Kyjev strana 5 z 5

Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.

Rusko provedlo v noci na čtvrtek a brzy ráno další rozsáhlý útok na ukrajinská města. Úder přišel v několika vlnách. V Chersonu zemřeli po dvou útocích tři lidé. Zraněné hlásí Kyjev, kde v nemocnici skončila i devítiletá dívka, Čerkasy na střední Ukrajině, kde byl zasažen hotel, či východoukrajinský Charkov. Exploze se ozývaly také na západě země. Kyjev tvrdí, že vážně poškodil ruskou základnu v Saky na okupovaném Krymu.

Už za několik týdnů začnou na Ukrajině deště, které znemožní postup větších vojenských uskupení. Kyjev chce zbývající čas využít a do boje poslat ještě další brigády. U jejich výcviku natáčel štáb ČT.

Někteří čeští politici oceňují projev prezidenta Petra Pavla na Valném shromáždění OSN (VS OSN), podle jiných ale mohl být konkrétnější. Například premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že hlava státu vystihla zahraničněpolitické priority Česka, ať už šlo o Rusko, Čínu, nebo další výzvy. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) považuje za důležité, že prezident zcela jednoznačně odsoudil ruskou agresi. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) prezident Pavel zhodnotil situaci na Ukrajině a poukázal na bezpečnostní výzvy, nic zásadně nového ale nezaznělo.

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.

Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk poprvé od krachu obilných dohod letos v červenci vyplula loď s obilím. V úterý to oznámil místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Podle agentury Reuters jde o test schopnosti země znovuotevřít námořní cesty v době, kdy se útočící Rusko snaží obnovit faktickou blokádu Ukrajiny.

Kyjev podal u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost proti Slovensku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich rozhodnutí pokračovat v embargu na dovoz ukrajinského obilí. S odvoláním na pondělní prohlášení ukrajinského ministerstva pro ekonomiku a obchod o tom informovala agentura Reuters. Embargo trojici středoevropských zemí, ale i Rumunsku a Bulharsku povolila zavést letos v květnu Evropská komise, zákaz ale skončil v pátek. Jednostranná embarga na schůzi v Bruselu kritizovala i většina unijních ministrů zemědělství. Český ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že se přístup trojice zemí může změnit, pokud dostanou od Kyjeva jasné záruky.

Rusko vyzvalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby zamítl ukrajinskou žalobu ve sporu, který se týká ruského zdůvodňování invaze údajnou genocidou. Informovala o tom agentura Reuters. Moskva a Kyjev se v pondělí u soudu začaly přít o pravomoce soudu. Podle Moskvy by se kauzou, kterou označila za „beznadějně vadnou“, soudní dvůr neměl vůbec zabývat.

V ukrajinském přístavu Čornomorsk zakotvily v sobotu večer dvě nákladní lodě, které připluly pro obilí. Jsou to první plavidla, která do přístavů v Oděské oblasti vplula od začátku ruské invaze na Ukrajinu mimo rámec obilných dohod, od nichž Rusko letos v červenci odstoupilo. Do Černého moře zamířila navzdory hrozbám Moskvy, že bude pokládat lodě mířící do ukrajinských přístavů za vojenské cíle.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj míří příští týden do Spojených států. V úterý promluví v OSN, ve čtvrtek se sejde se svým protějškem Joem Bidenem a zřejmě navštíví Kongres. Program ale ještě není přesně znám. Podporu americké vlády Kyjev neztratil ani přesto, že protiofenziva postupuje pomaleji, než se čekalo. Kongres nyní projednává žádost amerického prezidenta o poskytnutí pomoci Ukrajině za 24 miliard dolarů.

Ukrajinské síly ovládly ves Andrijivka jižně od Bachmutu v Doněcké oblasti na východě země, informoval v pátek ukrajinský generální štáb ve své ranní zprávě o situaci na bojišti. Ukrajinská média informují, že v noci na pátek Rusové útočili například na okolí Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti, výbuchy jsou hlášeny ale i z Chmelnycké oblasti v západní části Ukrajiny.

Ukrajina sice leží tisíce kilometrů od Antarktidy, ale dopady ruské invaze se projevují i na nejjižnějším světadílu. A to přesto, že je kontinent oficiálně demilitarizovanou oblastí.

Ukrajina zřejmě zničila ruský systém protivzdušné obrany S-400 u města Jevpatorija na Ruskem nelegálně anektovaném Krymu při nočním útoku dronů a raket, který ve čtvrtek provedla ukrajinská bezpečnostní služba a námořnictvo. Uvedl to zdroj z ukrajinské rozvědky pro agenturu Reuters. Ukrajinská armáda také tvrdí, že poškodila dvě ruské hlídkové lodi v Černém moři. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana nad Krymem sestřelila jedenáct bezpilotních letounů. Rusové si nemohou být jistí, kde přijde další úder, míní Tomáš Řepa z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany.

