Jáchymov strana 2 z 2

Hasiči varují před požáry komínů, kterých například v Karlovarském kraji od začátku měsíce přibylo. Většinu přitom zaviní nedbalost majitelů domů. U jednoho z nejvážnějších případů ze začátku topné sezony zasahovali na Chebsku – požár tam nepřežila jedna žena.

Krušnohorská kulturní krajina je první přeshraniční českou památkou, která se dostala na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Návrh na zápis této oblasti se staletou hornickou tradicí podalo společně Česko a Německo. Českou stranu regionu, který podává jedinečné svědectví o vlivu rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií, reprezentuje pět zapsaných lokalit: Jáchymov, Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti u Ostrova, Krupka a Mědník.

Kladrubský hřebčín a hornický region Krušnohoří/Erzgebirge byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom výbor pro světové dědictví UNESCO na zasedání v Baku. Počet památek v České republice, které se mohou pyšnit titulem světového dědictví, se tak rozrostl na čtrnáct.

Dnes 93letý Branislav Tvarožek pochází z rodiny, která za druhé světové války bojovala proti fašistům a po ní i proti komunistické totalitě. Za Slovenského národního povstání byl členem strážného oddílu generálů Goliana a Viesta, otci pak pomáhal zásobovat partyzány jídlem a zbraněmi. Po válce ho věznili komunisté za pomoc bratranci, který se po útěku do americké okupační zóny Německa vrátil jako agent chodec.

Krušnohorské obce rozdělil spor o podobu Klínovce. Soukromá společnost tam chce postavit rozhlednu s naučnou stezkou. Boží Dar se bojí, že atrakce přiláká až moc turistů. Okolní větší města ale naopak více turismu vítají.

Josef Klečka v mládí propadl muzice a skautingu. Oddíl s kamarády nerozpustili ani po zrušení skauta. Sabotovali komunistické schůze a psali letáky. Jeho skupinu Mstitelů odhalili a Klečka skončil v uranových dolech. Dlouho o tom, co jako mukl prožil, nebyl schopen mluvit. Zapomenout dodnes nedokáže.

V roce 1955 se desítce politických vězňů podařilo nemožné: utéct z lágru uranových dolů na Jáchymovsku. Vykopali dvacetimetrový tunel, kterým se dostali na svobodu. Anton Tomík, rodák ze Skalice na moravsko-slovenském pomezí, patřil ke skupině uprchlých vězňů a dnes je posledním žijícím mužem z legendární desítky.

Snížení cen jízdného pro studenty a seniory přilákalo k veřejné dopravě téměř pět procent nových cestujících. Takzvané státní slevy ale využívá skoro polovina lidí, kteří jezdí vlakem nebo autobusem. Některé linky jsou kvůli tomu plně obsazené, a tak je dopravci museli posílit.

Napjatá situace na trhu práce trápí také lázeňská zařízení. Chybějí zdravotníci i další profese a vede to k tomu, že lidé musejí v sezoně čekat na lázně i měsíce. Potíže s hledáním vhodného termínu zažily tisíce pacientů.

Čtyřiaosmdesátiletá Milena Blatná, která se snažila pomáhat vězňům v jáchymovských uranových dolech a přes dráty pronášela korespondenci, obdržela cenu Paměti národa. Podle ní by přitom současná generace seniorů neměla u voleb „kazit“ směr, kterým chtějí jít mladí, protože oni jsou podle ní budoucnost seniorů, uvedla v České televizi.

V únoru 1948 jí bylo 13 let. Do Jáchymova přišla v 18 letech, aby po smrti otce pomohla mamince. Práce tam totiž byla dobře placená, měřila radioaktivitu vytěžené rudy. V táboře pak Milena Blatná pomáhala vězňům, přes velké nebezpečí pronášela dopisy i jídlo. Mezi mukly našla i svého budoucího manžela.

„Celé to bylo oplocené koridorem z ostnatého drátu, kolem plotu bylo pět metrů široké ostřelovací pásmo, také všude s ostnatými dráty, kolem takzvané špačkárny, hlídací věže. Tady byl vždycky bachař se samopalem. Přístup byl zakázaný, bachaři měli povoleno bez varování střílet,“ popisuje Zdeněk Mandrholec model Rovnosti, jednoho z jáchymovských pracovních táborů pro politické vězně. Tábor dobře zná, strávil v něm nedobrovolně přes dva roky.