Klára Dostálová

Nový migrační pakt má k dokonalosti daleko, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře vládní a opoziční politici. Podle místopředsedy ODS Alexandra Vondry opatření migrační proud nezastaví, v normě navíc chybí klíčová návratová politika. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) se obává, že pro běžence může norma fungovat jako pozvánka. Místopředseda hnutí STAN Jan Farský je nicméně přesvědčen, že jde o pozitivní krok vpřed, i když zůstává „na půl cesty“.

Poslanci se ve čtvrtek sešli kvůli mimořádné schůzi k migračnímu paktu EU, vyvolalo ji opoziční ANO. Jeho předseda Andrej Babiš pakt v úvodu schůze označil za největší zradu v novodobých dějinách Česka. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) označil jeho slova za předvolební rétoriku a za politiku strachu. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odpoledne vystoupení k migračnímu paktu přerušila, poslanci se vrátili k řádné schůzi, na jejímž programu byly interpelace na členy vlády. Premiér Petr Fiala (ODS) po skončení mimořádného summitu v Bruselu řekl, že kolem unijního migračního paktu se objevuje celá řada nesprávných informací i lží.

Volby do Evropského parlamentu by nyní v Česku vyhrálo podle průzkumu agentury STEM/MARK ANO s 27,5 procenta hlasů před koalicí SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), kterou by volila pětina lidí. Zhruba po deseti procentech hlasů by dostala koalice Starostové a osobnosti pro Evropu, kterou tvoří hnutí STAN a SLK, a koalice SPD a Trikolory. Podobný zisk by měli i Piráti. Pětiprocentní hranici by ještě překročila koalice Stačilo! v čele s komunisty a koalice Přísahy a Motoristů sobě. S ohledem na očekávanou nízkou volební účast je ale třeba brát výsledky průzkumu s obezřetností, upozornila agentura.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.

Marii Kaiseršotové ze středočeského Klučova před domem v roce 2016 postavila firma z holdingu Agrofert dvě obří sila na obilí. Kaiseršotová záhy zjistila, že stavba neměla vydané klasické stavební povolení. To nemá dodnes. Soudy po letech sporů definitivně rozhodly, že jde o černou stavbu. Agrofert přitom dle rozsudků musel vědět, že pravidla obchází. Letitý spor ovlivňovaly i úřady, kterým šéfovaly političky z hnutí ANO. Pro Reportéry ČT natáčely Jana Neumannová a Zuzana Černá.

V Česku roste zájem o bydlení mimo velká města. Lidí podle aktuálních dat Českého statistického úřadu přibývá hlavně v obcích do tří tisíc obyvatel. V nich žije každý třetí člověk. Často však v menších obcích a vesnicích chybějí základní služby. Investice by vyšly na miliardy korun.

Opozici se nepodařilo prosadit mimořádnou schůzi sněmovny k migračnímu paktu EU. Koaliční většina neumožnila schválení programu. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) není podoba migračního paktu ideální, ale jde o posun správným směrem. Představitelé opozice vládu obviňovali například ze „zrazení zájmů českých občanů“.

Za politického neumětela označil ministra školství Mikuláše Beka (STAN) kvůli stylu komunikace vzhledem k problémům jeho oboru a hrozbě další stávky v Otázkách Václava Moravce předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Bek kritiku považuje za nespravedlivou. Předseda školských odborů František Dobšík nevyloučil kvůli spornému financování nepedagogických pracovníků další protesty. O tématu debatovali také ministr místního rozvoje Ivan Bartoš (Piráti) a exministryně Klára Dostálová (ANO).

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) zvažuje, že by se v rámci podpory českého zemědělství zrušilo danění dotací. Daň je podle něj v Evropské unii výjimkou, uplatňují ji pouze Česko a Slovensko. Osvobození zemědělských dotací od daní by podle prvního místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka podpořilo i největší opoziční uskupení. Politici to řekli v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi Prima. Vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) v Otázkách Václava Moravce uvedl, že problém spočívá v tom, že Evropská unie nechrání své zemědělce před levným dovozem z mimounijních zemí.

