Opozice strana 2 z 5

Téměř čtyři roky uplynuly od posledních prezidentských „voleb“ v Bělorusku. V zemi následně propukly několikaměsíční protesty, během nichž tamní režim zatýkal své odpůrce. Vláda diktátora Alexandra Lukašenka od té doby opozici v postsovětské republice takřka rozdrtila. Disent nyní funguje hlavně v exilu, kam před represemi podle OSN uprchlo od roku 2020 na tři sta tisíc Bělorusů.

Běloruská opozice bude podle její lídryně Svjatlany Cichanouské usilovat o další protesty proti režimu běloruského vládce Alexandra Lukašenka. Chystá je před dalšími prezidentskými volbami v příštím roce, uvedla Cichanouská v rozhovoru pro Události, komentáře. Řekla, že v Bělorusku stále žijí miliony lidí, kteří režim nepodporují. Podle ní ani proto nehrozí, že by se běloruská armáda účastnila války na Ukrajině, protože by se vojáci postavili Lukašenkovi na odpor.

Praha by mohla být podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po sto letech opět místem pro působení běloruské exilové vlády. Uvedl to při pietním aktu, kdy spolu s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou na Olšanských hřbitovech uctili památku dvou běloruských exilových prezidentů, kteří v české metropoli působili v první polovině minulého století po obsazení své země bolševickým Ruskem. Cichanouská posléze s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) slavnostně otevřela Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze.

Hlasy na podporu Ivana Korčoka znějí od některých politiků české vládní koalice, zatímco představitel opozice podpořil Petera Pellegriniho. V Otázkách Václava Moravce řekl místopředseda vládní ODS a ministr dopravy Martin Kupka, že považuje vítěze prvního kola slovenských prezidentských voleb Korčoka za lepšího kandidáta. Místopředseda opozičního ANO a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček naopak řekl, že si dovede představit druhého postupujícího kandidáta Pellegriniho jako nového slovenského prezidenta. Spolupředsedkyně mimosněmovních Zelených Magdalena Davis pak uvedla, že pro její stranu není ideální ani jeden účastník druhého kola, nejvíce by jí vyhovovalo, kdyby do druhého volebního období pokračovala dosavadní slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Náhlý konec irského premiéra Lea Varadkara upozornil na to, že i v sousední Velké Británii může podle aktuálních průzkumů volebních preferencí dojít ke změně na pozici předsedy vlády. Vládní konzervativci se proto hlasování snaží co nejvíce odsunout. Naopak opoziční labouristé, s historicky nejvyšší popularitou, volby požadují co nejdřív.

Moskva nepřekvapivě oznámila, že vůdce Vladimir Putin je znovu „vítězem“ prezidentských „voleb“. Ruské úřady, které Kreml jako obvykle zaúkoloval, aby dodaly dostatečně dobrý výsledek, předčily očekávání a vyrobily rekordní „výhru“ i rekordní „volební účast“. Putin tak může tvrdit, že má silný „mandát“ pro své další kroky. Zatímco Rusové se obávají mobilizace či represí, Západ by měl podle analytiků počítat s dlouhými roky pokračující agresí proti Ukrajině i s eskalací v podobě testování soudržnosti NATO.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

K sedmatřiceti návrhům na podporu českého hospodářství se už vyjádřila všechna ministerstva. Opatření doporučila Národní ekonomická rada vlády. Teď čeká, kolik z nich získá podporu všech vládních stran. Jejich definitivní seznam by mohl být hotový do několika týdnů.

Rusko pořádá od pátku do neděle hlasování, které režim nazývá prezidentskými volbami. O volby ale vzhledem k absenci skutečné opozice nejde. I tak ale toto inscenované představení doprovází nátlak na voliče a čekají se manipulace a podvody, neboť šéf Kremlu musí „vyhrát“ dostatečně výrazným způsobem. Jde totiž o rituál, jehož opakování udržuje iluzi demokratičnosti a na základě jehož „správných“ výsledků může Vladimir Putin tvrdit, že je legitimním vládcem země. Kromě toho se tak testuje i loajálnost úřadů a dalších mocenských hráčů, kteří mají žádoucí výsledek zajistit, shodují se odborníci na ruskou politiku.

Ve Frýdku-Místku se rozpadla koalice hnutí Naše Město F-M a hnutí ANO, která ve 44členném zastupitelstvu měla převahu 24 hlasů. Z rady města byli odvoláni zástupci hnutí ANO. Návrh na změnu ve vedení města podal primátor Petr Korč (Naše Město F-M). Naše Město F-M, které v roce 2022 vyhrálo komunální volby, se spojilo s uskupením SPOLU, dohromady ale mají 18 hlasů, tedy o čtyři méně, než je nadpoloviční většina. Ve městě tak vznikla menšinová vláda. Opozice kritizovala, že se koalice bude muset opřít o hlasy SPD.

Zastupitelé města Brna v úterý schválili prodej pozemků minimálně za 154 milionů korun, další desítky nemovitostí město k prodeji výhledově chystá. Podle vedení Brna jde o pozemky a domy, které krajské město nepotřebuje, případně pro něj nebudou v budoucnu mít žádnou hodnotu. Opozice s prodejem části majetku nesouhlasí, zejména pokud jde o bytové domy. Většinu nemovitostí ze seznamu zbytného majetku chce město prodávat transparentně, tedy formou veřejné dražby.

