Počasí strana 3 z 5

Začátkem příštího týdne mohou v noci a k ránu na některých místech klesnout teploty na jeden až pět stupňů pod nulu. Mráz může poškodit kvetoucí ovocné stromy, uvedli v neděli meteorologové. Aktuální výstraha na mráz ve vegetačním období platí pro polohy do 400 metrů nad mořem ve velké části Čech, Moravy a Slezska od pondělí do středy. Stromy doporučují meteorologové chránit například přípravky proti promrznutí, orosováním nebo pálením rostlinného odpadu v jejich blízkosti.

Přestože jsou dlouhodobé předpovědi počasí složité, nová studie naznačuje, že z rychlosti tání grónského ledovce lze předpovědět, jaké počasí letos v létě čeká Evropu. Umístění, rozsah a síla nedávných sladkovodních událostí naznačují, že jih Evropy zasáhne neobvyklé teplo a sucho, tvrdí nový výzkum.

Pranostiky jsou vlastně předpovědi počasí, které vycházejí ze staleté historické zkušenosti – ty první u nás pocházejí nejméně ze 16. století. Současné počasí ale ukazuje, že pro poznání dnešních trendů nefungují, klima se už příliš změnilo.

V pátek mohou teploty přes den vystoupat až na sedmnáct stupňů Celsia, poté se mírně ochladí. I tak se denní teploty většinou udrží nad deseti stupni. V neděli ráno ale hrozí přízemní mrazy, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března. Za dobu pozorování od roku 1961 je to nejranější zaznamenaný termín. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát, co ke květu v první polovině března došlo. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Lenky Bartošové jde o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly kolem deseti stupňů Celsia. Průměrný termín vykvetení je za sledované období 5. duben.

V tomto týdnu bude v Česku zataženo až oblačno, s přeháňkami nebo deštěm, na horách může sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejvyšší teploty mají postupně stoupat, zpočátku zůstanou zřejmě mírně nad deseti stupni Celsia, o víkendu se mohou pohybovat až kolem patnácti stupňů. Teplotně nadprůměrné počasí vydrží podle dlouhodobého výhledu ještě minimálně tento a příští týden.

Evropská unie zveřejnila svou první zprávu o tom, jak změny klimatu ovlivní kontinent. Rozsáhlý materiál varuje před obrovskými ekonomickými škodami, které globální oteplování už způsobuje, a nastiňuje, jak se ještě mohou zvýšit.

Silný vítr zasáhl část republiky, především východ Čech a jižní Moravu. Právě tam vyjížděli hasiči hlavně k popadaným stromům a větvím. Český hydrometeorologický ústav rozšířil původní výstrahu, která se týkala především českomoravského pomezí a jižní Moravy. Výstraha platí do půlnoci z neděle na pondělí.

Část České republiky o víkendu zasáhne silný vítr. Foukat bude zejména ve východní části Čech a na Českomoravské vrchovině, v neděli i na Moravě. Nárazy mohou mít rychlost 70 kilometrů v hodině. Výstraha meteorologů je s nízkým stupněm nebezpečí.

Podle klimatických modelů se mění směřování ekonomik, nastavení dotací i plánování zemědělské výroby. Na dnešní svět tak mají obrovský vliv – a je proto důležité vědět, jestli se nepletou. Jak dobře dokázaly ty z minulosti předpovědět současnost?

Země se vlivem lidské činnosti stále více zahřívá a lidstvu se nedaří splnit cíle Pařížské dohody o snižování emisí. A tak vědci přemýšlejí, co by se dalo udělat, kdyby se vývoj ještě zhoršil. Jedním z řešení by mohlo být takzvané klimatické inženýrství, tedy umělé změny vlastností atmosféry.

V Pákistánu zemřelo nejméně 29 lidí a 50 jich bylo raněno kvůli silným zimním dešťům, které se v uplynulých 48 hodinách přehnaly celou zemí a způsobily zřícení několika domů a sesuvy půdy. Zvláště zasažený je severozápad země. Pákistán se zároveň potýká se silným sněžením, informovala v neděli agentura AP s odvoláním na místní úřady. Ty zrazují turisty od pobytu na severu země, kde minulý týden kvůli vydatným dešťům uvázlo několik cestovatelů.

