Maďarsko strana 2 z 5

Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Ministři zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, se na setkání v Praze shodli na tom, že ruská agrese na Ukrajině porušuje mezinárodní právo a ukrajinské území musí zůstat v mezinárodně uznaných hranicích. Slovensko a Maďarsko se ale nechtějí připojit k české muniční iniciativě pro Ukrajinu a představitelé těchto zemí zopakovali, že neposkytnou Kyjevu žádné zbraně. Skupina je do budoucna podle čtveřice ministrů důležitá pro spolupráci hlavně v oblastech, ve kterých se země shodují a mají podobné zájmy.

Nejšťastnější zemí světa se v žebříčku sestavovaném OSN opět stalo Finsko, Česko bylo na 18. příčce, zatímco Slovensko na 45. příčce. Na opačném konci žebříčku 143 zemí skončil jako nejméně šťastná země Afghánistán a jen o málo lépe se cítí obyvatelé Libanonu, Lesotha a Sierry Leone.

Země Visegrádské skupiny se v některých tématech neshodnou, uskupení ale přesto má smysl, uvedli po jednání v Praze šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) a jeho polský protějšek Radoslaw Sikorski. Sešli se den před jednáním ministrů zahraničí všech zemí V4. Kromě situace ve Visegrádské skupině řešili také pomoc Ukrajině v odporu proti ruské agresi.

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.

Od nástupu vlády Donalda Tuska uplynuly tři měsíce a nový kabinet již obrátil kormidlem zahraniční politiky, oznámil plán na odvolání padesátky velvyslanců jmenovaných předchozí vládou a v Bruselu usilovně jedná o odblokování miliard z unijních fondů. Přes trvající spor s Kyjevem o obilí vyzývá k podpoře Ukrajiny a aktivně zbrojí. I na domácí scéně provedl nový polský premiér výrazné změny, čelí ale kritice třeba za dosud chybějící reformu potratů nebo za plán vrátit DPH na potraviny.

Evropský parlament přijal akt o ochraně svobody novinářů a nezávislosti médií. Ten má vůbec poprvé na unijní úrovni zajistit jejich ochranu před politickým a ekonomickým vměšováním, ale i transparentnost vlastnictví médií a jejich financování. Obrátit se bude možné na nový Evropský sbor pro mediální služby. Norma podle některých europoslanců představuje signál Maďarsku, Slovensku či Řecku, kde se média potýkají s problémy.

Vstup Česka a dalších zemí do NATO bylo to nejlepší, co se mohlo stát, míní bývalý americký prezident Bill Clinton. Řekl to na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která připomíná 25. výročí vstupu Česka do Aliance. Rozšíření organizace bylo podle něj dobrou investicí.

Před sídlem NATO v Bruselu byla za zvuku švédské hymny vyvěšena vlajka Švédska. Aliance tak slavnostně zakončila proces vstupu skandinávské země do organizace. Švédsko se stalo členem NATO minulý týden, o přijetí požádalo stejně jako Finsko v důsledku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Švédský premiér Ulf Kristersson při slavnostním ceremoniálu mimo jiné prohlásil, že jeho země je hrdým členem Aliance.

Maďarsko podepsalo minulý měsíc s Čínou dohodu o spolupráci v justici a bezpečnostních otázkách, napsal německý Die Welt. Podle maďarských médií bude možné, aby čínští policisté drželi společné hlídky s těmi maďarskými. Od maďarské opozice zaznívá kritika. Čínský režim, který Evropská unie kritizuje kvůli porušování lidských práv, v minulosti podle neoficiálních zdrojů vybudoval v zahraničí síť policejních stanic pro sledování svých občanů.

„Vzhledem k chování pana premiéra Fica nebylo vyhnutí,“ říká k postoji české vlády vůči slovenskému kabinetu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Domnívá se, že kabinet nemohl legitimizovat výroky a chování slovenského premiéra Roberta Fica. Věří však, že se nadstandardní vztahy obou zemí budou nadále rozvíjet. „Přestaňme už mentorovat Slováky, přestaňme si říkat, co je pro ně dobré nebo ne,“ reagoval předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO). Obě vlády si prý měly neshody vyříkat, uvedl v Událostech, komentářích.

