Ivan Korčok strana 2 z 3

První kolo slovenských prezidentských voleb skončilo až ve 22:30 poté, co dvě volební místnosti uzavřely hlasování oproti plánu později. V jedné z nich zkolaboval člen místní volební komise. O funkci v prvním kole usiluje devět kandidátů. Podle průzkumů nemá žádný z nich šanci získat nadpoloviční většinu, dva nejúspěšnější by v takovém případě postoupili do kola druhého. To je naplánované na 6. dubna. Největší favorité prvního kola, exministr zahraničí Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, vyzývali k co největší účasti, aby měl nový prezident silný mandát. Prezidentka Zuzana Čaputová popřála Slovákům hlavu státu, která bude ctít a chránit slovenskou ústavu.

Prezidentství Zuzany Čaputové se chýlí k závěru, Slováci si zvolí novou hlavu státu. Po většinu historie samostatného Slovenska prezidenti fungovali jako pojistky demokratického systému, zejména při absenci dvoukomorového systému. Jejich pravomoci nejsou zanedbatelné, říkají slovenští politologové.

V sobotu budou Slováci vybírat nového prezidenta. Předvolební sondáže dávají největší šance na postup do rozhodujícího druhého kola předsedovi parlamentu Petru Pellegrinimu (Hlas–SD) a bývalému ministru zahraničí Ivanu Korčokovi. I když se do předvolebního klání pustilo hned jedenáct kandidátů, kampaň před prvním kolem příliš viditelná nebyla – zastínily ji kroky vlády premiéra Roberta Fica, ať už ohledně změn v trestním právu, ve fungování veřejnoprávního rozhlasu a televize nebo slibu neposkytovat další vojenskou pomoc Ukrajině napadené ruským agresorem.

Poslední debatu před sobotním prvním kolem prezidentských voleb na Slovensku provázelo vzájemné vymezování se dvou nejpopulárnějších kandidátů na funkci hlavy státu. Diskuse se zúčastnilo všech deset uchazečů, třetí nejpopulárnější z nich, exministr spravedlnosti Štefan Harabin, opakoval své proruské názory včetně odmítání protiruských sankcí. Několik zájemců o vrcholnou politickou funkci v zemi a také Harabin se vyslovilo pro vystoupení země z NATO. Mezi nimi byl i Róbert Švec, který v závěru debaty odstoupil ve prospěch Harabina.

Slovensko čeká 23. března první kolo prezidentských voleb. O post se uchází devět kandidátů, současná prezidentka Zuzana Čaputová úřad neobhajuje. Průzkumy veřejného mínění favorizují zejména současného předsedu parlamentu Petera Pellegriniho a diplomata Ivana Korčoka. Na hlasy voličů cílí ale i bývalý předseda Nejvyššího soudu, expremiér, politik z maďarské menšiny, historik a archivář či policista. Průzkumy naznačují, že voliči o budoucím prezidentovi rozhodnou až v druhém kole, které je stanovené na 6. dubna.

Asi polovina Slováků věří dezinformacím, například tomu, že rusko-ukrajinskou válku nezahájila Moskva. Staly se natolik rozšířenými, že dokáží ovlivňovat volby, a to především dlouhodobým nahlodáváním důvěry v instituce a vytvářením smyšlených hrozeb, které odvádějí pozornost od skutečných problémů, říká novinář slovenského Denníku N Vladimír Šnídl, který se tématu dlouhodobě věnuje. Nejzajímavější v souvislosti s prezidentskými volbami podle něj bude, zda dezinformátoři podpoří Petera Pellegriniho, kterého přitom v lásce nemají.

Dva nejpopulárnější kandidáti na slovenského prezidenta, Peter Pellegrini a Ivan Korčok, se poprvé potkali v televizní debatě. Názorovou při vedli o slovenskou reakci na nedávné rozhodnutí české vlády přerušit mezivládní konzultace se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica. Jednotný názor neměli ani na řešení války na Ukrajině, která se už více než dva roky brání ruské vojenské invazi – a která za ochlazením česko-slovenských vztahů stála.