Prezident Petr Pavel chce najít prostor pro společné jednání vlády a opozice o reformě penzí. Považuje ji za zásadní. O podobě schůzky se jedná, termín zatím není stanoven. Po úterním jednání hlavy státu s politiky opozičního hnutí ANO to řekla prezidentova mluvčí Eva Hromádková. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové prezident přislíbil, že se pokusí požádat premiéra Petra Fialu (ODS), aby vláda zatím o návrhu důchodové novely s reformními úpravami nejednala a nejdřív ještě hledala shodu s opozicí.

Alexej Navalnyj svými nápady dokázal inspirovat miliony lidí, neustále experimentoval, i když mu to ruské úřady znesnadňovaly, řekla v Evropském parlamentu vdova po zavražděném opozičníkovi Julija Navalná. Prohlásila, že Vladimir Putin je „krvavá zrůda“, šéfuje zločinecké organizaci a sankce nebo rezoluce ho neporazí. Navalnyj bude pohřben na Borisovském hřbitově na jižním okraji Moskvy, poslední rozloučení se uskuteční v pátek.

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov prohlásil, že ruský opozičník Alexej Navalnyj zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem přirozenou smrtí. Navalného rodina a spolupracovníci přičítají vinu za jeho smrt šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi. Sedmačtyřicetiletý Navalnyj zemřel 16. února, jeho tělo vydaly ruské úřady rodině až tuto sobotu.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Julija Navalná po smrti svého manžela vystoupila z pozadí událostí a v internetovém projevu vyzvala Rusy k činům. Se svým mužem dlouhodobě sdílela odpor k režimu Vladimira Putina a podílela se na chodu Fondu boje proti korupci. Její charakter se naplno projevil, když Navalnyj čelil otravě nervově paralytickou látkou novičok v roce 2020. Tehdy dokázala vyburcovat zájem mezinárodní veřejnosti a dostat ho na léčení do Německa. Její postavení v ruské opozici však přináší řadu otázek.

Rusko se chová ke svým občanům stejně jako ve své zahraniční politice, proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi snící o lepší budoucnosti, okomentoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zprávu o smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězeňském táboře. Kritické reakce na adresu režimu ruského diktátora Vladimira Putina přicházejí i ze světa. Za smrt Navalného je zodpovědný Putin, prohlásil například americký prezident Joe Biden.

Po sobotním celostátním sněmu je jedinou novou tváří ve vedení nejsilnějšího parlamentního uskupení. Novým místopředsedou opozičního hnutí ANO byl zvolen poslanec Robert Králíček. Doplnil tak další řadové místopředsedy Richarda Brabce, Alenu Schillerovou a Radka Vondráčka. V Interview ČT 24 hovořil Králíček o stylu vedení strany Andrejem Babišem či o tom, zda je reálná koaliční spolupráce s SPD.

Víc než čtvrt roku bez ústních interpelací ve sněmovně. Pravidelné dotazy na členy vlády, které jsou obvykle součástí řádné schůze, se naposledy uskutečnily koncem října. Opozice z toho viní koalici, ta zase opozici. Nejbližší řádná schůze, na které by interpelace mohly být, se chystá na konec února.

Bývalý premiér Andrej Babiš nadále zůstává šéfem hnutí ANO. Zvolen byl na sobotním sněmu, a to i přesto, že před dvěma lety tvrdil, že už kandidovat nebude. Ve funkci šéfa hnutí je už téměř dvanáct a půl roku, tedy od jeho založení v roce 2011. Ovšem nejdéle sloužícím předsedou v rámci české politické scény zatím není, tento post si drží Vojtěch Filip, jenž byl v čele KSČM šestnáct let. I Ivan Bartoš kormidluje pirátskou loď už čtrnáct let a osm měsíců.

Slovenská sněmovna schválila značné změny v trestním právu včetně zrušení elitního Úřadu speciální prokuratury. Vládní koalice prosadila až na výjimky snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích lhůt některých trestných činů. Poslanci absolvovali zhruba čtyři sta hlasování v souvislosti s pozměňovacími návrhy, které předložili hlavně opoziční poslanci. Vláda téměř všechny návrhy odmítla. Chystané změny v justici kritizovaly i evropské instituce. Ve slovenských městech ve čtvrtek pokračovaly protivládní protesty.

Přímo před budovu parlamentu svolala slovenská opozice další z demonstrací proti návrhu vlády premiéra Roberta Fica na výrazné změny v trestním právu. Reforma má snížit trestní sazby za korupci či hospodářskou kriminalitu, dále zkrátit promlčecí lhůty trestních činů či zrušit elitní útvar prokuratury (ÚSP). Návrh kritizuje slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a evropské instituce.

Po triumfu v bleskové válce o Náhorní Karabach se v Ázerbájdžánu konají předčasné prezidentské volby. Podle expertů je výsledek jasnější než kdy dřív, protože vládci Ilhamu Alijevovi po dobytí separatistického regionu vzrostla popularita. V kavkazské zemi nyní sílí protizápadní rétorika, která ji žene do náruče Ruska. Baku má silného spojence i v Turecku a v Izraeli, jejichž zbraňové dodávky mu pomohly k vítězství nad arménskými separatisty. Přes sílící represe vůči kritikům režimu prohlubuje spolupráci s Alijevem rovněž Evropa, která potřebuje ázerbájdžánské dodávky ropy a plynu, aby se vymanila ze závislosti na Rusku. Volby, v nichž Alijev nemá reálného protikandidáta, mohou podle některých expertů vést i k odchodu země z Rady Evropy, jež porušování lidských práv v zemi kritizuje.