Výbor ANO schválil kandidátní listinu hnutí pro červnové volby do Evropského parlamentu. Na čtvrteční tiskové konferenci stínové vlády to oznámil její předseda Karel Havlíček. Kandidátku podle očekávání povede bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, následují poslanec Jaroslav Bžoch a dosavadní europoslanec Ondřej Knotek. Výbor listinu schvaloval korespondenčně do úterý.

Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová v nedělních Otázkách Václava Moravce mimo jiné velmi silně naznačila, že za aktuální obstrukce při projednávání korespondenční volby ze zahraničí v dolní komoře si může pětikoalice sama, protože se o návrhu neporadila s opozicí a snaží se ho prosadit na sílu jako „hurá akci na bázi 15 poslanců“. To důrazně odmítl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zároveň připomněl, že volbu poštou ze zahraničí mělo v minulosti v programu i ANO, ale „účelově mění svůj pohled“. Projednávání sporné normy má ve sněmovně pokračovat v následujících dnech, do rozpravy jsou přihlášeny desítky zákonodárců.

Sněmovna od středečního rána v úvodní debatě řešila sporný koaliční návrh na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se protáhla do půlnoci, poté byla schůze přerušena. Zákonodárci budou znovu jednat ve čtvrtek od devíti hodin ráno. Opozičnímu hnutí ANO, které proti novele tvrdě vystupuje, se večer nepodařilo prosadit návrh na přerušení debaty o předloze do konce letošního roku. Do sálu stačil dorazit dostatečný počet zákonodárců koaliční většiny na to, aby tento procedurální návrh neprošel.

Ve středu se poslanci začnou na mimořádné schůzi zabývat návrhem na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Ti dle místopředsedkyně sněmovny Věry Kovářové (STAN) mají často volební místnosti velmi daleko, jsou proto znevýhodněni před voliči v Česku. „Tam, kde jsou voliči buď za prací, Erasmu či stážích, je pro ně korespondenční volba často jedinou možností,“ upozornila v Událostech, komentářích. Zákonodárci mají podle místopředsedkyně sněmovny Kláry Dostálové (za ANO) řešit důležitější věci, než je volba poštou. Podle ní by navíc zákon mohl narazit na ústavnost. Koalice by se s opozicí měla domluvit na jiném způsobu zjednodušení volby pro občany v cizině, myslí si.

Stát vynakládá na podporu bydlení miliardy, na trh s bydlením to má ale jen okrajový vliv, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle něj hlavní problémy bytové politiky, zejména dostupnost a kvalita bytového fondu, dlouhodobě přetrvávají. NKÚ kontroloval peníze vynakládané ministerstvem pro místní rozvoj a Státním fondem podpory investic. Obě instituce vydaly na podporu bydlení v letech 2016 až 2021 dohromady 13,9 miliardy korun a podpořily více než 4500 projektů.

Poslanci schválili návrh rozpočtu na rok 2024. Počítá s meziročním snížením schodku o 43 miliard na 252 miliard korun. Jednání o návrhu provázely hodiny projevů a připomínek členů opozice i zástupců vládních stran. Dále dostane návrh státního rozpočtu k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá.

Digitalizace stavebního řízení je v ohrožení. Současný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) zrušil tendr, který rozběhla jeho předchůdkyně Klára Dostálová (za ANO) a v němž hrál klíčovou roli Luděk Šteffel. Ten je nyní jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Dostálová Štefflovo angažmá pro Reportéry ČT hájí s tím, že si ho vybrali odborníci na IT a ona neměla důvod jejich volbu zpochybňovat. Bartoš sice nechal vypsat nové výběrové řízení, to ale „zařízl“ antimonopolní úřad. Není tak jasné, kdy budou moci stavebníci v Česku přejít z papírových formulářů na ty digitální a potenciálně tak řízení urychlit.