Celkem jedenáct kandidátů se utká v sobotu 23. března v boji o prezidentský post na Slovensku. Největší šance mají exministr zahraničí Ivan Korčok a šéf vládní strany Hlas–SD a předseda parlamentu Peter Pellegrini. Ten podle průzkumů nejspíš ovládne případné druhé kolo, které by se konalo 6. dubna. Hlavním tématem kampaně je osud slovenské demokracie a právního státu. Pellegriniho podporuje vládní Smer a sám předseda parlamentu podpořil spornou legislativu o změnách v justici, proti níž opakovaně demonstrovaly tisíce Slováků. Kampaň zastínily kromě novely trestního zákona i kritické výroky představitelů vlády na adresu Ukrajiny, která už přes dva roky čelí plnohodnotné ruské invazi.

Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády oznámil, že se česko-slovenské mezivládní konzultace v příštích týdnech či měsících neuskuteční, český kabinet to nepovažuje za vhodné. Podle Fialova vyjádření se země liší v názorech na klíčová zahraničně-politická témata, zejména příčiny ruské agrese na Ukrajině. Rozhodnutí podpořil například šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Slovenský premiér Robert Fico (SMER) tento krok zkritizoval a řekl, že ohrožuje hluboké česko-slovenské vztahy. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že se chce ze své pozice nadále snažit vztahy obou zemí upevňovat.

Dva měsíce zbývají na Slovensku do prvního kola prezidentské volby. Místní média zatím zmiňují dvanáct kandidátů, včetně současného předsedy slovenského parlamentu Petera Pellegriniho (Hlas-sociálna demokracia), který svou kandidaturu oficiálně oznámil v pátek odpoledne. Pellegrini je také zatím podle průzkumů největším favoritem, ale jeho náskok před diplomatem a bývalým ministrem zahraničí za Slobodu a Solidaritu (SaS) Ivanem Korčokem se za poslední měsíc snížil. Současná prezidentka Zuzana Čaputová se už o druhý mandát ucházet nechce.

Protesty na Slovensku pokračují i v novém roce. Lidé znovu demonstrovali proti zrušení speciální prokuratury. Shromáždění od loňského prosince organizují tři opoziční strany kvůli návrhu kabinetu premiéra Roberta Fica zrušit elitní útvar prokuratury či snížit tresty za korupci a ekonomickou kriminalitu. Tentokráte opozice a občanští aktivisté svolali protesty do více než desítky měst po celé zemi.

Bývalý slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok bude příští rok na jaře kandidovat na prezidenta země. Rozhodnutí oznámil na tiskové konferenci v Banské Bystrici. Korčok v diplomacii působil třicet let, mimo jiné jako velvyslanec v Německu nebo USA. Patří k nejdůvěryhodnějším a zároveň proevropským slovenským politikům. O prezidentský post se chce znovu ucházet kontroverzní soudce Štefan Harabin. Zuzana Čaputová naopak obhajobu odmítla.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Uvedla, že by na další mandát už neměla dost sil. Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý prezidentský mandát skončí v polovině června 2024. Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale klesla. Dlouhodobě je terčem slovních výpadů některých politiků a už v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím.

Pravděpodobnou příčinou úterní tragédie v polském pohraničí je podle dostupných informací exploze rakety S-300 ukrajinské protivzdušné obrany. Tento systém ruské provenience je hojně nasazovanou zbraní na obou stranách války. Zatímco Kyjev pomocí S-300 zneškodňuje nepřátelské střely či letadla, Rusko tyto rakety i přes značnou nepřesnost používá rovněž k útokům na pozemní cíle.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v pondělí v Praze setkal s novým šéfem slovenské diplomacie Rastislavem Káčerem. Jednali o vzájemných vztazích, situaci na Ukrajině, nelegální migraci či energetické bezpečnosti. Lipavský považuje za důležité pokračovat v opatřeních proti Rusku, o dalším balíku sankcí se podle něj aktuálně v EU debatuje. Co se týče nelegální migrace, ministři se shodli, že problém je nutné řešit na celoevropské úrovni.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po odchodu liberální strany Sloboda a Solidarita (SaS) z vládní koalice jmenovala tři nové ministry, a to zahraničí, hospodářství a spravedlnosti. Šéfem diplomacie se stal dosavadní velvyslanec v České republice Rastislav Káčer, který je stejně jako jeho předchůdce Ivan Korčok znám svými prozápadními názory. Koalice zatím nevybrala nového ministra školství, úřad proto dočasně povede premiér Eduard Heger, jehož vláda po odchodu SaS do opozice přišla o většinu ve sněmovně.

