Istanbul strana 5 z 5

Už 39mrtvých a skoro 900 zraněných evidují v Turecku a Řecku v důsledku pátečního zemětřesení, které tvrdě zasáhlo turecké pobřežní velkoměsto Izmir a jeho okolí a také řecký ostrov Samos. Ještě po 18 hodinách od zemětřesení se v sobotu záchranářům podařilo z trosek osmipatrového domu v Turecku vyprostit živou ženu a tři její děti. Všichni byli odvezeni do nemocnice, po čtvrtém dítěti záchranáři stále pátrají.

Část Řecka a Turecka v pátek zasáhlo zemětřesení s ohniskem v Egejském moři v hloubce 16,5 kilometru. Otřesy pocítili i obyvatelé Atén a Istanbulu. Ohnisko se nacházelo třináct kilometrů severně od řeckého ostrova Samos. Při zemětřesení v Turecku zemřelo nejméně dvanáct lidí a přes 550 obyvatel utrpělo zranění. Řecko hlásí dvě oběti a dvacítku zraněných. Podle Evropského středomořského seismologického centra (EMSC) otřes dosáhl síly 6,9 stupně, turecké úřady uvádí sílu 6,6 stupně.

V Náhorním Karabachu se znovu tvrdě bojovalo, a to navzdory příměří vyhlášenému v sobotu. Podle „ministra obrany“ této enklávy v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem padlo dalších 43 jejích vojáků. V konfliktu má za sebou Ázerbájdžán podporu Turecka. Přitom právě v Turecku žije i arménská menšina, která má v nynější zjitřené atmosféře obavy o své bezpečí.

Istanbul přišel o staletou tradici a jednu z nejznámějších turistických atrakcí – koňmi tažené kočáry na Princových ostrovech. Mnoho zvířat trpělo či dokonce umíralo kvůli špatnému zacházení a nemocem. Magistrát proto spřežení nahradil elektromobily.

Turecký soud odsoudil k doživotnímu vězení bez možnosti propuštění Uzbeka, který podle obžaloby při teroristickém útoku v roce 2017 postřílel v istanbulském nočním klubu 39 lidí. Informovala o tom agentura AP. Abdulgadir Mašaripov dostal 40 doživotních trestů za 39 vražd a pokus svrhnout ústavní pořádek. Dalších 1368 let vězení mu soud vyměřil za 79 pokusů o vraždu.

Saúdskoarabský prokurátor ohlásil nový verdikt v kauze vraždy novináře a kritika Rijádu Džamála Chášakdžího. Pět lidí odsouzených za vraždu původně k trestu smrti dostalo nově dvacetileté vězení. Zbylí tři odsouzení dostali tresty v rozpětí od sedmi do deseti let vězení. Informovala o tom stanice Al-Arabíja. Saúdskoarabská agentura SPA napsala, že verdikt je konečný. Vlastní proces v případu vede i Turecko.

V pondělí to bylo tisíc dní od chvíle, kdy turecké úřady poslaly za mříže Osmana Kavalu. Filantrop a mecenáš aktivní i za hranicemi Turecka zůstává ve vězení navzdory tlaku evropských institucí na jeho propuštění. Kritici mluví o politickém procesu, který má zastrašit zbytky občanské společnosti v zemi.

Markéta Všelichová, kterou Turecko v pátek po 3,5 roku propustilo z vězení, si byla při své činnosti v zahraničí vědoma rizika pro sebe. Neuvědomila si ale, že může způsobit problémy, práci a starosti dalším lidem. Napsala to na Facebook spolu s omluvou za způsobené problémy a poděkováním za pomoc. Všelichová a Miroslav Farkas byli v Turecku odsouzeni v roce 2017 k více než šesti letům vězení, po pátečním předčasném propuštění je vládní speciál dopravil do Prahy. O jejich osvobození vyjednávali politici i tajné služby.

Tisíce lidí, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a členů jeho vlády, dorazily na velkou páteční modlitbu muslimů v istanbulském chrámu Hagia Sofia. Ta se konala poprvé po téměř 90 letech. Místní média přinesla záběry davů lidí, kteří časně ráno běželi k bezpečnostním stanovištím. Na nich se kontrolovalo mimo jiné to, zda mají roušky kvůli koronaviru.

Mozaiky a fresky v istanbulském chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia) budou během muslimských modliteb zakryty závěsy nebo laserem. Dominanta největšího tureckého města, která je častým cílem turistů, se má podle pátečního rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana přeměnit na mešitu poté, co byla 85 let muzeem. První modlitba se v ní má konat 24. července.

Papež František v neděli nepřímo vyjádřil roztrpčení nad přeměnou istanbulského chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který nyní slouží jako muzeum, na mešitu. Plány na chystanou přeměnu budovy z 6. století, která je na seznamu světového dědictví UNESCO, vyvolaly už při pátečním oznámení o přestavbě vlnu kritiky ze zahraničí i ze strany pravoslavné církve.

Největší monument Turecka strávil posledních osm dekád jako muzeum. Měl to být kompromis mezi muslimským a křesťanským světem, jehož zástupci se pod obrovskou kupolí chrámu Hagia Sofia promodlili staletími (každá skupina jinými). Soud nyní rozhodl, že se z chrámu v roce 1935 stalo muzeum protiprávně. Prezident Recep Tayyip Erdogan následně podepsal dekret, podle kterého se budova přemění zpět na mešitu. Idea sekulárního Turecka, o němž snil jeho první prezident Mustafa Kemal Atatürk, se podle kritiků rozpadá kousek po kousku.

