Karel Havlíček strana 3 z 5

Expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš v reakci na zproštění obžaloby v kauze Čapí hnízdo uvedl, že z rozsudku má radost. Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka není závěr soudu žádné překvapení. Premiér Petr Fiala (ODS) prý rozsudek respektuje, podobně se vyjádřili i předseda Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš, předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová či šéf poslanců SPD a místopředseda hnutí Radim Fiala.

Andrej Babiš na sněmu ANO v Praze obhájil pozici předsedy strany, získal asi 90 procent platných hlasů. Obdržel nominaci ze všech čtrnácti krajů, stejně jako první místopředseda Karel Havlíček. I on funkci bez problémů obhájil. Neměli protikandidáty. Delegáti následně zvolili i čtyři řadové místopředsedy, novým se stal poslanec Robert Králíček. Babiš v dopoledním projevu prohlásil, že loni zvažoval konec v politice. Osočil současný kabinet z neschopnosti. Za úkol ANO označil návrat do vlády. Na odpolední tiskové konferenci dodal, že neusiluje o voliče hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), ale o zrazené voliče vládních stran. Za ideální by pokládal zisk nadpoloviční podpory ve volbách.

Bývalý premiér Andrej Babiš obhájil pozici předsedy opozičního ANO, které vede nepřetržitě od založení v roce 2012. V rozhovoru pro ČT označil za současný hlavní cíl vítězství v příštích sněmovních volbách. Nevyloučil přitom, že by znovu usiloval o post premiéra. Chce také přesvědčit příznivce svého hnutí, aby víc než dříve přišli k červnovým volbám do Evropského parlamentu.

Bývalý premiér Andrej Babiš nadále zůstává šéfem hnutí ANO. Zvolen byl na sobotním sněmu, a to i přesto, že před dvěma lety tvrdil, že už kandidovat nebude. Ve funkci šéfa hnutí je už téměř dvanáct a půl roku, tedy od jeho založení v roce 2011. Ovšem nejdéle sloužícím předsedou v rámci české politické scény zatím není, tento post si drží Vojtěch Filip, jenž byl v čele KSČM šestnáct let. I Ivan Bartoš kormidluje pirátskou loď už čtrnáct let a osm měsíců.

„Dělá ze sebe trochu popleteného profesora, ačkoliv to není možné, aby člověk jeho inteligence nevěděl, že vkládá peníze do instituce, která je – v uvozovkách – pračkou peněz,“ prohlásil na konto předsedy vlády Petra Fialy (ODS) místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Karel Havlíček. Premiérův stranický kolega a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda uvedl, že kolem Fialy v tomto ohledu „není jediná pochybnost“. O kauze debatovali v pořadu Události, komentáře.

Vládní většina v pátek neumožnila konání mimořádné schůze k podílu premiéra Petra Fialy (ODS) v Podnikatelské družstevní záložně. Po třech a půl hodinách projevů zákonodárců s přednostním právem neměla opozice dostatek hlasů pro schválení programu jednání. Poslanci z hnutí ANO a SPD Fialu kritizovali, protože by jako předseda vlády měl podle nich mít o svých financích přehled. Premiér uznal, že majetkové přiznání vyplnil špatně, tvrdí ale, že nic trestného neudělal.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) svolal po jmenování ekonoma Petra Zahradníka novým zmocněncem pro zavedení eura koaliční dohodovací řízení. Stalo se tak na základě žádosti jedné z koaličních stran, informovala mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Zahradník není „velkým“ koordinátorem vybraným vládou, člena Národní ekonomické rady vlády jmenoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Nad tím se pozastavila opozice, podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka Dvořák takovým krokem hrozí zesměšněním premiéra, od nějž nyní očekává rázný krok vůči ministrovi.