Útoky dronů na ruská letiště v týlu Ruské federace jsou téměř jistě prováděny z ruského území, konstatuje britská rozvědka. Bezpilotní letouny zasáhly od května do srpna letošního roku sedmnáct ruských regionů během více než pěti set útoků a tento trend bude podle vojenských expertů pokračovat. Ruská protivzdušná obrana je dle analýz téměř bezbranná, což Ukrajince ještě více motivuje ve výrobě vlastních dronů.

Pentagon sestavuje a posílá na Ukrajinu nový tým, který tam bude dohlížet na používání prostředků z americké pomoci. Washington tak reaguje na stále hlasitější volání republikánů po důslednějším dohledu nad nakládáním s americkými prostředky. Spojené státy dosud Kyjevu na obranu před ruskou agresí poskytly pomoc ve výši 43,7 miliardy dolarů (993 miliard korun), uvedl server CNN.

Rusko v noci na na neděli vyslalo proti Ukrajině 33 dronů Šáhed-136/131, většina z nich zaútočila v Kyjevské oblasti. Silám obránců se podařilo 26 z nich sestřelit, napsala agentura AFP s odvoláním na ukrajinskou armádu. Podle vojenské správy Kyjevské oblasti byli zraněni čtyři lidé. Ruské ministerstvo obrany podle Reuters informovalo, že protivzdušná obrana na okupovaném Krymu v neděli velmi brzy ráno zničila osm dronů vyslaných z Ukrajiny. Podle Moskvy se také podařilo potopit tři čluny údajně vezoucí ukrajinské vojáky.

Do Kyjeva přijel na předem neohlášenou dvoudenní návštěvu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Sešel se se svým protějškem Dmytrem Kulebou a premiérem Denysem Šmyhalem, jednal i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ohlásil zde nový balíček pomoci Ukrajině v celkové hodnotě přes miliardu dolarů. Tématem jednání byla i ukrajinská protiofenziva. Ve městě se ve středu konal také summit prvních dam pořádaný chotí ukrajinského prezidenta Olenou Zelenskou, na který přijela i manželka českého prezidenta Eva Pavlová.

Kyjev ve středu navštívila Eva Pavlová. Manželka prezidenta se na své vůbec první samostatné cestě do zahraničí zúčastnila summitu prvních dam a pánů, který už potřetí pořádá Olena Zelenská, choť ukrajinského prezidenta. Účastníci probírali hlavně dopady války na duševní zdraví obyvatel napadené země i dalších států.

Sedmnáct lidí přišlo o život při ruském útoku na tržiště ve městě Kosťantynivka v ukrajinské Doněcké oblasti. Informovalo o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) i místní úřady. Další lidé utrpěli zranění. Jeden člověk zemřel při ruském útoku na dunajský přístav Izmajil. Náletu čelil také Kyjev a Záporoží.

Útoky dronů na ruské základny jsou stále častější a úspěšnější, Rusové se proto snaží chránit své vojenské vybavení, jak jen to jde. Stanice CNN například informovala o tom, že provizorně pokrývají svá bojová letadla pneumatikami. Ukrajina se k akcím bezpilotních letounů většinou nehlásí, zároveň ale z řad jejích nejvyšších představitelů zní předpoklad, že útoků bude přibývat.

Ukrajinský generální štáb hlásí postup obránců na jihu země u obce Novoprokopivka, která leží poblíž osvobozeného Robotyne. Americký Institut pro studium války (ISW) tvrdí, že se Ukrajinci dostali za další ruskou obrannou linii, hovořit o průlomu je ale předčasné. Na východní frontě u Bachmutu se Kyjevu podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové podařilo osvobodit další tři kilometry čtvereční území. Vojáky na frontě přijel podpořit i prezident Volodymyr Zelenskyj. V Doněcké a Záporožské oblasti strávil celý den, během kterého zjišťoval stav jednotek a vojenského vybavení.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Facebooku uvedl, že tento týden požádá parlament o odvolání ministra obrany Oleksije Reznikova a na jeho místo navrhne Rustema Umerova, šéfa hlavního ukrajinského privatizačního fondu.

Ukrajinský miliardář Ihor Kolomojskyj, kterému do loňského listopadu zčásti patřily ropné firmy Ukrnafta a Ukrtatnafta, byl v sobotu obviněn z podvodu a praní špinavých peněz. Informoval o tom list Kyiv Independent. Deník Ukrajinska pravda uvedl, že podnikateli byl během domovní prohlídky předán dokument, podle kterého je oficiálně podezřelý z několika trestných činů. Ukrajinský soud na něj uvalil dvouměsíční vazbu s možností kauce ve výši 509 milionů hřiven (přes 306 milionů korun).