Mezinárodní měnový fond strana 5 z 5

Pražská burza se v pátek propadla na nejslabší úroveň za zhruba tři roky. Index PX klesl o 2,80 procenta na 962,89 bodu. Nižší byl naposledy na konci února roku 2017. Oslabily téměř všechny hlavní emise pražské burzy. Propadem uzavřely den také evropské akciové indexy (většinou přes tři procenta). Americké akcie nakonec zavřely ve výrazně menších ztrátách než se přes den občas pohybovaly.

V pondělí nahoru, v úterý dolů, ve středu nahoru – a to vždy ve velkém výkyvu. Takové jsou pohyby hlavních amerických akciových indexů ve třech obchodovacích dnech tohoto týdne. Ve středu tak přidaly Dow Jones, zahrnující třicítku akcií předních firem, a S&P 500 více než čtyři procenta. Nasdaq pak těsně pod nimi. Ani tento výsledek však nemůže pokrýt těžké únorové ztráty.

Akcie na evropských trzích zažívají nejhlubší propad od poloviny roku 2016. Ceny klesají zejména v Itálii, kde od víkendu rychle přibývá nových případů nákazy koronavirem. Hlavní index italských akcií odepisuje skoro pět procent. O necelá tři procenta propadla i pražská burza. Také americké akcie zahájily obchodování prudkým poklesem. Investory znervózňují nové případy nákazy mimo Čínu, vedle Itálie to je v Japonsku, Jižní Koreji nebo v Íránu. Rostoucí počet případů tlačí dolů také cenu ropy.

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli epidemii nového typu koronaviru snížil odhad letošního růstu čínské ekonomiky na 5,6 z dosavadních šesti procent, s nimiž počítal ještě v lednu. V sobotním prohlášení to uvedla šéfka fondu Kristalina Georgievová.

Před třiceti lety se vydal tehdejší prezident Václav Havel na svou nejslavnější zahraniční cestu – přes Island a Kanadu do Spojených států amerických. Prezident George Bush starší ho přijal v Bílém domě. A Havel se stal také prvním prezidentem z bývalého východního bloku, který vystoupil v Kongresu. Jeho projev třiadvacetkrát přerušily ovace.

Tempo růstu spotřebitelských cen ve Venezuele loni výrazně zpomalilo, inflace tak dosáhla 9585,5 procenta proti 130 060 procentům o rok dříve. Oznámila to v úterý venezuelská centrální banka. Vláda loni nečekaně uvolnila přísnou regulaci ekonomiky, která trvala 15 let, opustila kontrolu cen a umožnila transakce v dolarech, připomíná agentura Reuters.

Wuchanský koronavirus se šíří a infikuje nejen lidi, ale i trhy. Rozhodujícím faktorem bude podle analytiků ale čas – jak dlouho šíření potrvá a kam až se dostane. První symptomy poklesů a slábnutí na trzích vidí finančníci už teď, nicméně pokud koronovirus pronikne masivněji i do USA, trhy znervózní zřejmě ještě daleko víc. Navíc, jak vypočítala ČNB, zpomalení čínské ekonomiky o jeden procentní bod vyvolává zpomalení ekonomik střední a východní Evropy v rozsahu od 0,25 do 0,3 procentního bodu. V „ohrožení“ bude pak i ta česká.

Mezinárodní měnový fond (MMF) mírně zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Zatímco ve své podzimní prognóze předpovídal pro letošní rok růst o 3,4 procenta, nyní 3,3 procenta. Podobně se zhoršil odhad pro příští rok z 3,6 na 3,4 procenta. Za zhoršením vývoje stojí především slabší ekonomická aktivita na některých rozvíjejících se trzích, zejména v Indii, částečně ale i sociální nepokoje.

Spojené státy už nepovažují Čínu za zemi, která manipuluje se svojí měnou. Americké ministerstvo financí v noci na úterý zrušilo rozhodnutí z loňského srpna, ve kterém označilo Čínu za měnového manipulátora. Zpráva přichází krátce před podpisem předběžné obchodní dohody mezi USA a Čínou, která by měla zmírnit 18 měsíců trvající obchodní válku, upozornila agentura Reuters.

Mezinárodní měnový fond a Ukrajina dospěly k dohodě o novém tříletém úvěrovém programu ve výši 5,5 miliardy dolarů (asi 127 miliard korun), který má pomoci ukrajinské ekonomice, sužované potížemi. Dohodu musí ještě schválit vedení fondu a členské státy. Půjčka také závisí na naplnění kroků z ukrajinské strany, zejména pokud jde o posílení nezávislosti justice a boje proti korupci, uvedla agentura AFP s odvoláním na sobotní prohlášení výkonné ředitelky MMF Kristaliny Georgievové.

O větších pravomocích centrální banky při regulaci hypoték začnou příští týden jednat poslanci. Návrh novely zákona o České národní bance dává právo centrálním bankéřům nařizovat komerčním bankám, za jakých podmínek mohou lidem půjčovat na bydlení. Dnes mají právo jen doporučovat. Předpis ministerstva financí je ve sněmovně už podruhé a tentokrát má šanci projít. Podporuje ho vláda i KSČM.

