Plastika

Na fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě dělníci namontovali i druhého několikametrového motýla od výtvarníka Davida Černého s trupem napodobujícím stíhačku spitfire. První plastika byla na fasádu ve Spálené ulici připevněna už v sobotu. Kdy začnou plastiky hýbat mechanickými křídly, není jasné, podle mluvčí investora Michaely Fialoéá Rozšafné to v neděli ještě nebude. V křižovatce se na chodnících po celý víkend shlukovali lidé, kteří si motýly fotografují.

Dělníci na pražské Národní třídě po celodenních přípravách a pracích začali vpodvečer připevňovat na fasádu obchodního domu Máj ve Spálené ulici první ze dvou několikametrových motýlů, jejichž trupy jsou napodobeninami stíhaček spitfire a jejichž autorem je výtvarník David Černý. Kdy začnou přidělávat druhého motýla na Národní třídě, bude záležet na postupu prací i počasí, uvedla mluvčí investora Michaela Fialová Rozšafná. Kvůli instalaci díla je uzavřena část Národní třídy. Spálenou ulicí nejezdí tramvaje.

Radní hlavního města v pondělí schválili, že vypíší soutěž na úpravu bronzové plastiky s nápisem Moskva–Praha v pražské stanici metra Anděl. Dílo odkazuje na přátelství mezi tehdejším Československem a Sovětským svazem. Náměstek primátora Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) krok rady města zdůvodňuje zasazením díla do historického kontextu i souvislostí vzhledem k válce, kterou aktuálně Rusko vede na Ukrajině. Architekt a bývalý primátor Jan Kasl se s umělcem Vladimírem 518 v pořadu Události, komentáře shodli, že tabulka s doplňujícím textem je u plastiky dostačující a není nutné reliéf upravovat na sílu.

Vedení pražského magistrátu nechá k bronzové plastice s nápisem Moskva–Praha ve vestibulu stanice metra B Anděl doplnit vysvětlující tabulku. Bude na ní uvedeno, že tehdejší Československo bylo okupováno Sovětským svazem a přátelství mezi oběma zeměmi bylo pouze propagandistickým tvrzením. Změnu v pondělí schválili radní hlavního města.

Budoucnost bronzové plastiky s nápisem Moskva–Praha, která je umístěna ve vestibulu stanice metra Anděl, zůstává nejistá. Náměstci primátora Jiří Pospíšil (SPOLU) a Zdeněk Hřib (Piráti) chtějí, aby se podoba díla upravila. K plastice chtějí přidat informační tabulku. Tématem se magistrát má zabývat příští týden. V pořadu Události, komentáře o něm diskutovali student a autor petice za odstranění plastiky Jan Boháč a sochař Pavel Karous.

Před čtyřmi lety nechala radnice Prahy 6 odstranit sochu maršála Ivana Koněva na náměstí Interbrigády v Bubenči. Už v roce 1962 zmizelo z podstavce obří sousoší Stalina na Letné. Po roce 1989 skončily v depozitářích nebo byly přesunuty na jiné místo i další pražské sochy – například Julia Fučíka, Jana Švermy, Jožky Jabůrkové nebo známý „růžový“ tank ze Smíchova. Pražští zastupitelé se teď chystají rozhodovat o plastice Moskva–Praha ve stanici Anděl. Náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) ji chce doplnit alespoň o vysvětlující cedulku.

Dvě několikametrové sochy složené z trupů stíhaček Spitfire a motýlích křídel mají zdobit fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě. Památkářům se návrh ovšem nelíbí. Podle vedoucí kulturní rubriky Lidových novin Jany Machalické tato instalace působí spíš jako reklamní poutač, daleko méně jako socha. Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN) uvedl, že o dočasnosti instalace rozhodne stavební úřad. Kateřina Bečková z Klubu Za starou Prahu varuje, že sochy mají na Máji zůstat už napořád.

Politici ve Vsetíně se přou kvůli plastikám, které mají zdobit tamní kruhové objezdy. Pro město je navrhuje výtvarník Josef Zlamal ze Šternberka, jenže už jeho první dílo za 1,4 milionu korun vyvolalo vášnivé diskuse. Další rondely město zatím plastikami osazovat nebude. Radnice to odůvodňuje nedostatkem financí.