Fixní část ceny, kterou zaplatil státní podnik Čepro za koupi sítě Robin Oil, činila 2,4 miliardy korun. Další tvořily peníze a provozní kapitál firmy. Kupní cenu společnosti Robin Oil potvrdily dva nezávislé posudky, uvedl předseda představenstva Čepra Jan Duspěva. Výslednou cenu však s odkazem na závazek o mlčenlivosti neuvedl. Její návratnost očekává zhruba za osm a půl roku. Stát kvůli akvizici odpustil Čepru vyplacení dividendy ze zisku za rok 2022, který činil 1,6 miliardy korun. Deník e15 s odkazem na dva na sobě nezávislé zdroje v minulých dnech napsal, že cena transakce činila 4,5 miliardy korun.

Vláda ve středu oznámila, že zvažuje, že by v Česku mohly vzniknout až čtyři nové jaderné bloky, dosud se přitom hovořilo o jediném novém bloku v Dukovanech. Otázkou tak zůstává, jak by stát stamiliardové náklady na jejich vybudování uhradil. Podle části odborníků může potřebná suma být i v řádech bilionů korun. O financování projektu začne expertní skupina teprve jednat.

Průmysl je v Česku tradičně velmi důležitou částí hospodářství a významně přispívá k jeho prosperitě. Poslední roky ho však stále víc oslabují. Nejdříve udeřilo covidové období, po něm následovaly energetická krize, rusko-ukrajinská válka a sílící tlak Evropské komise nazvaný Green Deal (Zelená dohoda). Jak se může průmysl dál vyvíjet?

Vláda vyzve francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP, které se ucházejí o stavbu jaderného bloku v Dukovanech, k předložení závazných nabídek k stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. V další části tendru nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož propozice nesplnila podmínky. Na nové návrhy budou mít dva uchazeči čas do 15. dubna, oznámil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Premiér Petr Fiala (ODS) je rád, že vicepremiér Vít Rakušan (STAN) vysvětlil svůj pondělní výrok o výkupu minoritních podílů v energetické společnosti ČEZ, a to kvůli dopadu informací o skupině na burzu. Bylo by podle něj dobré, aby se takto ve vládě nepřekvapovali a všichni více dbali na společný konsenzus, uvedl předseda vlády na síti X. Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) uvedl, že by měl zakročit premiér a Rakušana zkritizoval. Akcie ČEZu na pražské burze nejprve zdražily z pondělních 876 korun až na 904,50 koruny, ale odpoledne zase postupně zlevnily na 880 korun.

Ministerstvo financí očekává horší výsledek ekonomiky, Česko se tak letos pravděpodobně nevrátí na předcovidovou úroveň výkonu národního hospodářství. Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto představila 37 návrhů, jak výkon tuzemské ekonomiky zlepšit. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) vláda již řadu doporučení realizuje, do konce volebního období dotáhne například zkrácení doby povolování staveb. Karel Havlíček (ANO) mu v pořadu Události, komentáře oponoval, že se vláda chová příliš rozpočtově, a i když je nezbytné šetřit, je současně třeba se koukat na strukturu HDP.

Ve sněmovně debatovalo o obstrukcích, a to ve spojitosti se středečním nálezem Ústavního soudu, který řekl, že dlouhé bezobsažné projevy nemohou sněmovnu paralyzovat. Podle kabinetu by se tak mohl změnit jednací řád. Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka nemůže Ústavní soud diktovat, jak dlouho může opozice mluvit, o tom rozhoduje sněmovna. Premiér Petr Fiala (ODS) naopak doufá v to, že si opozice verdikt Ústavního soudu s pokorou přečte, což bude mít dlouhodobý vliv na dění ve sněmovně.

V příštích letech se sníží kapacita v zásobnících na zkapalněný zemní plyn (LNG), kterou má Česká republika pronajatou. Zásobník v Nizozemsku nahradí nedávno dojednaný pronájem místa v terminálu v Německu jen částečně, vláda se proto zřejmě poohlédne po náhradě zbytku. Z ČEZu ovšem zní, že by se Česko v budoucnu mohlo bez části nynější kapacity obejít, podobně smýšlí i opoziční politici.

