vinu za „závažné porušování lidských práv“ migrantů a žadatelů o azyl na hranici mezi oběma zeměmi, uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády obou zemí mají podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AFP, za povinnost zabránit dalším úmrtím běženců tím, že zajistí pravidelný přístup humanitárních pracovníků k migrantům, kteří uvázli v pohraničí. Ukrajina zároveň zahájila speciální operaci, kdy posiluje ostrahu u hranice s Běloruskem, aby předešla krizi. Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala EU k důslednějším sankcím.

Migranti na běloruské straně hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica v úterý dopoledne zaútočili kamením na polské síly střežící hranici, Poláci proti nim použili vodní dělo a slzný plyn. Informovaly o tom polské ministerstvo obrany a pohraniční stráž. Varšava obvinila běloruské vojáky z ničení hraničního plotu, aby migrantům usnadnili pronikání do Polska.

Tisíce lidí vyšly v sobotu do ulic Varšavy a dalších polských měst na protest proti přísným protipotratovým zákonům poté, co nedávná smrt těhotné ženy obnovila veřejnou debatu o interrupcích v zemi. Informovala o tom agentura Reuters.

Polská veřejnoprávní televize (TVP) v sobotních večerních zprávách v reportáži, v níž varovala před důsledky nelegální migrace, odvysílala záběry z chystaného filmu streamovací služby Netflix, upozornil internetový portál onet.pl. TVP to, že by v reportáži o údajných útocích migrantů uvedla diváky v omyl, odmítla.

Evropská komise Polsku znovu nepotvrdila jeho národní plán obnovy. Chce tak Varšavu přimět k ústupkům v reformách justice, které považuje za nedemokratické. Premiér to odmítá a začíná hrozit vetem některých unijních plánů, třeba energetické transformace. Spory s Bruselem podle polských médií stále víc oslabují pozici Mateusze Morawieckého v čele vlády.

Polsko by mělo mít nový právní prostředek k regulaci situace na hranici, přes kterou se z Běloruska v poslední době snaží dostat do Evropské unie tisíce migrantů. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RMF FM to řekl šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Polsko se snaží několik měsíců omezit nápor blízkovýchodních a afrických uprchlíků, které údajně do Běloruska láká prezident Alexandr Lukašenko na slib, že budou moci žít v EU.

Polští pohraničníci a vojáci denně zabrání stovkám migrantů v pokusu překonat hranici s Běloruskem. Podle Varšavy a Bruselu krizi účelově vyvolal režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka. Evropský parlament polskou vládu vyzval, aby k pomezí, kde platí nouzový stav, pustila média i lidskoprávní aktivisty. Ti vedení země obviňují, že migranty protiprávně vytlačuje na běloruské území. Běžencům se snaží pomáhat obec Michałowo v polském pohraničí.

Vlivný předseda polské konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński se chystá na začátku roku 2022 rezignovat na svůj post ve vládě, informovala tisková agentura PAP s odkazem na své vlastní zdroje.

V polských městech v neděli demonstrovaly desítky tisíc lidí. Do ulic vyšly vyjádřit nesouhlas s rozhodnutím ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost evropské legislativy nad polským právem. Demonstrující podpořili také setrvání Polska v EU. Protest svolal předseda nejsilnější opoziční strany, Občanské platformy, bývalý předseda Evropské rady a bývalý premiér Donald Tusk.

Lidé v Polsku se v neděli vpodvečer sešli, aby ve městech po celé zemi demonstrovali na podporu členství své země v Evropské unii. Činí tak po nálezu ústavního soudu, podle něhož je polská ústava nadřazena předpisům Evropské unie, informují polská média. V nálezu ústavních soudců, které nominovala vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), vidí kritici poměrů předzvěst takzvaného polexitu, tedy odchodu Polska z EU. Země se zavázala unijní pravidla respektovat při vstupu do tohoto společenství.