Nacismus strana 2 z 5

Přežil ghetto na předměstí svého rodného města v Zakarpatské oblasti i koncentrační tábory Osvětim a Buchenwald. Život mu zachránilo umístění na takzvaném Kinderblocku, tedy dětském bloku. Vzpomínky dnes třiadevadesátiletého Mošeho Kesslera zapsala profesorka Hebrejské univerzity v Jeruzalémě Limor Regevová. Kniha Chlapec z bloku 66 teď vychází i v českém překladu.

Opustil život sportovní hvězdy, aby mohl bojovat proti nacistům. Viléma Jakše, výraznou osobnost meziválečného sportu, připomíná nový román Dalibora Váchy.

Představitelé evropských mocností – premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler podepsali 29. září 1938 takzvanou mnichovskou dohodu. Odsouhlasili v ní postoupení části československého území (Sudet) Německu. Dohoda podle historiků znamenala faktický počátek druhé světové války. Diktát, kterému se o den později podvolila československá vláda, znamenal zánik jedné z posledních demokracií předválečné Evropy – Československa. Značně také usnadnil naplňování Hitlerových světovládných plánů.

Ve dvoraně sídla Poslanecké sněmovny v pondělí začala výstava s názvem České oběti Plötzensee, která návštěvníky seznámí s českými oběťmi vraždění v této německé věznici. Z více než 2800 popravených vězňů bylo 667 československých občanů, z nichž 613 bylo prokazatelně popraveno za protinacistický odboj. Výstava měla v podobném rozměru premiéru letos v červenci v Berlíně, ve sněmovně potrvá do 5. října.

Německo si připomíná výročí vzniku své ústavy. Přesně před 75 lety začali zástupci území pod západní okupační správou pracovat na nových základních zákonech. Po zkušenostech s nacismem chtěli budoucnost země postavit na právech a svobodách jednotlivce. V centru tak stojí nedotknutelnost lidské důstojnosti, ale i svoboda projevu a vyznání. Tvůrci počítali s tím, že ústava bude jen provizorní, nakonec ale platí dodnes.

Další historický artefakt pomáhá osvětlit, co se dělo v berlínské věznici Plötzensee. Za 2. světové války tam nacisté zavraždili 613 československých odbojářů. Mezi nimi i člena Obrany národa Artura Schwarze. Právě jeho dopis na rozloučenou tento týden identifikoval historik Jan Boris Uhlíř. K rodině se psaní nikdy nedostalo.

Pašijové hry v Hořicích na Šumavě na Českokrumlovsku by se do konce roku mohly dostat na národní seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky. Jejich pořadatelé navíc usilují i o zápis na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, což by se mohlo povést příští rok, míní starosta městyse Martin Madej (Pro Hořice). Divadelní amfiteátr v Hořicích na Šumavě si v rámci své návštěvy Jihočeského kraje prohlédl prezident Petr Pavel.

Hrad Bouzov, včetně devíti přiléhajících pozemků, zůstane českému státu. Ústavní soud (ÚS) v úterý zamítl stížnost České provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (takzvaného Německého řádu), který se domáhá navrácení majetku, zabaveného nacisty na začátku druhé světové války. Majetek později konfiskoval československý stát jako nacistický majetek. Podle ÚS nelze překročit rozhodné datum pro restituční nároky, které stanovil zákon z roku 2012 na 25. února 1948. Protokolárně Československo převzalo majetek řádu k 1. květnu 1947.

V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku si v neděli lidé připomínají výročí vyhlazení obce nacisty. Němci ji před 81 lety vypálili a obyvatele vyvraždili. Pietního setkání se účastnil mimo jiné předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Poslední přeživší ležácké tragédie z roku 1942 položila k památníku 11 bílých růží, které symbolizují 11 zavražděných ležáckých dětí. Jarmile Doležalové, rozené Šťulíkové, bude letos 84 let.

Do Francie míří členové německé komise pro válečné hroby. Ve vesnici Meymac budou pátrat po ostatcích skoro padesáti vojáků wehrmachtu, které na konci 2. světové války zastřelili místní odbojáři. K činu se přiznal poslední žijící z nich.

Česko si v sobotu připomíná 81. výročí od vyhlazení obce Lidice nacisty. Vypálení domů a zatýkání a vraždění obyvatel bylo odvetou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Položením věnce u hromadného hrobu lidických mužů uctil památku obětí prezident Petr Pavel, následují ho i další politici. Vzpomínky se účastní například šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředsedové dolní komory Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček nebo ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Pieta začala bohoslužbou na základech kostela svatého Martina.

Spoluzakladatel slavné kapely Pink Floyd Roger Waters po vlně protestů a zahájení policejního vyšetřování změnil podobu jevištní show na svém nedělním koncertě ve Frankfurtu nad Mohanem. Waters v Německu čelí vyšetřování kvůli podezření z šíření nenávisti proti náboženské, národnostní nebo etnické skupině poté, co si v Berlíně oblékl kostým připomínající nacistickou uniformu.

Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru. Na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně to v neděli prohlásil český ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany. Bek se po Danielu Hermanovi a Pavlu Bělobrádkovi (oba KDU-ČSL) stal třetím úřadujícím členem české vlády, který se sudetoněmeckého setkání zúčastnil. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt se po Bekově projevu omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu.

