Nemoc strana 4 z 5

Čechům se podařilo vybrat více než sto milionů na léčbu nemocného Martina. Jde o vůbec nejvyšší částku, na kterou se doposud na platformě Donio lidé skládali. Peníze se navíc vybraly v rekordním čase. Samotná sbírka vznikla už koncem srpna, největší část – devadesát milionů korun – se ale vybrala během posledních pěti dní, kdy se zapojili čeští influenceři a známé osobnosti. Vybrané peníze využije rodina na speciální terapii, která by měla pomoci s léčbou vzácného syndromu. Pojišťovna ji odmítla uhradit.

U lidí žijících s dlouhým covidem, kteří byli kvůli těžkému průběhu nemoci hospitalizováni, je podle nové britské studie vyšší pravděpodobnost poškození některých vnitřních orgánů.

Metoda CRISPR může změnit lidstvo a případně všechny další generace. Funguje jako nůžky, s nimiž je možné vystřihnout kousek genetické informace. Znamená to velké etické otázky, ale také velké příležitosti třeba v medicíně, kde se může podílet na léčbě dosud neléčitelných nemocí. Výrazně se na této metodě podílel i český vědec Martin Jínek. I o něm mluvila spoluautorka metody, která za svou práci získala Nobelovu cenu, Emmanuelle Charpentierová. Vědkyně poskytla obsáhlý rozhovor pořadu Hyde Park Civilizace.

Kolonie mořských ptáků na Britských ostrovech jsou ohrožené stále sílící ptačí chřipkou. Oznámila to ochranářská organizace National Trust, která současně vyzvala britskou vládu, aby tuto krizi sledovala.

V věku 79 let v neděli zemřel britský vědec Ian Wilmut, který v roce 1996 naklonoval ovci Dolly. První živočich naklonovaný z dospělé buňky savce byl velkým průlomem ve výzkumu kmenových buněk. Wilmut vedl výzkumný tým ve skotském Roslinově ústavu, který o jeho smrti informoval.

Přestože nakažených covidem-19 v poslední době přibylo, počet hospitalizovaných pacientů s onemocněním neroste, sdělil na tiskové konferenci k epidemiologické situaci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Upozornil však, že lidé v rizikových skupinách po nakažení virem stále umírají. Vyzval je proto, aby se proti nemoci nechali očkovat. V Česku je k dispozici nejmodernější typ vakcíny a nadále bude zdarma pro všechny zájemce, sdělil ministr.

V letošním roce rekordně přibylo případů spály. Za prvních osm měsíců prodělalo nemoc 5 335 pacientů, což je nejvíce od roku 2011. Nejvíce nemocných bylo letos v březnu. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle odborníků je důvodem promořování populace běžnými infekcemi po rozvolnění proticovidových opatření.

V Česku v posledních dvou letech přibylo případů záškrtu. Jen během letošního roku dříve v Česku vymýcenou nemoc prodělalo pět osob. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu. Záškrt se vloni v Česku vyskytl poprvé od roku 1995. Jedním z důvodů, proč se nemoc znovu objevila, je podle vakcinologů snižující se proočkovanost, vyvanutí protilátek i migrace obyvatel. Odborníci teď proto zvažují zavedení povinného přeočkování v dospělosti.

Takzvaná sazná nemoc kůry postihující především javor klen se dokáže šířit vzduchem i stovky kilometrů a může mít negativní dopad i na člověka. Zjistili to vědci z Ústavu ochrany lesů Mendelovy univerzity v Brně společně s evropskými kolegy, kteří využili vzorky pylového monitoringu a detekovali pohyb výtrusů houby Cryptostroma corticaleu, která tuto chorobu způsobuje.

Legionella působí v těchto dnech problémy v Polsku, kde si vyžádala životy už čtrnácti lidí. Vědci tuto bakterii objevili teprve před čtyřiceti lety, v případu, který vyvolal ve Spojených státech paniku.

V Polsku zemřeli další tři lidé v souvislosti s nákazou bakterií legionella. Celkem tak v zemi v poslední době zemřelo 14 lidí, u nichž zdravotníci výskyt legionelly diagnostikovali, informoval server stanice TVN 24. Obětmi byli většinou senioři, kteří měli i jiné choroby. Na 159 mezitím vzrostl počet lidí, u nichž testy legionellu prokázaly, upozornila agentura PAP. Úřady se stále snaží zjistit zdroj nákazy.

Blíží se podzim a s ním sezona respiračních onemocnění. Lékaři vyzývají, aby se zejména starší lidé a rizikové skupiny obyvatel nechali naočkovat proti chřipce. Letos poprvé budou k dispozici také vakcíny proti RS virům, za ty si ale zájemci připlatí.

