Joe Biden strana 5 z 5

Maďarský parlament v pondělí schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů dosud neratifikovala. Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona jde o historický krok, informovala agentura Reuters. Aby byla ratifikace vstupu do Aliance platná, musí ji ještě podepsat maďarský prezident.

Bývalý americký prezident Donald Trump se opět přiblížil k získání republikánské nominace pro podzimní souboj o Bílý dům. V Jižní Karolíně v primárkách porazil zbývající republikánskou vyzývatelku Nikki Haleyovou. Ta ale chce v souboji pokračovat, přestože Trump uspěl i ve státě, kde ona byla dříve guvernérkou.

Oznámení ruských úřadů o smrti opozičního lídra Alexeje Navalného v době začátku mnichovské bezpečnostní konference představuje vzkaz, prohlásil v rozhovoru pro ČT24 ruský opozičník a bojovník za lidská práva Garri Kasparov. Šéf Kremlu Vladimir Putin podle něj chce demonstrovat sílu a lhostejnost. Navalnyj věřil, že se věci v Rusku mohou změnit a jeho vražda ukazuje, že jakékoliv očekávání změny v této zemi je marné, zdůraznil Kasparov.

Uchazeč o republikánskou kandidaturu na amerického prezidenta Donald Trump nepolevuje ve své neochotě ke schválení další finanční pomoci pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Osud lídra ruské opozice Alexeje Navalného přirovnal k vlastním obtížím při soudních sporech. Trumpovy politické postoje i šance na znovuzvolení, které naznačují průzkumy i výsledky v primárkách, provokují úvahy o změnách v evropské bezpečnostní architektuře.

Prezident Spojených států Joe Biden je přesvědčen o tom, že americký Kongres obnoví válečnou pomoc Ukrajině. Řekl to v sobotním telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zároveň ale Biden varoval, že pokud se Ukrajina nedočká další americké pomoci, mohlo by ji Rusko připravit o další území.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil požadavky palestinského teroristického hnutí Hamás za odpoutané od reality poté, co jeho lídr vyhlásil, že kromě stažení izraelské armády chce zastavení blokády Gazy a propuštění Palestinců z izraelských věznic. Netanjahu tak trvá na zničení Hamásu a na operaci v Rafahu.

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho firmy musí zaplatit 354,9 milionu dolarů (8,4 miliardy korun) na pokutách za podvodné zveličení hodnoty majetku, rozhodl v pátek newyorský soudce, napsala agentura Reuters. Na tři roky mu také zakazuje vést v New Yorku firmy.

Rusko se chová ke svým občanům stejně jako ve své zahraniční politice, proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi snící o lepší budoucnosti, okomentoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zprávu o smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězeňském táboře. Kritické reakce na adresu režimu ruského diktátora Vladimira Putina přicházejí i ze světa. Za smrt Navalného je zodpovědný Putin, prohlásil například americký prezident Joe Biden.

Izrael odmítá diktáty ze zahraničí ohledně trvalého urovnání vztahů s Palestinci, uvedl na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Svůj příspěvek zveřejnil krátce po telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ten Netanjahua vyzval, aby se vojenská operace izraelské armády nerozšířila na Rafáh, dokud nebude zaručena bezpečnost civilistů. Netanjahu také uvedl, že odmítá jednostranné uznání palestinského státu.

Rusko pracuje na vývoji zbraně proti satelitům, uvedl ve čtvrtek mluvčí Bílého domu poté, co ve středu vyvolala ve Washingtonu rozruch zpráva o neznámé nové hrozbě pro americkou národní bezpečnost. Americká vláda nyní zdůrazňuje, že zjištění tajných služeb nesvědčí o bezprostředním ohrožení. Prezident Joe Biden podle Bílého domu chce o věci jednat s Moskvou.

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který na příštích osmnáct měsíců chrání Palestince pobývající ve Spojených státech před případnou deportací. Podle agentury Reuters to ve středu večer oznámil Bílý dům, který v této souvislosti poukázal na zhoršující se humanitární podmínky v Pásmu Gazy. Na ty upozornili i premiéři Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, kteří ve společném prohlášení apelovali na vyhlášení humanitárního příměří. Postavili se také proti plánované ofenzivě Izraele do Rafáhu v Pásmu Gazy.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg očekává, že osmnáct členů Severoatlantické aliance letos vydá na obranu dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to před čtvrtečním jednáním ministrů obrany NATO. Severoatlantická aliance má 31 členských států, dalším členem by se brzy mohlo stát Švédsko. Ratifikační proces ale ještě musí dokončit maďarský parlament.

Americký ministr obrany Lloyd Austin byl propuštěn z vojenské nemocnice a opět se ujal svých povinností v plném rozsahu, oznámily tiskové agentury s odvoláním na komuniké Pentagonu. Lékaři doporučili šéfovi resortu obrany práci z domova, než se koncem týdne vrátí do kanceláře, očekávají přitom jeho plné uzdravení.

Republikánská většina v americké Sněmovně reprezentantů schválila návrh ústavní žaloby, tedy impeachmentu, na ministra pro vnitřní bezpečnost Alejandra Mayorkase, píší tiskové agentury. Republikáni šéfa resortu, který má ve vládě prezidenta Joea Bidena na starosti migraci, obviňují z vyvolání krize na hranicích mezi Spojenými státy a Mexikem. Obžalobu nyní musí schválit americký Senát.

