Pomoc strana 5 z 5

Země skupiny G7 vyzvaly na summitu v Hirošimě Čínu, aby tlačila na Rusko, aby upustilo od agrese vůči Ukrajině. Její prezident Volodymyr Zelenskyj je jedním z hostů summitu, do Japonska přiletěl v sobotu odpoledne místního času a jednal již s některými evropskými státníky i indickým premiérem. Hovořit bude i s americkým prezidentem Joe Bidenem, a to mimo jiné o dodávkách stíhaček americké výroby. Čína a Rusko již ostře zkritizovaly společné prohlášení G7, které se týká i Tchaj-wanu.

V rámci nového systému pomoci lidem v nouzi vznikne od července 150 výdejen potravinové pomoci. Výdejna, kam si lidé budou moct jídlo přijít vyzvednout, bude v každém krajském městě. Kromě toho odstartuje i rozvoz jídla do obcí, kde je potravinová pomoc nejvíc potřeba. Nové sklady a prostory mají potravinovým bankám kromě navýšení kapacit navíc umožnit vzdělávat veřejnost v tom, jak neplýtvat jídlem.

I lidé s těžkým handicapem mohou díky asistentům žít doma. Jenže ani současný nejvyšší příspěvek na péči – ve čtvrtém stupni 19 200 korun měsíčně – na pokrytí nákladů nestačí. Potvrzuje to i projekt, který rok testoval zavedení nového, pátého stupně. O svých zjištěních nyní budou iniciátoři ze společnosti Asistence debatovat s resortem práce a sociálních věcí.

Až tři čtvrtiny žen, které mají po porodu psychické obtíže, nevyhledají odbornou pomoc. Mají strach nebo nevědí, na koho se vlastně obrátit. Obojí vyplývá z provedených studií. Některé porodnice i organizace se proto zapojily do Světového dne duševního zdraví matek.

Trvalé zdražování, jehož jsme svědky poslední zhruba rok a půl, vzbudilo vlnu sounáležitosti. Ti, kdo můžou, přispívají ostatním na energie, jídlo nebo kroužky pro děti. Potřebné a dárce nyní spojuje projekt DobroDal.

Po měsících slibů a jednání na Ukrajinu dorazila moderní obrněná technika od západních podporovatelů –⁠ osmnáct tanků Leopard 2 z Německa a čtrnáct britských Challengerů 2. Ukrajinci převzali i německá bojová vozidla pěchoty Marder a americké Strykery. Jde zatím o největší dodávku v rámci slíbené pomoci. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24, v dalších reportážích nabídl také pohled na problematiku systému civilní ochrany nebo na internetový obsah generovaný umělou inteligencí.

Japonský premiér Fumio Kišida v úterý přicestoval do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Nejprve navštívil Buču, která se stala symbolem ukrajinského utrpení, a vyjádřil soustrast obětem a zraněným. Poté se v ukrajinské metropoli setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Japonsko dle Kišidy Kyjevu poskytne balík pomoci v hodnotě půl miliardy dolarů. Jeho součástí bude vojenské vybavení za třicet milionů dolarů, civilní část pomoci za 470 milionů dolarů půjde na obnovu energetiky a dalších odvětví.

Na Ukrajině stále pomáhají desítky českých dobrovolníků. Nejčastěji jako medici nebo řidiči, kteří přivážejí materiální pomoc – a to jak lidem žijícím v blízkosti fronty, tak i přímo k jednotkám.

Nový český prezident Petr Pavel v pátek zakončil dvoudenní návštěvu Polska. Ráno se setkal s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, později navštívil centrum Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex. Odpoledne dorazil také do polského a amerického logistického centra na letišti Rzeszów-Jasionka, z nějž proudí na Ukrajinu většina západní pomoci včetně té vojenské.

Od pátku se o bezpečnost prezidenta Petra Pavla a jeho blízkých stará výhradně útvar k tomu určený – ochranná služba prezidenta republiky. Jde o stočlenný tým. Mezi osobními ochránci bude mít hlava státu i vojenské policisty, kteří se o Petra Pavla starali v minulosti. Osobní strážci z řad policistů se u něj pohybují od chvíle, kdy zvítězil v prezidentských volbách. Šlo hlavně o muže z ochranné služby vedené generálem Jiřím Komorousem. Nejde ale jen o bodyguardy, klíčovou roli mají třeba i pyrotechnici. A například ve čtvrtek, když se nová hlava státu zdravila na Hradčanském náměstí s lidmi, byli osobní strážci nejen v Pavlově těsné blízkosti – další se pohybovali přímo v davu a v případě potřeby by také zasáhli. Pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa, moderovali Michal Kubal a David Miřejovský. Dále se věnovali například dezinformacím nebo pomoci Ukrajině.

Vyšetřovat válečné zločiny na Ukrajině bude moci až patnáct příslušníků Vojenské policie, schválili to ministři. Český příspěvek do vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) budou muset povolit ještě poslanci a senátoři. Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kabinet také podpořil plán, aby mohly být do Nigeru vyslány až dvě desítky příslušníků speciálních sil. V zemi by působili jako poradci. Kabinet taky podpořil peněžité dary na pomoc uprchlíkům.

