Polsko strana 2 z 5

Maďarský premiér Viktor Orbán pogratuloval slovenskému předsedovi sněmovny Peteru Pellegrinimu k vítězství v prezidentských volbách. Jde podle něj o vítězství zastánců míru v Evropě. Blahopřání vzkázal i polský prezident Andrzej Duda. Polská média nicméně píší, že Pellegriniho zvolení patrně nevěstí nic dobrého pro Ukrajinu, která se s pomocí Západu brání ruské invazi. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen svou gratulaci zveřejnil na síti X.

Izraelská armáda propustí ze služby dva důstojníky, kteří se podíleli na vzdušném úderu na humanitární konvoj potravinové charity World Central Kitchen (WCK), několika dalším udělí důtku. Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování. WCK závěry považuje za důležitý krok, ale požaduje vznik nezávislé komise.

Americký prezident Joe Biden nebývale ostře zkritizoval pondělní izraelský zásah konvoje rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy, při němž zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Prohlásil, že je „pobouřen a zdrcen“, a vyzval Jeruzalém, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky. Šéf izraelské armády Herci Halevi přiznal, že se vojsko dopustilo vážné chyby. Izraelský prezident Jicchak Herzog se v pondělí zakladateli WCK omluvil.

Při útoku na humanitární konvoj v Pásmu Gazy zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Podle informací agentury AP se obětí úderu stali tři Britové, Australanka, Polák, člověk s americko-kanadským občanstvím a palestinský řidič. Společnost WCK, která dodává do Gazy humanitární pomoc, se rozhodla pozastavit v pásmu své aktivity. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později přiznal, že vůz humanitární organizace zasáhla izraelská armáda, šlo podle něj o neúmyslný tragický incident.

Německo v rámci české iniciativy na dříve slíbený nákup 180 tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu poskytne 576 milionů eur (14,6 miliardy korun). Agentuře Reuters to sdělilo německé ministerstvo obrany. Spolkový ministr obrany Boris Pistorius už v polovině března oznámil, že Berlín zaplatí 180 tisíc dělostřeleckých granátů, konkrétní finanční sumu ale tehdy neuvedl.

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance. Napsala to ukrajinská tisková agentura Ukrinform s odvoláním na své zdroje. Ty agentuře řekly, že česká Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila před blížícími se červnovými volbami do Evropského parlamentu síť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Viktor Medvedčuk.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu. Kyjev hlásí poškození energetické infrastruktury v šesti regionech včetně západních, odstávky v dodávkách elektřiny a také několik zraněných v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského letectva se podařilo sestřelit 84 z 99 ruských střel a dronů. V Polsku vzlétla preventivně polská i spojenecká vojenská letadla. V Rumunsku našli u hranic s Ukrajinou další trosky dronu.

Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Ve čtvrtek to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem. O rozkrytí ruské propagandistické sítě a spolupráci s českými zpravodajskými službami ve čtvrtek podle listu Politico informoval i belgický premiér Alexander De Croo.

Běloruský autoritářský vládce Alexander Lukašenko s vysokým vojenským velitelem diskutoval o plánech obsadit Suwalský koridor, informoval portál Ukrajinska pravda. Západní vojenští analytici upozorňují, že právě tento pás země, táhnoucí se podél polsko-litevské hranice, který odděluje Bělorusko a ruskou Kaliningradskou oblast, by byl prvním místem, kde by Rusko zaútočilo, pokud by se rozhodlo pro konfrontaci s NATO. Polsko i Litva si riziko uvědomují a posilují svou obranu a spolupracují na vojenských cvičeních v této strategické oblasti.

Za „naprostý nesmysl“ označil ruský vůdce Vladimir Putin varování, že Rusko by mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. Při středečním setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém informoval Kreml, Putin prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině, proti které Rusko už více než deset let vede válku. Právě také ohledně Ukrajiny Putin v minulosti opakovaně tvrdil, že na ni Rusko zaútočit nehodlá. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí.

Vláda schválila další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice z mimounijních zemí na podporu Ukrajiny napadené Ruskem. Jeho výši premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo dvacet zemí. Řekl to po zasedání kabinetu. Poděkoval zemím, které se k plánu nákupu připojily.

Návrhy Evropské komise vycházející vstříc zemědělcům Praha podporuje, je to ale jen začátek, musíme být ambicióznější, uvedl na jednání v Bruselu český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Česko podle něj podporuje také volný obchod s Ukrajinou, o jehož prodloužení se nyní rovněž jedná. Mezi citlivé produkty, jejichž ochrana má být posílena, chce ale zařadit i pšenici a ječmen.

