OSN strana 5 z 5

Desítky představitelů především z evropských a arabských zemí se zúčastnili mírového summitu v Egyptě. Zástupci stran v konfliktu Izraele a palestinského teroristického hnutí Hamás na něm však chyběli. Arabské země kritizovaly Izrael za blokádu Pásma Gazy a útoky na civilní obyvatelstvo, zatímco zástupci Británie, Německa či Itálie mluvili o právu židovského státu na obranu před útoky teroristů. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k posílení přepravy humanitární pomoci do Pásma Gazy. Z konference nevzešlo žádné prohlášení, které by předkládalo způsoby omezení násilí a vyhlášení příměří.

Aralské jezero je podle OSN místem, kde se odehrála vůbec největší ekologická katastrofa 20. století. Slanovodní plocha, která leží v srdci Střední Asie, za posledního půl století ztratila 80 procent objemu, hlavně vinou divoké zemědělské politiky bývalého Sovětského svazu. Jenže ani rozpad komunistického bloku toto vnitrozemské moře nezachránil. Sotva se totiž začalo po roce 2000 znovu vzpamatovávat, přišla nová hrozba, tentokrát ze strany Uzbekistánu. První díl seriálu Past pokroku se věnuje osudu a budoucnosti Aralského moře.

Izraelská válečná operace proti teroristickému hnutí Hamás bude mít celkem tři fáze, oznámil minstr obrany Joav Galant. Jedním z cílů vojenské kampaně v Pásmu Gazy, které Hamás ovládá, je ukončit odpovědnost Izraele za toto palestinské území a vytvořit v něm nový bezpečnostní režim, uvedl ministr. Hamás mezitím obvinil Izrael, že zasáhl pravoslavný kostel ve městě Gaza, kde se před bombardováním skrývali křesťané, z nichž osmnáct údajně zemřelo. Izraelská armáda sdělila, že zprávy ověřuje. V Pásmu Gazy se zhoršuje humanitární krize, hraniční přechod Rafáh je stále uzavřen.

Statisíce Palestinců se přesouvají na jih Pásma Gazy kvůli obavě z izraelské pozemní operace. Spousta z nich se upíná k hraničnímu přechodu Rafáh, který odděluje Pásmo Gazy a Egypt a který není pod přímou kontrolou Izraele. Zůstává však uzavřen. Páteční průjezd dvaceti kamionů s humanitární pomocí je výjimkou. Americká média nicméně bez bližších podrobností informovala, že průchod bude povolen osobám s dvojím občanstvím.

Izrael v posledních 24 hodinách provedl nálety na stovky cílů v Pásmu Gazy, které ovládá islamistické hnutí Hamás. Informovala o tom stanice BBC. Při úderech podle serveru The Times of Israel (ToI) zemřela mimo jiné Džamíla Šantíová, první žena zvolená do úzkého politického vedení Hamásu, a také Rafát abú Hilál, šéf vojenského křídla organizace Výbory lidového odporu (PRC). Židovský stát pak v noci na čtvrtek pokračoval v ostřelování pozic ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu, uvedl server deníku Ha'arec.

Palestinské teroristické hnutí Hamás chce výměnou za propuštění rukojmí odvlečených do Pásma Gazy, aby Izrael osvobodil šest tisíc palestinských vězňů a vězeňkyň, uvedl bývalý lídr skupiny Chálid Mišál. Skupina zveřejnila video zajaté 21leté Izraelky, kterou drží jako rukojmí. Izrael pokračoval v útocích na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Libanonu i na Hamás v Pásmu Gazy. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) varuje, že nemocnicím v Pásmu Gazy dojde během 24 hodin elektřina. Podle agentury Reuters se v pondělí měl otevřít hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem, zůstává však většinou uzavřený.

Izraelem stanovená lhůta, aby Palestinci odešli ze severní do jižní části Pásma Gazy, vypršela v pět hodin odpoledne místního času (čtyři hodiny SELČ). Přesvědčení, že tak rozsáhlá evakuace v krátké době není možná, vyjádřil šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell i vrcholný představitel OSN. Před vysídlováním Palestinců varovaly také arabské státy. Lídr teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja v sobotu  prohlásil, že Palestinci Pásmo Gazy nikdy neopustí. EU ztrojnásobí humanitární pomoc Palestině.

Izraelská armáda oznámila, že její pozemní jednotky s tanky v posledních 24 hodinách provádí místní operace za hranicí Pásma Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel. Cílem je vyčistit pohraniční oblast od teroristů z palestinského hnutí Hamás, uvedla izraelská média. Podle deníku Ha’arec vojáci také hledají lidi, které Hamás o víkendu unesl.

Izrael informoval OSN, že by se 1,1 milionu Palestinců v Pásmu Gazy mělo na jeho výzvu v příštích 24 hodinách přesunout do jižní části tohoto úzkého pobřežního pásu. Uvedl to mluvčí Organizace spojených národů, prohlášení Izraelců přišlo ve čtvrtek pozdě večer. Tento krok by podle agentury Reuters mohl být předzvěstí izraelské pozemní ofenzivy.

Do Izraele přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Jednal zde s premiérem Benjaminem Netanjahuem a slíbil další podporu zemi, kterou o víkendu napadli teroristé Hamásu. Washington dodá Izraeli novou munici do systému protiraketové obrany Iron Dome. Kvůli odvetné reakci Izraele opustilo své domovy v Pásmu Gazy podle OSN už 338 tisíc lidí. Rostou počty obětí na izraelské i palestinské straně.

