Markéta Pekarová Adamová

Pavel Tuleja (TOP 09) oznámil, že se vzdává nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Žádný člen vlády nesmí být zatížen pochybnostmi, zdůvodnil svůj krok. Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí Tuleji uvítal. Věří, že TOP 09 navrhne nového kandidáta. To v odpoledních hodinách potvrdila i předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Tuleja čelil kritice za to, že své vědecké práce publikoval v takzvaných predátorských časopisech, někteří zástupci akademické obce navíc poukázali na podle nich nevalnou kvalitu jeho odborných prací.

Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil úpravy v systému důchodového pojištění. Reformní změny počítají s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzí ve výši dvaceti procent průměrné mzdy či dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. Normu dostane k projednání sněmovna. Podle plánu by změny měly začít postupně platit od příštího roku.

Evropská unie je největším mírovým projektem v historii kontinentu a členství v ní a v Severoatlantické alianci (NATO) je základem svobody a bezpečnosti země. Na konferenci věnované 20 letům ČR v EU v Praze to řekl prezident Petr Pavel, který mimo jiné zmínil i to, že pokud chce Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura. Premiér Petr Fiala (ODS) doplnil, že členství v EU přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) musí být prioritou Evropy bezpečnost. Prvním krokem podle ní musí být porážka Ruska na Ukrajině.

Vládní koalice by kvůli velkým mrazům z minulých dní měla minimálně odložit záměr zavést daň z tichého vína, myslí si lidovci podle šéfa strany Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Vinaři vyčíslili ztráty způsobené mimořádnými teplotními výkyvy na více než dvě miliardy korun. Většina koaličních stran ale dál nové zdanění prosazuje, vinaři podle nich mají v době úspor těžko obhajitelnou výjimku.

Na ministra pro vědu, výzkum a inovace má TOP 09 podle místopředsedy strany a šéfa resortu zdravotnictví Vlastimila Válka čtyři kandidáty – tři muže a ženu. Řekl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Nový ministr či ministryně funkci převezme po Heleně Langšádlové (TOP 09), která podala demisi. Jméno bude známo příští týden.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a místopředseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) se v pořadu Události, komentáře přeli o tom, kdo je populista a zda máme v Česku konstruktivní opozici. Pekarová Adamová tvrdí, že z hradní schůzky ohledně důchodů udělalo ANO komedii, Vondráček s tím ostře nesouhlasil – zástupci ANO prý byli na schůzce vstřícní a slušní.

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) podá demisi, protože ztratila podporu své mateřské strany. Vedení TOP 09 vadilo, že neumím veřejně prodat svou práci, řekla Langšádlová v rozhovoru Deníku N. Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil její práci, o nástupci chce mít jasno příští týden. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová potvrdila, že o něm rozhodne během příštího týdne předsednictvo strany.

Odcházející ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) v pořadu Interview ČT24 řekla, že změna na postu ministra je v politice běžná věc. „Chci se koukat dopředu,“ dodala Langšádlová, která zůstává poslankyní a zamíří nově do sněmovní komise pro hybridní hrozby. Zaměřit se chce na boj s dezinformacemi.

Se zavedením výpovědi bez udání důvodu do zákoníku práce souhlasí vládní ODS, TOP 09 a také část hnutí STAN. Od změny si slibují pružnější trh práce, který pomůže celé ekonomice. Piráti jsou ochotní o věci jednat. Jednoznačně proti je ale KDU-ČSL, podle které by opatření poškodilo zaměstnance.

Koalice se pře o Istanbulskou úmluvu. Zatímco Piráti tlačí na její projednání ve sněmovně, zbylé čtyři subjekty to odmítají. Počkat chtějí alespoň do podzimních senátních voleb. Česko úmluvu podepsalo před osmi lety.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk americké Sněmovně reprezentantů, která schválila pomoc napadené zemi. Rozhodnutí podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Pomoc vítá i NATO a čeští politici.

Opoziční ANO podle Hradu zrušilo účast na plánovaném pondělním jednání o důchodové reformě. Další jednání v současném formátu, tedy se zástupci ANO a koalice, považuje nyní prezident Petr Pavel za bezpředmětné, nicméně plánovanou schůzku a návazná jednání i při absenci opozičního subjektu zachová. ANO zdůvodnilo zrušení účasti na jednání o penzích tím, že premiér Petr Fiala (ODS) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně deklarovali, že reformu přijmou bez ohledu na jednání s opozicí.

Poslanci se ve čtvrtek sešli kvůli mimořádné schůzi k migračnímu paktu EU, vyvolalo ji opoziční ANO. Jeho předseda Andrej Babiš pakt v úvodu schůze označil za největší zradu v novodobých dějinách Česka. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil jeho slova za předvolební rétoriku a za politiku strachu. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odpoledne vystoupení k migračnímu paktu přerušila, poslanci se vrátili k řádné schůzi, na jejímž programu byly interpelace na členy vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) po skončení mimořádného summitu v Bruselu řekl, že kolem unijního migračního paktu se objevuje celá řada nesprávných informací i lží.

