Kraje

Obce budou usilovat o změnu v plánované změně rozdělení peněz ze sdílených daní. Tvrdí, že novela, která má přinést více peněz krajům, naopak připraví o prostředky některé radnice. Sdružení místních samospráv se obrátilo s otevřeným dopisem na premiéra Petra Fialu (ODS), vážné výhrady má i Svaz měst a obcí. Většina krajů naopak novelu, která prošla vládou, podporuje. Ministr financí a někdejší primátor Opavy Zbyněk Stanjura (ODS) si od změny slibuje spravedlivější systém rozdělování daňových výnosů.

Podle novely zákona o rozpočtovém určení daní, kterou schválila vláda, má podíl krajů ze sdílených daní do tří let vzrůst o více než jedenáct miliard korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v úterních Událostech, komentářích řekl, že novela pomůže tomu, aby kraje měly větší možnost plnit své klíčové úkoly. Úpravu vítá také hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Nová kritéria jsou podle něj objektivní. S tím však nesouhlasí hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ODS), podle kterého je návrh na nové rozdělování peněz z daní pro jeho kraj nevýhodný. „V rámci politikaření došlo k dohodě pár hejtmanů,“ prohlásil.

Kabinet schválil novelu zákona o rozpočtovém určení daní. Podíl krajů na inkasu sdílených daní se v následujících třech letech podle ní zvýší na 10,26 procenta ze současných 9,76 procenta. Kromě toho by Praha měla od příštího roku získat navíc podíl 0,1 procenta z inkasa těchto daní. Celkem by tak roční příjmy krajů měly do roku 2027 vzrůst o 11,2 miliardy korun. Zároveň jim ale stát přestane poskytovat čtyřmiliardovou dotaci na údržbu silnic druhých a třetích tříd.

České republice prospívá, že je už dvacet let součástí ekonomického prostoru Evropské unie, shodli se v Událostech, komentářích regionální politici. Zároveň ale upozorňují, že efektivnímu využívání evropských peněz zvláště malým obcím brání složité podmínky a byrokracie. Důležité je také, aby se vnitropoliticky zohledňovaly rozdíly mezi kraji. Česko se členskou zemí EU stalo 1. května 2004.

V únoru hospodařily samosprávy v Česku s více než šestadvacetimiliardovým přebytkem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zástupce samospráv žádá, aby víc investovali a podpořili tak růst tuzemské ekonomiky. Také se blíží novela, která by měla změnit systém, podle kterého se peníze přerozdělují mezi jednotlivé kraje.

Asociace krajů předloží vládě návrh na změnu výpočtu, kterým se mezi regiony dělí peníze z daní. Zohlednit má nově počet obyvatel nebo studentů středních škol, ale například i délku silnic, které kraje spravují. I když návrh schválili hejtmani výraznou většinou, nezvedli pro něj ruku všichni. O jeho přínosu nejsou přesvědčeni dva hejtmani ze severu republiky ani pražský primátor, jehož město by navržená úprava připravila o část peněz. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že se návrh krajů podaří rychle přepsat do podoby zákona. Pro to, aby se rozpočtové určení daní pozměnilo, je i opozice.

Hejtmani a zástupci vlády se výrazně přiblížili dohodě na novém rozpočtovém určení daní. Nejpozději za tři roky by měly kraje dostávat víc z DPH i z daní z příjmu, oproti letošku zhruba o šest miliard. Do výše peněz taky promluví kritéria jako délka silnic nebo počet žáků středních škol. Jak zjistila Česká televize, s návrhem souhlasí většina hejtmanů.

Členy dolní komory po desítkách hodin pří o korespondenční volbu čekaly ve čtvrtek odpoledne ještě dvě mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního ANO. Na té první měli projednávat návrh na vydání zákona o celostátním referendu, na druhé zase šestici krajských novel zákona o rozpočtovém určení daní obcím a krajům. V obou případech však sněmovna hlasy koaliční většiny neschválila program.

Šestice krajů žádá vládu o změnu způsobu, jakým se rozděluje výnos z daní. Současný vzorec, který je starý osmnáct let, je prý nastavený nespravedlivě a neodpovídá skutečným potřebám krajů. Nebrání se přitom tomu, že by navýšení rozpočtů bylo postupné. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) i jeho kolega z Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Otázkách Václava Moravce řekli, že stojí o to, aby se diskuse o návrhu začala odvíjet i v Poslanecké sněmovně. „Že dělení peněz mezi kraje není spravedlivé, je jasné a je to vidět,“ prohlásil hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS), který byl také hostem pořadu.

Zastupitelé řady krajů a měst v pondělí rozhodovali o rozpočtech samospráv na příští rok. Mnoho jich pro rok 2024 plánuje výdaje převyšující příjmy, schodky v takových případech většinou radnice a hejtmanství chystají pokrýt penězi naspořenými v předchozích letech. Nejasný plán hospodaření má zatím vedení Mladé Boleslavi, do příštího roku vstoupí v rozpočtovém provizoriu.

Radnice omezují investiční plány na příští rok. Podle Svazu měst a obcí kvůli ekonomické nejistotě zadávají až o třetinu méně veřejných zakázek než dříve. Proto také obce hospodaří s výrazným přebytkem, který jen letos od ledna do září přesáhl 55 miliard korun.