Mimořádně teplý a srážkově bohatý. Podle dat meteorologů byl minulý měsíc nejteplejším únorem v Česku od roku 1961. Průměrná teplota dosáhla 5,7 stupně Celsia.

Měsíc s bezprecedentním počtem rekordů – takový byl letošní únor v Česku i ve světě. Na finální čísla za celý měsíc si budeme muset ještě pár dnů počkat, už teď lze konstatovat, že únor 2024 se zapíše jako globálně nejteplejší únor v historii pozorování. Stane se tak už devátým měsícem v řadě s přívlastkem globálně nejteplejší, prvním takovým byl loňský červen.

O víkendu může být přes den kolem 15 stupňů Celsia, teploty se ale na západě a východě republiky mohou výrazně lišit. V sobotu bude hodně oblačnosti a občas zaprší. V neděli by už počasí mohlo být bez srážek, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Další nadprůměrně teplý týden má před sebou Česko, zejména jeho východní polovina. Děti, kterým začínají jarní prázdniny a míří třeba do Beskyd, na horách mnoho sněhu neuvidí – i tam budou teploty vysoko nad nulou. Hlavně v první polovině týdne se mají denní maxima na Moravě a ve Slezsku blížit 15 stupňům Celsia, v úterý a středu může být ještě tepleji. V Čechách bude o poznání chladněji, výrazně mrazivá noc a pondělní ráno ale bylo výjimkou. Teploty v západní části republiky budou většinou mírně pod 10 stupni.

Genomy motýlů a můr zůstaly po více než 250 milionů let z velké části nezměněné. A to přes jejich obrovskou druhovou rozmanitost i množství změn, které mezitím Země zažila. Vědci to popsali ve studii, která naznačuje, proč je právě tento hmyzí řád odolný vůči dramatickým změnám, a která by mohla pomoci s jeho ochranou v budoucnu.

Hladiny některých řek na severovýchodě Čech zůstávají po dešti zvýšené. Labe ve Vestřevi na Trutnovsku dosahuje druhého povodňového stupně. Na dalších místech v Královéhradeckém a Libereckém kraji vystoupaly toky na první, tedy nejnižší stupeň. Odtok z přehrad na Labi vodohospodáři zvýšili, vyplývá z dat Povodí Labe. Horní Labe momentálně klesá. S výjimkou severní části Náchodska platí v pátek v celém Královéhradeckém kraji výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před záplavami.

Závěr týdne bude v Česku deštivý, v horských oblastech nasněží. V horách na severu Česka bude vydatně pršet. Teploty přes den zůstanou nadprůměrné, na některých místech překročí i deset stupňů Celsia. V noci se v závěru týdne ochladí, ojediněle teploty klesnou i pod nulu, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ústav zároveň vydal ve čtvrtek výstrahu varující před rozvodněním části řek.

O hurikánech a tropických bouřích jsme zvyklí slýchat z oblastí kolem severní a střední Ameriky, případně z Karibiku. Zato nad regionem jižního Atlantiku, východně od Brazílie, znamená výskyt tropické bouře mimořádnou událost. Tedy až doposud tomu tak bylo.

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy dostal od britské vlády za úkol studovat hranice vědy. Má se zaměřit na projekty, které jsou natolik zvláštní a mají tak malou pravděpodobnost uspět, že by jinak nesehnaly finance. Pokud ale uspějí, mohou zásadním způsobem pomoci.

Česko čeká oblačný až zatažený týden s přeháňkami. Na horách bude sněžit. Nová sněhová pokrývka bude podle týdenní předpovědi mokrá. Vyplývá to z informací na webu a Facebooku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Letošní zima by mohla být podle odhadů klimatologů jednou z nejteplejších, více při ní pršelo a sníh tál. Začátek prosince byl studenější než dlouhodobý normál, celkově byl ale tento měsíc teplejší, než bývá zvykem. Leden byl průměrný a teploty v první polovině února jsou zatím vysoce nadprůměrné. Tento měsíc ale zatím neskončil, upozornil Peter Huszár z Katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Nebezpečnost hurikánů se měří na Saffirově-Simpsonově stupnici, která má pět bodů. Jenže v posledních letech přibývá bouří, které jsou tak silné, že si podle vědců zaslouží kategorii novou – šestý stupeň.