Média strana 5 z 5

Některé evropské noviny tento týden odmítly otisknout celostránkový placený inzerát podepsaný maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Informovala o tom agentura Reuters, podle které média své rozhodnutí odůvodnila tím, že nechtějí dávat prostor politikovi, jenž podkopává lidská práva a svobodu tisku. Mezi listy, které reklamu naopak publikovaly, patří například český deník MF Dnes. Jeho vyjádření se ČTK snaží získat.

Sněžím a jsem down, to je nejspíš nejznámější zápisek z deníku někdejšího ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. Víc než zápisky o jeho závislosti na kokainu byly důležité ty o milionových úplatcích. Deník i s Dbalého počítačem zabavili policisté, později se k němu dostali novináři. Příběh dříve uznávaného neurochirurga a ředitele pražské nemocnice, ze kterého se stal alkoholik a drogově závislý, který skončil za mřížemi, rozplétal na stránkách Lidových novin i v knize reportér Radek Kedroň. Případ s ním v pravidelné rubrice Kauzy připomene pořad Newsroom ČT24.

Byl to důkazní materiál, který ze soudního spisu unikl do médií. Zobrazuje posledních pár vteřin života čtrnácti lidí a bez jakékoli úpravy ho odvysílala italská veřejnoprávní televize RAI. Video se následně rozšířilo do dalších médií a na sociální sítě. Měsíc po tragédii, která stále není vyšetřená, se Italové pozastavují nad praxí novinářů a shodují se, že takové video zveřejnit neměli. Proč a co televizi nejspíš vedlo k opačnému závěru, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Hongkongský prodemokratický list Apple Daily oznámil, že do soboty ukončí činnost. Tamní policie totiž provedla v redakci deníku minulý týden razii, zadržela jeho šéfredaktora, ředitele mediální skupiny Next Digital a další tři vysoké činitele. Zmrazen byl také majetek v hodnotě osmnácti milionů hongkongských dolarů (49,4 milionu korun), který patří třem společnostem napojeným na Apple Daily.

Stát má zaplatit zdravotní sestře Věře Marešové odškodné zhruba 1,57 milionu korun za nezákonné stíhání. Rozhodl o tom soud. Žena, kterou soudy zprostily obžaloby z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici, se po ministerstvu spravedlnosti domáhala celkem pěti milionů. Stát před čtvrtečním verdiktem, který není pravomocný, více než milion korun uznal a uhradil. Odškodnění, které žena vysoudila, podle soudkyně Zdeňky Burdové značně převyšuje soudem běžně přiznávané částky za trestní stíhání. Případ Marešové podle ní nemá obdoby.

Vladimir Putin před setkáním s Alexandrem Lukašenkem v Soči označil události kolem nuceného přistání letounu společnosti Ryanair v Minsku za další kolo vzplanutí emocí. Běloruské úřady tímto způsobem v neděli dosáhly zatčení opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně. Ta je podle nového vyjádření svého právníka v pořádku. Agentura TASS také zaznamenala, že Putin v úvodu protokolární části jednání navrhl svému hostu koupání v moři. Reuters píše, že mu nabídl ve sporu se Západem podporu. Litva s Běloruskem si mezitím vyhostily diplomaty.

Týdeník Reflex se musí předsedovi SPD Tomiu Okamurovi omluvit za to, že ho v roce 2012 nazval Pitomiem. Označení nesmí nadále používat, rozhodl v pondělí pravomocně pražský vrchní soud. Výraz Pitomio je podle odvolacího senátu vulgární zkomoleninou politikova jména, která může zasáhnout do jeho osobnostních práv. Soud ale zamítl politikův požadavek na odškodnění 300 tisíc korun. Zástupci Reflexu zváží dovolání.

Předseda SPD a poslanec Tomio Okamura se musí omluvit Ústavu nezávislé žurnalistiky za to, že v příspěvku na Facebooku označil web HlídacíPes.org za podvodný a novináře nazval „mediální žumpou“. Pravomocně o tom v pondělí rozhodl pražský vrchní soud. Potvrdil prvoinstanční verdikt a Okamurovo odvolání zamítl.

Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika vlády tamního vůdce Alexandra Lukašenka. S odkazem na běloruskou opozici to oznámila stanice Deutsche Welle. Podle ní je nyní šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič zadržen na minském letišti a vyslýchán. K propuštění aktivisty už vyzval například prezident Litvy, kam letadlo směřovalo, nebo český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který si předvolá běloruského velvyslance. Incidentem se bude zabývat také pondělní summit EU.

Bývalý náměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek u soudu zkritizoval masivní medializaci svého trestního řízení. Uvedl, že někteří novináři znali obsah jeho obvinění dříve než on. Za nezákonné stíhání žádá po státu odškodné v celkové výši 3,5 milionu korun. Grygárek tvrdí, že zasáhlo do jeho profesní, rodinné i zdravotní sféry. Poukázal také na to, že nemohl 14 měsíců pracovat jako advokát.

Aktuální diplomatickou roztržku mezi Českem a Ruskem odstartovala zpráva, že za sedm let starým výbuchem v muničním skladu Vrbětice stojí ruská tajná služba. A oficiální oznámení této informace ze strany vlády možná odstartovali novináři. Podrobnosti o přicházejícím vypuknutí mezinárodního skandálu k nim už prosakovaly delší dobu. Jakou roli sehrála média v kauze Vrbětice, nastiňuje pořad Newsroom ČT24.