Spoluzakladatel rockové kapely Pink Floyd Roger Waters prohlásil, že jeho kontroverzní černý kabát s červenou páskou na paži je ve skutečnosti antifašistický. Devětasedmdesátiletého hudebníka vyšetřují kvůli kostýmu německé úřady poté, co se v něm objevil na koncertě v Berlíně. Policie podezírá slavného muzikanta ze šíření nenávisti proti určité náboženské, národnostní nebo etnické skupině, protože oblek připomínal uniformu, kterou nosili důstojníci nacistické organizace SS.

Lidé si v sobotu v Praze u památníku Anthropoid připomněli 81. výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Česká republika si výročí připomíná jako významný den s označením Den národního vzdoru. Na místě útoku parašutistů na zastupujícího říšského protektora se sešlo několik desítek lidí, zástupci Prahy 8, parlamentu a organizace Orel, jejímiž členy byli i vojáci a výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík.

Odhadované náklady na obnovu bývalé věznice v Uherském Hradišti jsou zhruba 520 milionů korun. Je to místo mrazivé, které je potřeba zachovat jako připomenutí toho, co všechno se tady dělo, řekl po prohlídce věznice ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Spolu s muzeem totality, které připomene historii věznice, by v areálu měly sídlit okresní soud, okresní státní zastupitelství a probační a mediační služba.

Před 75 lety popravili komunisté polského odbojáře Witolda Pileckého, který se v roce 1940 nechal jako jediný člověk dobrovolně zatknout nacisty a odvézt do koncentračního tábora v Osvětimi-Březince, aby v utajení zpravil svět o zvěrstvech, která se v něm odehrávají. Jako první poskytl svědectví o proměně Osvětimi z klasického vězeňského tábora na továrnu určenou k vyhlazování lidí. Dnes nese Pileckého jméno ulice ve Varšavě a také několik polských škol.

Na popravišti v berlínské věznici Plötzensee skončil za druhé světové války život 677 Čechoslováků, což bylo nejvíce ze všech cizinců, které tam nacisté věznili. Jejich oběti ale byly v komunistickém Československu upozaďovány, protože většina z nich nepatřila ke komunistickým odbojářům. České vězně v Plötzensee chce připomenout polohraný dokument Když přišla noc…, který odvysílá ČT2 v úterý ve 21:40. Režisérka Zora Cejnková vycházela z dosud nezveřejněných archivů gestapa a vzpomínek rodinných příslušníků českých odbojářů.

Třicet let se rod Colloredo-Mannsfeldů soudil se státem o zámek Opočno, který mu nejdříve sebrali nacisté a posléze i komunisté. V komplikovaném sporu soudy už před lety rozhodly, že zámek zůstane ve vlastnictví státu. Nyní ale přišel nový verdikt. Rodině se vrátí významná část cenných opočenských sbírek v hodnotě půl miliardy. Na jedné z nejnavštěvovanějších českých památek tak nastává paradoxní situace. Zatímco budova patří státu, její unikátní vybavení původním vlastníkům. Pro Reportéry ČT natáčel David Vondráček.

Většina Evropy si v pondělí připomněla Den vítězství nad nacismem, v úterý si ho připomnělo i Rusko. To ale vzpomínalo na rok 1945 v době, kdy již déle než rok válčí se svým sousedem. Mezi Moskvou a Kyjevem létají vzájemná obvinění, že režim ve druhém, znepřáteleném státu je nástupcem fašistů. Vladimir Putin původně hovořil o ambici „denacifikovat“ Ukrajinu, Volodymyr Zelenskyj zase mluví o útočnících jako o „rašistech“. Čeští politici a historici se však v debatě v Událostech, komentářích neshodli na tom, že by ruský režim jasně splňoval kritéria fašismu. Historik Jan Kuklík ale upozornil na některé shodné prvky.

Uplnulo osmdesát let od začátku povstání ve varšavském ghettu, největšího aktu židovského odporu proti nacistické zvůli. Na pietní akci do polské metropole zavítá ve středu izraelský i německý prezident. Osudy obyvatel ghetta připomene nová výstava, kterou zaštítila jedna z posledních přeživších.

Ve věku 103 let zemřel americký právník a poslední žijící žalobce z norimberských procesů s čelnými nacisty Benjamin Ferencz, informuje zpravodajský list The New York Times (NYT). Americké Muzeum holocaustu uvedlo, že svět přišel o „vůdčí osobnost v hledání spravedlnosti pro oběti genocidy“. Ferenczova představa o zlu se formovala v době, kdy byl židovským vojákem v Evropě a vyšetřovatelem válečných zločinů v koncentračních táborech, píše NYT. Po většinu svého života se zasazoval o zřízení mezinárodního trestního soudu, který by stíhal pachatele válečných zločinů.

Navrátit osobní věci vězňů z koncentračních táborů se snaží němečtí archiváři. Pátrají po příbuzných obětí, aby jim mohli navrátit cennosti, které museli vězni odevzdat při cestě na smrt. I osm desetiletí po válce spravují dva a půl tisíce osobních předmětů. Devatenáct z nich patřilo vězňům z Československa.

Moskva pokračuje v pronásledování pracovníků organizace Memorial přes to, že ji ruské úřady už zakázaly. Jejího šéfa Olega Orlova začaly ruské úřady trestně stíhat. Cílem lidskoprávního uskupení bylo mapování zločinů sovětského komunistického režimu a za tuto snahu loni obdrželo Nobelovu cenu míru společně s ukrajinským Centrem pro občanské svobody a běloruským aktivistou Alesem Bjaljackým.