Po celé Evropě se dál ruší omezení zavedená kvůli covidu-19. V Anglii například obnovují provoz uzavřené obchody, v Paříži už budou moci lidé posedávat i uvnitř restaurací a barů a většina Evropy se vrací k režimu volného mezinárodního pohybu osob. Omezení už dříve uvolnilo i Turecko, které však nyní hlásí největší denní nárůst případů covidu-19 za měsíc.

Na hřbitově u Istanbulu objevili ostatky stovek lidí, kteří byli původně pohřbeni na převážně kurdském východě země. Do města je úřady převezly bez vědomí pozůstalých. Některé z kostí patří někdejším členům zakázané PKK a milic YPG, které Turecko zařadilo mezi teroristické organizace. Kauza má potenciál zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Tureckem a Kurdy –⁠ ti už věc začali řešit právně.

Největší turecká města Istanbul a Ankara organizují sbírky, které v době pandemie koronaviru pomáhají nejchudším obyvatelům. Dárci mohou přispět materiálně nebo zaplatit potřebným třeba účty za energie. Iniciativa opozicí ovládaných měst se nelíbí vládě, která tvrdí, že je potřeba krizi řešit centrálně. Zmrazila proto bankovní účty, které města zřídila pro finanční dary, a někde zakazuje i distribuci potravin.

Rakousko od půlnoci ze soboty na neděli otevře všechny hraniční přechody s Českem, Slovenskem a Maďarskem. Kontroly kvůli epidemii koronaviru budou už jen namátkové. S úplným otevřením hranic se počítá ve druhém kroku a mělo by nastat 15. června. Itálie po téměř třech měsících restrikcí zruší 3. června všechna dosud platná omezení pohybu, otevře své hranice a dovolí přeshraniční cesty. Příslušný dekret v sobotu schválila vláda.

Turecký prezident Recep Erdogan u příležitosti Prvního máje přislíbil pomoc lidem, kteří kvůli koronaviru přišli o práci. Ta se ale netýká běženců, kteří v zemi v drtivé většině pracují načerno. Země jich hostí nejvíc na světě – přes čtyři miliony.

24. dubna roku 1915 –⁠ datum, které historici označují za začátek první genocidy v moderních dějinách světa. Během ní Osmani zavraždili nebo vyhladověli k smrti více než 1,5 milionu Arménů. Nástupnický stát osmanské říše ­ –⁠ Turecko ­–⁠ označení genocida odmítá, podle vlády i místních historiků šlo o přesídlení obyvatel z bojové linie.

Na istanbulském mezinárodním letišti Sabihy Gökcenové sjelo při přistání letadlo z ranveje. Podle záběrů zveřejněných tureckými médii se jeho trup rozlomil nejméně na tři kusy, část letadla začala hořet. Tři lidé zemřeli, dalších 180 utrpělo zranění. Zdravotní stav čtyř z nich je vážný. Istanbulský guvernér uvedl, že letadlo sjelo z dráhy kvůli špatnému počasí. V době nehody hustě pršelo a vál silný vítr.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval Evropskou unii k větší podpoře pro syrské uprchlíky. Učinil tak po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Istanbulu. Merkelová slíbila, že Německo finačně pomůže zlepšit humanitární situaci běženců ze syrské provincie Idlib, kde nyní zuří největší boje v tamní občanské válce. Oba státníci hovořili i o situaci v Libyi a společně otevřeli nový kampus turecko-německé univerzity, uvedla agentura DPA.

Turecká vláda tvrdí, že chce letos začít se stavbou obřího průplavu v Istanbulu, který má vést paralelně s Bosporem. Projekt, který sám jeho iniciátor prezident Recep Tayyip Erdogan označil za bláznivý, má podle zastánců ulehčit dopravě mezi Černým a Marmarským mořem. Řada odborníků ale varuje před fatálními dopady na životní prostředí daleko za hranicemi metropole.

Bývalý předseda správní rady japonské automobilky Nissan Motor Carlos Ghosn mohl uprchnout z Japonska i díky jednomu zaměstnanci turecké firmy MNG Jet, jež pronajímá letadla. Firma v pátek uvedla, že její letadla byla využita protiprávně a že už v této věci podala trestní oznámení. Její zaměstnanec se mezitím přiznal, že dokumenty o pronájmu letadel zfalšoval tak, aby se v nich jméno bývalého šéfa Nissanu neobjevilo, uvedla agentura Reuters.

Japonská prokuratura ve čtvrtek provedla domovní prohlídku v tokijském domě, který před útěkem do Libanonu obýval bývalý předseda správní rady japonské automobilky Nissan Motor Carlos Ghosn. V Japonsku měl Ghosn stanout před soudem kvůli obvinění z finančních deliktů, mimo jiné z podhodnocování příjmů ve finančních výkazech.

Řecká vláda plánuje posílit hlídky na pozemní i námořní hranici s Tureckem a chce požádat o další finanční pomoc pro Ankaru. Důvodem je nárůst počtu běženců, nejčastěji Afghánců, kteří se snaží dostat do Evropy. I v září jejich počty zůstávají zhruba na dvojnásobné úrovni oproti loňsku. Jedním z důvodů je striktnější postup turecké vlády vůči migrantům v Istanbulu.