Informace, že do sedm let starého výbuchu v muničním skladě ve Vrběticích byla zapojena ruská tajná služba, zastínila ostatní zprávy v klasických i dezinformačních médiích. Dezinformátoři takřka z hodiny na hodinu zanechali covid a začali šířit mystifikace ohledně Vrbětic. Drží přitom oficiální linii Ruska, podle které se Česká republika stala součástí politické hry, kterou s Ruskem hrají Spojené státy. Státní ruská média situaci zesměšňují, podezřelé agenty mají totiž za státní hrdiny. Pohled do vrbětických dezinformací přináší nedělní Newsroom ČT24.

Obavy o svobodu tisku v Hongkongu vyvolává verdikt tamního soudu. Reportérce veřejnoprávní televize uložil pokutu zhruba sedmnáct tisíc korun za nepravdivé prohlášení, které mělo za cíl získat informace pro dokument o útoku gangsterů na lidi vracející se z demonstrací. Samotný útok z roku 2019 přitom úřady dodnes řádně nevyšetřily a nikoho nepotrestaly.

Pro většinu novinářů je ministerstvo zdravotnictví poslední měsíce nejčastějším a nejdůležitějším zdrojem informací. Komunikace s úřadem ale často vázla, dosavadní zkušenosti teď proto žurnalisté srovnávají s novým vedením ministerstva. Pozici Petra Arenbergera (za ANO) a jeho mluvčí v rozhovoru pro pořad Newsroom ČT24 popsal zdravotnický novinář a někdejší mluvčí resortu Tomáš Cikrt. Nový ministr je podle něj zkušený komunikátor, který je ale ve specifické situaci.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.

Turecký soud nařídil propustit novináře a spisovatele Ahmeta Altana, který strávil posledních téměř pět let ve vězení. Odsouzen byl v souvislosti s pokusem části armády o převrat z roku 2016. Soud uvedl, že přihlédl k době, jakou Altan už strávil za mřížemi. Rozsudek vynesl jen den po verdiktu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), podle něhož Turecko porušilo Altanova práva.

Už rok se na seniory z několika stran valí zprávy o pandemii, krizi a nemoci, která pro ně může znamenat konec. Nemohou chodit do společnosti ani se vidět s blízkými. Na vše, co pro seniory znamená současná doba, se snaží reagovat veřejnoprávní média. Pro starší generace vyhrazují speciální zpravodajské vysílání, kterému by měly lépe rozumět a občas by jim mělo také zvednout náladu. Česká televize začala vysílat Zprávy ČT3, Český rozhlas seniorům přizpůsobuje stanici Region a na podzim chystá start zcela nové stanice. Podrobnosti zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Přesně před 30 lety byl zahájen zkušební provoz Žižkovského televizního vysílače v hlavním městě. V čem zkušební provoz spočíval? A jak byla data vyhodnocována? Odpovídali vedoucí výstavby a vedoucí technologického oddělení televizního vysílače.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V boji s covidem-19 někteří optimisticky hledí na ivermektin, není však dostatek dat, aby se lék dal jednoznačně doporučit. A chybí také příslušná registrace. Je to antiparazitikum, někteří lékaři ho ale zkouší používat k léčbě covidu. Protože jsou zatím úspěšní, s nadějí se o nich zmiňují politici i média. Další novináři a lékaři ale varují před katastrofou, lék se totiž může ukázat jako zcela nevhodný. První kvalitní studie uvádí, že nepřináší zázrak. Kritiku si vysloužil deník Právo, který ivermektinu věnoval celou titulní stranu. Na argumenty pro a proti medializaci takového přípravku se ptal pořad Newsroom ČT24.

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.

Čínské úřady formálně zatkly novinářku čínského původu s australským pasem, kterou již před půl rokem zadržely kvůli podezření z vyzrazování státních tajemství. Australská občanka Čcheng Lej pracovala jako moderátorka významné čínské státní televize CGTN v Pekingu a často se účastnila oficiálních akcí a událostí pro australskou komunitu ve městě.

Už druhý týden se v Rusku konají demonstrace na podporu vůdce tamní opozice Alexeje Navalného. Policie se demonstranty snaží tvrdě potlačit. Mezi lidmi, které doposud zadržela, je i padesátka novinářů. Ti se přitom na podobné akce vybavují vestami, visačkami nebo jinými dokumenty, které potvrzují, že patří k médiím. Pravdivé informace z protestů se přitom k ruské veřejnosti nedostávají, státní i nezávislá média si realitu ohýbají tak, aby se hodila k jejich přesvědčení.

Pražská policie prověřuje čtvrteční incident ve sněmovně, při kterém nezařazený poslanec Lubomír Volný fyzicky napadl poslance, pro podezření z výtržnictví. Podávání dalších informací k případu si podle policejního mluvčího Jana Daňka vyhradilo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. Volný v pátek oznámil, že chce podat žalobu na ty, kteří jej podle jeho mínění napadli.

Budova Kapitolu v americkém Washingtonu obvykle bývá pro novináře bezpečné místo. Jediný boj, který se na místě odehrává, je ten politický. Ve středu to neplatilo, sídlo amerického Kongresu se změnilo doslova v bojiště, kde i novináři byli terčem. Na dveřích po demonstrantech podporujících prezidenta Donalda Trumpa zůstalo vyryté heslo „zavraždit média“, reportérské týmy přišly o kamery, stativy a další techniku. Většina se shoduje – je to výsledek politiky končícího prezidenta. Jak nebezpečný pro novináře byl v týdnu Washington, ukáže pořad Newsroom ČT24.