Poslanci měli ve čtvrtek na programu pravidelné ústní a písemné interpelace. Dopoledne však projednali jen čtyři ze čtrnácti, a to kvůli omluvám členů vlády, ale i zákonodárců. Z jednacího dne nebo z jeho části se omluvilo dvanáct z osmnácti zástupců kabinetu včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a skoro čtvrtina poslanců. Během odpoledne pak padly dotazy například na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ohledně stavů u policie nebo ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kvůli přesčasům lékařů.

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun. Plánované příjmy se zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Nyní už poslanci tyto základní údaje měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve nevyloučili drobné přesuny. Návrh nyní zamíří k projednání výborům.

Kabinet Petra Fialy (ODS) přečkal hlasování o nedůvěře. Po více než 31 hodinách poslanci vládní koalice odmítli návrh, který iniciovalo opoziční hnutí ANO. Zdůvodnilo ho tím, že spojuje ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s kauzou Dozimetr. Hlasování ve sněmovně skončilo ve čtvrtek nad ránem, pár minut před jednou hodinou. Po vyhlášení výsledků a jejich zpřesňování pak byla tato schůze ukončena.

Od listopadu se změní pravidla pro čerpání evropských dotací. Vybrané operační programy už nebude vláda spolufinancovat. Obce tak budou muset platit víc ze svého, a je možné, že nebudou chtít tolik investovat do nových projektů. Novinka se nedotkne těch už dřív schválených.

Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (za ANO) obvinila v pátečních Událostech, komentářích vládní koalici v souvislosti s procesem schválení konsolidačního balíčku ve sněmovně ze „znásilnění“ jednacího řádu. K tomu podle ní navíc dochází opakovaně. Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) nicméně něco takového jasně odmítl, domnívá se, že opoziční zákonodárci měli na kritiku či úpravy souboru vládních úsporných opatření času dost, navíc s ním sami plýtvali.

Po zdražení elektřiny by se lidé v Česku mohli v příštím roce dočkat i zdražení tepla. Už ve středu má vláda rozhodovat o tom, že nedá 17 miliard korun, které měly kompenzovat ceny tepla. Tyto peníze přitom loni slíbila. Podpora měla jít přes teplárny tuzemským domácnostem. Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) už ceny energií klesají, řekl to v Otázkách Václava Moravce. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že závazek pro teplárny by se měl přesto dodržet.

Případ údajného podplácení kvůli veřejným zakázkám agentury CzechTourism v hodnotě téměř třiceti milionů korun míří před soud. Státní zástupkyně k němu podala obžalobu na dvanáct lidí. Informoval o tom mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Hlavní postavou případu je bývalý manažer agentury Aleš Pangrác, který podle policie manipuloval zakázky a přijímal úplatky za jejich rozdělování. Zbývající lidé včetně karlovarského radního Petra Bursíka (ODS) čelí obvinění z podplácení. Policie kvůli zakázkám prověřovala i exministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO), její případ ale odložila.

Poslanci ukončili ve čtvrtek v podvečer obecnou rozpravu nad vládním konsolidačním balíčkem, kterou zahájili ve středu odpoledne. Trvala šestnáct a čtvrt hodiny, opozice v ní ohlásila desítky úprav, některé změny předložili i vládní poslanci. Krátce nato bylo druhé čtení konsolidačního balíčku ukončeno, soubor úsporných opatření se tak blíží ke schvalování, které by mělo proběhnout koncem září. Opoziční ANO a SPD nicméně navrhují například snížení daňového zatížení nákladů na bydlení, stejně jako nižší sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na balenou kojeneckou vodu, menstruační pomůcky a řezané květiny. Prosazovali také vyšší podporu stavebního spoření, kterou chce vláda naopak snížit.