Kolorektální karcinom je druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu v EU. Nádor tlustého střeva se sice dá odstranit, ale malý počet buněk často hlavní tumor opustí a založí novou rakovinu v životně důležitých orgánech. Evropští vědci teď ale o těchto smrtelně nebezpečných putujících buňkách zjistili informace, které by mohly zabránit jejich šíření.

Počet obětí nákazy bakterií legionella v Rzeszówě na jihovýchodě Polska stoupl na sedm. Informovala o tom agentura PAP s odvoláním na místní úřady. Šířením nákazy se zabývá krizový štáb a hygienici pátrají po zdroji, který zatím zůstává neznámý. Jednou z možností je městská vodovodní síť. Odborníci provedli testy v městském vodovodním systému, jejich výsledky mají být v pondělí. Šíření nákazy vyšetřuje i kontrarozvědka ABW, která prověřuje, zda nejde o úmyslný zásah do vodovodního systému.

Vědci odhalili v lidském oku znaky, které naznačují příchod Parkinsonovy choroby. Objevují se už sedm let před prvními příznaky nemoci. Je to poprvé, kdy se podařilo prokázat tyto nálezy několik let před stanovením diagnózy. Přelomové výsledky umožnila zatím nejrozsáhlejší studie zobrazování sítnice u Parkinsonovy nemoci.

K léčbě cukrovky je dostupná řada účinných přípravků. V posledních letech se ale na světových trzích objevily medikamenty, které ještě výrazněji snižují hmotnost u pacientů s nadváhou a také riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění. Lékaři proto doufají, že se dostanou i na český trh. Diabetiky často postihuje také onemocnění ledvin. V současných horkých dnech je proto třeba dbát na dostatek tekutin.

Pandemie covidu-19 je pro mnoho lidí už jen nepříjemnou vzpomínkou na nezvyklé roky. Tato nemoc ale nikam nezmizela a virus dál mutuje. V současné době do varianty, kterou zdravotníci označují jako EG.5.1 – Světová zdravotnická organizace (WHO) ji zařadila mezi ty, které sleduje.

Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a tisíc nemocných se syfilis v Česku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale obraz západního světa ve druhé dekádě jednadvacátého století. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích – a samozřejmě klimatické změny – přispěly situaci, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico. K tomu se přidává stále větší odolnost bakterií vůči antibiotikům, což znamená, že jedno z nejvíce převratných léčiv za posledních sto let je ohroženo.

Tuleni obecní v Severním moři dodržují bezpečné rozestupy – podobně jako to museli za pandemie covidu-19 dělat lidé. S pomocí leteckých průzkumů to zjistili vědci mapující počty tuleňů kuželozubých a obecných. Studii, podle které mohou tito mořští savci takovým chováním reagovat na předchozí ničivé virové epidemie, zveřejnila britská Královská společnost.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost pozůstalých po ženě, kterou zdravotníci ve svitavské nemocnici po srdeční zástavě neresuscitovali. Zohlednili její základní diagnózu a četné související nemoci, stejně jako dříve vydaný pokyn lékařů „Do Not Resuscitate“, tedy neprovádět resuscitaci. Pozůstalí žádali odškodnění od společnosti Nemocnice Pardubického kraje, která zařízení ve Svitavách provozuje. Podle ÚS měl zdravotní personál s pacientkou a jejími blízkými více komunikovat, případně jim dát možnost předem vyslovit přání ohledně resuscitace. K porušení práva na život však v kauze nedošlo, uvedl ÚS.

Příběh jako z laciného komiksu. Mladý vědec vášnivě zaujatý pro svůj obor se stane obětí svého výzkumu. Při nehodě ale dostane schopnost, která může pomoci celému lidstvu. Tohle ale není superhrdinský komiks, tento příběh je realita.

V českých lékárnách i nadále chybí některé léky. Nedostatková jsou antibiotika s penicilinem, sirupy proti horečce nebo přípravky pro léčbu průjmových onemocnění. Některá léčiva by se podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) měla objevit až koncem ledna. Problém je nově také s léčivými přípravky pro pacienty s Parkinsonovou chorobou. Týká se to těch s látkou levodopa, které užívají skoro všichni s touto nemocí.

Podle čísel hygieniků si lidé vozí z dovolených dvakrát tolik nemocí ve srovnání s loňským rokem. Podle nich je to hlavně návratem k cestování po covidových letech. Nejčastěji se turisté nakazí střevními infekcemi. Vzrostl i počet pacientů s malárií nebo horečkou dengue.

Děti s autismem si na příměstském táboře spolku ADAM mohly v Městské nemocnici Ostrava pod dohledem lékařů a psychologů vyzkoušet, co všechno je může v nemocnici nebo na vyšetření potkat. Podle psychologů spolku jim to pomůže nebát se lékařů. A zdravotníci se zase lépe naučí, jak s těmito dětmi pracovat.