Medicína strana 2 z 5

Případů černého kašle bylo podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) letos do konce března 5297. Z dat zdravotnických ročenek vyplývá, že více případů za celý rok bylo jen ve třech letech těsně po zahájení očkování v roce 1958, v roce 1960 jich bylo 5568.

Nová léčba popálenin pomáhá malé dívce z Ukrajiny. Tým specialistů z Vinohradské nemocnice o ni pečuje od března 2022. Julie se teď do Česka vrátila, aby podstoupila další unikátní zákrok. Čeští lékaři ve spolupráci s ukrajinskými kolegy při péči použili moderní umělou kůži.

Když se lidé poprvé usadili a začali se věnovat zemědělství, změnilo to nejen jejich stravu, ale také to přineslo do té doby neznámé zdravotní hrozby. Konkrétně záplavu bakterií, proti nimž tehdejší kultury neměly obranu.

V texaském Houstonu ve čtvrtek ve věku 101 let zemřel světově uznávaný český epidemiolog Ervín Adam. Informovaly o tom Hospodářské noviny. Lékař, který se podílel na tom, že Československo jako první země na světě vymýtilo dětskou obrnu, prošel kvůli svému židovskému původu během druhé světové války několika koncentračními tábory a přežil pochod smrti. Od roku 1968 žil v emigraci – nejprve v Kanadě a později ve Spojených státech. V roce 2013 obdržel prestižní ocenění Česká hlava.

Týmu lékařů z nemocnice v americkém Bostonu se jako prvnímu na světě podařila úspěšná transplantace ledviny z geneticky modifikovaného prasete živému člověku. Nemocnice Massachusetts General Hospital (MGH) to oznámila s tím, že 62letému pacientovi se po operaci daří dobře a brzy by mohl být propuštěn. Podle deníku The New York Times (NYT) dává průlom naději statisícům Američanů s nemocnými ledvinami.

Amalgámové plomby se používají bezmála dvě stě let. Přestože neexistují silné důkazy, že by přímo škodily, jejich používání se omezuje.

Ve věku 78 let tento týden zemřel muž z amerického státu Texas, který od útlého dětství kvůli problémům s dýcháním žil v kovové schránce označované jako železné plíce. Paul Alexander zůstal po dětské obrně ochrnutý od krku dolů, přesto dokázal vystudovat práva či cestovat po celém světě. A dokonce napsal své paměti.

Virus zika se stal velmi obávaným patogenem. Přestože se o něm ví od poloviny minulého století, teprve několik let „před covidem“ se začal masivněji šířit. Jeho nejhorší vlastnost teď ale vědci dokázali využít pro dobrý účel.

Tak dlouho moderní společnost považovala tuberkulózu (TBC) za „nemoc minulosti“, až se z ní stala choroba, která připraví o život víc lidí než virus HIV a stává se stále hůř léčitelnou. V minulosti přitom nákaze podléhala až polovina nakažených a jde o nemoc, kterou lidé trpí už stovky tisíc let.

Vědci našli první spojení mezi mikroplasty a nějakým zdravotním rizikem u člověka. Tyto malé částečky umělé hmoty jsou přitom v moderním světě všudypřítomné.

Vědci testují nové zařízení, které má pomoci přesněji zacílit rakovinné buňky při léčbě nádorů hlavy a krku, což by mohlo pomoci omezit vedlejší účinky léčby. Jeho klíčovou součástí je malý detektor částic Timepix3 vyvinutý v CERNu.

Senior podlehl nemoci, která se v České republice desítky let téměř nevyskytovala. Záškrt se vrátil až roku 2022. O jeho úmrtí informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Vědci z univerzity v německém Erlangenu zkoumali vzorky krve u muže, který se nechal více než dvousetkrát naočkovat proti nemoci covid-19. Zjistili, že jeho imunitní systém funguje zcela normálně, píše dnes agentura DPA. Výzkumníci však zdůraznili, že se jedná o ojedinělý případ a že výslovně nedoporučují takový postup opakovat.