Nový polský kabinet pod vedením Donalda Tuska čelí po více než třech měsících prvním vnitřním sporům. Koalice se dohaduje například o obnově práva na potrat. Naopak navenek působí jednotně a pokračuje ve změně zahraniční politiky. Tuskova vláda je vstřícná k Bruselu, odklání se od visegrádské čtyřky a hledá nová partnerství na Západě.

Velikonoce by letos měly být o něco levnější než loni. Mnoho potravin je levnějších a ekonomové neočekávají, že by v příštích dnech, které do svátků zbývají, zdražily, i když poptávka zákazníků nepochybně vzroste. Celkově by tedy nákupy mohly stát o desítky až stovky korun méně. Nic to ale nemění na tom, že hlavně lidé z příhraničí nezřídka vyrazí pro suroviny ke svátečním pokrmům do Německa či Polska. V Polsku budou mít před Velikonocemi poslední příležitost nakoupit potraviny, u nichž je nulová daň z přidané hodnoty. Od začátku dubna se DPH na potraviny vrátí, ceny by se tak měly zvýšit zhruba o pět procent.

Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo podle médií velitelství polských ozbrojených sil. Incident se podle něj stal nad ránem. Polská armáda už předtím informovala, že aktivovala polská a spojenecká letadla v souvislosti s ruskými útoky na Ukrajinu u hranic. Terčem dalšího úderu se v noci na neděli stal Kyjev, nasazena byla protivzdušná obrana, informuje agentura Ukrinform, podle níž letecký poplach platil na celém území Ukrajiny. Protivzdušná obrana byla nasazena i ve Lvovské oblasti, která hraničí s Polskem.

Slovensko čeká nejtěsnější souboj ve druhém kole prezidentských voleb od zavedení přímé volby v roce 1999, píše slovenský tisk. Sobotní první kolo vyhrál exministr zahraničí Ivan Korčok, na druhém místě skončil předseda parlamentu Peter Pellegrini. Tomu většina průzkumů předpovídala vítězství, porážka podle tisku „otřásla pozicí dosavadního favorita“. Některé listy hodnotí hlasování jako referendum o vládní koalici či přímo o premiérovi Robertu Ficovi.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Ministři zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, se na setkání v Praze shodli na tom, že ruská agrese na Ukrajině porušuje mezinárodní právo a ukrajinské území musí zůstat v mezinárodně uznaných hranicích. Slovensko a Maďarsko se ale nechtějí připojit k české muniční iniciativě pro Ukrajinu a představitelé těchto zemí zopakovali, že neposkytnou Kyjevu žádné zbraně. Skupina je do budoucna podle čtveřice ministrů důležitá pro spolupráci hlavně v oblastech, ve kterých se země shodují a mají podobné zájmy.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.

Země Visegrádské skupiny se v některých tématech neshodnou, uskupení ale přesto má smysl, uvedli po jednání v Praze šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) a jeho polský protějšek Radoslaw Sikorski. Sešli se den před jednáním ministrů zahraničí všech zemí V4. Kromě situace ve Visegrádské skupině řešili také pomoc Ukrajině v odporu proti ruské agresi.

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Jinak ale bude i nadále pokračovat dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bez cel a kvót. V noci na středu se na tom domluvili vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. Dohodu ihned uvítal ukrajinský premiér Denys Šmyhal s tím, že umožní podporovat ukrajinské producenty a nadále pokračovat ve vývozu zboží.

Polsko čelí demografické krizi. Porodnost je v zemi jedna z nejnižších v Evropě. V prosinci a lednu přišlo na svět poprvé v novodobé historii Polska méně než dvacet tisíc dětí za jeden měsíc. Úbytek obyvatelstva navíc zrychluje, nejvíc na venkově.

V Rusku v pátek začaly prezidentské volby, které mají dopředu jistého vítěze. Hlavou státu se má znovu stát Vladimir Putin, kandidovat popáté mu umožnila změna ústavy potvrzená referendem. K obhajobě úřadu ruskému prezidentovi hned první den hlasování na sociálních sítích ironicky poblahopřál třeba šéf Evropské rady Charles Michel. Během prvního dne třídenních voleb hlasovala třetina voličů, policie za útoky a výtržnosti ve volebních místnostech zadržela nejméně osm lidí.