Pákistán strana 5 z 5

Dva čeští horolezci a jejich místní kolega uvázli v asi 6900 metrech nad mořem při sestupu z hory Rakapoši v Pákistánu. Podle informací místní horské záchranné služby se možná vydali na cestu po nové, méně obvyklé trase, jejich přesná poloha není známá. Záchranný tým včetně nejméně dvou vrtulníků v neděli čekal v blízkosti na zlepšení povětrnostních podmínek, aby se horolezce vydal hledat. Z informací místního tisku vyplývá, že pro neděli byla záchranná mise přerušena a pokračovat bude v pondělí.

S Talibanem lze pragmaticky jednat, ale o uznání jeho vlády v Afghánistánu zatím nemůže být řeč, shodli se v Událostech, komentářích předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.) a šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD). Fischer míní, že islamistické hnutí není pro demokratické země jediným možným partnerem k jednání. Veselý upozornil, že Taliban zatím vůbec neplní podmínky, které si pro případnou vzájemnou spolupráci klade Evropská unie.

Úřadujícím afghánským premiérem byl jmenován Muhammad Hasan Achund, který patřil ke spolupracovníkům již nežijícího zakladatele radikálního islamistického hnutí Taliban mully Muhammada Umara. Vůdce hnutí mulla Hajbatulláh Achúndzáda v prvním prohlášení zveřejněném od nástupu Talibanu k moci vládu vyzval, aby dodržovala pravidla islámu a islámské právo šaría.

Hnutí Taliban oznámilo, že dobylo celou provincii Pándžšír, která byla posledním místem odporu. Opozice tvrzení odmítla a uvedla, že stále drží „strategické pozice“. Jejich vůdce Ahmad Masúd zároveň vyzval Afghánce k celostátní vzpouře. V severoafghánském městě Mazáre Šaríf čeká údajně také na letišti několik letadel s Američany a Afghánci, kteří chtějí opustit zemi, Taliban jim však v odletu podle amerického republikánského kongresmana Michaela McCaula brání.

Taliban hledá v Afghánistánu novou formu vlády, demokracii předem vyloučil. Už nyní je jisté, že nejvyšším náboženským i politickým lídrem se stane vůdce hnutí Hajbatulláh Achúndzáda. V současném mezidobí v zemi panuje chaos – část bank je zavřených a úředníci ze strachu před hnutím odmítají chodit do práce. Zemi proto řídí narychlo ustavené výbory. OSN mezitím oznámila, že obnovuje své lety do Afghánistánu, což umožní 160 humanitárním organizacím pokračovat v práci.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

Válka západních spojenců v Afghánistánu patří minulosti. Exodus těch, kdo se nechtějí nebo se nebudou moci srovnat s novým režimem, ale nekončí. Proud uprchlíků do sousedních zemí, jako je Pákistán nebo Írán, které už hostí miliony Afghánců, může dokonce sílit. Tak jako po skončení války ve Vietnamu v roce 1975.

Taliban se prohlásil za vítěze války proti zahraničním silám, které se po dvaceti letech stáhly z Afghánistánu. Hnutí po odletu posledních amerických vojáků kontroluje ztichlé mezinárodní letiště v Kábulu. Slíbilo, že zabezpečí zemi a nebude pronásledovat své někdejší odpůrce. Osm radikálů padlo při útoku na vzdorující údolí Pándžšír.

Evakuace civilistů z Kábulu po čtvrtečním útoku u letiště zrychlila, uvedla agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroj z letiště. Sebevražedný útok si dle některých médií odvolávajících se na afghánské ministerstvo zdravotnictví či další činitele vyžádal životy nejméně 170 afghánských civilistů a třinácti amerických vojáků. Podle USA bombu odpálil jen jeden útočník. Napětí panuje i na hranici Afghánistánu s Pákistánem.

Islamistům se podařilo přimět mnohé Afghánce k pohledu na Američany jako na okupanty, prohlásil v Událostech, komentářích afghánský velvyslanec v Česku Shahzad Aryobee s tím, že jiní se bojí o vzdělání a svobodu. Obvinil také sousední Pákistán z finanční i vojenské podpory Talibanu.

Americký prezident Joe Biden se v pátek zavázal, že každý Američan, který bude chtít, bude evakuován z Afghánistánu ovládaného Talibanem. Toto radikální islamistické hnutí uvedlo, že nemá v plánu rozhodnout o příští afghánské vládě před 31. srpnem. Do tohoto data mají z Afghánistánu odejít poslední Američané, i když Biden nevyloučil, že pokud nebude dokončena evakuace, zůstanou déle. Ministři zahraničí zemí NATO vyzvali k ukončení násilí v zemi. Příští týden se k diskusi o situaci v zemi sejde skupina G7.

V roce 2001 Američané společně se svými spojenci podnikli v reakci na útoky na New York a Washington invazi do Afghánistánu a svrhli zdejší radikální hnutí Taliban. Zahraniční vojáci zůstali v zemi dvacet let, během kterých ovšem radikálové dokázali znovu nabrat vojenskou sílu, a pokročit i diplomaticky – podepsat mírovou smlouvu s USA. Ještě před definitivních odchodem posledních amerických vojáků, ke kterému mělo dojít symbolicky 11. září 2021, pak Taliban dokázal znovu dobýt celou zemi a začít přebírat moc.