Od začátku roku v tuzemsku prudce přibývá případů černého kašle. Příčin šíření nemoci, která je nebezpečná zejména pro malé děti, je více. Vakcinologové upozorňují, že jednou z nich je i změna očkovací látky.

Potraviny, které jsou silně mechanicky, a zejména chemicky zpracované, mají obrovské množství negativních zdravotních účinků. Nová studie shromáždila spoustu důkazů, které říkají, proč se takovému jídlu raději vyhnout.

Vědci potvrdili první případy ptačí chřipky na pevninské Antarktidě, informoval server The Guardian. Virus H5N1 našli u dvou uhynulých ptáků nazývaných chaluhy poblíž argentinské vědecké výzkumné stanice Primavera. Mezi výzkumníky kvůli tomu narůstají obavy o kolonie tučňáků.

Brněnští vědci budou spolu s evropskými odborníky příštích pět let zkoumat následky sepse. Tým z Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), které je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, získal na projekt evropský grant přesahující sto osmdesát milionů korun. Výzkum bude koordinovat v šesti evropských zemích. Snahou je kromě jiného naučit umělou inteligenci, aby uměla předpovídat rozvoj následků po prodělání sepse.

Vliv stresu na rozvoj rakoviny je už celé roky velmi důležitým tématem. Zatím ale bez jednoznačných odpovědí, protože vědcům chyběly důkazy, které by stres spojily s biologickými mechanismy v těle. Teď je možná našla americká studie na myších.

Výskyt nádorových onemocnění u dospívajících a mladých dospělých podle dat z evropsky vyspělých zemí postupně narůstá, a to přibližně o procento ročně. Z celkového počtu nových diagnostik tvoří tři až čtyři procenta. Evidují to i v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) v Brně, kde ročně léčí v průměru třináct set pacientů ve věku od 18 do 39 let, z toho téměř čtyři sta ve věku od 18 do 30 let. Rizikem u této skupiny je pozdní stanovení správné diagnózy, řekl v pondělí na tiskové konferenci ředitel MOÚ Marek Svoboda.

Stovky žen podle odborníků z pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) trpí bolestmi pánve, na které obvykle nezabírají běžné léky na bolest. Lékaři často příčinu hledají dlouho, ženy podstupují někdy zbytečné operace nebo návštěvu psychiatra. VFN proto vytvořila na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN specializované centrum, o kterém ve středu informovala.

Úterní Fokus Václava Moravce na téma Hranice medicíny se tentokrát snažil najít odpovědi mimo jiné na otázky, jaká léčba má budoucnost či zda dokáží lékaři zázraky. O tématu, které se dotýká v podstatě každého, diskutovali s moderátorem Václavem Moravcem v prostorách Masarykovy univerzity například fyzioterapeut Pavel Kolář, klinický psycholog Miroslav Světlák či onkolog Jaroslav Štěrba.

Aljašští zdravotníci v polovině února oznámili, že v lednu zemřel muž, který se nakazil virem známým jako alaskapox neboli aljašské neštovice. Jde o nově objevený virus, který se mezi lidi dostal až v jednadvacátém století.

Lékaři se mohou o případném zhoršení stavu pacienta se srdečním onemocněním nyní dozvědět zavčas nebo ho i předpovědět. Napomoct tomu může nový projekt, který s pomocí umělé inteligence (AI) dokáže vyhodnotit získaná data na dálku skrze chytré hodinky pacienta. Systém Joseph vypracovali odborníci ze společnosti Medical Data Transfer (MDT) a z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Finančně projekt podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR).

V laboratorně pěstovaných modelech mozku sledují výzkumníci z brněnské lékařské fakulty rozvoj Alzheimerovy choroby. Takzvané mozkové organoidy jsou miniaturní, mají jen několik milimetrů. Vědci díky nim chtějí dospět až k prvotní příčině choroby. Dosavadní výsledky bádání publikoval vědecký časopis Cell Reports.