Slovenský premiér Eduard Heger nepodá demisi ani nevyvolá hlasování parlamentu o důvěře své vládě, která po odchodu liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) ze čtyřčlenné koalice přišla o většinu ve sněmovně. K hlasování o důvěře kabinetu vybídla opozice.

Francie a Německo jsou proti tomu, aby Evropská unie zcela zastavila vydávání víz ruským turistům, jak to požadují některé členské země včetně Česka. Vyplývá to z návrhu společného postoje Berlína a Paříže, o němž informovala agentura Reuters. Turistická víza pro ruské občany jsou jedním z témat neformálního zasedání unijních ministrů zahraničí, které v úterý začíná v Praze. Diplomaté už dříve avizovali, že EU se zřejmě shodne na kompromisu – pozastavení zjednodušeného vydávání víz.

Ve středu dorazil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) společně se svým rakouským protějškem Alexanderem Schallenbergem na návštěvu Kyjeva. Politici se setkali s šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou i prezidentem Volodymyrem Zelenským. Lipavský navštívil město Irpiň a leteckou základnu Hostomel, kde měl mimo jiné možnost prohlédnout si zničený letoun An-225 Mrija. Účastníci kyjevského jednání se shodli, že Ukrajina musí válku s Ruskem vyhrát a že demokratický řád musí zvítězit.

Ministři zahraničí Česka, Slovenska a Rakouska společnou cestou na Ukrajinu vyjádřili podporu politické nezávislosti této země, prohlásil v Kyjevě po jednání se svým ukrajinským protějškem Dmytro Kulebou šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Zopakoval, že ruské požadavky, aby se Severoatlantická aliance zavázala nepřijmout Ukrajinu za svůj členský stát, jsou nepřijatelné.

Na balíčku sankcí pro případ útoku Ruska proti Ukrajině se v pondělí domluvili ve Washingtonu americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Pokud Rusové překročí hranice Ukrajiny, Nord Stream 2 končí, prohlásil poté americký prezident. Ve stejný den se odehrála i další diplomatická jednání. Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě. Německá ministryně zahraničí zahájila návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě jednal i šéf české diplomacie Jan Lipavský spolu s kolegy ze Slovenska a Rakouska.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) spolu se svými kolegy ze Slovenska a Rakouska Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergem přicestoval na Donbas na východě Ukrajiny. Lipavský zahájil dvoudenní návštěvu, na níž bude mimo jiné jednat s šéfem ukrajinské diplomacie Dmytro Kulebou. V pondělí také předal symbolický dar zástupcům místního Červeného kříže, který předchází větší dodávku zdravotnického vybavení.

Hrozba ruské invaze na Ukrajinu vyvolala podle analytiků efekt, který ruský prezident Vladimir Putin nezamýšlel. Spojenci sice mají odlišné pohledy na akutnost nebezpečí, už dlouho ale NATO nebylo tak aktivní a pevné v jednotném postoji, usuzují západní experti. Kreml označil v pátek tvrzení americké administrativy o ruské přípravě falešných záběrů, které by ospravedlňovaly invazi, za nesmysl. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Západ nepomáhá s řešením ukrajinské krize.

Malý počet amerických vojáků se kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou přesune do východní Evropy, řekl americký prezident Joe Biden. O podobném kroku, zřejmě však ve větším rozsahu, uvažuje i Velká Británie. Budapešť žádost USA o dočasné umístění amerických jednotek v Maďarsku odmítla. Podle Spojených států by mohlo v únoru na Ukrajinu zaútočit Rusko, které v posledních týdnech výrazně posílilo svou vojenskou přítomnost u hranic. Kreml ovšem popírá, že by hrozila invaze.