Podíl

„Dělá ze sebe trochu popleteného profesora, ačkoliv to není možné, aby člověk jeho inteligence nevěděl, že vkládá peníze do instituce, která je – v uvozovkách – pračkou peněz,“ prohlásil na konto předsedy vlády Petra Fialy (ODS) místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Karel Havlíček. Premiérův stranický kolega a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda uvedl, že kolem Fialy v tomto ohledu „není jediná pochybnost“. O kauze debatovali v pořadu Události, komentáře.

Premiér Petr Fiala (ODS) zkontroloval formuláře o střetu zájmů po upozornění, že v majetkových přiznáních neuvedl, že byl vlastníkem podílu v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ). Dodal, že do dokumentu pro jistotu doplnil například i dlouholeté penzijní připojištění. Na opomenutí upozornil v pondělí server Seznam Zprávy s tím, že Fialovi hrozí padesátitisícová pokuta. Premiér napsal, že pokuta je možná již promlčená. Pokud se to potvrdí, dá částku na charitativní projekty. Podnikatelská družstevní záložna uvedla, že se hodlá právní cestou bránit proti článkům Seznam Zpráv, které tento ústav opakovaně spojily s kauzou zmizelých 140 milionů korun určených na zbraně pro ukrajinskou armádu.

Premiér a předseda ODS Petr Fiala ve svých majetkových přiznáních opomněl, že byl vlastníkem podílu v Podnikatelské družstevní záložně, napsal v pondělí web Seznam Zprávy. Předsedovi vlády za chybu hrozí padesátitisícová pokuta. Server uvedl, že informaci zjistil při prověřování podezřelých finančních operací v tomto peněžním ústavu. Později portál přinesl informace o pochybnostech kolem pověsti záložny i o tom, že Fialův tým o nich byl informován. Premiér uvedl, že měl v záložně běžný účet a neuvědomil si, že to znamená současně i podíl. Na sociální síti X doplnil, že začal prověřovat, jakým způsobem lze situaci napravit, a požádá o doplnění chybějících informací.

Česko má v kontextu Evropské unie velmi nízký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ho získalo necelých 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, což je v EU třetí nejnižší podíl. Relativně nižší počet absolventů je pouze v Itálii a Rumunsku. Celounijní průměr je 38 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Kraje žádají minimálně stejný podíl z výběru daní jako dosud a hejtmani chtějí zároveň změnit způsob, jakým se peníze mezi regiony rozdělují. Navýšení podílu podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepřichází v úvahu, vládní úsporný balíček naopak počítá se snížením. Vedení Středočeského kraje mluví i o možné žalobě k Ústavnímu soudu.

Energetická krize znovu otevřela debatu o zvýšení podílu státu ve firmě ČEZ. Zestátnění energetické firmy je ale podle bývalého generálního ředitele společnosti ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla „nesmyslné a zbytečné“. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce, kde mu oponoval investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Do pořadu byli pozváni i zástupci ministerstva financí a průmyslu a obchodu, kteří byli ale ochotní bavit se pouze o energetické koncepci státu. Obě instituce pozvání odmítly kvůli debatě o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a otázce zestátnění ČEZ.

Německá vláda schválila možnost převzetí podílu hamburského přístavu čínskou rejdařskou společností Cosco – podíl ale bude menší než pětadvacet procent. Firma tak nezíská vliv na rozhodování provozovatele největšího německého nákladního přístavu.

Německá vláda řeší další ožehavé téma – prodej části přístavu v Hamburku. Vedení třetího největšího přístaviště v Evropě se na něm dohodlo s čínskou státní firmou. Před obchodem ale varují jak spolkové tajné služby, tak i několik ministerstev. Konečné slovo bude mít německý kancléř a bývalý starosta Hamburku Olaf Scholz. Rozhodnout musí do konce měsíce.

Vyšetřování pádu česko-ruské ERB banky se dostalo do slepé uličky. Většinový majitel Rus Roman Popov obviněný z toho, že zavinil škodu téměř 1,5 miliardy korun, pobývá mimo Česko a ruská prokuratura přestala spolupracovat. Popov měl také blízko k prominentům Putinova režimu a Česko prověřuje, jak se zbavil svého majetku.

Správní rada Twitteru přijala opatření platné jeden rok, jehož prostřednictvím se brání nepřátelskému převzetí společnosti miliardářem Elonem Muskem, napsala agentura Bloomberg. Šéf společnosti Tesla a nejbohatší člověk na světě dříve nabídl odkoupení provozovatele sociální sítě za více než 43 miliardy dolarů (972,2 miliardy korun).

Vojenský soud v Táboře projednával případ někdejších komunistických prominentů. Vinil je ze skartace dokumentů Státní bezpečnosti a z nezákonného zadržování odpůrců režimu. U soudu svědčil někdejší generální tajemník KSČ Miloš Jakeš. Ten však na dotazy soudního senátu i novinářů odpovídal nejasně a svou angažovanost či odpovědnost v případu popřel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.