Česká republika se brzy úplně zbaví závislosti na energetických surovinách z Ruska, řekl na úterní konferenci Efektivní energetika premiér Petr Fiala (ODS). V případě dodávek plynu je podle něj téměř hotovo, po rozšíření ropovodu TAL v příštím roce to očekává rovněž u dodávek ruské ropy a čeká také postupné nahrazení ruského jaderného paliva. Podle Fialy se Česko v budoucnu může stát centrem nových jaderných technologií. Šéf ČEZu Daniel Beneš uvedl, že do energetiky bude v Česku nutné do roku 2050 investovat až čtyři biliony korun.

Sněmovna od středečního rána v úvodní debatě řešila sporný koaliční návrh na zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se protáhla do půlnoci, poté byla schůze přerušena. Zákonodárci budou znovu jednat ve čtvrtek od devíti hodin ráno. Opozičnímu hnutí ANO, které proti novele tvrdě vystupuje, se večer nepodařilo prosadit návrh na přerušení debaty o předloze do konce letošního roku. Do sálu stačil dorazit dostatečný počet zákonodárců koaliční většiny na to, aby tento procedurální návrh neprošel.

Památku Jana Palacha, který se před 55 lety upálil na pražském Václavském náměstí, si v úterý lidé připomněli na několika místech v Česku. Patří mezi ně nádvoří pražského Karolina, kde byla v roce 1969 vystavena Palachova rakev, i studentův památník na Václavském náměstí. Svíčky lidé zapalovali i na Olšanských hřbitovech, kde je Palachův hrob. V Děčíně byl u příležitosti úterního výročí odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je Palachovo poselství stále aktuální. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) se jeho čin zasloužil o přeměnu totalitní společnosti ve společnost demokratickou a svobodnou.

Rozhodnutí o vítězi tendru na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se blíží. Zhruba za měsíc, tedy v polovině února, by společnost ČEZ měla vládě odevzdat hodnoticí zprávu s pořadím jednotlivých uchazečů. Finální verdikt pak bude na kabinetu. Premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil, že definitivní rozhodnutí padne během letošního roku.

Předsedou Pirátů zůstává Ivan Bartoš. Jeho protikandidátkou byla europoslankyně Markéta Gregorová, oba se v debatě před hlasováním vyslovili pro setrvání strany ve vládě. Kromě předsedy vybrali Piráti také místopředsedkyně. První místopředsedkyní Pirátů bude poslankyně Klára Kocmanová, druhou Gregorová. Třetí místopředsedkyní je jihomoravská krajská radní Jana Holomčík Leitnerová, čtvrtou zastupitelka obce Krnsko Dominika Poživilová Michailidu.

V úterý bude celostátní výbor KDU-ČSL rozhodovat o setrvání předsedy lidovců Mariana Jurečky ve vládě. Česká televize oslovila všechny jeho členy a Jurečkův konec v kabinetu nepodpořil nikdo. Většina členů výboru si ale chce v úterý vyslechnout jeho argumenty. Premiér už v neděli řekl, že žádnou změnu ve vládě nechystá. Kauza se týká vánočního večírku na ministerstvu z 21. prosince, který pokračoval i po tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v Otázkách Václava Moravce omluvil za ministerský večírek, který probíhal v době střelby na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (FF UK). Podle svých slov zprávu o incidentu obdržel v 17 hodin, v 18:26 na ní reagoval a party skončila jeho odchodem na jednání vlády, které začínalo v 21 hodin. Svou rezignaci na vládní posty je připraven zvážit, debatovat o ní chce s lidoveckým vedením. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že jeho odvolání nepřipravuje.

Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců ve středu podpořila vláda. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.

Zástupci vládních stran na novoročním projevu prezidenta republiky Petra Pavla oceňují vyváženost a povzbuzující vyznění. Z opozice zaznívají hlasy, že Pavel zvolil témata, která současnému kabinetu nahrávají.