Vláda vzala na vědomí návrh aktualizované verze Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, která počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě v Česku do roku 2030 na třicet procent. Neutrální stanovisko zaujali ministři k návrhu zastupitelstva Zlínského kraje na úpravy v rozpočtovém určení daní (RUD).

Některé kraje si stěžují, že z rozpočtového určení daní dostávají méně peněz, než by měly. Systém je podle nich nespravedlivý. Středočeští zastupitelé proto odhlasovali, že předloží do sněmovny novelu zákona, která by měla pravidla změnit. Kolik kraje z daní dostanou teď, určuje procento, nově by mohla částka vycházet z počtu obyvatel, struktury regionu nebo délky silnic.

Kraje žádají minimálně stejný podíl z výběru daní jako dosud a hejtmani chtějí zároveň změnit způsob, jakým se peníze mezi regiony rozdělují. Navýšení podílu podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepřichází v úvahu, vládní úsporný balíček naopak počítá se snížením. Vedení Středočeského kraje mluví i o možné žalobě k Ústavnímu soudu.

Vysilující období mají za sebou letošní deváťáci a také jejich rodiče. Na střední školy se hlásilo nebývalé množství uchazečů a zdaleka ne každý z nich se dostal na školu, na niž chtěl. Bezprostředně se s následky musí potýkat nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN), ale potýká se s tím, nač se mohli posledních patnáct let připravovat jeho předchůdci – ministři za Zelené, Věci veřejné, ODS, ČSSD (dnes SOCDEM), ANO a STAN. Bylo jich od roku 2008 dvanáct. Část z nich oslovili Reportéři ČT a vesměs od nich uslyšeli, že se o dostatečnou kapacitu měly postarat hlavně kraje, které zřizují střední školy. Krajští politici ale naopak tvrdí, že je to záležitost dlouhodobé koncepce, kterou má mít ministerstvo.

V situaci kolem nedostatku míst na středních školách podle prezidenta Petra Pavla selhaly vláda i kraje. S ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) chce prezident hledat řešení, které pomůže již do začátku nadcházejícího školního roku, řekl v rozhovoru pro Deník.cz. Podle Pavla nemá smysl přijít pouze s opatřením, které se promítne až za několik let.

Nedostatek míst ve školách je zapříčiněn hlavně populačním nárůstem, svůj podíl viny na tom ale nesou i kraje, myslí si ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Dodává, že největší přetlak studentů je v okolí velkých měst. Podle experta na školství a ředitele společnosti SCIO Ondřeje Šteffla by jednou z cest mohla být redukce otevíraných míst na víceletých gymnáziích. O aktuálních problémech českého školství debatovali v pořadu Události, komentáře.

Kraje rozdělí dotace z programu Obchůdek prodejnám v menších obcích. Každý region má nárok až na čtyři miliony korun. Peníze mohou provozovatelé využít na mzdy prodavačů, nájem za objekt, poplatky za energie nebo platební terminál. Přesto mnohdy nestačí a prodejny končí.

Po celém Česku plánují vodárenské společnosti zdražovat vodu. O záměru navýšit od nového roku ceny pro Pražany o dvacet procent informovala společnost Veolia. Česká televize proto oslovila vodárenské společnosti v ostatních krajských městech. V pěti budou muset vodu zdražit. Lidé v dalších krajských městech mohou jednání o zvýšení cen čekat v nejbližších týdnech. Podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací by lidé v Česku od začátku příštího roku mohli za vodu zaplatit až o třetinu víc.

Města, kraje, ale i nemocnice, školy nebo sportovní kluby budou mít zajištěné energie i v příštím roce, slibují lídři vládní koalice. Pokud tyto instituce neuzavřou smlouvy samy, zajistí je dodavatelé poslední instance (DPI). A to za státem garantované ceny. Slova vicepremiéra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše potvrdil ČT i šéf poslanců ODS Marek Benda. Doteď kabinet počítal s tím, že pro veřejné instituce bude nakupovat státní obchodník, firma Prisko.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

Lídři koaličních stran se v úterý shodli na dofinancování péče pro poskytovatele sociálních služeb. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání oznámil, že na péči pro potřebné poskytne kabinet dodatečných 3,2 miliardy korun. Kraje původně žádaly doplacení 4,4 miliardy korun. Poskytovatelé sociální péče dříve upozorňovali na to, že bez dalších peněz budou muset omezit své služby.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) přislíbil, že do konce jednání o přerozdělování uprchlíků mezi kraji nebude dělat ukvapené a unáhlené kroky, k nimž by patřilo uzavření pražského asistenčního centra ve Vysočanech (KACPU). Uvedl to vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hřib se ohradil, že ukvapené kroky nedělá a zároveň je rád, že stát s hejtmany začal přerozdělování uprchlíků řešit. O uprchlické vlně debatovali politici v Událostech, komentářích. Vláda kvůli ní také schválila prodloužení nouzového stavu do konce června.

Vláda schválila návrh na prodloužení nouzového stavu vyhlášeného kvůli vlně migrace z Ukrajiny o třicet dnů. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po jednání kabinetu. Bez prodloužení by opatření skončilo 31. května. Sněmovna návrh posoudí ve čtvrtek na mimořádné schůzi.