Na vyplacení sociálních dávek čekají lidé v Česku mnohdy i několik měsíců. Těch, kteří je potřebují, totiž neustále přibývá, naopak zaměstnanců na úřadech práce je nedostatek. I proto mohou od února zájemci o pomoc volat na bezplatnou linku úřadu práce, kde zjistí, jak daleko je zpracování jejich žádosti, případně kdy mohou dávku očekávat. Podle ombudsmana Stanislava Křečka jsou úřady práce silně podfinancované.

I z invalidního vozíku si chce Soňa Mikešová ze Světlé nad Sázavou najít práci, aby nebyla odkázaná jen na pomoc rodiny a nadací. V nejnáročnějším období covidu pracovala jako zdravotní sestra na havlíčkobrodské interně, krátce na to onemocněla. A po operaci nádoru ochrnula, takže se do své staré práce vrátit nemůže.

Spojenci Ukrajiny by měli doufat v nejlepší, ale měli by se připravit i na potenciálně horší důsledky, řekl ukrajinskému webu Suspilne zvolený český prezident Petr Pavel. Válka nemusí skončit letos, ale může se proměnit v dlouhodobý konflikt. Proto je podle Pavla důležité poskytnout Kyjevu vše, co nyní potřebuje, ale být také připravený na dlouhodobou pomoc, aby mohl pokračovat v obraně země a proměnit ji ve vítězství. Po ukončení konfliktu s Ruskem by se Ukrajina měla stát členem Severoatlantické aliance, uvedl také v rozhovoru Pavel.

Chce-li se Severoatlantická aliance vyhnout válce s Ruskem, musí mu podle náčelníka generálního štábu české armády Karla Řehky dát najevo, že by proti ní nemělo šanci na úspěch. Česká armáda ale na to není připravena, řekl Řehka v úvodním projevu na velitelském shromáždění armády. Shromáždění se tentokrát sešlo bez prezidenta Miloše Zemana, další armádní velitelé na něm vyhodnotí hlavní úkoly vojáků za uplynulý rok.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.

Donedávna byla jediná, dnes je jednou ze dvou Češek působících v Mezinárodním výboru Červeného kříže. Eliška Mocková poslední rok života spojila s válkou na Ukrajině a nasloucháním těm nejhorším příběhům a zkušenostem. Právnička se svým týmem objíždí severozápad země a přímo v terénu zjišťuje, co civilisty trápí. Jak sama říká, lidé mají často problémy finanční, psychologické i právní. Většinu z nich nemůže veřejně sdělovat.

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.

Počet obětí silného zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 42 tisíc. Turecký úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) ráno uvedl, že aktuální počet obětí na turecké straně vzrostl na 36 187. V sousední Sýrii zemřelo podle odhadů OSN na šest tisíc lidí. Čeští záchranáři v tureckém městě Adiyaman vyprostili ze sutin 78 mrtvých, ve čtvrtek ukončili záchranné práce. Ve středu zůstávalo na místě podle systému operací týmů USAR (Urban Search and Rescue) šest mezinárodních skupin. Do Turecka dorazil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který navštíví zasaženou oblast.

V jednom ze zemětřesením zasažených tureckých měst, Adiyamanu, pomáhají hledat přeživší i čeští záchranáři. Podle hasičů je to poprvé, kdy je v zahraničí nasazený tým v takovém rozsahu. Celkem je v akci osmašedesát lidí. Hasiči s sebou dovezli i zhruba šestadvacet tun materiálu. Na místo, kde budou působit, dorazili v úterý navečer.

Víc než rok a půl po tornádu, které se prohnalo jižní Moravou, se k obyvatelům zasažených obcí dostávají peníze na opravu náhrobků. Bouře poničila hroby v Hruškách, Moravské Nové Vsi a Mikulčicích. Kompenzaci poskytlo ministerstvo pro místní rozvoj. Rozdělení peněz jednotlivým žadatelům mají na starost obce, v každé z nich však rozdělování peněz probíhá jinak.

Evropská unie dá dalších 500 milionů eur (v přepočtu téměř dvanáct miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině. O schválení sedmé platby z unijního mírového fondu v pondělí rozhodli v Bruselu ministři zahraničí členských zemí. Dalších 45 milionů eur z obranného fondu by mělo navíc přibýt na probíhající výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky.

Spojené státy poskytnou další vojenskou pomoc ve výši 3,75 miliardy dolarů (přibližně 84 miliard korun) Ukrajině a jejím sousedům na východním křídle NATO. Podle agentury AP to v pátek oznámil Bílý dům. Do Kyjeva zamíří téměř tři miliardy dolarů, do sousedních zemí 682 milionů. Je to zatím největší balík, součástí budou poprvé i obrněná vozidla Bradley. Podle slovenského generála Macka je to zásadní změna, která Ukrajině umožní větší ofenzivní akce.