Povstalci z hnutí Taliban dobyli město Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu, které dosud jako jedno ze tří velkých měst kontrolovala afghánská vláda. Vládní jednotky prchají směrem k uzbecké hranici, informovala agentura Reuters s odvoláním na vedení provincie Balch. Útok islamistů na provinční správní středisko začal v sobotu ráno. Afghánský prezident Ašraf Ghaní vystoupil s prvním projevem od chvíle, kdy povstalci začali postupně obsazovat zemi, a řekl, že jeho vláda je odhodlána proti ofenzivě bojovat.

Indie si připomíná 74. výročí vyhlášení nezávislosti, kterou se chystá slavit i indická komunita v Česku. Velvyslanec Hemant Kotalwar při této příležitosti ve Studiu 6 zavzpomínal na složitou minulost země, na vřelé vztahy s Československem z období první republiky i na profesora Vincence Lesného.

Taliban rychle postupuje Afghánistánem, ovládl už dvě třetiny země a přibližuje se Kábulu. Oficiální vláda i její západní spojenci jsou tempem překvapení, bezpečnostní expert a veterán války v Afghánistánu Lumír Němec ale v Interview ČT24 upozornil, že afghánským vojákům chybí motivace bojovat. Někteří občané podle něj dokonce považují Taliban za menší zlo než současnou zkorumpovanou vládu.

Do rukou islamistického hnutí Taliban padlo město Šibirchan, metropole provincie Džauzdžán na severu země. Informují o tom agentury AFP a DPA. Jde o druhé provinční správní středisko, které radikálové ovládli. V pátek se prakticky bez boje zmocnili metropole provincie Nimrúz, města Zarandž.

Povstalecké hnutí Taliban v noci na neděli vypálilo nejméně tři rakety na mezinárodní letiště v Kandaháru na jihu Afghánistánu, které poškodily tamní přistávací plochu. Odpovědnost hnutí za akci potvrdil mluvčí povstalecké skupiny Zabiulláh Mudžáhid. Podle něj bylo cílem zamezit afghánské armádě v dalších leteckých útocích vůči pozicím Talibanu. V okolí města už několik dní bojují vládní vojska a povstalci. Spojené státy také zahájily evakuaci Afghánců, kteří v uplynulých dvaceti letech pracovali ve své vlasti pro americkou armádu a diplomacii.

Afghánská vláda rychle ztrácí kontrolu nad zemí, z níž se stáhly jednotky koalice vedené USA. Mocenské vakuum zaplňují především velitelé lokálních ozbrojených skupin. Mnozí z nich se hlásí k islámskému hnutí Taliban, další chtějí hájit své obce proti němu. A šanci zaplnit místo po Američanech cítí také regionální mocnosti: Čína, Indie, Pákistán, Írán i Rusko. Situaci pro web UnHerd rozplétá bývalý voják a autor řady textů o konfliktech nejen v Afghánistánu působící mimo jiné na londýnské King's College Mike Martin.

Afghánské radikální povstalecké hnutí Taliban oznámilo, že se zmocnilo klíčového hraničního přechodu na hranici s Pákistánem. Afghánské úřady ale obsazení přechodu mezi afghánským městem Véš a pákistánským Čamanem vzápětí popřely, informovala agentura AFP.

Po dvaceti letech opustila afghánskou základnu Bagrám americká armáda a síly NATO a předaly ji místním jednotkám. Letištní komplex byl výchozím bodem rozsáhlé vojenské operace, kterou Spojené státy odstartovaly po útocích z 11. září 2001. S odchodem aliančních vojsk sílí vliv Talibanu, jehož svržení bylo jedním z cílů invaze. Tajné služby odhadují brzký pád afghánské vlády.

I když mnoho zemí loni vzhledem k pandemii koronaviru uzavřelo své hranice, kvůli válkám, násilí a pronásledování uprchly z domovů za loňský rok tři miliony lidí. Ve své výroční zprávě to oznámil Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR). Na celém světě je tak mimo své domovy 82,4 milionu lidí. Počet lidí prchajících z domovů stoupl devátým rokem v řadě.

V pákistánském Péšávaru v současné době prodejci dobytka zažívají vrchol obchodní sezony. Na největším trhu v zemi se nakupující snaží zajistit ty nejlepší obětní kusy pro nadcházejíci svátek Eid al-Adha. Během něj si muslimští věřící připomínají biblický příběh Abraháma (Ibrahíma). Jde o jeden z oficiálních islámských svátků, který vyvrcholí v den obětování Bohu. Datum Svátku oběti se mění a letos se uskuteční 20. července.

V jihopákistánské provincii Sindh sílí epidemie HIV, smrtelný virus se začal šířit mezi tamními dětmi před dvěma lety. Úřady tehdy zjistily, že jeden z místních pediatrů opakovaně používá jehly do injekcí. Podle nejnovějších údajů tak v regionu nakazil na patnáct set dětí. Zdravotní systém jedné z nejchudších asijských zemí ovšem situaci nezvládá a mrtvých stále přibývá.

Na jihu Pákistánu zemřelo nad ránem nejméně 45 cestujících při srážce dvou vlaků. Počet obětí se může ještě zvýšit, neboť více než sto dalších lidí utrpělo zranění, někteří velmi vážná. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na tamější úřady. Záchranáři na místě vyprošťují celý den z poškozených vagonů raněné a těla obětí. Pomáhají jim i obyvatelé blízkých vesnic.