Paříž strana 5 z 5

Při prvomájových demonstracích ve Francii bylo v pondělí zraněno 406 policistů a četníků, z toho 259 v Paříži. Kvůli násilnostem policie zadržela 540 lidí, z toho 305 v hlavním městě. Ve vysílání stanice BFM TV to shrnul francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Na straně demonstrantů je 61 zraněných. Odbory na 6. června svolaly další kolo protestů proti důchodové reformě.

V řadě měst po celé Francii na prvního máje opět protestovaly statisíce lidí kvůli sporné důchodové reformě. V Lyonu skupina maskovaných lidí v černém rozbila výlohu pojišťovny a zapálila městský mobiliář. V Nantes zase rozhořčení Francouzi házeli dělobuchy. Na bezpečnost dohlížely tisíce policistů. V několika městech včetně Paříže nasadili proti demonstrantům slzný plyn. Podle úřadů demonstrovalo celkem 782 tisíc lidí, podle odborů jich bylo v ulicích 2,3 milionu.

Hlavní město by mělo podle náměstka primátora pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti) lépe koordinovat se zástupci svých městských částí dostavbu vnějšího městského okruhu a další oblasti dopravní politiky. Jediným řešením přetížených silnic ve městě je posílení hromadné dopravy, zmínil v pořadu Události, komentáře. Namísto blokád, protestů a diskuzí by se podle opozičního zastupitele Patrika Nachera (za ANO) pak měla podporovat pozitivní motivace lidí k tomu, aby nebylo město přeplněno auty. Radikální kroky demonstrantů jako vypouštění pneumatik aut SUV nebo blokování rušných silnic podle něj jen přispívají k negativnímu vymezování se vůči řidičům a považuje je za vydírání většinové společnosti.

Francouzští archeologové přímo v centru Paříže odhalili část antické nekropole se zhruba padesátkou velmi zachovalých ostatků, kousky keramiky a obětin. Lokalitu objevili při preventivním průzkumu před dostavbou nového východu ze stanice příměstského vlaku RER Port-Royal.

Soud v Paříži v pondělí zprostil společnosti Air France a Airbus obvinění z neúmyslného zabití, kterému čelily kvůli havárii letadla na lince z Ria de Janeiro do Paříže v roce 2009. Při incidentu zemřelo 228 lidí. O rozhodnutí soudu informovaly agentury AFP a AP. Pokud došlo k pochybením, jejich spojitost s nehodou není jistá a nemohla být prokázána, uvedl podle AFP soudce.

Vražedný útok v osadě Boňkov na Přerovsku nepřežil v sobotu podle kriminalistů pár seniorů a jejich patnáctiletý vnuk. Jeho matka byla zraněna a skončila v nemocnici. Informoval o tom šéf odboru obecné kriminality krajské policie Jan Lisický. Kriminalisté z vraždy podezírají partnera matky, jehož tělo našli policisté později. Spáchal sebevraždu. Šlo o cizince, podle informací ČTK o Slováka, který byl již v minulosti stíhán. Tři členy rodiny podle kriminalistů zastřelil nelegálně drženým samopalem. Lisický uvedl, že šlo o vyřazenou slovenskou armádní zbraň. Motivem činu byla zřejmě nezvládnutá žárlivost a agresivita pachatele.

Hořící věžička byla jedním z nejvýraznějších symbolů zkázy katedrály Notre-Dame v Paříži. Hned po uhašení ohně se odborníci začali přít o to, jak by měla vypadat rekonstrukce. Desítky návrhů, každý úplně jiný. Nakonec prezident Emmanuel Macron rozhodl o tom, že dostane původní podobu.

Ukrajina, která čelí ruské invazi, by měla v nejbližší době získat moderní radary Grande Master 200 z Francie. Po únorové návštěvě ukrajinského ministra obrany ve Francii začala kompletace systému, o který má kromě Ukrajiny zájem i Česká republika. Štáb ČT natáčel přímo v halách závodu, který radary vyrábí.

Jedinou správnou cestou k ukončení konfliktu na Ukrajině je politická dohoda, domnívá se čínský prezident Si Ťin-pching. Prohlásil to po pátečním soukromém setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Právě jednání o ruské agresi bylo jedním z hlavních témat jeho třídenní návštěvy Číny. Ještě před společným soukromým jednáním navštívil Macron čínské univerzitní studenty, které vyzval k tomu, aby využívali své kritické myšlení. Ve společném komuniké na konec návštěvy obě země odsoudily využití jaderných zbraní.

Rychlostní omezení na třicet kilometrů za hodinu zavádí některá města v západní Evropě. Ke snížení rychlosti se už připojila Paříž, Brusel, Helsinky nebo Stockholm, další velká města omezení chystají. V Praze a v Brně toto požadují někteří aktivisté, od třicetikilometrové rychlosti si slibují vyšší bezpečnost a nižší emise. V pořadu Události, komentáře debatovali o tématu Eva Tylová (Piráti), Matěj Michal Žaloudek (Zelení), Marek Benda (ODS) a Petr Macinka (Motoristé sobě).

V den spisovatelových devadesátých čtvrtých narozenin otevřela Moravská zemská knihovna v Brně Knihovnu Milana Kundery. Vznikla v prvním patře nad kavárnou a zpřístupněno je v ní více než tři tisíce autorských publikací, archiv kritik a část listinného archivu, který obsahuje Kunderovu korespondenci. Knihovna mohla vzniknout v jeho rodném Brně díky daru manželů Kunderových, který se loni převezl z Francie do Brna.