Švédsko se stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Vstup skandinávské země do Aliance stvrdilo předání přístupového protokolu ministerstvu zahraničí USA. Na společném brífinku to oznámil americký ministr obrany Antony Blinken. Poslední formální krok v procesu přijetí učinil předseda švédské vlády Ulf Kristersson, když šéfovi americké diplomacie předal protokol. Ten připomněl, že ke švédskému vstupu do NATO vedla ruská invaze na Ukrajinu, a prohlásil, že Aliance je nyní silnější než kdykoli dříve.

Britský velvyslanec na Slovensku Nigel Baker ostře kritizoval postoj Bratislavy k ruské válce proti Ukrajině. Nepřímo se ohradil především proti vyjádřením premiéra Roberta Fica. Uvedl, že ho překvapily výroky o tom, že Západ nepodporuje mír na Ukrajině. Fico v reakci na to na svém profilu na Facebooku napsal, že ho šokuje, jak se o politice slovenské vlády britský velvyslanec vyjadřuje.

Průměrný čistý roční příjem v Česku odpovídá zhruba dvěma třetinám evropského průměru. Češi tím ze starších unijních zemí předstihli Portugalce i Řeky. V roce 2004, kdy země do Evropské unie vstupovala, šlo o jednu třetinu průměru. Kupní síla lidí v Česku je v rámci společenství nicméně desátá nejslabší. V roce 2022 si tuzemští obyvatelé mohli pořídit zhruba o pětinu zboží méně než průměrný obyvatel Unie. Vyplývá to z údajů Eurostatu, instituce čísla za loňský rok zatím nezveřejnila.

Premiéři všech zemí Visegrádské skupiny se shodují, že ruská agrese proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc. Po summitu V4 v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Země V4 se podle něj liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci, které jsou ochotny napadené zemi poskytovat. Česko a Polsko poskytují Ukrajině i vojenskou pomoc, Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí, ale jsou připraveny se podílet humanitárně či finančně.

Členové Visegrádské skupiny (V4) v debatě o podpoře Ukrajiny stojí na rozdílných stranách barikády. Protichůdné postoje však neznamenají konec spolupráce, která dovedla Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko do evropských integračních struktur. Jejich hlas však už nezní tak silně jako dřív, míní experti.

Maďarský parlament v pondělí schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů dosud neratifikovala. Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona jde o historický krok, informovala agentura Reuters. Aby byla ratifikace vstupu do Aliance platná, musí ji ještě podepsat maďarský prezident.

Maďarský parlament zvolil dosavadního předsedu ústavního soudu Tamáse Sulyoka novým prezidentem. Sedmašedesátiletého Sulyoka navrhla vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána a byl jediným kandidátem.

Výroky slovenského premiéra Roberta Fica vyřčené v souvislosti s druhým výročím plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se nepochybně projeví uvnitř visegrádské čtyřky. Před úterním summitem V4 v Praze to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Fico ve svých vyjádřeních převzal i některé narativy, které šíří ruská propaganda. Fiala zdůraznil, že jeho názory jsou přesně opačné, ale že jednat v rámci V4 je třeba. Jen další dění podle něj ukáže, zda se formát V4 přežil. Podobně se vyjádřil i polský premiér Donald Tusk.

Písničkář Jaroslav Hutka si myslí, že Rusko se nezměnilo, a v demokracii země pod vedením Vladimira Putina nevěří. V Interview ČT24 také řekl, že Ukrajina prohrát nemůže, jde ale o to, aby Západ dál pokračoval s dodávkami zbraní. Myslí si ale, že „Putin je v kaši“, což zpívá i ve své písni Ukrajina. Rusko svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu zahájilo před dvěma lety, 24. února 2022.

K zemědělským protestům se ve čtvrtek připojili vedle těch českých také někteří farmáři z Polska, Maďarska a Slovenska. Protestní akce byly mířeny proti agrární politice EU či přílišné byrokracii. Například slovenští zemědělci dopoledne vyjeli s traktory na protestní jízdu po silnicích v celé zemi.

Evropská komise (EK) ve čtvrtek představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí. Chtěla by mimo jiné zjednodušit některé podmínky, které musí farmáři v Evropské unii splňovat pro získání dotací, či snížit počet kontrol v zemědělských podnicích až o 50 procent. V pondělí se návrhy budou zabývat ministři zemědělství 27 členských států EU, kteří se sejdou v Bruselu.

Maďarský parlament by mohl již koncem měsíce schválit žádost Švédska o vstup do Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko je poslední zemí, která dosud švédskou žádost o členství v NATO neratifikovala.