Historie strana 4 z 5

Archivy stále vydávají nové příběhy protinacistických i protikomunistických odbojářů. Většina z nich končila na popravištích. Stejně jako Vladislav Hadaš a jeho dva spolubojovníci. Od jejich oběšení teď uplynulo 70 let.

Na první pohled nevypadají svitky z Herculanea nijak pozoruhodně, připomínají kus uhlí. Přežily výbuch sopky Vesuv v roce 79, a kdyby se někdo pokusil dva tisíce let staré dokumenty znovu rozvinout, rozpadly by se. Odborníci se už dlouho pokoušejí je rozluštit, i když text je pro lidské oko prakticky nečitelný. Teď ale hlásí první úspěchy, k nimž jim pomohla umělá inteligence (AI).

Hroby z někdejšího libereckého centrálního hřbitova zůstanou pod parkem v Budyšínské ulici. Archeologové, kteří tam dělají průzkum na pěti místech, jejich počet odhadují až na sedmnáct set. V padesátých letech, kdy se hřbitov rušil, nikdo ostatky neexhumoval. Při budoucích revitalizacích parku bude město zohledňovat, že jde o pietní místo.

Vědcům se podařilo dekódovat text kletby z malé olověné tabulky nalezené na hoře Ebal na Západním břehu Jordánu. Nápis je o dvě staletí starší než všechny dosud známé hebrejské texty v Izraeli. Je napsaný protohebrejským písmem, které lze datovat do období asi 1400 až 1200 před naším letopočtem. Olověný amulet nebylo možné mechanicky otevřít bez jeho fatálního poškození. Experti proto k přečtení textu využili rentgenovou počítačovou tomografii včetně virtuálního narovnání tabulky. Na mezinárodním výzkumu se významně podílel Daniel Vavřík z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR.

Dvůr Králové nad Labem nezískal dotaci 370 milionů korun, kterou chtěl využít na přestavbu Mayerovy továrny. Projekt totiž podle státu nesplnil podmínky. Areál z 19. století chtělo město proměnit na nové kulturní centrum za víc než 800 milionů korun. Bez dotace ale radnice stavět nemůže. Proti projektu byla od začátku opozice, která tak drahou investici odmítala.

Novou podobu dostala k 90. výročí svého vzniku sokolovna ve Veverských Knínicích na Brněnsku. Budova, která sloužila jako sportovní a kulturní sál, byla ve velmi špatném stavu. V neděli zástupci obce kompletně opravenou a přestavěnou budovu slavnostně otevřou.

Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by na ni mít více času. Asi sedmdesát procent dětí uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovější historii a soudobých problémech ale nepředávají vědomosti dvě třetiny učitelů dějepisu. V testu z moderních dějin uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku středních škol, řekl ústřední školní inspektor České školní inspekce (ČŠI) Tomáš Zatloukal.

Snahy o přepisování historie v Rusku od začátku plnohodnotné války proti Ukrajině ještě zesílily. Od září se ve školách přednáší dějepis podle nové učebnice, která líčí události z pohledu Kremlu a nacionalistických kruhů. Třeba sovětského diktátora Stalina popisují hlavně jako vítěze druhé světové války, a ne jako masového vraha. Režim se ale snaží upravovat historii už dlouhá léta. Týká se to třeba popraviště v karelském Sandarmohu, kde Sověti zavraždili sedm a půl tisíce lidí včetně několika Čechů.

Skončilo pražské setkání Názorového fóra Památníku ticha s názvem „Mnichovské memento“. Akce se odehrávala ku příležitosti 85. výročí Mnichovské dohody podepsané 29. září 1938. Na setkání promluvil bývalý politik Petr Pithart, publicistka Lída Rakušanová, novinář Ondřej Houska, právník Jan Kuklík nebo vojenský historik Eduard Stehlík. Slova zazněla i od novináře Jana Urbana nebo politoložky Dagmar Vorlíček.

Spor mezi Izraelci a Palestinci vyvolalo přidání prastarého sídelního pahorku Jericho na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Organizace totiž při svém oznámení, které učinila tento měsíc, označila lokalitu za palestinskou pamětihodnost. Izrael takové označení odmítá.

Z hlubin moře u západošvédského Marstrandu vynesla nová archeologická expedice spoustu důležitých artefaktů – tím nejdůležitějším je ale lodní dělo. Podle autorů objevu se jedná o efektivní zbraň, která je pozoruhodná zejména stářím: je to zřejmě nejstarší kanon tohoto druhu v Evropě a možná i celkově jeden z nejstarších.

V památníku Jana Žižky z Trocnova se v pátek otevřel nový archeoskanzen za více než padesát milionů korun. Objekt představuje repliku vesnice vrcholného středověku a připomíná dobový život a stavby. Informovali o tom zástupci Jihočeského muzea a Jihočeského kraje. Veřejnost si zatím nemůže prohlédnout kompletní skanzen, spodní část ještě není hotová. Otevře se možná příští rok.