Slovensko si v sobotu zvolilo za svého nového prezidenta Petera Pellegriniho. Není to proruský politik, jak píší některá média, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda ANO Karel Havlíček. Také člen předsednictva SPD Ivan David uvedl, že Pellegrini nikdy neřekl nic, z čeho by se dalo soudit, že je jednostranně zaměřen na Rusko. „To se ukáže v nejbližší době, zda je proruským,“ soudí naopak místopředseda STAN Jan Lacina. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pak zmínila protiamerické narativy slovenských vládních politiků.

Ve věku 75 let zemřel po dlouhé nemoci poslanec SPD a kandidát na prezidenta v roce 2023 Jaroslav Bašta. Informovala o tom mluvčí hnutí Barbora Šťastná. Podle informací médií z konce loňského května byl Bašta v nemocnici ve vážném stavu, zhruba od poloviny května se ze schůzí sněmovny omlouval ze zdravotních důvodů. Poslanci uctí v úterý v úvodu schůze Baštovu památku minutou ticha, sdělila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V dolní komoře také vznikne pietní místo.

V následujícím roce by se průměrný důchod mohl zvednout o 2,1 procenta. Aktuální odhad poskytlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle výpočtu České televize by to znamenalo navýšení zhruba o 435 korun měsíčně. Data vycházejí z resortní predikce růstu životních nákladů důchodců od loňského července do letošního června. Přesné číslo zveřejní ministerstvo během léta. Pokud ale v dalších týdnech nedojde k výraznému růstu cen, avizovaná čísla už se příliš nezmění.

Minimální mzda by měla v příštím roce přesáhnout dvacet tisíc korun. Vláda ji chce navázat na průměrné příjmy a postupně minimum a průměr sbližovat, až by koncem desetiletí dosáhla minimální mzda 47 procent výše té průměrné. Ruku v ruce jde ale také návrh na zrušení zaručených mezd, které stanoví nejnižší výdělky pro jednotlivé profese v soukromé sféře. To se vůbec nelíbí opozici, ale ani odborům. Souzní také v názoru, že minimální mzda by měla být v poměru k průměrné vyšší.

Jednání o korespondenční volbě pro Čechy žijící v zahraničí se posunula. Opozice záměr sice dále odmítá, vládní strany jí ale nabídly některé ústupky – třeba větší dohled nad sčítáním hlasů či jednodušší prokazování bydliště v cizině. Díky snaze dosáhnout kompromisu někteří politici věří, že by zákon ve sněmovně nemusely blokovat další obstrukce.

Praha by mohla být podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po sto letech opět místem pro působení běloruské exilové vlády. Uvedl to při pietním aktu, kdy spolu s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou na Olšanských hřbitovech uctili památku dvou běloruských exilových prezidentů, kteří v české metropoli působili v první polovině minulého století po obsazení své země bolševickým Ruskem. Cichanouská posléze s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) slavnostně otevřela Kancelář demokratických sil Běloruska v Praze.

Světoví státníci odsuzují páteční teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Ten si podle ruských vyšetřovatelů, na něž odkazuje ruský nezávislý deník Kommersant, vyžádal 133 lidských životů. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 145 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Poslanci se v úterý sešli na mimořádné schůzi svolané vládním táborem k bezpečnostním hrozbám. Poslanci ANO v úvodu na protest proti sérii přednostních vystoupení zástupců vládních stran opustili jednací sál. Na svých místech nechali cedule s nápisy kritizujícími vládu. Schůze je podle koalice reakcí na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Opozice podle premiéra Petra Fialy (ODS) podkopává kroky vlády k zajištění bezpečnosti Česka. Babiš si pro obhajobu své pozice vybral tiskovou konferenci ve sněmovním atriu. Odmítl, že nepodporoval v minulosti Ukrajinu či že by zpochybňoval prozápadní směřování Česka. Sněmovna kolem deváté večer přerušila schůzi a bude v ní pokračovat ve středu ráno.

Zlu se nesmí ustupovat ani před ním kličkovat, se zlem se musí bojovat, řekl v pátek předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 85 let od začátku okupace Československa. Výročí a oběti německé okupace si na Hradčanském náměstí v Praze připomněla také předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), další politici, vojáci i velvyslanci Německa a Slovenska. V den výročí okupace navštívil prezident Petr Pavel Dráždany, kde se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Ten označil návštěvu za důkaz důvěry v česko-německých vztazích. Oba se také shodli, že Západ musí nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí a že agresorovi nelze ustupovat.

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Bezpečnostní hrozby pro Česko jsou jediným bodem návrhu programu nadcházející mimořádné schůze poslanců. Na úterní odpoledne ji z podnětu koaličních zákonodárců svolala předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V Událostech, komentářích sdělila, že bezpečnostním rizikem je i šéf opozičního ANO Andrej Babiš. Poslanec Jaroslav Bžoch z ANO ale míní, že současná vládnoucí koalice se staví do role bezpečnostních služeb.