Mimořádnou solidaritu vzbudil před čtyřmi roky příběh Češky, která kvůli nádoru přišla o část tváře. Z veřejné sbírky získala přes pět milionů na unikátní operaci ve Velké Británii. V tuzemsku zatím takový speciální tým není – přípravy zastavila pandemie. Teď má Mirka Dobešová první část rekonstrukce obličeje úspěšně za sebou.

Tři sta let nevyužívané okno na stěně baziliky na Svatém Hostýně by mohla zaplnit monumentální keramická mozaika svatého Cyrila a Metoděje. V těchto dnech ji po dvou letech práce dokončili akademičtí sochaři Paříkovi. Mozaika je složená z 24 keramických segmentů a zabírá plochu dva na tři metry. Světci jsou na ní vyobrazeni do těch nejmenších detailů.

Obhajoba svobody a snaha vyvést národ z nesvobody byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bezprecedentní čin studenta Jana Palacha, který se před 52 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V den 52. výročí jeho činu Vystrčil s dalšími třemi senátory položil květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.

Ústí nad Labem chce obnovit plastiku Labe před stejnojmenným obchodním domem. Ta původní, několik desítek let stará, je ve špatném stavu. Město hodlá do projektu investovat deset milionů korun, za něž opraví také okolí plastiky.

Před novou budovou Národního muzea v Praze byla v úterý odhalena bronzová plastika Plamen na Palachově pylonu. Třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pro sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění, kde část muzea sídlí, již čtyři desítky let. O tom, že objekt v těsné blízkosti pražské magistrály je věnován Palachovi, přitom donedávna jen málokdo věděl.

Český pavilon výstavy Expo 2020 v Dubaji představí dílo umělce Vlastimila Beránka. Jeho Venuše z olovnatého křišťálu je největší leštěnou plastikou z odlévaného skla na světě. Vznikala ve šluknovské společnosti Crystal Caviar, váží 243 kilogramů a její průměr je 88 centimetrů, řekl ředitel Crystal Caviar Marek Landa.

V Hranicích na Přerovsku začala oprava Židovských schodů u zdejší synagogy. Rekonstrukce frekventované komunikace pro pěší bude stát zhruba 1,2 milionu korun a skončí v závěru září, do té doby bude schodiště uzavřené. Stavebníci vymění schodové stupně, zábradlí a dřevěné oplocení.

Sochu Věry Špinarové, kterou kritizují někteří Ostravané i odborníci, město prodá v aukci. Po zhruba ročním vyjednávání s prodejem souhlasil autor plastiky David Moješčík. Jeho podmínkou však bylo, aby socha Špinarové nesloužila marketingovým účelům a také aby nebyla poškozena. Centrální městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz chce za sochu 680 tisíc korun, právě tolik za dílo autorovi zaplatil.

Brněnská Fait Gallery uspořádala výstavu k pětadevadesátinám Karla Malicha. Významný český výtvarník se proslavil především drátěnými plastikami. Galerie představuje jeho utopické projekty ze šedesátých a sedmdesátých let, které vycházely z umělcovy představy o architektuře budoucích měst. A tu formovalo mimo jiné dobývání vesmíru člověkem.

Hranice na Přerovsku otevřely upravenou proluku u synagogy, nově ji zdobí plastika výtvarnice Christine Habermannové von Hochové. Plastika odkazuje na historii hranické židovské komunity, která byla vyvražděna během druhé světové války. Na dvě stovky hranických obětí holocaustu už od konce 90. let upozorňuje v proluce také pamětní deska. Náklady na rekonstrukci prostoru včetně umístění nové plastiky byly přes milion korun.

Bronzová socha zpěvačky Věry Špinarové půjde do dražby. Rozhodla o tom radnice centrálního obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, která si dílo nechala vyrobit. Plastika stojí v Husově sadu v centru města od loňského října a po odhalení vyvolala rozporuplné reakce u laické i odborné veřejnosti. Pokud se autor sochy David Moješčík dohodne na podmínkách, bude socha prodána v některé z českých aukčních síní.