Americký Senát schválil po dlouhé rozpravě návrh zákona o pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu ve výši 95,3 miliardy dolarů (2,2 bilionu korun), jehož přijetí už skoro čtyři měsíce požaduje americký prezident Joe Biden. Podpořila ho i část republikánů, kteří jej dlouho chtěli spojit se zpřísněním imigrační politiky, nakonec ale kompromis v této věci odmítli. Návrh by nicméně stále mohl narazit ve Sněmovně reprezentantů, jejíž republikánský předseda Mike Johnson se staví proti plánu.

Americký ministr obrany Lloyd Austin byl v neděli převezen do nemocnice kvůli příznakům naznačujícím naléhavý problém s močovým měchýřem, uvedl mluvčí Pentagonu Patrick Ryder. Austinův zdravotní stav je pod drobnohledem od doby, co byl po Novém roce hospitalizován a několik dní o tom nevěděli nejvyšší představitelé USA ani prezident Joe Biden.

Pokud země NATO nebudou dávat dost na obranu a napadne je Rusko, Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa jim nepřijdou na pomoc. Trump, který se uchází o republikánskou nominaci na prezidenta, se tak v sobotu vyjádřil během předvolební kampaně ve městě Conway v Jižní Karolíně. Řekl dokonce, že by v takovém případě Rusko povzbudil, „ať si dělá, co chce“, informuje server televize CNN, který to označuje za „ohromující“ přiznání, že by Trump v případě svého zvolení nedodržel základní ustanovení Severoatlantické aliance o kolektivní obraně. Bílý dům v reakci slova Trumpa označil za „odporná a šílená“.

Spojené státy se zavázaly, že budou masivně investovat do obnovitelných zdrojů energie. Mezi ně patří i větrné turbíny na moři. Ale oproti evropským zemím v tom USA zatím zaspaly. Chybí jim totiž klíčový nástroj, bez něhož je instalace těchto elektráren nesmírně složitá. Celý proces navíc hatí zákon z roku 1920.

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem stále více promlouvá i do americké prezidentské kampaně. Bílý dům posílá poradce do arabských komunit v klíčových státech, jako je například Michigan. Bezpečnostní představitelé americké vlády tam přiznávají chyby prezidenta Joea Bidena v prvotním postupu a slibují změny v politice vůči Izraeli. Aby udrželi podporu muslimských a levicových voličů v listopadových volbách.

Izrael, který nyní soustřeďuje hlavní část svých operací v Gaze na Rafáh, má právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem, shodli se americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Syrská armáda mezitím oznámila, že její protivzdušná obrana v sobotu v ranních hodinách sestřelila několik izraelských raket vyslaných na předměstí Damašku, některé další ale zřejmě zasáhly cíl a zabily nejméně tři osoby, informovaly světové agentury. Jde o druhý podobný útok za méně než 24 hodin. Izraelská armáda se k tomu tradičně nevyjadřuje.

Americký prezident Joe Biden tvrdí, že jeho paměť je v pořádku a že je nejkvalifikovanější osobou pro úřad hlavy státu. Řekl to v reakci na zprávu zvláštního vyšetřovatele Roberta Hura o tom, jak nakládal s tajnými dokumenty. Hur sice nevznesl obvinění, ale mimo jiné poznamenal, že Bidenova paměť byla „značně omezená“, když byl dotazován členy jeho týmu. Také exprezident Donald Trump, Bidenův pravděpodobný republikánský soupeř v listopadových prezidentských volbách, se v poslední době dopouští slovních přešlapů, kvůli kterým jeho kritici zpochybňují jeho mentální kondici.

Americký prezident Joe Biden považuje postup Izraele v Pásmu Gazy za přehnaný. Hlava státu to řekla novinářům během noci na pátek a dala přitom najevo, že umírání a utrpení nevinných civilistů v Gaze musí skončit a že je pro dlouhodobé přerušení bojů. Agentura Reuters vyjádření označuje za dosud nejtvrdší veřejnou kritiku postupu izraelské vlády. Ani poslední diplomatické aktivity USA a Kataru však zatím nevedly Izrael a teroristické hnutí Hamás k dohodě na příměří.

Lékaři diagnostikovali rakovinu britskému králi Karlu III., oznámil v pondělí v prohlášení Buckinghamský palác. Monarcha podle něj na doporučení lékařů odkládá veřejné akce, ale pokračuje v administrativní práci a započal s léčbou. O jaký typ rakoviny jde, oznámeno nebylo.

Demokratičtí a republikánští senátoři představili dlouho očekávaný návrh zákona, který spojuje opatření proti nelegální imigraci s vyčleněním desítek miliard dolarů na další pomoc Ukrajině či Izraeli. Návrh, o němž bude Senát poprvé hlasovat tento týden, prakticky okamžitě podpořil americký prezident Joe Biden. Jeho osud je však nejistý, protože proti balíku se jasně vymezilo republikánské vedení Sněmovny reprezentantů v čele s předsedou Mikem Johnsonem, které slibuje, že jej v případě schválení Senátem pohřbí.