Francouzský parlament schválil novelu zákona o používání umělé inteligence k bezpečnostnímu monitoringu. Opatření souvisí s olympijskými hrami, které bude příští rok pořádat Paříž. Systém má na záběrech z kamer na veřejných místech rozpoznávat potenciální hrozby. Obličeje v reálném čase ale nakonec rozpoznávány nebudou. Organizace chránící lidská práva se přesto bouří a chtějí si na zákon kvůli možnému zneužití stěžovat u Ústavního soudu.

Francii v úterý zasáhlo desáté kolo stávek proti důchodové reformě, která zvyšuje věk odchodu do penze o dva roky. Protestující ráno přerušili železniční dopravu a zablokovali silnice u Rennes a Nantes. Stávky v přepravním, leteckém a energetickém sektoru dopadají na veřejnou infrastrukturu. Studenti některých univerzit se kvůli barikádám nemohli dostat do kampusů. V ulicích hlídkuje rekordních třináct tisíc policistů, z toho přes pět tisíc v Paříži. Demonstrace provázejí násilnosti od chvíle, kdy vláda protlačila zákon bez hlasování parlamentu.

Kdyby se lidé častěji setkávali s pachy jiných lidí, možná by trpěli menší společenskou úzkostí. Nečekané spojení popsal mezinárodní vědecký tým, který ve svém výzkumu zkombinoval terapii typu mindfulness s tím, že pacienty vystavuje lidským „chemosignálům“.

Při protestech proti francouzské důchodové reformě zadržela policie ve čtvrtek a v noci na pátek 457 lidí, zranění utrpělo 441 policistů, informoval v pátek francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Počty zadržených a zejména zraněných jsou vyšší než při posledních protestech. V západofrancouzském Bordeaux podle deníku Le Monde hořela část radnice, kde měl být v úterý uvítán britský král Karel III. – jeho návštěva se ale nakonec odkládá. Francouzská premiérka Élisabeth Borneová označila násilnosti za nepřijatelné. Násilí odsoudil i prezident Emmanuel Macron.

Demonstranti ve čtvrtek ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií. V západofrancouzském městě Nantes použila policie proti protestujícím slzný plyn, v Rennes zase vodní děla. Při zásazích utrpělo zranění 123 policistů a bylo zatčeno osmdesát lidí. Po celé zemi se konalo další kolo stávek na protest proti prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a jeho velmi nepopulární důchodové reformě, uzavřeny byly některé školy a kvůli pokračující stávce popelářů se na ulicích dál hromadí odpadky.

V prestižním pařížském výstavním pavilonu Grand Palais začala výstava o Alfonsi Muchovi. Díky moderním technologiím tu mimo jiné ožívají ženy z reklamních plakátů českého secesního malíře, který patřil k nejslavnějším umělcům přelomu 19. a 20. století. Jeho díla budou k vidění do 5. listopadu.

Francouzská opozice v pondělí neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který jí umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců. Neuspěl ani druhý opoziční návrh na vyslovení nedůvěry vládě, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN, ten podpořilo jen 94 poslanců). Neúspěch opozice znamená, že návrh reformy je nyní brán jako přijatý, informují francouzská média.

Obraz Oskara Kokoschky Žena a Otrok (Frau mit dem Sklaven) vyvolávaný za rekordní sumu 200 milionů korun se na nedělní aukci v Praze neprodal. Tuzemský aukční rekord tak nadále patří obrazu Staropražský motiv od Bohumila Kubišty, který se loni prodal za 123,6 milionu korun. Kokoschkův obraz nabízela aukční síň Adolf Loos Apartment & Gallery. V jejich aukci se prodalo několik děl za milionové částky.

Ve Francii v neděli pokračují protesty proti důchodové reformě, kterou prezident Emmanuel Macron prosadil tak, že obešel hlasování v parlamentu. Šéf pravicových Republikánů (LR) Éric Ciotti na Twitteru uvedl, že byla poničena i jeho kancelář v Nice. Označil to za nátlak na to, aby poslanci jeho strany hlasovali pro vyslovení nedůvěry vládě podporované Macronem. Ráno proti reformě stávkovalo 34 procent zaměstnanců rafinerií a skladů ropné společnosti TotalEnergies, uvedla agentura Reuters.

Po celé Francii pokračují protesty proti zvýšení důchodového věku, které se vláda podporovaná prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla prosadit bez souhlasu poslanecké sněmovny. Po čtvrtečním oznámení tohoto postupu zesílily při demonstracích výtržnosti a policie v noci na sobotu po nových střetech zatkla další desítky lidí. Úřady v Paříži preventivně zakázaly shromážďování v okolí Národního shromáždění a Elysejského paláce.

Výstava v Paříži představuje sochy, vitráže a obrazy, které přežily ničivý požár katedrály Notre Dame před třemi lety. Některé z nich se do jednoho z nejznámějších chrámů na světě vrátí příští rok v dubnu, kdy by se po nákladné opravě měl znovu otevřít veřejnosti.

Centristický klub francouzských poslanců Liot předložil návrh na vyslovení nedůvěry francouzské vládě premiérky Élisabeth Borneové. Poslancům vadí předložená důchodová reforma. Pod návrhem jsou podle agentury AFP podepsaní i členové levicových klubů. Poslanci tak reagují na čtvrteční krok francouzské vlády, která aplikovala článek ústavy, díky němuž může být schválen zákon i bez hlasování poslanců.

Při sedmém kole stávek ve Francii proti důchodové reformě protestovalo 368 tisíc lidí, z toho 48 tisíc v Paříži, uvedla policie. Podle pořádajících odborů CGT po celé Francii měly demonstrace přes milion účastníků, z toho 300 tisíc v metropoli. Informoval o tom deník Le Monde. Prezident Emmanuel Macron, který reformu prosazuje, odmítl schůzku s odboráři. Francouzský senát v sobotu reformu i přes sérii stávek schválil.