Izraelští vojáci a těžká technika u hranic s Pásmem Gazy signalizují, že pozemní ofenziva je na spadnutí. Podle expertů čeká izraelskou armádu extrémně náročná operace, protože vojáci se budou muset pohybovat v cizím zastavěném terénu, kde na ně budou čekat vyzbrojení teroristé zběhlí v pouličním boji. Izraelská armáda nicméně disponuje moderními tanky, letadly, drony a také elitními jednotkami speciálních sil. Očekávat se dá především další krveprolití, které povede ke ztrátám zejména mezi civilisty a které může navíc situaci vyhrotit i jinde. Panují hlavně obavy z rozpoutání války s libanonským Hizballáhem nebo Íránem.

Izraelská armáda oznámila, že plně obnovila kontrolu nad hranicí s palestinským Pásmem Gazy, podle BBC se u ní soustředí 35 izraelských praporů. Pásmo Gazy nadále čelí bombardování ze vzduchu, které provádí izraelské letectvo v reakci na útok teroristů Hamásu na izraelském území. Počet mrtvých přesáhl v Izraeli podle oficiálních údajů tisícovku, v Pásmu Gazy devět stovek. USA poskytnou Izraeli vojenskou pomoc, obsahovat bude mimo jiné rakety pro izraelský systém protivzdušné obrany.

Rusko neuspělo při úterním hlasování Valného shromáždění OSN o nových členech Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Nedostalo se tak zpět mezi 47 členských zemí. Více hlasů získaly Albánie i Bulharsko, píše agentura Reuters. Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině loni v dubnu rozhodlo o přerušení členství Ruska v Radě a Moskva následně orgán opustila. Její křeslo pak získala Česká republika.

V souvislosti s teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael se nyní stále častěji objevují otázky týkající se zapojení Íránu. Informoval o tom například list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se útoku účastnily íránské revoluční gardy. Teherán to stále popírá, ačkoliv Hamásu otevřeně vyjadřuje podporu a experti míní, že bez něj by útok v takovém rozsahu možný nebyl. Pokud by se informace potvrdila, zvýšilo by se riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Izraelští představitelé už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.

Izraelský ministr obrany Joav Galant nařídil totální blokádu Pásma Gazy, skončí tak dodávky vody, jídla, paliv či elektřiny. Letecké údery v Pásmu Gazy jsou podle premiéra Benjamina Netanjahua „teprve začátkem“ operací izraelské armády. Izraelští vojáci v pondělí dostali pod kontrolu situaci v izraelských obcích u hranice s Gazou, kam o víkendu vtrhli palestinští teroristé. Povoláno bylo na 300 tisíc rezervistů. Podle izraelské televize jde o největší odvod v historii země. Hamás v „odplatě“ ostřeloval Jeruzalém.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Hroza, znamená v překladu do češtiny bouřka. Název východoukrajinské vesnice jako by napovídal tomu, co se ve čtvrtek v místní kavárně stalo. „Brutální ruský zločin“, označil atak prezident Volodymyr Zelenskyj. Počtem obětí se zařadil mezi nejhorší, které Rusko napáchalo na civilistech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Seznam je však dlouhý a snaha o zlomení morálky Ukrajinců prostřednictvím nepravidelného ostřelování civilních cílů je v ruské strategii zjevná.

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu, za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Jméno oznámil v pátek dopoledne Norský Nobelův výbor.

Spojené státy chtějí ukrajinským obráncům dodat tisíce zabavených íránských zbraní a munice. Válčící zemi to pomůže zmírnit její nedostatek na bojišti. Podle oficiálních informací Washington už Ukrajině poslal více než milion kusů munice, kterou američtí námořníci zabavují na neoznačených rybářských lodích. Íránské revoluční gardy takto zbraně a náboje pašují do Jemenu.

Rada bezpečnosti OSN odsouhlasila vyslání mezinárodní mise na Haiti, které čelí nebývalé vlně násilí. Místní bezpečnostní složky si nedokáží poradit s gangy, které už ovládly většinu země. Misi musí schválit ještě keňský parlament, právě Keňa má totiž stát v jejím čele. Vláda v Nairobi předpokládá, že jednotky na Haiti dorazí začátkem příštího roku.

Srbsko uvedlo, že snížilo počet svých vojáků podél hranice s Kosovem. Podle agentury AFP to uvedl náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilovič s tím, že počet vojáků klesl na „obvyklou úroveň“. Srbsko zvýšilo počet vojáků u hranic s Kosovem v souvislosti s incidentem, při němž zemřel kosovský policista a tři srbští útočníci a který opět zostřil vztahy Prištiny s Bělehradem. Spojené státy uvedly, že stažení srbských vojáků zatím nemohou potvrdit. Kosovský premiér Albin Kurti obvinil Srbsko, že plánovalo anexi severního Kosova.

Přes Středozemní moře se letos dostalo do Evropy zatím zhruba 186 tisíc migrantů. Z nich 130 tisíc registruje Itálie, což znamená nárůst o 83 procent ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Informovala o tom podle agentury DPA ve čtvrtek v Radě bezpečnosti OSN ředitelka kanceláře Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v New Yorku Ruven Menikdiwelaová.

Přes osmadvacet tisíc lidí opustilo Náhorní Karabach, který v minulém týdnu ovládly ázerbájdžánské síly, napsala agentura Reuters. Arménské úřady těm, kteří nemají po příchodu kde zůstat, zajišťují nouzové ubytování. Spojené státy a Evropská unie přislíbily humanitární pomoc.

Prezident Petr Pavel před odjezdem z USA jednal s nizozemským premiérem Markem Ruttem o pomoci Ukrajině i o spolupráci Amsterdamu a Prahy při výstavbě terminálu na zkapalněný zemní plyn v Eemshavenu. Navštívil také výrobní závod firmy Colt ve státě Connecticut, která má české vlastníky a dodává přes americkou a kanadskou vládu zbraně Kyjevu.