Za klíčovou figuru současné ukrajinské politiky ho označila i americká FBI. Jeden z nejbohatších Ukrajinců Ihor Kolomojskyj podle mnohých odborníků stojí za úspěchem prezidenta Volodymyra Zelenského. Na začátku války platil žoldnéře, kteří bojovali proti ruské agresi. Dosud tlačil Ukrajinu na Západ. V posledním rozhovoru pro New York Times však otočil o 180 stupňů a vyzval ke strategické alianci s Ruskem.

Hned tři instituce najednou, Evropská komise, ČNB i resort financí, předpovídají české ekonomice hubenější časy. Banka předvídá růst o 2,4 %, Komise o 0,2 méně a ministerstvo je nejpesimističtější. Nicméně podle profesora ekonomie Institutu ekonomických studií FSV UK Karla Mejstříka je do krize ještě daleko. Jak uvedl ve čtvrtečních Událostech, komentářích, česká ekonomika pořád roste, i když pomaleji, přičemž stále dosahuje lepších výsledků než řada jiných zemí.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.

Příliš nízká inflace a zpomalení růstu ekonomiky budou hlavními úkoly k řešení pro Francouzku Christine Lagardeovou, která přebírá vedení Evropské centrální banky (ECB). Podle ekonomů bude mít proti svému předchůdci Mariu Draghimu k dispozici menší manévrovací prostor, její výhodou zato mohou být vyjednávací schopnosti. Sama Lagardeová už naznačila, že je chce využít k přesvědčení Německa a dalších zemí, aby souhlasily s uvolněním přísné fiskální politiky.

Argentinským prezidentem byl už v nedělním prvním kole voleb hlavy státu zvolen kandidát středolevé koalice Fronta všech Albert Fernández, když získal téměř 48 procent hlasů. Vyplývá to podle místních médií z oficiálních výsledků voleb po sečtení více než 97 procent hlasů. Volební účast činila přibližně 78 procent. Dosavadní argentinský prezident Mauricio Macri, který mandát obhajoval, vítězství opozičního kandidáta uznal a blahopřál mu.

V Bruselu skončil summit Evropské rady. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie během jeho druhého dne potvrdili jmenování Francouzky Christine Lagardeové šéfkou Evropské centrální banky (ECB). Lídři naopak nedospěli k žádnému sblížení výrazně odlišných postojů k návrhu víceletého rozpočtu. Shodli se jen, že finské předsednictví připraví do prosince návrh konkrétní výše rozpočtu a objemu financí určených pro jeho jednotlivé kapitoly.

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na tři procenta, což bude nejslabší tempo od globální finanční krize. Ve svém podzimním výhledu to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Ještě v červenci počítal na letošní rok s růstem o 3,2 procenta. Loni světová ekonomika vzrostla o 3,6 procenta.

Prezident Ekvádoru Lenín Moreno v pondělí podepsal dekret, kterým odvolal svůj kontroverzní balíček úsporných opatření. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters. Úsporná opatření vyvolala v zemi vlnu nepokojů. Obyvatele pobouřilo zejména zrušení dotací na pohonné hmoty, po kterém ceny nafty v Ekvádoru vzrostly o více než sto procent.

Prezident Ekvádoru Lenín Moreno odvolá balíček úsporných opatření, kvůli jehož zavedení zemí v posledních dnech zmítala vlna nepokojů. Dohodl se na tom podle agentury AP s lídry domorodých národů, kteří výměnou za ústupek vyzvou své stoupence k ukončení protestů a silničních blokád.

Ekvádorský prezident Lenín Moreno přehodnotí rozhodnutí o zrušení dlouholetých státních dotací benzinu a nafty, proti němuž v zemi protestují domorodí obyvatelé. Nenaznačil ale, že by se jej chystal vzít zpět. Informovala o tom agentura Reuters. Po 11denních protestech se v neděli poprvé sejde k jednání ekvádorská vláda a představitelé domorodých organizací. S odkazem na společné sdělení OSN a katolické církve o tom informovala agentura AFP.

Několik stovek demonstrantů vniklo v úterý do budovy ekvádorského parlamentu, než je krátce poté slzným plynem vyhnala policie. Do ekvádorské metropole Quito podle místních médií dorazilo už na deset tisíc lidí z celé země, aby se manifestací připojili k národní stávce plánované na středu. Při protestech, které vypukly před týdnem po oznámení vlády zrušit dotace na benzin a naftu a které jsou nejhoršími nepokoji v zemi za několik let, zemřeli už dva lidé. Oba při nehodách během demonstrací doprovázených blokádami silnic po téměř celé zemi.

Ekvádorský prezident Lenín Moreno vyhlásil výjimečný stav kvůli protestům, které zablokovaly silnice po celé zemi. Lidé demonstrují proti vládním úsporným opatřením. Vadí jim hlavně to, že po čtyřiceti letech končí dotace na pohonné hmoty, které tak zdražily na dvojnásobek. Policie v souvislosti s protesty zatkla už téměř tři stovky lidí.

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu ve středu podle očekávání zvolila Bulharku Kristalinu Georgievovou novou výkonnou ředitelkou této instituce. Do funkce nastoupí 1. října na pět let.