Budoucnost železničního mostu v Praze pod Vyšehradem už několik měsíců rozděluje památkáře, architekty a stavitele v otázce, zda jej zbourat či nikoliv. Například podle názoru památkářů se jedná o vzácnou památku v pražské zóně UNESCO, pro jiné je to však vysloužilá a rozpadající se stopa minulosti. Zúčastněné strany zatím ve sporu nemohou najít společnou řeč, ani případnou dohodu na kompromisu. Pro Reportéry ČT téma zpracoval David Vondráček.

Olomoucké zastupitelstvo v pondělí schválilo memorandum o spolupráci s hejtmanstvím a Univerzitou Palackého při žádosti o převod Hanáckých kasáren ze státu na kraj. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se pro rozsáhlou budovu v historickém jádru města ani ve čtyřech elektronických aukcích nepodařilo najít kupce. Olomoucký kraj nedávno vyčlenil milion korun na průzkumy i studii ohledně rekonstrukce a možného využití Hanáckých kasáren.

Noví majitelé historických mlýnů v Terezíně chtějí obnovit tamní elektrárnu. Jenže Povodí Ohře plánuje nedaleko nad místem stavět nové dílo u jezu a vody v řece není na obě dost. Právo na užívání vody z řeky má Povodí. Majitelé mlýnů usilují o změnu.

Radnice v Litomyšli nechá do zahájení hudebního festivalu Smetanova Litomyšl zrekonstruovat rodný byt Bedřicha Smetany v bývalém zámeckém pivovaru. Příští rok uplyne dvě stě let od skladatelova narození a 140 let od jeho úmrtí. Město v soutěži vybralo dodavatele stavebních prací, osvětlení, ozvučení a nábytku, celkové náklady dosáhnou asi dvaceti milionů korun. Informoval o tom místostarosta Radomil Kašpar (KDU-ČSL).

Vězeňská služba sestavila seznam 69 popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. Pozůstalé by ráda pozvala na ekumenický obřad na společném pohřebišti. Žádá je proto, aby se přihlásili. Na seznamu figuruje například i Záviš Kalandra, který byl popraven ve vykonstruovaném procesu s političkou Miladou Horákovou.

Až v září začne vyučování, ruští středoškoláci obdrží nové učebnice dějepisu přepsané tak, aby obsahovaly Kremlem schválené příběhy o „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině a rivalitou se Západem. Jde o další krok režimu, který chce formovat názory mladší generace o válce a postavení Ruska ve světové politice.

Zničení Kachovské přehrady na začátku června způsobilo na dolním toku Dněpru rozsáhlé záplavy a humanitární i ekologickou katastrofu na jihu Ukrajiny. Poté, co voda z rozsáhlého vodního díla po protržení hráze odtekla, se ale odkryla také takzvaná „kozácká Atlantida“, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Odkazuje tak na území, jež bylo domovem záporožských kozáků, kteří před staletími vytvořili útvar známý jako Záporožská sič.

Obec Heřmánkovice na Broumovsku odstranila na pokyn starostky Jany Králové (nestr.) hřbitov německých starousedlíků. Bagr zboural ve vsi v pohraničí v okrese Náchod přes padesát hrobů, což vyvolalo kritiku. Starostka to ale označila za nedorozumění, hřbitov prý chtěla pouze upravit. V Heřmánkovicích žili před druhou světovou válkou téměř výhradně Němci, kteří byli po válce odsunuti. Na případ upozornil redaktor ČT Vlastimil Weiner.

Na pardubickém letišti by mohlo vzniknout další letecké muzeum. S myšlenkou přišlo Sdružení Aviatické pouti, které vlastní několik replik historických letadel. Návštěvníkům by chtělo nabídnout i zábavné lety a další doprovodný program. Na pardubickém letišti přitom již jedno muzeum funguje.

Světově známé Pergamonské muzeum v Berlíně se 23. října na několik let návštěvníkům uzavře. Budova je v havarijním stavu. Rozsáhlou rekonstrukcí, která bude stát více než miliardu eur, projde muzeum poprvé od roku 1930, kdy se otevřelo veřejnosti.

Ministerstvo životního prostředí nechá třemi odborníky posoudit stav Roklanské chaty na Šumavě. Letos ji bourat nebude, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Prověří i historii chaty a její vznik. Možné je podle něj i to, že by chata byla na jiném místě.

Česká námořní expedice Monoxylon IV je v cíli své zhruba pět set kilometrů dlouhé trasy Egejským mořem. Experimentální archeologové z Archeoparku Všestary na Královéhradecku se ve středu v replice pravěkého člunu vylodili na Peloponésu v pevninském Řecku poblíž významné archeologické lokality, jeskyně Franchthi v Argolském zálivu. Informoval o tom archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý. Cílem výpravy je přispět k poznání, jak před devíti tisíci lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace.